Zobrazení zdroje stránky Zásada (chemie)

{{Infobox vědecký koncept
| název = Zásada (Báze)
| obrázek = Ph indicator paper.jpg
| popisek = Lakmusový papírek zbarvený do modra, což indikuje zásadité prostředí s [[pH]] vyšším než 7.
| obor = [[Chemie]]
| definice = Látka, která je schopna přijímat [[proton]] (Brønsted-Lowryho teorie) nebo poskytovat [[elektronový pár]] (Lewisova teorie). Ve vodném roztoku uvolňuje [[hydroxid]]ové [[iont]]y (Arrheniova teorie).
| symbol = B (obecně pro bázi), OH⁻ (hydroxidový iont)
| klíčové_osoby = [[Svante Arrhenius]], [[Johannes Nicolaus Brønsted]], [[Thomas Martin Lowry]], [[Gilbert Newton Lewis]]
| příklady = [[Hydroxid sodný]] (NaOH)<br>[[Amoniak]] (NH₃)<br>[[Hydrogenuhličitan sodný]] (NaHCO₃)
| související = [[Kyselina]], [[pH]], [[Neutralizace (chemie)|Neutralizace]], [[Sůl (chemie)|Sůl]]
}}

'''Zásada''' (též '''báze''' nebo historicky '''alkálie''') je v [[chemie|chemii]] látka, která je protikladem [[kyselina|kyseliny]]. Obecně je definována jako substance schopná přijímat [[proton]]y (vodíkové [[kation]]ty H⁺) nebo darovat [[elektronový pár]]. Ve vodném roztoku mají zásady [[pH]] vyšší než 7, způsobují charakteristické zbarvení acidobazických [[indikátor (chemie)|indikátorů]] (například [[lakmus]] barví modře) a s kyselinami reagují za vzniku [[sůl (chemie)|soli]] a [[voda|vody]] v procesu zvaném [[neutralizace (chemie)|neutralizace]].

== 🧪 Definice a teorie ==
Pojetí kyselin a zásad se v historii chemie vyvíjelo a dnes existuje několik teorií, které definují zásady z různých úhlů pohledu. Každá novější teorie rozšiřuje a zobecňuje tu předchozí.

=== Arrheniova teorie ===
Nejstarší moderní teorii formuloval švédský chemik [[Svante Arrhenius]] v roce 1884. Podle této teorie je '''zásada''' látka, která při rozpouštění ve [[voda|vodě]] (disociaci) uvolňuje [[hydroxid]]ový [[aniont]] (OH⁻). Tato teorie je jednoduchá a dobře vysvětluje chování nejběžnějších zásad, jako jsou [[hydroxid]]y. Její platnost je však omezena pouze na vodné roztoky a nevysvětluje zásaditost látek, které neobsahují hydroxidovou skupinu, například [[amoniak]]u.

* '''Příklad:''' Disociace [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] ve vodě:
<code>NaOH → Na⁺ + OH⁻</code>

=== Brønstedova-Lowryho teorie ===
V roce 1923 navrhli dánský chemik [[Johannes Nicolaus Brønsted]] a anglický chemik [[Thomas Martin Lowry]] nezávisle na sobě obecnější definici. Podle jejich teorie je '''zásada''' jakákoli látka (molekula nebo iont), která je schopna přijmout (akceptovat) [[proton]] (kation H⁺). Kyselina je naopak donor protonu. Tato definice je širší, protože není omezena na vodné roztoky a zahrnuje i látky jako amoniak.

V této teorii se zavádí pojem '''konjugovaný pár'''. Když zásada přijme proton, stává se z ní její konjugovaná kyselina.
* '''Příklad:''' Reakce amoniaku s vodou:
<code>NH₃ (zásada) + H₂O (kyselina) ⇌ NH₄⁺ (konjugovaná kyselina) + OH⁻ (konjugovaná zásada)</code>
V této reakci amoniak přijímá proton od vody, chová se tedy jako zásada. Voda, která proton daruje, se chová jako kyselina.

=== Lewisova teorie ===
Rovněž v roce 1923 představil americký chemik [[Gilbert Newton Lewis]] nejobecnější teorii, která se zaměřuje na [[elektronový pár|elektronové páry]]. Podle této teorie je '''zásada''' jakákoli látka, která může darovat (poskytnout) volný [[elektronový pár]] k vytvoření [[kovalentní vazba|kovalentní vazby]]. Kyselina je naopak akceptorem (příjemcem) elektronového páru. Tato definice zahrnuje i reakce, kde se nepřenáší žádné protony, například v anorganické a organické chemii.

* '''Příklad:''' Reakce amoniaku s [[fluorid boritý|fluoridem boritým]]:
<code>NH₃ (Lewisova zásada) + BF₃ (Lewisova kyselina) → H₃N−BF₃</code>
Amoniak (zásada) poskytuje svůj volný elektronový pár [[bor]]u ve fluoridu boritém (kyselina) a vytváří mezi sebou [[koordinačně kovalentní vazba|koordinačně kovalentní vazbu]].

== 🔬 Vlastnosti zásad ==
Zásady mají několik charakteristických fyzikálních a chemických vlastností.
* '''Chuť a hmat:''' Zředěné roztoky zásad mají typicky hořkou chuť (důrazně se nedoporučuje ochutnávat chemikálie). Na pokožce působí kluzkým, mýdlovým dojmem, což je způsobeno reakcí s [[tuk]]y v kůži (tzv. [[zmýdelnění]]).
* '''Žíravost:''' Silné zásady jsou, podobně jako silné kyseliny, žíravé a mohou způsobit vážné chemické popáleniny organických tkání.
* '''Reakce s kyselinami:''' Zásady reagují s kyselinami při [[neutralizace (chemie)|neutralizační reakci]], jejímž produktem je [[sůl (chemie)|sůl]] a [[voda|voda]].
<code>HCl (kyselina) + NaOH (zásada) → NaCl (sůl) + H₂O (voda)</code>
* '''Vliv na indikátory:''' Zásady mění barvu acidobazických indikátorů. [[Lakmus]]ový papírek barví na modro, [[fenolftalein]] ve vodném roztoku na fialovo.
* '''Rozpustnost:''' Mnoho zásad, zejména hydroxidy [[alkalický kov|alkalických kovů]] a [[kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]], je dobře rozpustných ve vodě. Jiné, jako [[hydroxid hlinitý]], jsou nerozpustné.

== ⚖️ Síla zásad a pH ==
Síla zásady závisí na její schopnosti přijímat protony nebo uvolňovat hydroxidové ionty. Podle míry [[disociace]] ve vodě se zásady dělí na silné a slabé.

* '''Silné zásady:''' Jsou látky, které ve vodném roztoku zcela disociují (rozpadají se na ionty). Do této skupiny patří především hydroxidy alkalických kovů (např. [[hydroxid sodný]] - NaOH, [[hydroxid draselný]] - KOH) a některé hydroxidy kovů alkalických zemin (např. [[hydroxid vápenatý]] - Ca(OH)₂).
* '''Slabé zásady:''' Ve vodném roztoku disociují pouze částečně a ustavuje se u nich chemická rovnováha mezi ionty a nedisociovanými molekulami. Příkladem je [[amoniak]] (NH₃) nebo [[anilin]].

Míru zásaditosti (nebo kyselosti) roztoku vyjadřuje stupnice [[pH]]. Roztoky se dělí takto:
* '''Zásaditý roztok:''' pH > 7
* '''Neutrální roztok:''' pH = 7
* '''Kyselý roztok:''' pH < 7

Sílu slabé zásady kvantitativně popisuje '''disociační konstanta zásady''' (Kₑ). Čím vyšší je hodnota Kₑ, tím je zásada silnější. Často se používá její záporný dekadický logaritmus, pKₑ.

== 💡 Příklady a použití ==
Zásady mají široké uplatnění v průmyslu, laboratořích i v domácnostech.

=== Významné silné zásady ===
* '''[[Hydroxid sodný]] (NaOH):''' Známý také jako louh sodný. Je klíčovou průmyslovou chemikálií používanou při výrobě [[mýdlo|mýdel]], [[papír]]u, [[textil]]u a [[hliník]]u. V domácnostech se používá jako účinný čistič odpadních potrubí.
* '''[[Hydroxid draselný]] (KOH):''' Používá se při výrobě měkkých mýdel, v [[akumulátor|alkalických bateriích]] a jako [[elektrolyt]].
* '''[[Hydroxid vápenatý]] (Ca(OH)₂):''' Známý jako hašené vápno. Využívá se ve [[stavebnictví]] při přípravě [[malta|malty]] a [[omítka|omítek]], v zemědělství k úpravě kyselých půd a při výrobě [[cukr]]u.

=== Významné slabé zásady ===
* '''[[Amoniak]] (NH₃):''' Jeden z nejvíce vyráběných chemikálií na světě. Je základní surovinou pro výrobu [[dusíkatá hnojiva|dusíkatých hnojiv]], [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a [[výbušnina|výbušnin]]. Jeho vodný roztok (čpavek) se používá jako čisticí prostředek a chladivo.
* '''[[Hydrogenuhličitan sodný]] (NaHCO₃):''' Známý jako jedlá soda. Používá se v [[potravinářství]] jako kypřicí prášek, jako součást [[antacidum|antacid]] pro neutralizaci žaludečních kyselin a v hasicích přístrojích.
* '''[[Pyridin]] (C₅H₅N):''' Důležité rozpouštědlo a prekurzor v organické syntéze, například při výrobě léků a pesticidů.

== ↔️ Neutralizace a titrace ==
[[Neutralizace (chemie)|Neutralizace]] je klíčová reakce mezi kyselinou a zásadou, při které vzniká sůl a voda a uvolňuje se teplo. Tato reakce je základem analytické metody zvané '''[[acidobazická titrace]]'''.

Při titraci se do roztoku neznámé koncentrace (např. kyseliny) postupně přidává roztok o známé koncentraci (tzv. odměrný roztok, např. zásady), dokud není dosaženo bodu ekvivalence. V tomto bodě veškerá kyselina zreagovala se zásadou. Tento bod se obvykle určuje pomocí barevného [[indikátor (chemie)|indikátoru]] nebo [[pH metr]]u. Ze spotřebovaného objemu odměrného roztoku lze pak přesně vypočítat koncentraci původního vzorku.

== 👶 Pro laiky: Zásada jednoduše ==
Představte si chemii jako taneční parket, kde některé částice (říkejme jim "kyseliny") mají malý míček navíc (to je náš [[proton]]), kterého se chtějí zbavit. Jsou to "dárci míčků". Na druhé straně parketu jsou jiné částice (to jsou naše "zásady"), které mají volné ruce a rády by nějaký míček chytily. Jsou to "chytači míčků".

Když se na parketu potká "dárce" (kyselina) a "chytač" (zásada), stane se přirozená věc: kyselina hodí svůj míček a zásada ho chytí. Tím si oba "zatančí" a vytvoří pár. Po této výměně jsou oba spokojení a "neutrální". Zásada je tedy jednoduše chemická látka, která v reakci "chytá" vodíkové protony od kyselin. Věci, které jsou zásadité, známe z běžného života – třeba mýdlo, jedlá soda nebo čističe odpadů.

== Zdroje ==
* [https://www.khanacademy.org/science/chemistry/acids-and-bases-topic Khan Academy - Acids and bases]
* [https://chem.libretexts.org/Bookshelves/General_Chemistry/Map%3A_General_Chemistry_(Petrucci_et_al.)/16%3A_Acids_and_Bases LibreTexts Chemistry - Acids and Bases]
* [https://www.britannica.com/science/base-chemistry Britannica - Base (chemistry)]

{{DEFAULTSORT:Zasada (chemie)}}
[[Kategorie:Chemie]]
[[Kategorie:Kyseliny a zásady]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]
```