Zobrazení zdroje stránky Slavná revoluce

{{K rozšíření}}
{{Infobox událost
| název = Slavná revoluce
| obrázek = The_Landing_of_William_of_Orange_at_Brixham,_Torbay,_5_November_1688_by_Jan_van_Wyck.jpg
| popisek = Přistání [[Vilém III. Oranžský|Viléma Oranžského]] v Brixhamu, Torbay, 5. listopadu 1688
| datum = 1688–1689
| místo = [[Anglické království]], [[Skotské království]], [[Irské království]]
| příčina = Obavy z obnovení [[katolicismus|katolicismu]] a zavedení [[absolutní monarchie|absolutistické monarchie]] za vlády [[Jakub II. Stuart|Jakuba II. Stuarta]]
| výsledek = * Svržení krále Jakuba II.<br>* Nástup [[Vilém III. Oranžský|Viléma III. Oranžského]] a [[Marie II. Stuartovna|Marie II. Stuartovny]] na trůn<br>* Přijetí [[Listina práv (1689)|Listiny práv (Bill of Rights)]]<br>* Vznik [[konstituční monarchie]] v [[Anglie|Anglii]]<br>* Posílení moci [[Parlament Spojeného království|parlamentu]]
| strana1 = [[Parlamentarismus|Parlamentaristé]] a jejich podporovatelé<br>{{Vlajka|Nizozemsko}} [[Republika spojených nizozemských provincií]]
| strana2 = [[Rojalismus|Rojalisté]] ([[Jakobité]])<br>{{Vlajka|Francie}} [[Francouzské království]] (podpora)
| velitel1 = [[Vilém III. Oranžský]]<br>[[John Churchill, vévoda z Marlborough|John Churchill]]
| velitel2 = [[Jakub II. Stuart]]
}}
'''Slavná revoluce''' (anglicky ''Glorious Revolution''), známá také jako '''Revoluce z roku 1688''' nebo '''Nekrvavá revoluce''', byla série událostí, které vedly ke svržení anglického, skotského a irského krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]] a jeho nahrazení jeho dcerou [[Marie II. Stuartovna|Marií II.]] a jejím manželem, nizozemským místodržícím [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]]. Revoluce proběhla v letech 1688–1689 a měla zásadní dopad na politický vývoj v [[Anglie|Anglii]] a později v celém [[Spojené království|Spojeném království]], neboť vedla k vytvoření [[konstituční monarchie]] a trvalému posílení role parlamentu na úkor panovníka.

Název "Nekrvavá revoluce" se vztahuje především na události v Anglii, kde proběhla změna režimu s minimálním násilím. V [[Irsko|Irsku]] a [[Skotsko|Skotsku]] však byla revoluce doprovázena významnými a krvavými konflikty.

== 📜 Historické pozadí ==
Kořeny Slavné revoluce sahají hluboko do 17. století, které bylo pro Anglii obdobím velkých politických a náboženských otřesů.

=== 🏛️ Dědictví občanské války a restaurace ===
V polovině 17. století prošla Anglie krvavou [[anglická občanská válka|občanskou válkou]] (1642–1651), která vyvrcholila popravou krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]] a vyhlášením republiky ([[Anglická republika|Anglické společenství]]) pod vedením [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]]. Po Cromwellově smrti a krátkém období nestability byla v roce 1660 obnovena monarchie ([[Restaurace Stuartovců]]) a na trůn usedl syn popraveného krále, [[Karel II. Stuart]].

Vláda Karla II. byla poznamenána neustálým napětím mezi králem, který sympatizoval s [[katolicismus|katolicismem]] a absolutistickým modelem vlády po vzoru [[Francie|Francie]] [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], a parlamentem, který hájil protestantskou víru a svá práva. Během jeho vlády se zformovaly první politické strany:
* '''[[Whigové]]''': Byli zastánci silného parlamentu, obávali se katolicismu a absolutismu. Snažili se zabránit nástupu Karlova bratra Jakuba na trůn.
* '''[[Toryové]]''': Byli konzervativnější, podporovali silnou monarchii a princip dědičné posloupnosti, i když byli také převážně [[anglikánství|anglikáni]].

=== 👑 Nástup Jakuba II. ===
Po smrti Karla II. v roce 1685 na trůn nastoupil jeho bratr [[Jakub II. Stuart]]. Jakub byl na rozdíl od Karla otevřeným katolíkem, což v převážně protestantské Anglii vyvolávalo velké obavy. Jeho snahy o posílení královské moci a zrovnoprávnění katolíků rychle vedly ke konfliktu s parlamentem i anglikánskou církví. Jakub se pokoušel vládnout dekrety, budoval stálou armádu s katolickými důstojníky a jmenoval katolíky do vysokých státních a univerzitních funkcí, což bylo v rozporu se stávajícími zákony (tzv. ''Test Acts'').

== 🔥 Příčiny revoluce ==
K vyvrcholení krize přispělo několik klíčových faktorů, které se propojily v roce 1688.

=== ✝️ Náboženské napětí ===
Jakubova politika byla vnímána jako přímý útok na [[Anglikánská církev|anglikánskou církev]] a protestantské zřízení země. V roce 1687 a 1688 vydal tzv. ''Deklaraci o shovívavosti'' (''Declaration of Indulgence''), která rušila trestní zákony proti katolíkům a protestantským disidentům. Ačkoliv se tvářila jako krok k náboženské svobodě, byla vnímána jako snaha podkopat pozici anglikánské církve a prosadit katolicismus. Když Jakub nařídil, aby byla deklarace čtena ve všech kostelech, sedm biskupů to odmítlo a byli uvězněni v [[Tower of London|Toweru]]. Jejich následné osvobození soudem bylo v Londýně oslavováno jako velké vítězství proti královské tyranii.

=== 🏛️ Politický absolutismus ===
Jakub II. se netajil obdivem k absolutistickému modelu vlády svého bratrance, francouzského krále Ludvíka XIV. Obcházel parlament, rozpustil ho v roce 1687 a vládl pomocí královských dekretů. Udržoval a rozšiřoval stálou armádu, což bylo v Anglii vnímáno jako nástroj potenciální tyranie. Jeho kroky vyvolávaly strach, že se Anglie stane absolutní monarchií francouzského typu, kde je moc panovníka neomezená.

=== 👶 Narození následníka trůnu ===
Poslední kapkou byla událost z 10. června 1688. Královně [[Marie Beatrice d'Este|Marii Modenské]] se narodil syn, [[Jakub František Edvard Stuart]]. Do té doby byla dědičkou trůnu Jakubova starší dcera Marie, která byla protestantka a manželka protestantského vůdce Viléma Oranžského. Narození syna, který by byl vychován jako katolík, znamenalo hrozbu založení trvalé katolické dynastie v Anglii. To sjednotilo Whigy i Torye v odporu proti králi.

== 🗺️ Průběh událostí ==
V reakci na narození prince se sedm významných anglických politických a církevních představitelů (později známých jako ''Immortal Seven'' – Nesmrtelná sedma) rozhodlo jednat.

=== ✉️ Pozvání Viléma Oranžského ===
Dne 30. června 1688 odeslala tato skupina tajný dopis [[Vilém III. Oranžský|Vilému Oranžskému]], místodržícímu [[Nizozemsko|Nizozemska]] a manželovi princezny Marie. V dopise ho vyzvali, aby se s armádou vylodil v Anglii a ochránil protestantskou víru a svobody Angličanů. Vilém, který byl hlavním protivníkem expanzivní politiky [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], viděl v této nabídce příležitost zapojit Anglii do své protifrancouzské koalice. Po pečlivých přípravách se rozhodl pozvání přijmout.

=== ⚓ Invaze a kolaps režimu ===
Vilém shromáždil velkou invazní flotilu a 5. listopadu 1688 (symbolicky v den výročí [[Spiknutí střelného prachu]]) se vylodil s armádou čítající asi 15 000 mužů v Brixhamu v hrabství [[Devon]]. Jeho pochod na [[Londýn]] se nesetkal s téměř žádným odporem. Naopak, Jakubův režim se začal rychle hroutit. Klíčové postavy, včetně velitele armády [[John Churchill, vévoda z Marlborough|Johna Churchilla]] a dokonce i Jakubovy mladší dcery [[Anna Stuartovna|Anny]], přešly na stranu Viléma.

Jakub II., opuštěný a zrazený, ztratil nervy. V prosinci 1688 se pokusil uprchnout do [[Francie|Francie]]. Během prvního pokusu byl zajat rybáři, ale Vilém, který nechtěl z Jakuba udělat mučedníka, mu následně umožnil útěk. Dne 23. prosince 1688 Jakub II. definitivně opustil Anglii.

=== 👑 Noví panovníci ===
Po Jakubově útěku vzniklo mocenské vakuum. V lednu 1689 se sešel tzv. ''Konventní parlament'' (''Convention Parliament''), který prohlásil, že Jakub II. svým útěkem "abdikoval" a trůn je tudíž prázdný. Po debatách parlament nabídl korunu společně Vilémovi a Marii. Stali se tak spoluvládci jako Vilém III. a Marie II. Podmínkou jejich nástupu na trůn bylo přijetí dokumentu, který se stal základem nového uspořádání.

== ⚖️ Důsledky a význam ==
Slavná revoluce měla hluboké a trvalé následky pro politický systém [[Británie]] i pro zbytek světa.

=== 📜 Listina práv (Bill of Rights 1689) ===
Nejvýznamnějším výsledkem revoluce bylo přijetí [[Listina práv (1689)|Listiny práv]] v prosinci 1689. Tento zákon definitivně omezil moc panovníka a stanovil práva parlamentu. Mezi klíčová ustanovení patřilo:
* Panovník nesmí bez souhlasu parlamentu rušit zákony, vybírat daně ani udržovat stálou armádu v době míru.
* Parlament se musí scházet pravidelně.
* Poslanci mají zaručenou svobodu slova.
* Občané mají právo na spravedlivý soud a právo nosit zbraň pro svou obranu.
* Byla stanovena protestantská linie následnictví na trůn (katolíci byli z následnictví vyloučeni).

=== ⛪ Zákon o toleranci (Toleration Act 1689) ===
Spolu s Listinou práv byl přijat i Zákon o toleranci, který zaručoval svobodu vyznání pro nekonformní protestanty (např. [[Presbyteriáni|presbyteriány]] či [[Baptisté|baptisty]]). Tato tolerance se však nevztahovala na katolíky, Židy ani ateisty, kteří byli i nadále diskriminováni.

=== 🇬🇧 Vznik konstituční monarchie ===
Revoluce znamenala konec snah o zavedení absolutismu v Anglii a položila základy moderní [[konstituční monarchie]]. Moc se trvale přesunula od panovníka k parlamentu, který se stal dominantní silou v britském politickém systému. Tento model vlády, kde je monarcha vázán zákony a vládne se souhlasem volených zástupců, se stal vzorem pro mnoho dalších zemí.

=== 🌍 Dopad na Skotsko, Irsko a mezinárodní scénu ===
* Ve [[Skotsko|Skotsku]] byla změna na trůnu přijata, ale vedla k sérii povstání stoupenců Jakuba II., známých jako [[Jakobitská povstání]], která pokračovala až do poloviny 18. století.
* V [[Irsko|Irsku]], kde byla většina obyvatel katolická, se Jakub II. pokusil s francouzskou pomocí získat zpět svůj trůn. Byl však poražen Vilémovou armádou v klíčové [[Bitva na řece Boyne|bitvě na řece Boyne]] v roce 1690. Důsledkem bylo další utužení protestantské nadvlády a zavedení přísných protikatolických zákonů.
* V mezinárodním měřítku revoluce začlenila Anglii pevně do protifrancouzské aliance, což vedlo k sérii válek s Francií Ludvíka XIV. (např. [[Devítiletá válka]]).
* Myšlenky Slavné revoluce, zejména principy vlády se souhlasem ovládaných a omezení moci panovníka, měly velký vliv na myslitele [[Osvícenství|osvícenství]] (např. [[John Locke]]) a později inspirovaly [[americká revoluce|americkou]] i [[francouzská revoluce|francouzskou revoluci]].

== 🤔 Pro laiky ==
Představte si, že máte krále, který se snaží vládnout úplně sám, bez ohledu na parlament (vládu zástupců lidu). Navíc chce změnit hlavní náboženství v zemi na takové, kterému většina lidí nevěří. Lidé se začnou bát, že přijdou o své svobody a práva. Proto se skupina vlivných osob tajně domluví a pozve manžela královy dcery, který je známý jako ochránce jejich víry, aby přišel a pomohl jim.

Tento "zachránce" přijede s armádou, ale původní král zjistí, že ho skoro nikdo nepodporuje, a uteče ze země. Místo velké a krvavé války tak dojde spíše k politickému převratu. Nový král a královna pak musí slíbit, že budou respektovat zákony a vládnout společně s parlamentem. Tím se moc krále omezí a moc parlamentu posílí. A právě to byl hlavní výsledek Slavné revoluce – vznik systému, kde panovník není všemocný, ale musí se řídit ústavou a zákony.

{{DEFAULTSORT:Slavna revoluce}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Revoluce]]
[[Kategorie:Dějiny Anglie]]
[[Kategorie:Dějiny Spojeného království]]
[[Kategorie:17. století]]
[[Kategorie:Stuartovci]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]