Zobrazení zdroje stránky Rosettská deska

{{K rozšíření}}
{{Infobox Artefakt
| název = Rosettská deska
| obrázek = Rosetta Stone.jpg
| popisek = Rosettská deska vystavená v Britském muzeu v Londýně
| materiál = [[Granodiorit]]
| typ = [[Stéla]] (fragment)
| výška = 112,3 cm
| šířka = 75,7 cm
| tloušťka = 28,4 cm
| hmotnost = cca 760 kg
| vytvořeno = 196 př. n. l.
| období = [[Ptolemaiovský Egypt]]
| kultura = [[Starověký Egypt|Egyptská]], [[Helénismus|Helénistická]]
| místo_nálezu = Fort Julien, poblíž města [[Rašíd]] (Rosetta), {{Vlajka|Egypt}}
| datum_nálezu = 15. července 1799
| nálezce = [[Pierre-François Bouchard]]
| současné_umístění = [[Britské muzeum]], [[Londýn]], {{Vlajka|Spojené království}}
| inventární_číslo = EA 24
}}
'''Rosettská deska''' je fragment kamenné [[stéla|stély]] z granodioritu, na které je ve třech různých písmech (egyptských [[hieroglyfické písmo|hieroglyfech]], [[démotické písmo|démotickém písmu]] a [[starořečtina|starořečtině]]) vytesán stejný text. Tento text, známý jako Memphiský dekret, byl vydán v [[Memfis (Egypt)|Memfidě]] v [[Egypt|Egyptě]] roku 196 př. n. l. jménem krále [[Ptolemaios V. Epifanés|Ptolemaia V. Epifana]]. Protože starořečtina byla dobře známá, stala se deska klíčem k rozluštění egyptských hieroglyfů, a otevřela tak okno do světa starověké egyptské historie a kultury. Dnes je jedním z nejznámějších exponátů [[Britské muzeum|Britského muzea]] v [[Londýn|Londýně]].

== 📜 Historie ==

=== 🏛️ Vznik desky ===
Text na desce je dekret vydaný sborem egyptských kněží 27. března 196 př. n. l. Oslavuje prvního výročí korunovace faraona [[Ptolemaios V. Epifanés|Ptolemaia V. Epifana]], který na trůn nastoupil ve věku pěti let. Text popisuje královy zásluhy, jako bylo odpuštění daní, propuštění vězňů, darování peněz chrámům a potlačení povstání. Kněží se na oplátku zavázali, že budou krále uctívat jako boha a v každém chrámu v Egyptě vztyčí jeho sochu. Dekret nařizoval, aby byl text vytesán na stély z tvrdého kamene ve třech písmech – posvátném (hieroglyfy), lidovém (démotické) a řeckém – a aby byly tyto stély umístěny ve všech významných chrámech. Rosettská deska je tedy jednou z mnoha kopií tohoto nařízení.

=== 🔎 Objev ===
Deska byla objevena náhodou 15. července 1799 během [[Egyptské tažení|Napoleonova tažení do Egypta]]. Francouzští vojáci pod velením poručíka [[Pierre-François Bouchard|Pierra-Françoise Boucharda]] pracovali na opravě staré pevnosti Fort Julien poblíž přístavního města [[Rašíd]] (Evropany nazývaného Rosetta). Bouchard si všiml, že jeden z kamenů použitých ve zdi nese nápisy ve třech různých písmech. Okamžitě pochopil mimořádný význam nálezu a informoval své nadřízené. Generál [[Jacques-François Menou]] nařídil desku převézt do [[Káhira|Káhiry]], kde se stala předmětem zkoumání vědců z nově založeného [[Institut d'Égypte]].

=== 🇬🇧 Cesta do Británie ===
Po porážce francouzských vojsk v Egyptě v roce 1801 museli Francouzi na základě [[Kapitulace v Alexandrii|Alexandrijské kapitulace]] předat veškeré starožitnosti, které nasbírali, britským silám. Generál Menou se pokusil desku propašovat jako svůj osobní majetek, ale britští diplomaté a vojáci, zejména [[William Richard Hamilton]], na jejím vydání trvali. V roce 1802 byla deska převezena do [[Anglie]] a ještě téhož roku byla uložena v [[Britské muzeum|Britském muzeu]], kde je s krátkými přestávkami (například během [[první světová válka|první světové války]]) vystavena dodnes.

== 📖 Popis desky ==

=== 🗿 Materiál a rozměry ===
Rosettská deska je nepravidelný fragment větší stély. Její maximální výška je 112,3 cm, šířka 75,7 cm a tloušťka 28,4 cm. Váží přibližně 760 kg. Materiál byl dlouho mylně označován za [[čedič]] nebo [[žula|žulu]], ale moderní analýzy potvrdily, že se jedná o [[granodiorit]], tmavou vyvřelou horninu podobnou žule. Kámen má růžovou žilku v levé horní části. Všechny tři nápisy jsou neúplné, protože deska je na všech stranách poškozená. Nejvíce poškozená je horní část s hieroglyfy.

=== ✍️ Tři písma ===
Unikátnost desky spočívá v trojjazyčném nápisu, který zaznamenává stejný text:
# '''[[Hieroglyfické písmo]]''' (nahoře, 14 dochovaných řádků): Jednalo se o posvátné, ceremoniální písmo používané kněžími a pro nápisy na chrámech a hrobkách. V době vzniku desky již jeho znalost upadala a bylo vyhrazeno pro náboženské účely.
# '''[[Démotické písmo]]''' (uprostřed, 32 dochovaných řádků): Bylo to zjednodušené, kurzivní písmo používané pro administrativní a každodenní záznamy. Vyvinulo se z [[hieratické písmo|hieratického písma]].
# '''[[Starořečtina]]''' (dole, 54 dochovaných řádků): Jazyk a písmo vládnoucí [[Ptolemaiovci|ptolemaiovské dynastie]] a administrativy v Egyptě po dobytí [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]]. Tento nápis byl klíčový, protože starořečtinu tehdejší evropští vědci ovládali.

== 🔑 Význam pro egyptologii ==

=== 🧩 Klíč k rozluštění ===
Před objevem Rosettské desky byly egyptské hieroglyfy naprostou záhadou. Po staletí se vědci domnívali, že se jedná o čistě symbolické nebo ideografické písmo, kde každý znak představuje celý koncept. Existence stejného textu ve známé řečtině poskytla první skutečný nástroj pro dešifrování. Vědci mohli porovnávat řecká slova se znaky v egyptských textech a postupně odhalovat jejich význam a fonetickou hodnotu.

=== 👨‍🔬 Práce lingvistů ===
Rozluštění hieroglyfů bylo intelektuálním závodem mezi dvěma hlavními postavami:
* '''[[Thomas Young]]''' (1773–1829): Britský polyhistor a fyzik, který jako první dosáhl významného pokroku. Správně identifikoval, že oválné rámečky, tzv. [[kartuše (egyptologie)|kartuše]], obsahují jména panovníků. Porovnáním kartuší v hieroglyfickém a démotickém textu s řeckým jménem "Ptolemaios" dokázal přiřadit fonetické hodnoty několika hieroglyfickým znakům. Jeho přístup byl však stále částečně založen na mylné představě, že fonetické jsou pouze cizí jména.

* '''[[Jean-François Champollion]]''' (1790–1832): Francouzský filolog a lingvista, který je považován za otce [[egyptologie]]. Navázal na Youngovu práci, ale šel mnohem dál. Jeho geniální průlom nastal v roce 1822, když si uvědomil, že hieroglyfické písmo je komplexní systém kombinující fonetické znaky (představující zvuky, podobně jako naše abeceda), ideografické znaky (představující celé slovo nebo myšlenku) a determinativy (znaky upřesňující význam slova). Svůj objev potvrdil, když úspěšně přečetl jména dalších faraonů, jako byli [[Kleopatra]] a [[Ramesse II.]], a následně sestavil první slovník a gramatiku starověké egyptštiny.

== 📜 Obsah textu ==
Samotný text dekretu není literárně ani historicky příliš dramatický. Jedná se o administrativní a náboženský dokument, který potvrzuje božský kult mladého krále Ptolemaia V. v den devátého výročí jeho nástupu na trůn.

Text lze rozdělit do tří částí:
1.  **Úvod:** Chválí krále Ptolemaia V., vyjmenovává jeho dobré skutky vůči chrámům a lidu Egypta. Zmiňuje jeho štědrost, odpuštění daní a potlačení vzpoury ve městě Lykopolis.
2.  **Usnesení:** Kněží jako projev vděčnosti rozhodli, že králi budou vzdávány pocty. Jeho socha má být umístěna v každém chrámu a uctívána. Narozeniny a den korunovace krále se mají stát každoročními svátky.
3.  **Závěr:** Nařizuje, aby byl tento dekret vytesán na stély z tvrdého kamene ve třech písmech a rozmístěn po všech chrámech prvního, druhého a třetího řádu po celém Egyptě.

== 🌍 Současnost a spory ==

=== 🏛️ Vystavení v Britském muzeu ===
Rosettská deska je nejnavštěvovanějším exponátem Britského muzea. Od roku 2003 je umístěna ve speciální vitríně v centru Egyptské sochařské galerie. Její význam pro světové dědictví je nesporný, ale její umístění mimo Egypt je předmětem kontroverzí. V [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském muzeu v Káhiře]] je vystavena přesná replika.

=== 🗣️ Debata o repatriaci ===
Egyptské úřady, zejména prostřednictvím prominentního egyptologa [[Zahi Hawass|Zahiho Hawasse]], opakovaně a formálně žádají o trvalé navrácení Rosettské desky do Egypta. Argumentují tím, že deska je klíčovou součástí egyptské identity a kulturního dědictví a byla získána jako válečná kořist v koloniálním kontextu. Britské muzeum tyto žádosti odmítá s odůvodněním, že deska je součástí světového kulturního dědictví a v Londýně je přístupná mezinárodnímu publiku. Debata o repatriaci Rosettské desky je jedním z nejznámějších případů sporů o kulturní artefakty.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Hieroglyfy:''' Starodávné "obrázkové písmo" Egypťanů. Nebylo to ale tak jednoduché. Některé znaky znamenaly celé slovo (např. obrázek slunce znamenal "slunce"), jiné jen jednu hlásku (jako písmeno v naší abecedě) a další upřesňovaly význam slova před nimi. Byla to složitá skládačka.
* '''Démotické písmo:''' Zjednodušená a rychlejší verze hieroglyfů pro běžné psaní, něco jako naše psací písmo oproti tiskacímu. Používalo se pro smlouvy, dopisy a úřední záznamy.
* '''Stéla:''' Velká kamenná deska, která sloužila jako pomník, hraniční kámen nebo "oficiální vývěska" pro důležité zákony a nařízení, jako v případě Rosettské desky.
* '''Kartuše:''' Oválný rámeček, do kterého Egypťané psali jména faraonů a královen. Bylo to jako podepsat se a dát si kolem toho ozdobný rámeček. Právě zkoumání jmen v kartuších pomohlo vědcům písmo rozluštit.

{{DEFAULTSORT:Rosettska deska}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Starověký Egypt]]
[[Kategorie:Archeologické objevy]]
[[Kategorie:Epigrafie]]
[[Kategorie:Britské muzeum]]
[[Kategorie:Ptolemaiovský Egypt]]
[[Kategorie:Dějiny lingvistiky]]
[[Kategorie:Kamenné stély]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]