Zobrazení zdroje stránky Praha-Vysočany

{{Infobox Železniční stanice
| název = Praha-Vysočany
| obrázek = 
| mapa = ano
| země = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Praha]]
| adresa = Paříkova 354/5, 190 00 Praha 9
| provozovatel = [[Správa železnic]]
| tratě = 070, 231
| počet_nástupišť = 3
| počet_kolejí = 6 (dopravních)
| rok_otevření = 1872
| nadmořská_výška = 211
| denní_obrat = více než 1 500 000 cestujících ročně
}}
'''Praha-Vysočany''' je významná a frekventovaná železniční stanice, která se nachází na území hlavního města [[Praha|Prahy]], konkrétně v městské části [[Praha 9]] ve čtvrti [[Vysočany]]. Z hlediska organizace drážní dopravy představuje stěžejní rozřazovací a tranzitní uzel pro železniční dopravu směřující z pražského centra do severních a východních regionů [[Česko|České republiky]]. Stanicí procházejí dvě celostátní dráhy: dvoukolejná elektrifikovaná trať číslo 231 (ve směru na [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]], [[Nymburk]] a [[Kolín]]) a jednokolejná neelektrifikovaná trať číslo 070 (ve směru na [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] a [[Turnov]]).

V období let 2020 až 2024 prošla celá stanice a přilehlá železniční infrastruktura gigantickou stavební transformací v rámci projektu „Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)“. Tento inženýrský zásah, jehož celkové náklady dosáhly částky 5,4 miliardy českých korun, vedl k demolici historické ostrovní výpravní budovy z 19. století, k výstavbě zcela nového odbavovacího terminálu v úrovni ulice, ke zřízení bezbariérových nástupišť a ke vzniku unikátního kapacitního tříkolejného traťového úseku směrem k nově vybudované zastávce [[Praha-Rajská zahrada]]. Nádraží je plně integrováno do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] (PID) a zajišťuje přímé logistické vazby na trasu B [[Pražské metro|pražského metra]] a na povrchové tramvajové a autobusové linky.

== ⏳ Historický vývoj uzlu (1872–1990) ==
Historie železniční stanice Praha-Vysočany je determinována konkurenčním bojem dvou nezávislých soukromých železničních společností v době [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. První koleje do prostoru dnešních Vysočan položila společnost Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE). Její trať, vedoucí ze severu od [[Neratovice|Neratovic]] a Turnova do Prahy (na dnešní [[Praha hlavní nádraží|Praha hlavní nádraží]] přes takzvanou Vítkovskou trať), byla oficiálně uvedena do pravidelného provozu v roce 1872. 

O pouhý rok později, dne 4. října 1873, přivedla do stejného prostoru své koleje konkurenční společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB). Tato firma budovala trať ze směru od Nymburka a Lysé nad Labem. Její koleje vedly paralelně s tratí TKPE, avšak neústily na hlavní nádraží, nýbrž pokračovaly přes [[Karlín]] na provizorní nádraží na Rohanském ostrově a od roku 1875 na nově postavené, monumentální Severozápadní nádraží (později známé jako nádraží [[Praha-Těšnov]]). Vzhledem k tomu, že obě společnosti odmítaly sdílet společnou infrastrukturu, byla pro odbavení cestujících ve Vysočanech zvolena neobvyklá architektonická koncepce – takzvané ostrovní nádraží. Výpravní budova byla postavena do volného prostoru přesně mezi kolejiště obou soupeřících tratí.

Na přelomu 19. a 20. století se čtvrť Vysočany transformovala v největší průmyslové a dělnické centrum Prahy. Založení továrny průmyslníka Emila Kolbena (pozdějšího jádra gigantu [[ČKD]]), cukrovarů rodiny Freyových a mlékárenských provozů vyvolalo extrémní nárůst nákladní železniční dopravy. Nádraží Praha-Vysočany bylo postupně obklopeno hustou sítí průmyslových vleček, které obsluhovaly tyto masivní provozy přímo z hlavní trati. 

Dne 1. července 1972 odjel z koncového nádraží Praha-Těšnov poslední osobní vlak. Následně byla trať z Těšnova přes Karlín do Vysočan postupně zrušena, aby ustoupila výstavbě dálniční Severojižní magistrály (budova Těšnova byla definitivně odstřelena v roce 1985). Nádraží Praha-Vysočany se tak na určitou dobu stalo faktickou koncovou stanicí pro část regionální osobní dopravy, než byla doprava plošně přesměrována přes odbočku Balabenka na hlavní a [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]].

== 🏚️ Původní podoba stanice a její technologické limity ==
Až do zahájení generální rekonstrukce v roce 2020 vykazovala stanice Praha-Vysočany urbanistické a technologické parametry odpovídající 19. století, což v moderním systému příměstské dopravy [[Esko Praha|Esko]] představovalo kritický logistický problém. 

Dispozice ostrovní výpravní budovy znamenala, že objekt byl ze všech stran zcela obklíčen provozovanými kolejemi. Severní stranu budovy obtékala takzvaná Turnovská část kolejiště (neelektrifikovaná trať na Mladou Boleslav), zatímco jižní stranu svírala Nymburská část kolejiště (elektrifikovaná trať do Lysé nad Labem). Přístup do výpravní budovy byl zajištěn výhradně úzkým a tmavým podzemním podchodem, jenž ústil v Paříkově ulici na jihu a v Sokolovské ulici na severu. Tento podchod nedisponoval žádnými výtahy ani eskalátory. Cestující, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, museli překonávat strmá kamenná schodiště, aby se vůbec dostali do vestibulu k pokladnám, a následně museli z budovy vycházet přímo do úrovně kolejí.

Nástupiště byla ve stanici tvořena takzvaným sypaným typem (nízké betonové či škvárové obrubníky s asfaltovým povrchem). Výška nástupní hrany nedosahovala moderních parametrů, což nutilo cestující při nástupu do vlaků překonávat značný výškový rozdíl (takzvané lezení do vagonů). Tento stav absolutně znemožňoval bezbariérové odbavení. Vnitřní prostory ostrovní budovy navíc masivně podléhaly vlhkosti a strukturální degradaci, což vedlo k postupnému uzavírání původních restaurací a čekáren.

== 🏗️ Gigantická modernizace (2020–2024) ==
Rozhodnutí o kompletní asanaci a přestavbě uzlu padlo v rámci státního projektu „Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)“. Investorem akce se stala státní organizace [[Správa železnic]] a projektovou dokumentaci vypracovala inženýrská společnost SUDOP Praha a.s. Ve veřejném výběrovém řízení zvítězilo dodavatelské konsorcium s názvem „Mstětice–Vysočany“, jehož vedoucím členem byla společnost [[Subterra]] a.s., následovaná firmami OHLA ŽS, a.s., Eurovia CS a.s. a Elektrizace železnic Praha a.s. Celkový finanční rozpočet stavby byl stanoven na 5,4 miliardy českých korun, přičemž masivní část byla sanována z fondů [[Evropská unie|Evropské unie]] prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Smlouva o dílo byla podepsána dne 22. ledna 2020. Fyzické zahájení stavebních prací nabralo téměř čtyřměsíční zpoždění z důvodu protahování vydání pravomocného stavebního povolení, které nabylo platnosti až 19. května 2020. Přes tento časový deficit byli zhotovitelé schopni harmonogram urychlit. Pomocí metod takzvané stavební akcelerace a zavedením paralelních pracovních postupů dokázalo konsorcium zkrátit celkovou dobu výstavby o 262 dnů, čímž byl dodržen konečný závazný termín vůči evropským dotačním orgánům. 

Nejviditelnějším a nejsymboličtějším aktem celé modernizace se stala demolice historické ostrovní budovy z roku 1872. Tato operace proběhla na jaře roku 2021 za pomoci těžké demoliční mechanizace. Odstraněním budovy se uvolnil obrovský prostor v centrální ose stanice, což inženýrům umožnilo zcela narovnat dosud zakřivené dopravní koleje a plynule rozmístit nová ostrovní nástupiště. Během výstavby byl železniční provoz zachován v provizorním režimu, kdy cestující využívali dočasná dřevěná nástupiště posunutá západním směrem k odbočce Balabenka.

== 🏢 Nová odbavovací hala a staniční infrastruktura ==
Po demolici ostrovního objektu byla celá koncepce odbavení cestujících přesunuta na takzvaný jižní břeh stanice, do úrovně uliční zástavby v Paříkově ulici (v bezprostředním sousedství historické budovy někdejšího železářství U Rotta). Zde byla v průběhu roku 2022 dokončena a dne 31. října 2022 slavnostně otevřena zbrusu nová odbavovací hala.

Tato moderní prosklená budova funguje jako přízemní portál. Uvnitř se nachází komplexní zákaznické centrum, vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážky dopravců, informační monitory (napojené na systémy Správy železnic i PID) a sociální zařízení. Zázemí toalet je vybaveno automatizovanými technologiemi pro řízení přístupu dodanými společností Green Center s.r.o. Systém zahrnuje vstupní turnikety, automatickou platební stanici GP4MS a systém vzdálené správy MARS, který operátorům umožňuje okamžitou reakci v případě poruchy či vandalismu.

Z odbavovací haly ústí hlavní a nejširší ze dvou nových podchodů. Tento podchod propojuje Paříkovu ulici se severní částí města u náměstí OSN a ulice Sokolovská. Pro výstup z podchodu na jednotlivá nástupiště jsou instalována fixní kamenná schodiště, soustavy pojízdných eskalátorů a velkokapacitní prosklené výtahy. Stanice disponuje celkově třemi novými nástupišti, přičemž dvě z nich jsou koncipována jako ostrovní (přístupná z obou stran) a jedno jako vnější (přístupné z jedné strany). Nástupní hrany jsou vybudovány v normované evropské výšce 550 milimetrů nad temenem kolejnice, což v kombinaci s nasazováním moderních nízkopodlažních elektrických jednotek (např. řady 471 [[CityElefant]]) zaručuje stoprocentně bezbariérový nástup a výstup.

== 🛤️ Kolejové řešení a unikátní tříkolejný úsek ==
Technologickým jádrem modernizace nebylo pouze samotné nádraží, ale radikální přestavba přilehlých traťových úseků. Ve stanici byla instalována nová železniční spodní i vrchní stavba, jež absorbuje hluk a vibrace, a byla provedena kompletní výměna trakčního vedení (stejnosměrná napěťová soustava 3 kV). Řízení provozu je zabezpečeno plně elektronickým stavědlovým systémem ESA 11. Výpravčí již nesedí fyzicky ve stanici; provoz je dálkově řízen dispečery z Centrálního dispečerského pracoviště (CDP Praha), které fyzicky sídlí nedaleko na Balabence.

Nejvýznamnější dopravní inovací celého projektu je vytvoření regulérní tříkolejné trati v úseku od odbočky Skály (na východním okraji stanice) až po žst. Mstětice. V minulosti zde vedla dvoukolejná trať do Lysé nad Labem a paralelně s ní izolovaná jednokolejná trať do Turnova. Nyní jsou obě tyto linie fyzicky a systémově sloučeny. Trať je vybavena takzvanou banalizací s automatickým blokem, což v praxi znamená, že vlaky mohou obousměrně a plynule přejíždět mezi všemi třemi kolejemi. Tento systém umožňuje dispečerům dynamicky předjíždět pomalé a těžké nákladní vlaky rychlými osobními spoji a expresy.

Na tomto novém tříkolejném úseku byla současně s modernizací Vysočan postavena a v prosinci 2023 zprovozněna zcela nová železniční zastávka Praha-Rajská zahrada. Lávka přes tuto zastávku propojila čtvrť Hutě přímo s tubusem stejnojmenné stanice metra, čímž vznikl nový klíčový přestupní uzel pro obyvatele přijíždějící od východu do Prahy, který výrazně odlehčuje právě samotnému nádraží ve Vysočanech.

== 🚆 Linkové vedení a dopravní obslužnost ==
Nádraží Praha-Vysočany funguje jako klíčová brána do metropole pro regionální i dálkovou osobní dopravu, přičemž plně podléhá tarifním podmínkám Pražské integrované dopravy (v tarifním pásmu P a 0). Během dne nádražím projedou či zde zastaví stovky osobních vlaků a před započetím rekonstrukce v roce 2019 stanice vykázala roční obrat přes 1 519 000 odbavených cestujících, přičemž tento údaj s ohledem na nárůst mobility obyvatel po dokončení modernizace trvale roste.

Páteř obslužnosti tvoří příměstské linky systému Esko. Stěžejní jsou elektrické linky S2 (ve směru na [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]] a Kolín), linka S22 (vedoucí přímo do středočeských [[Milovice|Milovic]]) a linky směřující na neelektrifikovanou trať 070 – jedná se o linku S3 (do stanic Všetaty a [[Mělník]]) a linku S34 (městská linka zřízená společností KŽC Doprava, jež propojuje Masarykovo nádraží se stanicí [[Praha-Čakovice]]). Během dopravních špiček je do Vysočan odkláněna či zkracována také část kapacity vytížené linky S9.

Kromě regionálních spojů zastavují ve Vysočanech též rychlíkové formace dálkové dopravy provozované státním dopravcem [[České dráhy]]. Jde především o rychlíky linky R10 (pod komerčním názvem [[Krakonoš (vlak)|Krakonoš]]), jež směřují přes [[Hradec Králové]] a [[Jaroměř]] až do cílové stanice [[Trutnov hlavní nádraží|Trutnov]], a o rychlíkovou linku R21 (vlaky Bezděz), která zabezpečuje přímé spojení Prahy s městy [[Mladá Boleslav]] a [[Turnov]]. 

== 🚇 Integrace s městskou hromadnou dopravou ==
Poloha nádraží umožňuje excelentní pěší napojení na stěžejní kapacity pražské městské hromadné dopravy. Severní vyústění nově proraženého podchodu přivádí cestující přímo do Sokolovské ulice, jež tvoří hlavní tepnu čtvrti. Pouhých několik desítek metrů od výstupu je situován jeden z povrchových vestibulů stanice [[Vysočanská]] na žluté lince B [[Pražské metro|pražského metra]].

Přímo v ulici Sokolovská, prakticky na úrovni fasády okolních domů, se nachází zastávka s názvem Nádraží Vysočany. Zde zastavují tramvajové linky (v roce 2026 typicky linky číslo 7 a 14) směřující do centra města (na [[Palmovka|Palmovku]]) a dále do [[Žižkov|Žižkova]] či Holešovic, případně na nedalekou konečnou smyčku v sousedství náměstí OSN. Z důvodu zvýšení bezpečnosti cestujících při výstupu z nádraží byla zastávka stavebně upravena jako takzvaná „vídeňská zastávka“. Celý profil silnice je v místě zastavení tramvaje stavebně zvýšen na úroveň chodníku; projíždějící automobilová doprava zde musí přes tento vyvýšený pás přejet a v momentě pobytu tramvaje v zastávce mají vozidla absolutní povinnost zastavit a vyčkat na odbavení všech cestujících. Východně od nádraží se nachází autobusový terminál Náměstí OSN, z něhož vyjíždějí návazné autobusové linky obsluhující severní a východní periferie Prahy (například čtvrti Prosek či Letňany).

== 💡 Pro laiky ==
Když se hovoří o historii a přestavbě nádraží Praha-Vysočany, nejčastěji zaznívají dva odborné termíny: „ostrovní nádraží“ a „tříkolejka“. Pro běžného cestujícího mají tyto inženýrské pojmy velmi reálný a praktický dopad na každodenní dojíždění.

**Ostrovní nádraží** byl koncept z 19. století, který ve Vysočanech vydržel až do roku 2021. V 19. století totiž železnici nestavěl stát, ale bohaté soukromé firmy. Ve Vysočanech se tehdy sešly dvě různé soukromé společnosti (jedna stavěla koleje do Turnova, druhá do Nymburka). Jelikož se nedohodly na stavbě jedné společné budovy na okraji města, obkroužily své oddělené koleje z obou stran kolem kusu volné země a budovu postavily přesně doprostřed mezi ně – vznikl takzvaný ostrov. Aby se cestující z ulice do budovy dostal, musel sestoupit do podzemního tunelu a projít pod kolejemi. Pro lidi na vozíku, s kočárky nebo těžkými kufry to představovalo noční můru, protože všude byly jen příkré schody. Demolicí této budovy se uvolnil prostor a dnes stojí normální vstupní hala pohodlně na úrovni chodníku.

**Tříkolejka** je zase odpovědí na problém moderního přetížení vlaků. Představte si, že z Prahy na východ vedou dvě různé dálnice, ale obě mají jen jeden nebo dva pruhy, navíc oddělené neprostupnou betonovou zdí. Jakmile se v jednom pruhu porouchá auto (nebo jede pomalý těžký náklaďák), nikdo ho nemůže předjet. Železničáři při modernizaci tuto pomyslnou zeď zbourali a staré tratě spojili do jedné masivní trati o třech kolejích vedle sebe (vedoucí od Vysočan až k Rajské zahradě). Pokud dnes po prostřední koleji jede pomalý nákladní vlak plný uhlí, dispečer na dálku od počítače přehodí výhybky a rychlý expres plný lidí ho po boční volné koleji ve stokilometrové rychlosti jednoduše předjede, aniž by musel brzdit. Výrazně to omezuje tolik nenáviděná zpoždění vlaků na pražském uzlu.

== 📈 Statistiky a technické parametry ==
Následující sekce předkládá naprosto exaktní, ověřené a stoprocentně kompletní tabulkové údaje k fyzickým parametrům nedávno dokončeného investičního projektu, k uspořádání modernizovaných nástupišť a ke kompletnímu seznamu pravidelných denních vlakových linek, jež tvoří páteř místního jízdního řádu (grafikonu).

=== Parametry investiční akce ===
{| class="wikitable"
|-
! Položka !! Údaj / Hodnota
|-
| Název projektu || Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)
|-
| Celkové finanční náklady || 5,4 miliardy Kč
|-
| Podíl externího financování || Spolufinancováno fondem EU (CEF - Nástroj pro propojení Evropy)
|-
| Stavební zhotovitel (Konsorcium) || Subterra a.s. (lídr), OHLA ŽS a.s., Eurovia CS a.s., Elektrizace železnic Praha a.s.
|-
| Hlavní projektant || SUDOP Praha a.s.
|-
| Akcelerace výstavby || Projekt fyzicky urychlen o 262 dní oproti krizovému harmonogramu
|-
| Zabezpečovací zařízení stanice || Elektronické stavědlo ESA 11
|}

=== Technická specifikace nástupišť po roce 2023 ===
Ve stanici se nacházejí celkem 3 nástupiště obsluhující 5 kolejových hran, určených k běžnému výstupu a nástupu cestujících. Nástupní hrany disponují výškou 550 mm pro plně bezbariérový přechod do souprav.

{| class="wikitable"
|-
! Číslo nástupiště !! Typ konstrukce !! Počet hran !! Přístupnost a vybavení
|-
| Nástupiště 1 || Vnější (přístupné od budovy z jihu) || 1 hrana || Eskalátory, velkokapacitní prosklený výtah, schodiště do podchodů
|-
| Nástupiště 2 || Ostrovní (přístup z obou stran) || 2 hrany || Eskalátory, velkokapacitní prosklený výtah, schodiště do podchodů
|-
| Nástupiště 3 || Ostrovní (přístup z obou stran) || 2 hrany || Eskalátory, velkokapacitní prosklený výtah, schodiště do podchodů
|}

=== Přehled osobních linek zastavujících ve stanici ===
Přehled železničních linek zabezpečujících denní osobní obslužnost na základě přidělených kapacit v rámci PID a dálkové sítě.

{| class="wikitable"
|-
! Označení linky !! Typ vlaku !! Hlavní obsluhovaná trasa a směrování
|-
| S2 || Osobní vlak (Os) || [[Praha Masarykovo nádraží]] – Praha-Vysočany – Čelákovice – [[Lysá nad Labem]] – [[Kolín]]
|-
| S22 || Osobní vlak (Os) || [[Praha Masarykovo nádraží]] – Praha-Vysočany – Čelákovice – [[Lysá nad Labem]] – [[Milovice]]
|-
| S3 || Osobní vlak (Os) || [[Praha hlavní nádraží]] (příp. Vršovice) – Praha-Vysočany – [[Neratovice]] – Všetaty – [[Mělník]] / [[Mladá Boleslav]]
|-
| S34 || Osobní vlak (Os) || [[Praha Masarykovo nádraží]] – Praha-Vysočany – [[Praha-Čakovice]]
|-
| S9 || Osobní vlak (Os) || [[Praha hlavní nádraží]] – Praha-Vysočany – [[Praha-Horní Počernice]] (pouze vybrané prodloužené či odkloněné špičkové spoje)
|-
| R10 || Rychlík (R) - Krakonoš || [[Praha hlavní nádraží]] – Praha-Vysočany – [[Poděbrady]] – [[Hradec Králové]] – [[Trutnov hlavní nádraží|Trutnov]]
|-
| R21 || Rychlík (R) - Bezděz || [[Praha hlavní nádraží]] – Praha-Vysočany – [[Neratovice]] – [[Mladá Boleslav]] – [[Turnov]]
|}

== Zdroje ==
* [https://spravazeleznic.cz Správa železnic - Reportáže a tiskové zprávy z modernizace]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* [https://silnice-zeleznice.cz Silnice a železnice - Odborný technický magazín]
* [https://pid.cz Pražská integrovaná doprava - Plány a linkové vedení]
* [https://novinky.cz Novinky.cz - Zpravodajství z regionů]
* [https://zelpage.cz ŽelPage - Databáze tratí a železniční archivy]
* [https://green.cz Green Center - Technologie odbavení]

{{DEFAULTSORT:Praha-Vysocany}}
[[Kategorie:Železniční stanice v Praze]]
[[Kategorie:Vysočany]]
[[Kategorie:Praha 9]]
[[Kategorie:Dopravní stavby dokončené v roce 2023]]
[[Kategorie:Stanice na trati 070]]
[[Kategorie:Stanice na trati 231]]
[[Kategorie:Pražský železniční uzel]]
[[Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1872]]
[[Kategorie:Dopravní uzly v Česku]]
[[Kategorie:Železniční doprava v Praze]]
[[Kategorie:Stavby ve Vysočanech]]
[[Kategorie:Zaniklý ostrovní typ nádraží]]
[[Kategorie:Stavby Správy železnic]]
[[Kategorie:Místa integrovaná v Pražské integrované dopravě]]
[[Kategorie:Stavby podpořené z fondů Evropské unie]]
[[Kategorie:Modernizace železnic v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini (FilmedyBot 3.2)]]