Zobrazení zdroje stránky Zakázané město

{{K rozšíření}}
{{Infobox památka UNESCO
| název = Císařský palác dynastií Ming a Čching v Pekingu a Šen-jangu
| název_mistně = 明清故宫
| obrázek = Forbidden City, Beijing, China2.jpg
| popisek = Pohled na Síň nejvyšší harmonie v Zakázaném městě
| mapa =
| stát = {{Vlajka|Čína}} [[Čína]]
| typ = Kulturní
| kritéria = i, ii, iii, iv
| id = 436
| rok = 1987
| zasedání = 11.
| rozšíření = 2004
| ohrožení = Ne
}}
'''Zakázané město''' (čínsky v českém přepisu ''C'-ťin-čcheng'', pchin-jinem ''Zǐjìnchéng'', znaky 紫禁城; doslova „Purpurové zakázané město“) je rozsáhlý komplex [[palác]]ů, chrámů a zahrad v centru [[Peking|Pekingu]], hlavního města [[Čínská lidová republika|Číny]]. Po téměř 500 let, od roku 1420 do roku 1912, sloužilo jako císařský palác a politické a ceremoniální centrum čínské vlády pro 24 císařů dynastií [[Ming]] a [[Čching]].

Komplex, dnes známý jako '''Palácové muzeum''' (čínsky v českém přepisu ''Ku-kung po-wu-jüan'', pchin-jinem ''Gùgōng Bówùyuàn'', znaky 故宫博物院), se skládá z 980 dochovaných budov s 8 886 místnostmi a pokrývá plochu 72 hektarů. Je považován za největší a nejlépe dochovaný soubor starobylé dřevěné architektury na světě. V roce [[1987]] bylo Zakázané město zapsáno na seznam Světového dědictví [[UNESCO]] jako „Císařský palác dynastií Ming a Čching“. Je to jedna z nejnavštěvovanějších památek na světě.

== 📜 Historie ==
=== 🏗️ Výstavba za dynastie Ming ===
Základy Zakázaného města byly položeny za vlády císaře [[Jung-le]], třetího císaře dynastie [[Ming]]. Poté, co v roce 1402 uzurpoval trůn, rozhodl se v roce 1403 přesunout hlavní město z [[Nanking|Nankingu]] zpět do [[Peking|Pekingu]], který byl sídlem jeho knížectví.

Masivní výstavba nového císařského paláce začala v roce [[1406]] a trvala přibližně 14 let. Na projektu se podílelo více než milion dělníků, včetně 100 000 řemeslníků. Materiály byly dováženy z celé [[Čína|Číny]]: obrovské kmeny vzácného dřeva ''nan-mu'' (''Phoebe zhennan'') z jihozápadních provincií, mramorové bloky z lomů poblíž Pekingu a speciální „zlaté cihly“ pro podlahy nejdůležitějších síní z [[Su-čou]].

Palác byl oficiálně dokončen v roce [[1420]] a [[Jung-le]] se do něj následujícího roku přestěhoval, čímž se Peking stal primárním hlavním městem říše. Od té doby až do pádu poslední dynastie bylo Zakázané město sídlem císařů a centrem čínské moci.

=== 👑 Dynastie Čching ===
V roce [[1644]] bylo Zakázané město obsazeno povstaleckou armádou vedenou [[Li C'-čcheng]]em, který se prohlásil císařem nové dynastie Šun. Krátce nato však do Pekingu vtrhla [[Mandžuové|mandžuská]] vojska pod vedením prince [[Dorgon]]a, která porazila povstalce a založila dynastii [[Čching]].

Mandžuští vládci se usídlili v Zakázaném městě a přejmenovali některé hlavní budovy, aby zdůraznili harmonii mezi [[Chanové|Chany]] a Mandžuy. Přestože zachovali původní strukturu paláce, provedli několik změn. Přidali šamanistické prvky do některých paláců a zavedli dvojjazyčné nápisy (v čínštině a mandžuštině) na všechny hlavní budovy. Během vlády císařů [[Kchang-si]] a [[Čchien-lung]] v 18. století prošel palác rozsáhlými renovacemi a rozšířením, zejména v oblasti zahrad a menších rezidencí.

=== 📉 Pád císařství a moderní dějiny ===
Po [[Sin-chajská revoluce|Sin-chajské revoluci]] v roce 1911 abdikoval poslední čínský císař [[Pchu-i]] v roce [[1912]]. Podle dohody s novou [[Čínská republika|Čínskou republikou]] mu bylo umožněno nadále žít ve Vnitřním dvoře Zakázaného města, zatímco Vnější dvůr byl zpřístupněn veřejnosti. V roce [[1924]] byl Pchu-i z paláce definitivně vyhnán během pekingského převratu.

Následujícího roku, [[10. říjen|10. října]] [[1925]], bylo v Zakázaném městě oficiálně založeno [[Palácové muzeum]]. Během [[Druhá čínsko-japonská válka|japonské invaze]] v roce 1937 byla velká část nejcennějších sbírek evakuována, aby nepadla do rukou nepřítele. Po skončení [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] v roce [[1949]] byla část těchto sbírek převezena na [[Tchaj-wan]], kde dnes tvoří základ Národního palácového muzea v [[Tchaj-pej|Tchaj-peji]].

Po založení [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] v roce 1949 utrpělo Zakázané město určité škody, ale během [[Kulturní revoluce]] bylo díky zásahu premiéra [[Čou En-laj]]e uchráněno před větším zničením. Od té doby prochází neustálými restaurátorskými pracemi s cílem zachovat jeho historickou podobu.

== 🏛️ Architektura a uspořádání ==
Zakázané město je mistrovským dílem čínské palácové architektury a jeho design hluboce ovlivnil kulturní a architektonický vývoj ve východní Asii. Je postaveno na principu přísné symetrie a hierarchie.

=== 🧱 Celková koncepce ===
Komplex má tvar obdélníku o rozměrech 961 metrů od severu k jihu a 753 metrů od východu k západu. Je obehnán 7,9 metru vysokou zdí a 52 metrů širokým vodním příkopem. Celý areál je orientován podle osy sever-jih, která byla považována za osu celého Pekingu.

Design odráží filozofické a náboženské principy, zejména kosmologickou symboliku a teorii [[feng-šuej]]. Žlutá barva, barva císaře, dominuje na střechách hlavních budov. Čísla, zejména devět, mají velký význam – například brány na zdech mají často 9x9 řad zlatých hřebů.

Komplex se dělí na dvě hlavní části:
*   '''Vnější dvůr''' (外朝, Wàicháo) na jihu, určený pro státní a ceremoniální účely.
*   '''Vnitřní dvůr''' (内廷, Nèitíng) na severu, který sloužil jako soukromá rezidence císaře a jeho rodiny.

=== ⛩️ Vnější dvůr ===
Do Vnějšího dvora se vstupuje monumentální '''Branou Poledníkového slunce''' (午門, Wǔmén). Tato část je centrem ceremoniálního života a dominují jí tři hlavní síně postavené na tříúrovňové mramorové terase:

1.  '''Síň nejvyšší harmonie''' (太和殿, Tàihédiàn): Největší a nejdůležitější budova v celém komplexu. Je to největší dochovaná dřevěná stavba v Číně. Uvnitř se nachází zdobený Dračí trůn, odkud císař vládl. Konaly se zde nejdůležitější ceremonie, jako jsou korunovace, císařské svatby a oslavy Nového roku.
2.  '''Síň ústřední harmonie''' (中和殿, Zhōnghédiàn): Menší, čtvercová síň, kde si císař odpočinul a připravoval se před ceremoniemi v Síni nejvyšší harmonie.
3.  '''Síň zachování harmonie''' (保和殿, Bǎohédiàn): Sloužila k pořádání banketů pro cizí vyslance a byla také místem závěrečné fáze nejvyšších císařských úřednických zkoušek.

=== 🏯 Vnitřní dvůr ===
Vnitřní dvůr byl soukromým prostorem císařské rodiny. I zde se nachází trojice hlavních paláců ležících na centrální ose:

1.  '''Palác nebeské čistoty''' (乾清宫, Qiánqīnggōng): Původně rezidence císařů dynastie Ming a rané Čching. Později sloužil jako audienční síň.
2.  '''Palác pozemského klidu''' (坤宁宫, Kūnnínggōng): Rezidence císařoven dynastie Ming. Za dynastie Čching byla přeměněna na místo pro šamanistické rituály a jako svatební komnata císařského páru.
3.  '''Síň jednoty''' (交泰殿, Jiāotàidiàn): Zde byly uloženy císařské pečetě a konaly se zde menší rodinné oslavy, například narozeniny císařovny.

Na východ a západ od této centrální trojice se nachází Dvanáct paláců, šest na každé straně, které sloužily jako rezidence pro císařovy manželky a konkubíny. Na nejsevernějším konci komplexu se rozkládá '''Císařská zahrada''' (御花园, Yùhuāyuán), klasická čínská zahrada s pavilony, skalkami a starobylými stromy.

== 🖼️ Umění a sbírky ==
Palácové muzeum v Zakázaném městě spravuje jednu z největších a nejvýznamnějších sbírek čínského umění na světě. Sbírky, které čítají přes 1,8 milionu předmětů, pocházejí z císařských sbírek dynastií Ming a Čching.

Sbírky zahrnují širokou škálu uměleckých děl a artefaktů:
*   '''Keramika:''' Více než 340 000 kusů keramiky a porcelánu od [[neolit]]u po dynastii Čching.
*   '''Maliřství:''' Přes 50 000 obrazů, včetně mnoha mistrovských děl z dynastií [[Tchang]], [[Sung]], [[Jüan]], Ming a Čching.
*   '''Kaligrafie:''' Vzácné ukázky čínské kaligrafie od největších mistrů.
*   '''Bronzové předměty:''' Téměř 10 000 předmětů z císařských sbírek, některé staré více než 3000 let.
*   '''Jadeit:''' Rozsáhlá sbírka předmětů z [[nefrit]]u a [[jadeit]]u, které měly v čínské kultuře obrovský význam.
*   '''Císařské poklady:''' Zlaté a stříbrné předměty, šperky, korunovační klenoty, roucha a předměty denní potřeby císařského dvora.

Jak již bylo zmíněno, část nejcennějších sbírek byla v roce 1949 převezena na Tchaj-wan a je dnes vystavena v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji.

== 🌍 Kulturní význam a vliv ==
Zakázané město nebylo jen rezidencí, ale po pět století i symbolem absolutní císařské moci a srdcem čínského impéria. Bylo považováno za pozemský protějšek Purpurové hvězdy (Polárky), která byla v čínské kosmologii sídlem nebeského vládce. Císař, jakožto „[[Syn nebes]]“, vládl z tohoto centra a udržoval tak harmonii mezi nebem, zemí a lidstvem.

Architektura a uspořádání Zakázaného města se staly vzorem pro palácové komplexy v celé východní Asii, například v [[Vietnam|Vietnamu]] (císařské město v [[Hue]]) a v [[Korea|Koreji]] (palác [[Kjongbokkung]] v [[Soul|Soulu]]).

Dnes je Zakázané město jedním z nejvýznamnějších symbolů [[Čína|Číny]] a její bohaté historie. Přitahuje miliony turistů z celého světa a stalo se dějištěm mnoha filmů, z nichž nejznámější je oscarový snímek ''[[Poslední císař]]'' (1987) režiséra [[Bernardo Bertolucci|Bernarda Bertolucciho]], který jako první získal povolení natáčet přímo v jeho prostorách.

== 🧐 Pro laiky ==
Představte si Zakázané město jako obrovské, opevněné město uprostřed Pekingu, které bylo po 500 let naprosto uzavřené pro obyčejné lidi. Bylo to něco jako kombinace [[Bílý dům|Bílého domu]], [[Buckinghamský palác|Buckinghamského paláce]] a [[Vatikán]]u v jednom.

*   '''Proč "Zakázané"?''' Název pochází z toho, že nikdo nesměl vstoupit ani ho opustit bez výslovného svolení císaře. Pro běžného člověka byl vstup naprosto nemyslitelný a trestala se za něj smrt. Žili zde pouze císař, jeho rodina, tisíce konkubín, služebníků a [[eunuch]]ů.
*   '''Není to jen jeden palác.''' Je to gigantický komplex téměř tisíce budov. Má oficiální část pro vládnutí a ceremonie (jako kanceláře a reprezentační sály) a soukromou část, kde císař a jeho rodina skutečně bydleli.
*   '''Symbolika je všude.''' Každý detail měl svůj význam. Žluté střechy symbolizovaly císaře, sošky zvířat na okrajích střech odháněly zlé duchy a jejich počet ukazoval důležitost budovy. Celé uspořádání mělo zajistit harmonii a prosperitu říše.

Dnes je to naštěstí obrovské muzeum, takže kdokoli může obdivovat jeho nádheru, která byla po staletí skryta před zraky světa.

{{DEFAULTSORT:Zakazane mesto}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Památky UNESCO v Číně]]
[[Kategorie:Paláce v Číně]]
[[Kategorie:Stavby v Pekingu]]
[[Kategorie:Dynastie Ming]]
[[Kategorie:Dynastie Čching]]
[[Kategorie:Muzea v Číně]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Čína)]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]