Zobrazení zdroje stránky Včela medonosná

{{K rozšíření}}
{{Infobox Živočich
| název = Včela medonosná
| obrázek = Apis mellifera carnica worker.jpg
| popisek = Dělnice včely medonosné kraňské (''Apis mellifera carnica'')
| říše = [[živočichové|Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[členovci|Členovci]] (Arthropoda)
| třída = [[hmyz|Hmyz]] (Insecta)
| řád = [[blanokřídlí|Blanokřídlí]] (Hymenoptera)
| čeleď = [[včelovití|Včelovití]] (Apidae)
| rod = [[včela|Včela]] (Apis)
| druh = '''Včela medonosná''' (Apis mellifera)
| vědecké jméno = ''Apis mellifera''
| autor = [[Carl Linné|Linnaeus]], [[1758]]
| mapa rozšíření = Apis mellifera distribution map.png
| popisek mapy = Přirozené (oranžová) a člověkem zavedené (žlutá) rozšíření včely medonosné
}}
'''Včela medonosná''' (''Apis mellifera'') je druh [[společenský hmyz|společenského hmyzu]] z čeledi [[včelovití|včelovitých]]. Je celosvětově známá pro svou schopnost produkovat a skladovat [[med]] a [[včelí vosk|vosk]] a je jedním z nejdůležitějších [[opylovač]]ů na světě. Včely medonosné žijí ve velkých, organizovaných společenstvech zvaných [[včelstvo|včelstva]], která fungují jako [[superorganismus]]. Pro svou klíčovou roli v [[zemědělství]] a ekosystémech je považována za jedno z nejvýznamnějších hospodářských zvířat.

== 📜 Historie a domestikace ==
Vztah člověka a včely medonosné sahá hluboko do [[pravěk]]u. Nejstarší důkazy o využívání včelích produktů pocházejí z jeskynních maleb starých přibližně 8 000 let, které zobrazují sběr medu z divokých hnízd. Systematická [[domestikace]] a [[včelařství]] (apikultura) se rozvinuly ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] kolem roku 2500 př. n. l., kde byl med vysoce ceněn jako sladidlo, lék i obětina bohům. Včely byly chovány v hliněných úlech a jejich význam dokládají četné [[hieroglyf]]y.

Ve [[starověké Řecko|starověkém Řecku]] a [[Římská říše|Římě]] se včelařství dále zdokonalovalo. Myslitelé jako [[Aristotelés]] a [[Plinius starší]] se věnovali studiu života včel a popsali jejich sociální strukturu. Ve [[středověk]]u bylo včelařství rozšířeno po celé [[Evropa|Evropě]], zejména v klášterech, kde se včelí vosk používal na výrobu svící. V [[České země|českých zemích]] mělo včelařství, zvané brtnictví (vybírání medu z dutin stromů), velkou tradici a bylo chráněno zákony již za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]]

Moderní včelařství začalo v 18. a 19. století s vynálezy, jako byl rámkový [[úl]] (Lorenzo Langstroth, 1851) a [[medomet]] (Franz von Hruschka, 1865), které umožnily efektivnější a šetrnější práci se včelstvy.

== 🧬 Biologie a sociální struktura ==
Včelstvo je vysoce organizovaný [[superorganismus]] tvořený třemi odlišnými kastami, z nichž každá má specifickou roli. Komunikace v úlu probíhá především pomocí [[feromon]]ů a specializovaných pohybů, známých jako včelí tance.

=== 👑 Matka ===
[[Včelí matka|Matka]] je jediná plně vyvinutá samice ve včelstvu a její hlavní úlohou je kladení [[vajíčko|vajíček]]. V období největšího rozvoje včelstva (na jaře a v létě) může naklást až 2 000 vajíček denně, což převyšuje její vlastní tělesnou hmotnost. Matka se páří pouze jednou za život během tzv. snubního letu, kdy se spáří s několika [[trubec|trubci]]. Získané [[spermie]] si uchovává ve spermathéce a používá je po zbytek života (obvykle 3–5 let). Vylučuje také mateří látku, feromon, který stmeluje včelstvo, potlačuje vývoj vaječníků u dělnic a dává včelstvu jeho unikátní "vůni".

=== 👷 Dělnice ===
[[Včela dělnice|Dělnice]] jsou neplodné samice a tvoří drtivou většinu populace včelstva (v létě až 60 000 jedinců). Jejich život je krátký (v létě asi 6 týdnů, v zimě několik měsíců) a je naplněn řadou úkolů, které se mění s jejich věkem:
* '''Čističky (1–3 dny):''' Čistí buňky plástů pro nová vajíčka a plod.
* '''Krmičky (4–12 dní):''' Krmí larvy a matku [[mateří kašička|mateří kašičkou]] a medem.
* '''Stavitelky (12–18 dní):''' Produkují na svém těle voskové šupinky a staví z nich plásty. Zpracovávají také nektar na med.
* '''Strážkyně (18–21 dní):''' Hlídkují u vchodu do úlu (česna) a brání ho proti vetřelcům.
* '''Létavky (od 21. dne do smrti):''' Vylétávají z úlu a sbírají [[nektar]], [[pyl]], vodu a [[propolis]]. Tato práce je nejnáročnější a nejnebezpečnější.

=== ♂️ Trubec ===
[[Trubec|Trubci]] jsou včelí samci, kteří se líhnou z neoplozených vajíček. Jejich jediným úkolem je oplodnit mladou matku během snubního letu. Nemají žihadlo a nejsou schopni sbírat potravu. Včelstvo je živí a toleruje pouze v období rozmnožování (jaro a léto). Po spáření trubec umírá. Na podzim dělnice zbývající trubce z úlu vyženou, aby neubírali zásoby na zimu.

== 🔄 Životní cyklus ==
Vývoj včely od vajíčka po dospělce se nazývá [[proměna dokonalá]] a probíhá v buňkách plástu.
# '''Vajíčko:''' Matka klade do buňky jedno vajíčko. Stádium trvá 3 dny.
# '''Larva:''' Z vajíčka se líhne beznohá larva, kterou dělnice intenzivně krmí. Toto stádium trvá asi 6 dní. Larvy budoucích matek jsou krmeny výhradně mateří kašičkou, zatímco larvy dělnic a trubců jen první tři dny.
# '''Kukla:''' Dělnice zavíčkují buňku s larvou voskovým víčkem. Uvnitř se larva zakuklí a probíhá přeměna v dospělce. Stádium kukly trvá u matky 7 dní, u dělnice 12 dní a u trubce 15 dní.
# '''Dospělec:''' Dospělá včela se prokouše víčkem a zapojí se do života včelstva.

Celkový vývoj trvá u matky 16 dní, u dělnice 21 dní a u trubce 24 dní.

== 🌍 Význam pro ekosystém a člověka ==
Včela medonosná je klíčovým opylovačem. Odhaduje se, že opyluje přibližně 80 % všech kvetoucích rostlin, včetně zhruba třetiny plodin, které konzumuje člověk. Bez její činnosti by se dramaticky snížily výnosy ovoce, zeleniny, ořechů a semen (např. [[jabloň|jabloně]], [[mandloň|mandloně]], [[řepka olejka|řepka]], [[slunečnice]]). Její role je tedy nezastupitelná pro [[biodiverzita|biodiverzitu]] i pro globální [[potravinová bezpečnost|potravinovou bezpečnost]].

=== 🍯 Včelí produkty ===
* '''[[Med]]:''' Hlavní produkt, který včely vytvářejí z nektaru květů jako energetickou zásobu na zimu. Pro člověka je cenným sladidlem a lékem.
* '''[[Včelí vosk]]:''' Produkován dělnicemi k stavbě plástů. Využívá se v kosmetice, farmacii a pro výrobu svíček.
* '''[[Pyl]]:''' Sbírán včelami jako zdroj bílkovin pro krmení plodu. Pro člověka je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů.
* '''[[Propolis]]:''' Pryskyřičná látka sbíraná z pupenů stromů. Včely ji používají k tmelení úlu a dezinfekci. Má silné antibakteriální a antivirové účinky.
* '''[[Mateří kašička]]:''' Sekret hltanových žláz mladých dělnic, kterým je krmena matka a nejmladší larvy. Je považována za superpotravinu.
* '''[[Včelí jed]]:''' Používán včelami k obraně. V medicíně se využívá v tzv. [[apiterapie|apiterapii]] k léčbě revmatických onemocnění.

== 📉 Ohrožení a ochrana ==
V posledních desetiletích čelí populace včel medonosných po celém světě vážným hrozbám. Tento jev je často označován jako [[syndrom zhroucení včelstev]] (Colony Collapse Disorder, CCD). Mezi hlavní příčiny patří:
* '''[[Pesticidy]]:''' Zejména [[neonicotinoidy]], které narušují nervový systém včel, jejich orientaci a imunitu.
* '''Paraziti a nemoci:''' Největší hrozbou je roztoč [[kleštík včelí]] (''Varroa destructor''), který saje včelám [[hemolymfa|hemolymfu]] a přenáší viry. Dalšími nemocemi jsou [[mor včelího plodu]] nebo [[nosemóza]].
* '''Ztráta přirozeného prostředí:''' Úbytek kvetoucích luk a diverzity rostlin vlivem monokulturního zemědělství a urbanizace.
* '''[[Změna klimatu]]:''' Mění dobu kvetení rostlin a způsobuje extrémní výkyvy počasí, které včelstvům škodí.

Ochrana včel spočívá v omezování používání škodlivých pesticidů, podpoře ekologického zemědělství, výsadbě medonosných rostlin a odpovědném včelaření.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Superorganismus:''' Představte si včelstvo ne jako 50 000 jednotlivých včel, ale jako jedno jediné tělo. Matka je jako vaječníky, které zajišťují potomstvo. Dělnice jsou jako ruce, nohy, játra a imunitní systém – každá dělá svou práci pro dobro celku. Celé včelstvo se chová jako jeden inteligentní tvor.
* '''Včelí tanec:''' Když včela najde skvělý zdroj potravy (třeba kvetoucí lípu), vrátí se do úlu a ostatním to "řekne" tancem. Pohybem svého těla (kroužením a vrtěním zadečkem) dokáže přesně popsat směr i vzdálenost ke květům. Je to jako včelí verze [[GPS]] navigace.
* '''Opylování:''' Když včela saje sladký nektar z květu, nalepí se jí na chloupky na těle drobná zrníčka pylu. Když pak přelétne na další květ stejného druhu, část pylu tam zanechá. Tím dojde k oplození květu, ze kterého pak může vyrůst plod (např. jablko) nebo semínko. Bez této "donáškové služby" by mnoho rostlin nemělo plody.
* '''Žihadlo:''' Žihadlo dělnice má zpětné háčky. Když včela bodne savce (třeba člověka), žihadlo se zachytí v kůži a vytrhne se i s částí zadečku. Včela proto po bodnutí umírá. Brání tak ale úl za cenu vlastního života. Matka má žihadlo bez háčků a může bodat opakovaně, ale používá ho jen v souboji s jinou matkou. Trubci žihadlo nemají vůbec.

{{DEFAULTSORT:Vcela medonosna}}
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}
[[Kategorie:Včelovití]]
[[Kategorie:Hmyz]]
[[Kategorie:Opylovači]]
[[Kategorie:Hospodářská zvířata]]
[[Kategorie:Společenský hmyz]]
[[Kategorie:Včelařství]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]