Zobrazení zdroje stránky Rozvojová pomoc

{{K rozšíření}}
{{Infobox Vztahy
| název = Rozvojová pomoc
| obrázek = Global aid efforts.jpg
| šířka_obrázku = 280px
| popisek_obrázku = Humanitární pomoc a rozvojové programy po celém světě
| typ = Mezinárodní spolupráce
| zaměření = Podpora hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje rozvojových zemí
| cíl = Snižování chudoby, zlepšování životních podmínek, udržitelné cíle rozvoje
| forma = Bilaterální, multilaterální, vládní, nevládní
| typy_pomoci = Finanční, technická, potravinová, humanitární
| hlavní_dárci = OECD DAC země (USA, Německo, Japonsko, Velká Británie, Francie, EU)
| hlavní_příjemci = Země s nízkými a středními příjmy (zejména subsaharská Afrika, části Asie)
| související_pojmy = [[Udržitelné cíle rozvoje]], [[chudoba]], [[humanitární pomoc]], [[mezinárodní vztahy]]
| kuriozity = První formy mezinárodní pomoci se objevily již po druhé světové válce s cílem obnovy Evropy (Marshallův plán).
}}

'''Rozvojová pomoc''' je [[mezinárodní spolupráce|mezinárodní spolupráce]] poskytovaná za účelem podpory [[hospodářský růst|hospodářského]], [[sociální rozvoj|sociálního]] a [[environmentální udržitelnost|environmentálního rozvoje]] v [[rozvojová země|rozvojových zemích]]. Jejím hlavním cílem je [[chudoba|snižování chudoby]], zlepšování [[životní podmínky|životních podmínek]] a dosažení [[udržitelné cíle rozvoje|udržitelných cílů rozvoje]] (SDGs - Sustainable Development Goals). Je poskytována jak vládami (tzv. Oficiální rozvojová pomoc – ODA), tak [[nevládní organizace|nevládními organizacemi]] a soukromým sektorem.

== 📝 Popis ==
Rozvojová pomoc se liší od [[humanitární pomoc|humanitární pomoci]] tím, že se zaměřuje na dlouhodobé strukturální změny a udržitelné řešení problémů, zatímco humanitární pomoc reaguje na akutní [[krize|krizové]] situace (např. [[přírodní katastrofa|přírodní katastrofy]] nebo [[válečný konflikt|ozbrojené konflikty]]).

=== Formy a typy rozvojové pomoci ===
Rozvojová pomoc může mít různé formy a být poskytována různými způsoby:
* '''Finanční pomoc:'''
** '''Granty:''' Nepravidelné, nevratné finanční příspěvky.
** '''Půjčky:''' Někdy se poskytují za zvýhodněných podmínek (např. s nízkým úrokem nebo dlouhou dobou splatnosti). Mohou však vést k zadlužení příjemců.
* '''Technická pomoc:''' Poskytování [[expertíza|expertíz]], [[poradenství|poradenství]], školení, budování kapacit a předávání [[technologie|technologií]]. Například vysílání odborníků, vzdělávání místních pracovníků.
* '''Materiální pomoc:''' Dodávky zboží, zařízení, [[léky|léků]] nebo potravin.
* '''Potravinová pomoc:''' Poskytování [[potraviny|potravin]] v případě [[nedostatek potravy|nedostatku potravin]], ať už v akutních krizích, nebo jako podpora dlouhodobé [[potravinová bezpečnost|potravinové bezpečnosti]].

=== Kanály poskytování pomoci ===
* '''Bilaterální pomoc:''' Poskytována přímo vládou jedné země vládě druhé země. Umožňuje přímou kontrolu nad využitím prostředků, ale může být ovlivněna politickými zájmy dárce.
* '''Multilaterální pomoc:''' Poskytována prostřednictvím mezinárodních organizací, jako jsou [[Organizace spojených národů|OSN]] (např. [[Rozvojový program OSN|UNDP]], [[UNICEF]]), [[Světová banka]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodní měnový fond]] (MMF) nebo regionální rozvojové banky. Tento typ pomoci je často považován za apolitičtější a efektivnější díky expertíze těchto organizací.
* '''Pomoc prostřednictvím nevládních organizací (NNO/NGOs):''' Vládní i soukromé prostředky jsou často směrovány přes neziskové organizace, které pracují přímo v terénu a mají hlubokou znalost místních podmínek.

=== Klíčové oblasti rozvojové pomoci ===
Mezi hlavní sektory, do kterých směřuje rozvojová pomoc, patří:
* '''Zdravotnictví:''' Boj proti [[infekční nemoci|infekčním nemocem]] ([[HIV/AIDS]], [[malárie]], [[tuberkulóza]]), zlepšování přístupu k základní [[zdravotní péče|zdravotní péči]], [[mateřská a dětská úmrtnost|mateřská a dětská úmrtnost]].
* '''Vzdělávání:''' Zlepšování přístupu ke [[vzdělání]], kvality výuky, budování škol.
* '''Zemědělství a potravinová bezpečnost:''' Podpora udržitelného [[zemědělství]], zvýšení produkce potravin.
* '''Infrastruktura:''' Výstavba silnic, energetických sítí, vodovodů a kanalizací.
* '''Správa věcí veřejných a právní stát:''' Podpora [[demokracie|demokracie]], [[dobrá správa věcí veřejných|dobré správy věcí veřejných]], [[právní stát|právního státu]] a [[lidská práva|lidských práv]].
* '''Ochrana životního prostředí:''' Boj proti [[změna klimatu|změně klimatu]], ochrana [[biodiverzita|biodiverzity]], udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

== ✨ Význam ==
Rozvojová pomoc hraje klíčovou roli v globálním úsilí o udržitelný rozvoj:
* '''Snižování chudoby:''' Pomáhá zlepšovat životní podmínky milionů lidí a snižovat [[extrémní chudoba|extrémní chudobu]].
* '''Stabilita a bezpečnost:''' Přispívá ke stabilitě a bezpečnosti ve světě tím, že snižuje rizika konfliktů, migrace a extremismu, které často pramení z chudoby a nerovnosti.
* '''Globalizace a vzájemná závislost:''' Zdůrazňuje vzájemnou závislost světa a ukazuje, že problémy jedné oblasti mohou mít dopad na celou planetu.
* '''Společné dobro:''' Je vyjádřením globální solidarity a snahy o budování spravedlivějšího a udržitelnějšího světa pro všechny.
* '''Ekonomický přínos:''' Dlouhodobě může vést k vytváření nových trhů a obchodních partnerství pro dárce.

== 📈 Statistiky, grafy, data, rekordy... ==
* '''Celkové objemy ODA:''' V roce 2023 dosáhla celková [[Oficiální rozvojová pomoc|Oficiální rozvojová pomoc]] (ODA) poskytnutá členskými zeměmi [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] (konkrétně jejího Výboru pro rozvojovou pomoc – DAC) rekordních **223,7 miliard [[americký dolar|USD]]**. Jedná se o nárůst oproti předchozím letům, částečně způsobený náklady na přijímání [[uprchlík|uprchlíků]] v dárcovských zemích a podporou [[Ukrajina|Ukrajiny]].
* '''Podíl ODA na HND:''' Mezinárodně stanovený cíl pro ODA je 0,7 % [[Hrubý národní důchod|hrubého národního důchodu]] (HND) dárcovské země. V roce 2023 tohoto cíle dosáhlo pouze pět zemí: [[Norsko]], [[Lucembursko]], [[Švédsko]], [[Německo]] a [[Dánsko]]. Průměr DAC zemí byl 0,37 %.
* '''Největší dárci ODA (v absolutních číslech, 2023):'''
** [[Spojené státy americké|USA]]: Největší dárce s 52,7 miliardami USD.
** [[Německo]]: 36,7 miliard USD.
** [[Japonsko]]: 19,6 miliard USD.
** [[Velká Británie|Velká Británie]]: 17,7 miliard USD.
** [[Francie]]: 15,4 miliard USD.
* '''Česká republika a rozvojová pomoc:'''
** ODA ČR v roce 2023: Přibližně 11,3 miliardy [[Kč]] (cca 0,27 % HND).
** Prioritní země ČR: [[Bosna a Hercegovina]], [[Etiopie]], [[Gruzie]], [[Kambodža]], [[Moldavsko]], [[Ukrajina]], [[Zambie]].
** Největší část české ODA směřuje do projektů v oblasti vzdělávání, zemědělství, zdravotnictví a dobré správy.
* '''Příjemci ODA:''' Největšími příjemci rozvojové pomoci jsou dlouhodobě země [[subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] a některé země [[Asie]]. V roce 2023 došlo k výraznému nárůstu pomoci pro [[Ukrajina|Ukrajinu]] v souvislosti s [[ruská invaze na Ukrajinu 2022|ruskou invazí]].
* '''Historický rekord:''' Objem ODA dosáhl historického maxima v roce 2023.

---

== ⏳ Historie ==
Koncept moderní rozvojové pomoci se začal formovat po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].

* '''Po druhé světové válce:''' První velký program mezinárodní pomoci byl [[Marshallův plán]] (oficiálně Program evropské obnovy), který byl zahájen v roce [[1948]] a jehož cílem byla obnova válkou zničené [[západní Evropa|západní Evropy]]. Ačkoliv se nejednalo o rozvojovou pomoc v dnešním slova smyslu, položil základy pro budoucí mechanismy mezinárodní spolupráce.
* '''Éra dekolonizace:''' S vlnou [[dekolonizace]] v 50. a 60. letech 20. [[století]] a vznikem nových nezávislých států v [[Afrika|Africe]] a [[Asie|Asii]] se objevila potřeba podpory jejich hospodářského rozvoje. V roce [[1961]] byl založen [[Výbor pro rozvojovou pomoc|Výbor pro rozvojovou pomoc]] (DAC) při [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]].
* '''1970. a 1980. léta:''' V této dekádě byl stanoven mezinárodní cíl poskytovat 0,7 % HND na ODA, avšak většina zemí jej nedosáhla. Období bylo poznamenáno debatami o efektivitě pomoci a dopadu dluhové krize v mnoha rozvojových zemích.
* '''Konec studené války a nové výzvy:''' Po pádu [[železná opona|železné opony]] na konci 80. let se do okruhu příjemců rozvojové pomoci zapojily i země [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropy]]. Zároveň se začalo více diskutovat o udržitelnosti, environmentálních aspektech a roli [[dobrá správa věcí veřejných|dobré správy věcí veřejných]].
* '''Miléniové rozvojové cíle (2000–2015):''' V roce [[2000]] byly přijaty [[Miléniové rozvojové cíle]] (MDGs), které stanovily osm konkrétních cílů pro snižování chudoby, zlepšování zdraví, vzdělání a ochranu životního prostředí do roku 2015. To vedlo k intenzivnějšímu zaměření a měření efektivity pomoci.
* '''Udržitelné cíle rozvoje (od 2015):''' V roce [[2015]] byly MDGs nahrazeny [[Udržitelné cíle rozvoje|Udržitelnými cíli rozvoje]] (SDGs), které jsou komplexnější a zahrnují 17 cílů pokrývajících širší spektrum sociálních, ekonomických a environmentálních témat do roku 2030. Současná rozvojová pomoc se silně orientuje na plnění těchto cílů.

== Externí odkazy ==
* [https://www.rozvojovka.cz/ Oficiální web České rozvojové agentury (ČRA)]
* [https://www.osn.cz/ OSN v České republice]
* [https://www.oecd.org/dac/ Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) při OECD (anglicky)]
* [https://www.un.org/sustainabledevelopment/ Udržitelné cíle rozvoje (SDGs) – Oficiální stránky OSN (anglicky)]

{{DEFAULTSORT:Rozvojova pomoc}}
[[Kategorie:Mezinárodní vztahy]]
[[Kategorie:Ekonomie rozvoje]]
[[Kategorie:Udržitelnost]]
[[Kategorie:Chudoba]]
[[Kategorie:Humanitární pomoc]]
[[Kategorie:Mezinárodní právo]]
[[Kategorie:Globální rozvoj]]