Zobrazení zdroje stránky T. S. Eliot

{{K rozšíření}}
{{Infobox - spisovatel
| jméno = Thomas Stearns Eliot
| obrázek = T. S. Eliot by Lady Ottoline Morrell (color).jpg
| popisek = T. S. Eliot na fotografii od Lady Ottoline Morrell, kolem roku 1934
| celé_jméno = Thomas Stearns Eliot
| datum_narození = 26. září 1888
| místo_narození = [[St. Louis]], [[Missouri]], {{Vlajka|USA}}
| datum_úmrtí = 4. ledna 1965
| místo_úmrtí = [[Londýn]], [[Anglie]], {{Vlajka|Spojené království}}
| národnost = americká, britská (od 1927)
| období = [[Modernismus]]
| žánr = [[poezie]], [[veršované drama]], [[literární kritika]]
| významná_díla = ''[[Pustá země]]''<br>''[[Čtyři kvartety]]''<br>''Vražda v katedrále''
| ocenění = [[Nobelova cena za literaturu]] (1948)<br>[[Order of Merit]]
| manželka = Vivienne Haigh-Wood (1915–1947)<br>Esmé Valerie Fletcher (1957–1965)
}}
'''Thomas Stearns Eliot''' OM (* [[26. září]] [[1888]] [[St. Louis]], [[Missouri]] – [[4. leden|4. ledna]] [[1965]] [[Londýn]]), známý jako '''T. S. Eliot''', byl americko-britský [[básník]], [[esejista]], [[dramatik]], [[vydavatel]] a [[literární kritik]]. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav [[modernismus|modernistického hnutí]] v [[literatura|literatuře]] 20. století. Jeho básnická skladba ''[[Pustá země]]'' (''The Waste Land'') z roku [[1922]] se stala klíčovým dílem moderní poezie. V roce [[1948]] mu byla udělena [[Nobelova cena za literaturu]] za "jeho vynikající, průkopnický přínos současné poezii".

Narodil se ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], ale v roce [[1914]] se přestěhoval do [[Anglie|Anglie]], kde žil, pracoval a nakonec i zemřel. V roce [[1927]] přijal britské občanství a zároveň konvertoval k [[anglikánství]], což hluboce ovlivnilo jeho pozdější tvorbu. Jeho dílo se vyznačuje intelektuální hloubkou, formální složitostí, častými [[aliterace|aluzemi]] na světovou literaturu, [[mytologie|mytologii]] a [[náboženství]] a tématy jako jsou duchovní vyprázdněnost moderní civilizace, plynutí času a hledání víry.

== 📜 Život ==
=== 🇺🇸 Raná léta a vzdělání v Americe ===
Thomas Stearns Eliot se narodil ve městě [[St. Louis]] ve státě [[Missouri]] do prominentní a zámožné rodiny s kořeny v [[Nový Zéland|Nové Anglii]]. Jeho otec, Henry Ware Eliot, byl úspěšným průmyslníkem a prezidentem společnosti Hydraulic-Press Brick Company. Jeho matka, Charlotte Champe Stearns, byla básnířka a sociální pracovnice. Výchova v duchu [[unitarismus|unitarismu]] vštípila mladému Eliotovi silný morální a intelektuální základ.

V letech [[1906]] až [[1909]] studoval na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]], kde se zaměřoval na [[filozofie|filozofii]], [[sanskrt]] a indickou filozofii. Zde ho ovlivnili významní myslitelé jako [[George Santayana]] a [[Irving Babbitt]]. Po získání bakalářského titulu pokračoval v magisterském studiu. Jeho rané básně, publikované ve studentském časopise ''The Harvard Advocate'', již naznačovaly jeho budoucí směřování.

=== 🇪🇺 Evropa a první manželství ===
V roce [[1910]] odjel do [[Paříž|Paříže]], kde na [[Sorbonna|Sorbonně]] navštěvoval přednášky [[Henri Bergson|Henriho Bergsona]] a studoval francouzskou poezii, zejména dílo [[symbolismus|symbolistů]] jako byli [[Jules Laforgue]] a [[Stéphane Mallarmé]]. Po návratu na Harvard začal pracovat na disertační práci o britském filozofovi [[F. H. Bradley|F. H. Bradleym]].

V roce [[1914]] získal stipendium na [[Merton College]] na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]] v [[Anglie|Anglii]]. Zde se seznámil s dalším americkým expatriotem, básníkem [[Ezra Pound|Ezrou Poundem]], který okamžitě rozpoznal jeho geniální talent a stal se jeho mentorem, přítelem a klíčovým redaktorem jeho díla. Pound ho představil londýnským literárním kruhům, včetně skupiny [[imagismus|imagistů]].

V červnu [[1915]] se Eliot impulzivně oženil s Vivienne Haigh-Wood. Jejich manželství bylo od počátku velmi bouřlivé a nešťastné, poznamenané finančními problémy a především Vivienninými vážnými zdravotními (fyzickými i psychickými) potížemi. Trápení z tohoto vztahu se hluboce promítlo do temné a fragmentární povahy jeho poezie, zejména v ''Pusté zemi''.

=== 🇬🇧 Britské občanství a konverze ===
Aby se uživil, pracoval Eliot nejprve jako učitel a později, od roku [[1917]], v [[Lloyds Bank]] v [[Londýn|Londýně]]. Tato zkušenost s monotónní prací v srdci finančního centra mu poskytla další materiál pro zobrazení odcizení moderního člověka. V roce [[1925]] opustil banku a nastoupil do nakladatelství Faber and Gwyer (později [[Faber and Faber]]), kde se postupně vypracoval na pozici ředitele a zůstal zde až do konce svého života. Jako redaktor měl obrovský vliv na formování britské literatury, když podporoval a vydával autory jako [[W. H. Auden]], [[Stephen Spender]] nebo [[Ted Hughes]].

Rok [[1927]] byl pro Eliota klíčovým zlomem. Dne [[29. červen|29. června]] přijal britské občanství a v listopadu téhož roku byl pokřtěn v [[anglikánská církev|anglikánské církvi]]. Tento krok znamenal završení jeho dlouhého duchovního hledání a odklon od skepse a zoufalství jeho rané tvorby. Svůj nový postoj shrnul ve slavné větě, že je "klasicista v literatuře, royalista v politice a anglo-katolík v náboženství".

=== 🎭 Pozdní kariéra a druhé manželství ===
Od 30. let se Eliot stále více věnoval psaní [[veršované drama|veršovaných dramat]]. Jeho hra ''Vražda v katedrále'' (''Murder in the Cathedral'', [[1935]]), pojednávající o mučednické smrti [[Tomáš Becket|svatého Tomáše Becketa]], se stala mezinárodním úspěchem. Následovaly další hry, které se snažily přenést veršované drama do moderního společenského prostředí, jako například ''Rodinné shromáždění'' (''The Family Reunion'', [[1939]]) nebo ''Koktejlový dýchánek'' (''The Cocktail Party'', [[1949]]).

V roce [[1948]] dosáhl vrcholu mezinárodního uznání, když mu byla udělena [[Nobelova cena za literaturu]] a britský [[Řád za zásluhy]] (Order of Merit). Jeho první žena Vivienne zemřela v roce [[1947]] v psychiatrické léčebně. V roce [[1957]] se Eliot, ve věku 68 let, oženil se svou o 38 let mladší sekretářkou Esmé Valerie Fletcher. Toto druhé manželství mu přineslo klid a štěstí, které v prvním svazku nikdy nepoznal.

T. S. Eliot zemřel v Londýně [[4. leden|4. ledna]] [[1965]] na [[rozedma plic|rozedmu plic]]. Jeho popel je uložen v kostele sv. Michala v East Coker, vesnici v [[Somerset|Somersetu]], odkud pocházeli jeho předkové.

== ✍️ Dílo a styl ==
Eliotovo dílo je charakteristické svou intelektuální náročností, formální inovací a hlubokým dialogem s literární a kulturní tradicí.

=== 詩 Poezie ===
Jeho básnická tvorba se obvykle dělí na dvě hlavní období, před a po jeho konverzi k anglikánství.

*   '''Rané období (do 1927)''': Toto období je poznamenáno pocity deziluze, odcizení a duchovní prázdnoty. Klíčovou sbírkou je ''Prufrock a jiná pozorování'' (''Prufrock and Other Observations'', [[1917]]), obsahující slavnou báseň ''Milostná píseň J. Alfreda Prufrocka''. Vrcholem tohoto období a celého modernismu je skladba ''[[Pustá země]]'' (''The Waste Land'', [[1922]]). Tato fragmentární, polyfonní báseň o pěti částech je komplexní koláží citátů, narážek a různých hlasů, které dohromady skládají obraz zničené a neplodné poválečné [[Evropa|Evropy]]. Zásadní roli při jejím vzniku sehrál [[Ezra Pound]], který Eliotův původní, mnohem delší rukopis radikálně zkrátil a zhutnil.

*   '''Pozdní období (po 1927)''': Po své konverzi se Eliotova poezie obrací k tématům víry, pokání a naděje. Báseň ''Popelavá středa'' (''Ash Wednesday'', [[1930]]) je meditací o obtížnosti nalezení víry. Jeho pozdním mistrovským dílem je cyklus ''[[Čtyři kvartety]]'' (''Four Quartets'', [[1943]]), skládající se ze čtyř básní (''Burnt Norton'', ''East Coker'', ''The Dry Salvages'', ''Little Gidding''). Jedná se o hluboce filozofickou a meditativní poezii, která zkoumá povahu času, paměti, jazyka a duchovní zkušenosti.

=== 🎭 Dramatická tvorba ===
Eliot se snažil oživit tradici veršovaného dramatu a přizpůsobit ji modernímu jevišti. Jeho nejúspěšnější hrou je ''Vražda v katedrále'' ([[1935]]), která kombinuje prvky [[řecká tragédie|řecké tragédie]] (využití sboru) s křesťanskou tematikou mučednictví. V pozdějších hrách, jako ''Koktejlový dýchánek'', se pokoušel aplikovat dramatické struktury na současné společenské komedie, avšak s menším uměleckým úspěchem.

=== 📚 Kritické eseje ===
Eliot byl stejně vlivný jako kritik, tak jako básník. Jeho eseje zásadně proměnily literární kritiku 20. století. V eseji ''Tradice a individuální talent'' ([[1919]]) argumentoval, že básník musí psát s vědomím celé evropské literární tradice od [[Homér|Homéra]] po současnost. Zavedl také klíčový pojem "objektivní korelát" (objective correlative), který definoval jako soubor objektů, situací nebo událostí, jež v textu vyvolávají specifickou emoci. Jeho kritické práce také oživily zájem o dříve opomíjené autory, jako byli [[metafyzičtí básníci]] (např. [[John Donne]]).

== 🧠 Myšlenkový svět a vliv ==
=== ✝️ Náboženství a konzervatismus ===
Eliotova konverze k anglikánství byla ústřední událostí jeho života a díla. Jeho pozdější tvorba je prodchnuta křesťanskou teologií a hledáním smyslu v rámci víry. Jeho politické a sociální názory byly hluboce [[konzervatismus|konzervativní]]. Obdivoval hierarchickou společnost a kritizoval [[liberalismus]] a [[sekularismus]] moderní doby. Věřil, že stabilní společnost musí být založena na sdílené kultuře a náboženství.

=== 💬 Kontroverze a kritika ===
Eliotovo dílo se nevyhnulo ani kontroverzi. Zejména v posledních desetiletích je kritizován za antisemitské pasáže, které se objevují v některých jeho raných básních (např. "Burbank with a Baedeker: Bleistein with a Cigar") a v jeho próze. Debata o míře a významu jeho [[antisemitismus|antisemitismu]] je stále živá a představuje komplexní problém při hodnocení jeho odkazu.

=== 🌍 Odkaz a dopad ===
Navzdory kontroverzím zůstává T. S. Eliot jednou z nejdominantnějších postav literatury 20. století. Jeho básnické techniky – volný verš, fragmentárnost, aluze, střídání hlasů – definovaly [[modernismus]] a ovlivnily několik generací básníků po celém světě. Jeho kritické koncepty se staly součástí základního terminologického aparátu literární vědy. Díla jako ''Pustá země'' a ''Čtyři kvartety'' jsou i dnes považována za nepřekonatelné vrcholy moderní poezie a jsou neustále analyzována a interpretována.

== 🔬 Pro laiky ==
*   '''Co je to literární modernismus?''' Představte si, že starší poezie byla jako klasická malba – snažila se o jasný, uspořádaný a srozumitelný obraz světa. Modernisté jako Eliot naopak tvořili spíše jako [[Pablo Picasso]] ve svém kubistickém období. Rozbili tradiční formy, míchali různé styly, jazyky a úhly pohledu. Jejich díla jsou často fragmentární a náročná, protože se snaží zachytit zmatený a rozbitý pocit moderního člověka po hrůzách [[první světová válka|první světové války]].
*   '''Co znamená "objektivní korelát"?''' Je to Eliotův termín pro způsob, jak v literatuře vyjádřit emoci nepřímo. Místo toho, aby básník napsal "byl jsem smutný", popíše konkrétní scénu nebo předměty (např. "studený déšť stékal po špinavém okně na prázdnou ulici"). Tyto konkrétní obrazy pak v čtenáři samy o sobě vyvolají pocit smutku, aniž by ho autor musel přímo pojmenovat. Je to technika "ukaž, neříkej".
*   '''Proč je ''Pustá země'' tak slavná?''' Protože to byla literární bomba. V době, kdy lidé byli zvyklí na rýmované a rytmické básně s jasným příběhem, přišel Eliot s textem, který připomínal horečnatý sen. Střídají se v něm hlasy z hospody, úryvky z [[William Shakespeare|Shakespeara]], citáty v [[němčina|němčině]] a [[sanskrt|sanskrtu]] a obrazy zničeného Londýna. Báseň dokonale zachytila pocit duchovní krize, ztráty víry a rozpadu hodnot, který prožívala celá poválečná generace.

{{DEFAULTSORT:Eliot, T. S.}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Američtí básníci]]
[[Kategorie:Britští básníci]]
[[Kategorie:Američtí dramatici]]
[[Kategorie:Britští dramatici]]
[[Kategorie:Američtí esejisté]]
[[Kategorie:Britští esejisté]]
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu]]
[[Kategorie:Modernismus]]
[[Kategorie:Narození 1888]]
[[Kategorie:Úmrtí 1965]]
[[Kategorie:Narození v St. Louis]]
[[Kategorie:Úmrtí v Londýně]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]