Zobrazení zdroje stránky Stanislav Hlučka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Stanislav Hlučka
| celé_jméno = Stanislav Hlučka
| obrázek = 
| datum_narození = 19. října 1919
| místo_narození = [[Blažovice]], [[Československo]]
| datum_úmrtí = 15. října 2008
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Česko]]
| místo_pohřbení = [[Blažovice]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}<br />{{Vlajka|Česko}}
| hodnost = [[Generálmajor]] (ve výslužbě)
| války = [[Druhá světová válka]] ([[Bitva o Británii]], [[Invaze do Normandie]])
| jednotky = [[313. československá stíhací peruť]] RAF
| letadla = [[Supermarine Spitfire]]
| vyznamenání = [[Řád Bílého lva]] (I. třída, 2007)<br />[[Československý válečný kříž 1939]] (3x)<br />[[Medaile Za chrabrost]] (2x)
| manželka = 
| povolání = stíhací pilot, dělník (z donucení), generál
}}

'''Stanislav Hlučka''' (19. října 1919 [[Blažovice]] – 15. října 2008 [[Praha]]) byl československý stíhací pilot, válečný veterán [[Royal Air Force|britského královského letectva]] (RAF) a generálmajor ve výslužbě. Patřil k generaci mladých mužů, kteří na prahu dospělosti opustili okupovanou vlast, aby bojovali za její svobodu, a po návratu se stali oběťmi komunistické zvůle.

Hlučka proslul jako dlouholetý příslušník [[313. československá stíhací peruť|313. československé stíhací perutě]], v jejíchž řadách absolvoval stovky bojových hodin nad okupovanou Evropou. Jeho příběh je typickým a zároveň tragickým příkladem osudu „západních letců“: z hrdiny bojujícího proti nacismu se po roce 1948 stal „nepřítelem státu“, byl vězněn v nejtěžších žalářích a degradován na vojína.

Teprve po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce 1989 se dočkal plné rehabilitace a uznání. Stal se aktivním členem veteránských organizací a v roce 2007 mu prezident [[Václav Klaus]] propůjčil nejvyšší státní vyznamenání, [[Řád Bílého lva]].

== Mládí a baťovská škola ==
Stanislav Hlučka se narodil v obci [[Blažovice]] na Brněnsku krátce po vzniku samostatného Československa. Pocházel z chudých poměrů, což formovalo jeho pracovitost a odhodlání.

=== Učeň u Baťi ===
Rozhodujícím momentem jeho mládí byl nástup do [[Zlín|Zlína]], do proslulé Baťovy školy práce. Systém Tomáše Bati vychovával „mladé muže“ a „mladé ženy“ k samostatnosti, disciplíně a vysokému pracovnímu nasazení.
* Hlučka zde získal nejen odborné vzdělání, ale také fyzickou kondici a smysl pro řád.
* V rámci Baťova koncernu se také poprvé dostal k letectví. Firma [[Baťa]] intenzivně podporovala letectví (měla vlastní flotilu a letiště v [[Otrokovice|Otrokovicích]]) a povzbuzovala své zaměstnance v pilotním výcviku v rámci akce „1000 pilotů republice“.
* Zde Hlučka získal základy pilotáže na sportovních letounech, což se mu později stalo osudným povoláním.

== Útěk do zahraničí a francouzská anabáze ==
Po okupaci českých zemí nacistickým Německem v březnu 1939 a zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se Hlučka, stejně jako mnoho jeho vrstevníků, rozhodl nesmířit se s novým pořádkem.

=== Cesta do Polska ===
V červnu 1939, ve věku necelých 20 let, ilegálně překročil hranice do [[Polsko|Polska]]. V [[Krakov|Krakově]] se formovala skupina československých vojáků, kteří chtěli bojovat proti Hitlerovi. Situace v Polsku však byla složitá, polská vláda zpočátku nechtěla vznik samostatných československých jednotek povolit. Většina vojáků, včetně Hlučky, proto odplula lodí do [[Francie]].

=== Cizinecká legie a pád Francie ===
Ve Francii platil zákon, který neumožňoval cizincům v době míru vstupovat přímo do armády. Hlučka musel podepsat závazek v [[Cizinecká legie|Cizinecké legii]] s podmínkou, že v případě vypuknutí války bude uvolněn pro československou armádu.
* Absolvoval tvrdý výcvik v severoafrickém [[Sidi Bel Abbès]].
* Po vypuknutí války v září 1939 byl přesunut zpět do Francie, kde se na letišti v [[Agde]] a později na jiných základnách přeškoloval na francouzskou stíhací techniku (např. [[Morane-Saulnier MS.406]]).
* Do bojů během bleskové války (květen–červen 1940) však aktivně jako stíhač nezasáhl v takové míře jako zkušenější kolegové (např. [[František Peřina]]). Po kapitulaci Francie se mu podařilo evakuovat do Velké Británie.

== Služba v Royal Air Force ==
Po příjezdu do [[Spojené království|Velké Británie]] vstoupil Stanislav Hlučka do [[Royal Air Force]] (RAF). Byl přijat v nejnižší hodnosti (Aircraftman 2nd Class), ale díky svým pilotním zkušenostem byl brzy zařazen do pilotního výcviku.

=== Výcvik a 313. peruť ===
Absolvoval kompletní britský výcvikový cyklus, od základního létání na dvouplošnících [[de Havilland Tiger Moth]] až po operační výcvik na stíhačkách [[Hawker Hurricane]] a [[Supermarine Spitfire]].
V roce 1941 byl přidělen k nově vznikající [[313. československá stíhací peruť|313. československé stíhací peruti]]. Tato jednotka, spolu s 310. a 312. perutí, tvořila páteř československého stíhacího letectva na západě.

=== Operační činnost ===
Hlučka se stal jedním z kmenových pilotů „Třistatřináctky“. Létal na legendárních strojích Spitfire (verze Mk.V a později Mk.IX).
* '''Ofenzivní operace:''' Od roku 1942 se peruť účastnila ofenzivních letů nad okupovanou Francii a Belgii. Šlo o operace typu ''Rhubarb'' (útoky na pozemní cíle za špatného počasí), ''Circus'' (doprovod bombardérů, který měl vylákat německé stíhače k boji) a ''Ramrod'' (přímé útoky na specifické cíle).
* '''Doprovod bombardérů:''' Hlučka se účastnil doprovodů amerických svazů „létajících pevností“ B-17 a B-24 při náletech na Německo. Tyto mise byly vyčerpávající kvůli délce letu a neustálému nebezpečí ze strany německé [[Luftwaffe]].
* '''Invaze:''' V červnu 1944 se podílel na leteckém krytí invaze do [[Normandie]] (operace Overlord). Československé perutě hlídkovaly nad invazními plážemi a bránily vyloďující se vojska před útoky ze vzduchu.

Během své služby projevil mimořádnou odvahu a chladnokrevnost. I když se nestal leteckým esem s vysokým počtem sestřelů, jeho spolehlivost a schopnost vést formaci z něj činily nepostradatelného člena týmu. Konec války ho zastihl v hodnosti důstojníka s úctyhodným počtem operačních hodin.

== Návrat domů a perzekuce ==
V srpnu 1945 přiletěl Stanislav Hlučka spolu s ostatními čs. letci do osvobozené [[Praha|Prahy]]. Dostalo se jim bouřlivého uvítání. Hlučka zůstal v armádě a podílel se na budování nového československého letectva. Sloužil na letišti v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a zdálo se, že má před sebou slibnou kariéru.

=== Únor 1948 a vězení ===
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se situace dramaticky změnila. Letci ze západu, kteří viděli svobodný svět a bojovali po boku Britů a Američanů, byli pro nový totalitní režim ideologicky nepohodlní a podezřelí.
* V roce '''1948''' byl Hlučka vyhozen z armády.
* Krátce nato byl zatčen [[Státní bezpečnost|Státní bezpečností]] (StB).
* Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen za údajnou protistátní činnost a pokus o ilegální opuštění republiky (což byla častá záminka pro likvidaci západních vojáků).

=== Mírov a uranové lágry ===
Hlučka strávil rok ve věznici [[Mírov (věznice)|Mírov]], která byla pověstná svými tvrdými podmínkami a koncentrací politických vězňů, včetně mnoha kněží a vojáků. Byl degradován na vojína, zbaven všech vyznamenání a majetku.
Ačkoliv byl po roce propuštěn (což bylo v kontextu doby relativně krátké věznění, mnozí jeho kolegové dostali mnohem vyšší tresty nebo byli popraveni), punc „nepřítele lidu“ mu zůstal.

=== Život v civilu ===
Po propuštění nesměl vykonávat žádnou kvalifikovanou práci, natož létat.
* Pracoval jako dělník, řidič a skladník.
* Byl pod neustálým dohledem StB.
* Jeho rodina čelila šikaně, děti měly problémy s přístupem ke vzdělání.
Přesto si Hlučka zachoval hrdost a udržoval kontakty s ostatními perzekvovanými letci. Nikdy neodvolal své přesvědčení a ideály, za které bojoval.

== Rehabilitace a generálská hodnost ==
Změna přišla až po pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Stanislav Hlučka se okamžitě zapojil do procesu rehabilitací vojáků západního odboje.
* Byla mu vrácena vojenská hodnost a postupně byl povyšován. V 90. letech dosáhl hodnosti generálmajora ve výslužbě.
* Stal se aktivním členem '''Sdružení zahraničních letců** a **Českého svazu bojovníků za svobodu'''. Neúnavně se účastnil besed s mládeží, pietních aktů a připomínání odkazu RAF.

V roce 2007, rok před svou smrtí, se dočkal nejvyššího uznání. Prezident republiky [[Václav Klaus]] mu u příležitosti státního svátku 28. října propůjčil '''[[Řád Bílého lva]] I. třídy''' vojenské skupiny za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.

== Osobnost a odkaz ==
Stanislav Hlučka byl znám svou skromností a optimismem, navzdory příkořím, která musel snášet. Nebyl typem „mediální hvězdy“, ale poctivým vojákem, který plnil své povinnosti.
Zemřel 15. října 2008 v Praze, jen několik dní před svými 89. narozeninami. Jeho odchodem se uzavřela další kapitola historie československých letců RAF. Je pohřben v rodných Blažovicích, kde mu byla odhalena pamětní deska.

== Pro laiky ==
Stanislava Hlučku si můžete představit jako jednoho z těch kluků, kteří vyrostli na Baťových ideálech ve Zlíně – pracovitý, slušný a odvážný. Když přišli nacisté, neváhal, sebral se a utekl přes půl Evropy, aby mohl sednout do Spitfiru a bránit zemi, která už na mapě neexistovala. Létal nad mořem, doprovázel bombardéry a každý den riskoval život. A odměna? Když se vrátil domů, komunisté ho zavřeli na Mírov mezi vrahy a pak ho nechali 40 let kopat kanály a tahat bedny. Přesto nikdy nezatrpkl. Je to příběh o tom, že hrdinství není jen o sestřelených letadlech, ale i o tom, jak si zachovat rovnou páteř, když vás vlastní země zradí.

== Zdroje ==
* [https://army.cz Ministerstvo obrany České republiky]
* [https://vhu.cz Vojenský historický ústav Praha]
* [https://hrad.cz Kancelář prezidenta republiky - seznam vyznamenaných]
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa]
* [https://acr.army.cz Armáda ČR - nekrolog]

{{DEFAULTSORT:Hlučka, Stanislav}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 19. října]]
[[Kategorie:Narození 1919]]
[[Kategorie:Narození v Blažovicích]]
[[Kategorie:Úmrtí 15. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 2008]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Českoslovenští generálové]]
[[Kategorie:Českoslovenští letci v RAF]]
[[Kategorie:Příslušníci 313. československé stíhací perutě]]
[[Kategorie:Stíhací piloti]]
[[Kategorie:Politčtí vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]]
[[Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939]]
[[Kategorie:Osobnosti spjaté se Zlínem]]
[[Kategorie:Pohřbení v Blažovicích]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]