Zobrazení zdroje stránky Zahrady a zámek v Kroměříži

{{K rozšíření}}

{{Infobox Památka
| název = Zahrady a zámek v Kroměříži
| obrázek = Kromeriz Castle garden view.jpg
| popisek = Pohled na Arcibiskupský zámek z Podzámecké zahrady
| stát = {{Vlajka|CZ}}
| lokalita = [[Kroměříž]]
| kraj = [[Zlínský kraj]]
| okres = [[Okres Kroměříž|Kroměříž]]
| status = Národní kulturní památka, UNESCO
| rok zápisu = 1998
| sloh = [[Baroko]] (rané a vrcholné)
| architekt = [[Filiberto Lucchese]], [[Giovanni Pietro Tencalla]]
| majitel = [[Arcibiskupství olomoucké]]
| návštěvnost = cca 200 000 ročně (2025)
| web = www.zamek-kromeriz.cz
| zeměpisná šířka = 49.300
| zeměpisná délka = 17.393
}}

'''Zahrady a zámek v Kroměříži''' (oficiálně '''Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži''') představují jeden z nejvýznamnějších a nejzachovalejších barokních komplexů ve střední Evropě. Areál, který se skládá z monumentální rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů a dvou stylově odlišných zahrad ([[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]]), je od roku 1998 zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]].

Město [[Kroměříž]], díky tomuto komplexu často přezdívané „Hanácké Athény“, bylo po staletí letním sídlem a administrativním centrem olomouckých biskupů, kteří zde vybudovali unikátní zázemí spojující moc církevní s mocí světskou a uměleckou. Zámek ukrývá druhou nejvýznamnější obrazárnu v [[Česko|České republice]] (po [[Národní galerie Praha|Národní galerii]]) s díly světových mistrů, včetně slavného obrazu ''Apollo a Marsyas'' od [[Tizian|Tiziana]]. Zahrady pak reprezentují dva vrcholy zahradní architektury: Květná zahrada je unikátním příkladem přísné geometrické zahrady italsko-francouzského typu, zatímco Podzámecká zahrada představuje vrcholný typ přírodně-krajinářského parku.

== 📝 Pro laiky: Proč je Kroměříž "must-see" památkou? ==
Možná si říkáte: „Další zámek, těch je v Česku tisíc.“ Kroměříž je ale jiná. Není to jen budova, je to '''koncept světa'''.
* '''Zahrada předběhla dobu:''' Květná zahrada (Libosad) vznikla dříve než slavné zahrady ve [[Versailles]]. Je to živá geometrie, kde je každý keř zastřižen podle pravítka. Najdete tu bludiště, kuželky, jahodové kopečky i 244 metrů dlouhou kolonádu, kde se ozvěna nese tak, že slyšíte šepot z druhého konce.
* '''Poklad nevyčíslitelné hodnoty:''' Uvnitř zámku visí obraz, který by chtělo každé muzeum světa – Tizianův ''Apollo a Marsyas''. Jeho pojistná hodnota se pohybuje v miliardách korun. Je to temné, syrové dílo starého mistra, které musíte vidět na vlastní oči.
* '''Místo, kde se psaly dějiny:''' V roce 1848, kdy v Evropě zuřily revoluce, se sem uchýlil rakouský parlament (Říšský sněm). Ve zdejším Sněmovním sále se rokovalo o budoucnosti monarchie a ústavě.
* '''Hollywood na Moravě:''' Pokud jste viděli film ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' od Miloše Formana, znáte interiéry zámku. Natáčely se tu scény z císařského paláce ve Vídni.

== ⏳ Historie komplexu ==

=== Počátky a biskupská rezidence ===
Kroměříž byla majetkem olomouckého biskupství již od počátku 12. století (koupil ji biskup [[Jindřich Zdík]]). Původně zde stál románský dvorec, později gotický hrad. Význam místa vzrostl v 16. století za biskupa [[Stanislav I. Thurzo|Stanislava Thurza]], který hrad přestavěl na renesanční zámek. Skutečná katastrofa však přišla během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. V roce 1643 město i zámek dobyla a zdevastovala švédská vojska generála [[Lennart Torstenson|Torstensona]]. Zbyly jen holé zdi a věž.

=== Velká obnova: Éra Karla z Lichtensteinu-Castelcorna ===
Dnešní podobu vtiskl zámku a městu jeden z nejvýznamnějších mecenášů v českých dějinách – biskup '''[[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]]''' (biskupem 1664–1695). Tento vizionář se rozhodl zničenou Kroměříž pozvednout z popela a učinit z ní reprezentativní rezidenci evropského formátu.
* **Architekti:** Povolal italské architekty z císařského dvora ve Vídni – [[Filiberto Lucchese|Filiberta Luccheseho]] a po jeho smrti [[Giovanni Pietro Tencalla|Giovanniho Pietra Tencallu]].
* **Koncepce:** Ti vybudovali mohutnou raně barokní čtyřkřídlou budovu zámku a založili Květnou zahradu (tehdy za hradbami města) jako místo potěšení (Libosad). Biskup také začal masivně nakupovat umělecká díla, čímž položil základ obrazárny.

=== Požár 1752 a nástup rokokových interiérů ===
V roce 1752 zámek vyhořel. Oheň zničil druhé patro a interiéry. Obnova proběhla poměrně rychle za biskupa [[Leopold II. Fridrich z Egkhu|Leopolda z Egkhu]], ale již v duchu nastupujícího rokoka a klasicismu. Vznikly tak nádherné sály, které obdivujeme dnes (Sněmovní sál, Manský sál).

=== Rok 1848: Kroměřížský sněm ===
Významná politická kapitola se psala v revolučním roce 1848. Kvůli nepokojům ve Vídni byl Ústavodárný říšský sněm přesunut do klidné Kroměříže. Zasedal ve Velkém jídelním sále (dnes Sněmovní sál). Právě zde se formovaly základy moderní parlamentní demokracie ve střední Evropě a vznikal návrh ústavy, který však nebyl přijat, protože sněm byl v březnu 1849 vojskem rozehnán.

=== 20. a 21. století: Od církve ke státu a zpět ===
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl zámek zestátněn. I přes změnu majitele byl naštěstí udržován (zejména díky statutu památkové rezervace a později UNESCO).
Zásadním zlomem byly církevní restituce. Po dlouhých jednáních byl zámek a Podzámecká zahrada v roce 2015 vráceny původnímu majiteli – [[Arcibiskupství olomoucké]]. Květná zahrada zůstala déle ve správě státu ([[Národní památkový ústav]]), ale i ona byla nakonec po soudních sporech vydána církvi. V roce 2026 je tak celý komplex opět sjednocen pod jednoho vlastníka, který úzce spolupracuje s odbornými institucemi na jeho správě.

== 🏰 Arcibiskupský zámek: Popis a interiéry ==

=== Architektura ===
Zámek je volně stojící čtyřkřídlá budova kolem ústředního nádvoří. Dominantou je '''Zámecká věž''' (84 metrů), která je pozůstatkem staršího hradu. Věž má charakteristickou barokní helmici a je přístupná jako vyhlídka. Fasády zámku jsou členěny pilastry a působí monumentálním, až pevnostním dojmem raného baroka, což kontrastuje s bohatostí interiérů.

=== Sněmovní sál (Velký jídelní sál) ===
Jeden z nejkrásnějších a největších rokokových sálů ve střední Evropě.
* **Rozměry:** 30 x 14 metrů, výška 16 metrů.
* **Výzdoba:** Strop není podepřen žádnými sloupy. Zdobí ho monumentální nástropní malba (plocha 400 m²) od Franze Antona Maulbertsche, která je ale ve skutečnosti olejem na plátně, nikoliv freskou, což je technický unikát.
* **Lustry:** Sál osvětluje 22 lustrů s celkem 440 svícemi (dnes elektrickými).
* **Historie:** Místo konání Kroměřížského sněmu (1848–1849).

=== Obrazárna (Zámecká galerie) ===
Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna koupil v roce 1673 sbírku obrazů od obchodníků z Kolína nad Rýnem (původně sbírka anglického krále Karla I. a hraběte Arundela). Díky tomu se do Kroměříže dostala díla nevyčíslitelné hodnoty.
* '''Tizian – Apollo a Marsyas:''' Pozdní dílo benátského mistra. Zobrazuje mytologický výjev, kdy bůh Apollo zaživa stahuje z kůže satyra Marsya, který se odvážil vyzvat ho k hudebnímu souboji. Obraz je malován hrubými tahy (impresionistický styl dávno před impresionismem) a je považován za jedno z nejhlubších děl světového malířství o utrpení a smrti.
* **Další mistři:** [[Anthonis van Dyck]] (portrét anglického krále Karla I. a jeho manželky), [[Lucas Cranach starší]], [[Paolo Veronese]], [[Jan Brueghel starší]].

=== Knihovna a hudební archiv ===
Zámecká knihovna obsahuje přes 88 000 svazků, včetně vzácných rukopisů a prvotisků. Ještě cennější je '''Hudební archiv''', který ukrývá díla barokních skladatelů, kteří v Kroměříži působili (např. [[Pavel Josef Vejanovský]], [[Heinrich Ignaz Franz Biber]]). Jde o jeden z nejvýznamnějších hudebních archivů 17. století na světě.

=== Sala terrena ===
Přízemní sál spojující zámek s Podzámeckou zahradou. Zachoval se v původní raně barokní podobě z doby biskupa Karla. Je bohatě zdoben štuky a umělými jeskyněmi (grottami). Slouží i jako koncertní sál s vynikající akustikou.

== 🌳 Podzámecká zahrada (Podzámka) ==
Původně užitková a květinová zahrada se v 19. století proměnila v nádherný přírodně-krajinářský park o rozloze 64 hektarů.
* **Styl:** Anglický park, který plynule přechází z upravených parterů u zámku do volné krajiny lužního lesa u řeky Moravy.
* **Architektura v zeleni:** Park je doplněn romantickými stavbami – Čínský pavilon, Pompejská kolonáda, Rybářský pavilon.
* **Dřeviny:** Roste zde přes 200 druhů vzácných stromů a dřevin z celého světa (např. jinany, platany).
* **Zvířata:** Součástí zahrady je malý zookoutek a volně se pohybující pávi.
* **Voda:** Systém rybníků a kanálů (Dlouhý rybník, Divoký rybník) propojený s řekou Moravou.

== 🌸 Květná zahrada (Libosad) ==
Nachází se asi 1 km jihozápadně od zámku (původně za hradbami). Je to absolutní světový unikát, protože představuje přechodovou fázi mezi italskou renesanční zahradou a francouzským barokním parkem (styl [[André Le Nôtre]]). Byla vybudována v letech 1665–1675.

=== Geometrie a symbolika ===
Zahrada je založena na přísné symetrii. Základem jsou stříhané vysoké stěny z habrů a javorů, které tvoří bludiště a geometrické obrazce.

=== Rotunda ===
V geometrickém středu zahrady stojí osmiboká stavba s bohatou vnitřní výzdobou (mytologické výjevy, grotty).
* **Foucaultovo kyvadlo:** Uprostřed Rotundy visí na dlouhém lanku 30kg koule, která demonstruje otáčení Země kolem své osy. Kroměřížské kyvadlo je jedno z nejstarších na světě (instalováno profesorem [[František Nábělek|Františkem Nábělkem]] v roce 1906).

=== Kolonáda ===
Jedna celá strana zahrady (délka 244 metrů) je lemována arkádovou galerií (kolonádou). Na její římse stojí 44 soch antických bohů a hrdinů. Návštěvníci mohou vystoupat na střechu kolonády a prohlédnout si geometrické obrazce zahrady z výšky.

=== Králičí kopec a Ptáčnice ===
Součástí zahrady jsou i hravé prvky – umělý pahorek s králíkárnou (kdysi s živými králíky, dnes sochařská výzdoba) a voliéry pro exotické ptactvo.

== 🛠 Současnost (2025–2026) ==
V roce 2026 je celý areál plně přístupný veřejnosti, po dokončení rozsáhlých rekonstrukcí, které probíhaly v předchozích letech.

* **Správa:** Majitelem je Arcibiskupství olomoucké, které zřídilo organizaci ''Správa arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži''. Ta zajišťuje provoz, zatímco odborný dohled garantuje spolupráce s památkáři.
* **Rekonstrukce:**
** **Zámek:** V letech 2020–2023 proběhla generální oprava střech, fasád a Sněmovního sálu. Byla obnovena původní barevnost fasády.
** **Květná zahrada:** Prošla masivní revitalizací za více než 200 milionů korun (projekt Národního centra zahradní kultury). Byly obnoveny zničené části (Pstruží rybníky), Pomerančová zahrada a technické zázemí.
* **Návštěvnický režim:** Zámek nabízí několik prohlídkových okruhů (Reprezentační sály, Zámecká věž, Sala terrena, Via Artis – galerie). Zahrady jsou přístupné samostatně (Podzámecká zdarma/dobrovolné, Květná zpoplatněna).
* **Kultura:** Zámek je dějištěm festivalu ''Hudební Kroměříž'' a letních operních představení v zahradách.

== 🎥 Zámek ve filmu ==
Kroměřížský zámek je miláčkem filmařů, zejména pro své autentické interiéry, které často suplují Vídeň nebo Petrohrad.
* ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' (1984, Miloš Forman) – Sněmovní sál sloužil jako císařská komnata, kde Mozart dirigoval své opery. Natáčelo se i v ložnicích.
* ''[[Nehynoucí láska]]'' (1994) – Životopisný film o Beethovenovi (Gary Oldman).
* ''[[Kateřina Veliká (seriál, 2019)|Kateřina Veliká]]'' (2019) – Seriál s Helen Mirren, zámek představoval Zimní palác v Rusku.
* ''[[Marie Terezie (minisérie)|Marie Terezie]]'' (2017–2021) – Výpravná koprodukční minisérie.
* ''[[Tři mušketýři (film, 2011)|Tři mušketýři]]'' (2011) – Květná zahrada posloužila jako kulisa pro francouzské scény.

== ⛰ Biskupská mincovna a vinné sklepy ==
K areálu funkčně patří i další objekty ve městě:
* **Biskupská mincovna:** Biskupové měli právo razit vlastní mince. Mincovna (dnes muzeum) stojí hned vedle zámku a chlubí se unikátní sbírkou mincí a medailí.
* **Arcibiskupské vinné sklepy:** Nachází se v podzemí zámku. Zde se vyrábí mešní víno, které má papežskou certifikaci (jako jediné v ČR). Tradice vinařství zde trvá od roku 1266.

== 📜 Lingvistický rozbor názvu ==
* **Kroměříž:** Název je pravděpodobně odvozen od osobního jména *Kroměr* (ten, kdo se krčí, nebo mírní). "Kroměříž" by tedy znamenalo "ves lidí Kroměrových". Lidová etymologie, spojující název se slovy "kromě rýže" (že se tu urodí vše kromě rýže), je chybná, ačkoliv úrodnost Hané je legendární.
* **Libosad:** Starší český název pro Květnou zahradu, vyjadřující místo pro potěšení (libost) a odpočinek.

== Zdroje ==
* [https://www.zamek-kromeriz.cz Oficiální web Arcibiskupského zámku a zahrad]
* [https://www.npu.cz Národní památkový ústav - Kroměříž]
* [https://whc.unesco.org/en/list/860 Záznam na seznamu světového dědictví UNESCO]
* [https://www.kvetnazahrada-kromeriz.cz Oficiální stránky Květné zahrady]
* [https://www.ado.cz Arcibiskupství olomoucké - majetek a kultura]
* [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/arcibiskupsky-zamek-a-zahrady-v-kromerizi-unesco Kudy z nudy - Kroměříž]

{{DEFAULTSORT:Zahrady a zamek v Kromerizi}}
[[Kategorie:Zahrady a zámek v Kroměříži]]
[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO v Česku]]
[[Kategorie:Zámky ve Zlínském kraji]]
[[Kategorie:Barokní architektura v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky ve Zlínském kraji]]
[[Kategorie:Botanické zahrady a arboreta v Česku]]
[[Kategorie:Kroměříž]]
[[Kategorie:Majetek Arcibiskupství olomouckého]]
[[Kategorie:Stavby Filiberta Luccheseho]]
[[Kategorie:Stavby Giovanniho Pietra Tencally]]
[[Kategorie:Místa natáčení filmů v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3 Pro]]