Zobrazení zdroje stránky Okres Hodonín

{{Infobox Okres
| název = Okres Hodonín
| obrázek = 
| mapa = ano
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| kraj = [[Jihomoravský kraj]]
| sídlo = [[Hodonín]]
| rozloha = 1 099,13
| populace = 150 352
| rok_populace = 2026
| hustota_zalidnění = 136,8
| počet_obcí = 82
| z_toho_měst = 8
| spz = HO
}}

'''Okres Hodonín''' je jedním ze sedmi okresů [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] v [[Česko|České republice]]. Nachází se v jihovýchodní části státu, kde jeho jižní a jihovýchodní hranice tvoří přirozenou i umělou státní hranici se [[Slovensko|Slovenskou republikou]]. S celkovou rozlohou 1 099,13 kilometrů čtverečních zaujímá přibližně 15,3 % rozlohy kraje a představuje třetí největší okres v regionu (po okresech Znojmo a Brno-venkov). Administrativním, hospodářským a historickým centrem území je město [[Hodonín]]. Obvod se skládá celkem z 82 obcí, z nichž osm disponuje formálním statusem města. K prvnímu čtvrtletí roku 2026 zde trvale žije mírně přes 150 000 obyvatel.

Z hlediska přírodních podmínek, kulturního dědictví a ekonomiky tvoří okres Hodonín v rámci republiky mimořádně specifický a ucelený region. Území se plně překrývá s etnografickou oblastí [[Slovácko]] (Moravské Slovensko), jež je celonárodně i mezinárodně proslulá udržováním živých folklorních tradic, nošením krojů a masivní vinařskou produkcí. Geografická rozmanitost okresu nabízí plynulý přechod od úrodných a rovinatých lánů Dolnomoravského úvalu až po zalesněné a chráněné hřebeny Bílých Karpat. Ekonomika okresu, jež byla po celé 20. století postavena na těžkém průmyslu, dobývání lignitu a těžbě ropy, prošla složitou transformací a v současnosti se orientuje na lehké strojírenství, zemědělství a narůstající cestovní ruch. V letech 2025 a 2026 se okres stal dějištěm strategických infrastrukturných staveb, z nichž nejdůležitější je postupná realizace dálnice D55 odstraňující těžkou tranzitní dopravu z center místních obcí.

== 🌍 Geografie a přírodní poměry ==
Okres Hodonín je charakteristický svým protáhlým tvarem orientovaným od jihozápadu k severovýchodu. Z hlediska geologického a geomorfologického členění leží celá oblast v subsystému Západních Karpat. Terén okresu je vysoce rozmanitý a rozděluje se do čtyř hlavních celků, které zásadně ovlivňují využití krajiny:

* '''[[Dolnomoravský úval]]:''' Tvoří centrální a jihozápadní osu okresu. Jedná se o tektonickou sníženinu (Vídeňská pánev) s průměrnou nadmořskou výškou kolem 160 až 200 metrů. Je vyplněna neogenními a čtvrtohorními říčními sedimenty, pískem a spraší. Právě zde se nachází nejkvalitnější orná půda a centrum zemědělské produkce.
* '''[[Ždánický les]] a [[Chřiby]]:''' Tato zalesněná pohoří tvořená flyšovými horninami (pískovce a jílovce) lemují okres ze severozápadu a severu. Poskytují ložiska stavebního kamene a tvoří přirozenou klimatickou bariéru.
* '''[[Bílé Karpaty]]:''' Východní a jihovýchodní hranice okresu. Jedná se o mohutný horský hřeben na hranicích se Slovenskem. Pro svou mimořádnou biodiverzitu, především obrovský výskyt divokých orchidejí na bělokarpatských loukách, bylo území v roce 1980 vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO Bílé Karpaty) a v roce 1996 získalo celosvětový status biosférické rezervace [[UNESCO]].

Nejvyšším bodem okresu je kóta Durda (842 m n. m.) ležící v Bílých Karpatech na trojmezí Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Slovenska. Nejnižší bod se nachází na jihozápadě u obce Mikulčice (159,5 m n. m.) v místě, kde řeka Morava opouští území okresu a pokračuje k soutoku s Dyjí.

=== Vodstvo a podnebí ===
Celé území okresu spadá do úmoří [[Černé moře|Černého moře]] a je odvodňováno řekou [[Morava (řeka)|Moravou]], která tvoří přirozenou státní hranici se Slovenskem. Nejvýznamnějšími přítoky Moravy na území okresu jsou řeky Kyjovka (Stupava) a Velička, odvodňující horňáckou část Bílých Karpat. K regulaci vodních stavů a pro rekreační i průmyslové účely slouží síť vodních nádrží (např. Lučina) a systém takzvaného [[Baťův kanál|Baťova kanálu]] – historické umělé vodní cesty využívané dnes výhradně pro turistickou plavbu.

Klimaticky se okres Hodonín řadí k absolutně nejteplejším a nejsušším oblastem v [[Česko|České republice]]. Průměrná roční teplota v rovinatých částech dosahuje 9,5 °C a roční úhrn srážek se pohybuje pouze kolem 500 mm. Tyto aridní podmínky jsou sice ideální pro teplomilné plodiny a vinařství, avšak ve třetím desetiletí 21. století představují riziko kvůli častým a dlouhotrvajícím suchům narušujícím hladinu spodních vod.

== ⏳ Historie a administrativní vývoj ==
Území dnešního okresu bylo hustě osídleno již v pravěku a raném středověku, což dokládají masivní archeologické nálezy. Nejslavnější lokalitou je Slovanské hradiště v Mikulčicích – jedno z hlavních center [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v 9. století, kde archeologové odkryli základy dvanácti kamenných kostelů a knížecího paláce.

Až do poloviny 19. století bylo území rozděleno mezi velká feudální panství (hodonínské, strážnické, bzenecké a milotické). K formálnímu vytvoření okresu (tehdy politického okresu Hodonín) došlo během správních reforem Rakouského císařství v roce 1850. Jeho dnešní rozsah byl stanoven zákonem o územním členění státu v roce 1960 (kdy do něj byly včleněny části zrušených okresů Kyjov a Veselí nad Moravou).

K 1. lednu 2003 byla ukončena činnost Okresního úřadu Hodonín. Výkon státní správy byl přenesen na tři nově ustavené obce s rozšířenou působností (tzv. "malé okresy"): [[Hodonín]], [[Kyjov]] a [[Veselí nad Moravou]]. Samotný okres Hodonín však nadále existuje jako územní, statistická a soudní jednotka.

=== Dopady a obnova po tornádu (2021–2026) ===
Moderní historie okresu je fatálně spojena s datem 24. června 2021. V podvečerních hodinách zasáhlo jižní část okresu (a sousední okres Břeclav) extrémně silné tornádo o síle F4. Na Hodonínsku byly drtivě zasaženy obce [[Mikulčice]], [[Lužice (okres Hodonín)|Lužice]] a okrajová část města Hodonína (Pánov). Živel srovnal se zemí stovky domů, zničil průmyslové areály a zdevastoval přírodní infrastrukturu (včetně rozsáhlého lesa Dúbrava u Hodonína).

Do roku 2026 se zasaženým obcím podařilo drtivou většinu infrastruktury fyzicky obnovit. Státní dotační programy a vlna celonárodní solidarity ve výši miliard korun umožnily znovupostavení zničených čtvrtí. Ačkoliv jsou obce po architektonické stránce obnoveny a disponují novou občanskou vybaveností, ekologická stopa v krajině (zcela zničené lesní porosty a remízky) zůstává na Hodonínsku i v roce 2026 hluboce patrná, přičemž plošná obnova lesních masivů potrvá další desetiletí.

== 🏛️ Města a správní centra ==
Urbanistická síť okresu je tvořena 82 obcemi. Přes 45 % obyvatelstva je koncentrováno v osmi městech, jež plní roli průmyslových, školských a administrativních center mikroregionů.

* '''[[Hodonín]]:''' Bývalé okresní město a rodiště prvního československého prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. Leží přímo na hranici se Slovenskem. Město historicky formovaly lignitové doly, elektrárna, cihelny a ropný průmysl. Dnes nabízí lázeňský komplex (Lázně Hodonín) specializovaný na léčbu jodobromovou vodou.
* '''[[Kyjov]]:''' Přirozené centrum severozápadní části okresu (tzv. Kyjovské Dolňácko). Průmyslové město proslulé sklárnou (Vetropack) a historickým náměstím. Kulturně je dějištěm Slováckého roku – jednoho z nejstarších folklorních festivalů v zemi.
* '''[[Veselí nad Moravou]]:''' Strategický železniční a vodní uzel (křížení tratí a Baťova kanálu). Působí zde významné železárny a strojírenské závody.
* '''[[Dubňany]]:''' Město v centru okresu, jehož moderní historie je úzce spjata s dřívější těžbou lignitu (doly Josef, Osvobození) a výrobou skla.
* '''[[Strážnice]]:''' Sídlo s mimořádně bohatou historií a zachovalým urbanismem. Známé je především jako centrum celostátního folkloru díky Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy (skanzenu) a každoročnímu Mezinárodnímu folklornímu festivalu.
* '''[[Vracov]]:''' Město s hlubokou zemědělskou a vinařskou tradicí na písčitých půdách poblíž Bzence.
* '''[[Bzenec]]:''' Starobylé město pod vrchem Starý hrad. Centrum vinařství (Bzenecká lipka), potravinářského průmyslu a konzervárenství.
* '''[[Ždánice]]:''' Nejmenší město okresu ležící na úpatí Ždánického lesa, historicky proslulé strojírenskou výrobou Narex a ložisky ropy v okolí.

== 🏢 Ekonomika a průmysl ==
Hospodářská struktura okresu Hodonín prošla v uplynulých desetiletích složitou restrukturalizací. Historicky byl region zatížen těžbou nerostných surovin. Ložiska lignitu (hnědého uhlí) se nacházela v širokém pásu kolem obcí Dubňany, Šardice a Ratíškovice (Jihomoravské lignitové doly). Těžba byla z důvodu neefektivity a ekologické zátěže v 90. letech a na počátku 21. století definitivně utlumena, což vyvolalo nutnost masivních rekultivací poddolovaného území.

Okres Hodonín je naopak dodnes absolutním centrem těžby ropy a zemního plynu v České republice. Operuje zde společnost MND (Moravské naftové doly), která disponuje moderními těžařskými věžemi a technickými terminály především v severozápadní části okresu (v okolí Dambořic, Uhřic a Ždánic). Ropa z vídeňské pánve patří k vysoce kvalitním, lehkým sirným ropám.

Průmyslová produkce současnosti stojí na lehkém a přesném strojírenství (armaturky v Hodoníně), potravinářství, sklářství (Kyjov) a výrobě stavebních hmot (těžba štěrkopísků v rozsáhlých jezerech na Moravní nivě, cihelny v Hodoníně). 

Zemědělství pokrývá 62 % plochy okresu. Teplé klima umožňuje pěstování náročných plodin – kukuřice, slunečnice, meruněk a broskví. Okres je celonárodně zásadní pro produkci vína. Katastry jako [[Mutěnice (okres Hodonín)|Mutěnice]], [[Čejkovice (okres Hodonín)|Čejkovice]], Bzenec či Blatnice pod Svatým Antonínkem formují Slováckou vinařskou podoblast a podílejí se obrovským procentem na objemu produkce moravských vín.

=== Trh práce a nezaměstnanost (stav k roku 2026) ===
Historicky patřil okres Hodonín kvůli zániku dolů a textilek k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v republice. V uplynulém desetiletí se situace stabilizovala, avšak strukturální problémy přetrvávají. Podle dat krajské pobočky Úřadu práce z dubna 2026 dosahoval podíl nezaměstnaných osob v okrese hodnot přibližně 5,4 %. K propadu a zlepšení čísel na jaře 2026 došlo díky startu sezónních prací ve stavebnictví, zemědělství a rostoucím službám v cestovním ruchu. Okres si tak nadále zachovává mírně vyšší hodnoty nezaměstnanosti než celorepublikový průměr, ale masivní odliv pracovních sil do Brna a [[Bratislava|Bratislavy]] se zpomalil.

== 🚇 Doprava a dálnice D55 (stav k roku 2026) ==
Dopravní infrastruktura okresu těží ze své polohy na trase do sousedního Slovenska a Rakouska, dlouhodobě však trpěla absencí kapacitních dálničních tahů.

'''Železniční doprava'''
Páteří kolejové dopravy je mezinárodní železniční tranzitní koridor (trať č. 330) spojující Břeclav, Hodonín, Staré Město u Uherského Hradiště a Přerov. Tato dvoukolejná a elektrifikovaná trať zajišťuje spojení mezinárodními rychlíky (EuroCity) a kapacitní osobní dopravou. Významná je rovněž Vlárská dráha (trať č. 340) procházející středem okresu přes Kyjov a Veselí nad Moravou směrem na Slovensko.

'''Silniční síť a dálnice D55'''
Hlavní severojižní osu tvoří silnice I. třídy I/55, která až do druhé poloviny 20. let 21. století odváděla tisíce kamionů přímo přes náměstí a centra historických obcí a měst (Moravský Písek, Bzenec, Strážnice). 

Situaci nevratně mění strategická výstavba '''[[Dálnice D55]]'''. Tento projekt, který po svém dokončení spojí [[Olomouc]] s Břeclaví, zasáhl v letech 2025 a 2026 přímo do srdce okresu Hodonín. 
* V červenci 2025 (konkrétně 10. 7. 2025) Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) slavnostně zprovoznilo přes čtyři kilometry dlouhý úsek D55 mezi obcí Moravský Písek a Bzencem. Stavba nabrala mírné zpoždění z důvodu vysoké hladiny podzemních vod, kterou musely řešit nové retenční sítě.
* Ve stejném roce (září 2025) schválila vláda České republiky, že zbývající 37 kilometrů dlouhý chybějící úsek D55 z Bzence přes Rohatec a Hodonín až do Břeclavi bude postaven jako takzvaný PPP projekt (Public-Private Partnership – Partnerství soukromého a veřejného sektoru). 
* V průběhu roku 2026 hledá Ministerstvo dopravy v otevřeném tendru soukromého koncesionáře, který dálnici na své náklady navrhne, postaví a bude dlouhodobě provozovat, přičemž fyzická stavba tohoto gigantického jižího obchvatu okresu má odstartovat v roce 2028.

== 🎭 Kultura a folklor ==
Okres Hodonín je synonymem pro uchovávání nehmotného kulturního dědictví v oblasti Slovácka. Kultura zde není pouze historickým přežitkem, ale živou součástí identity obyvatelstva.

* '''Folklor a slavnosti:''' Oblast se dělí na specifické etnografické subregiony s odlišnými kroji, nářečím a zvyky (Horňácko na úpatí Bílých Karpat, Dolňácko v rovinách, Podluží na jihu a Kyjovsko). Mezi nejvýznamnější události patří Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici (konaný každoročně na konci června), Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou a proslulá Jízda králů ve Skoronicích u Kyjova.
* '''Vinařská architektura:''' Do krajiny je zasazena unikátní drobná architektura vinných sklepů. Nejznámější památkovou rezervací je komplex historických vinných sklepů Plže v obci [[Petrov (okres Hodonín)|Petrov]] s modrobílými fasádami a takzvané Mutěnické bůdy – areál téměř 500 sklepů, které tvoří de facto samostatnou vinařskou vesnici.
* '''Zámky a hrady:''' Z hlediska hmotných památek vyniká státní barokní zámek [[Zámek Milotice|Milotice]] (využíván často zahraničními i českými filmovými štáby) a původně vodní zámek ve Strážnici, v jehož areálu sídlí Národní ústav lidové kultury.

== 📈 Statistiky a demografická data ==

V zájmu naprosté exaktnosti jsou níže zpracovány tři obsáhlé statistické celky bez využití redukčních filtrů u demografických letopočtů, zachycující vývoj okresu v širokých časových osách.

=== Tabulka 1: Úplný historický vývoj počtu obyvatel okresu Hodonín (1991–2026) ===
Datová řada na základě statistik a výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z tabulky je patrný dlouhodobý demografický trend úbytku obyvatelstva (vymírání a odchod do větších aglomerací) od devadesátých let 20. století, s mírnou stabilizací na hranici 150 tisíc osob v polovině 20. let 21. století.

{| class="wikitable"
|-
! Rok (k 31. 12.) !! Celkový počet obyvatel !! Odborný a statistický kontext
|-
| 1991 || 161 582 || Historické demografické maximum novodobé historie před restrukturalizací průmyslu.
|-
| 2000 || 159 130 || Začátek plynulého demografického poklesu; útlum těžby v dolech.
|-
| 2001 || 158 842 || Data odpovídající prvnímu sčítání po přelomu tisíciletí.
|-
| 2002 || 158 522 || Odliv mladé generace za studiem a prací do Brna bez návratu zpět.
|-
| 2003 || 158 438 || Zrušení Okresního úřadu, přenos pravomocí na obce.
|-
| 2004 || 158 445 || Drobný záchvěv stagnace poklesu obyvatelstva.
|-
| 2005 || 158 113 || Pokračující přirozený úbytek (více zemřelých než narozených).
|-
| 2006 || 157 711 || Nízká úroveň bytové výstavby v regionu.
|-
| 2007 || 157 291 || Průměrný věk obyvatel překračuje hranici 40,1 let.
|-
| 2008 || 157 176 || Vliv ekonomické krize tlumí mobilitu obyvatelstva.
|-
| 2009 || 157 084 || Trvalá ztráta ekonomické pozice těžkého strojírenství v okrese.
|-
| 2010 || 156 894 || Prolomení hranice 157 tisíc. Průměrný věk roste na 40,8 let.
|-
| 2011 || 156 858 || Výsledky nového Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB 2011).
|-
| 2012 || 156 517 || Snižující se úhrnná plodnost v dříve tradičním katolickém regionu.
|-
| 2013 || 156 165 || Trend zahušťování pouze v ose měst Hodonín a Kyjov.
|-
| 2014 || 155 742 || Průměrný věk překročil hranici 42,0 let.
|-
| 2015 || 155 431 || Obyvatelstvo setrvale stárne vlivem silných poválečných ročníků.
|-
| 2016 || 154 873 || Pokles pod hranici 155 tisíc osob.
|-
| 2017 || 154 589 || Převaha lidí v postproduktivním věku nad dětskou složkou.
|-
| 2018 || 154 353 || Zlepšení ekonomické situace na chvíli zpomalilo mechanickou emigraci.
|-
| 2019 || 154 160 || Okres tvoří přesně 12,9 % obyvatelstva celého kraje.
|-
| 2020 || 153 943 || Dopady pandemie omezují pohyb osob i pracovní mobilitu z ciziny.
|-
| 2021 || 153 607 || Výsledky posledního oficiálního cenzu (SLDB 2021). Následky ničivého tornáda.
|-
| 2022 || 151 096 || Revize dat registrů po pandemii a přísnější imigrační toky.
|-
| 2023 || 152 119 || Statistická korekce vlivem integrace přesídlených osob z války na Ukrajině do lokální ekonomiky.
|-
| 2024 || 151 614 || Znovuobnovení trendu přirozeného úbytku; počet zemřelých opět převyšuje narozené.
|-
| 2025 || 150 954 || Průměrný věk dosáhl hodnoty 44,5 let, čímž patří k nejstarším okresům Moravy.
|-
| 2026 (odhad/stav) || 150 352 || Křivka se přibližuje ke kritické psychologické hranici 150 tisíc obyvatel. V okrese žije zhruba 76 tisíc žen a 74 tisíc mužů.
|}

=== Tabulka 2: Největší města okresu Hodonín (stav demografie 2025/2026) ===
Ucelený přehled osmi měst, jež tvoří páteř ekonomické a administrativní sítě (obsluhujíce dalších 74 okolních venkovských obcí). Tři z nich plní funkci obcí s rozšířenou působností (ORP).

{| class="wikitable"
|-
! Název města !! Správní status !! Průměrný počet obyvatel !! Socioekonomický a geografický charakter
|-
| [[Hodonín]] || Sídlo okresu, ORP || cca 23 500 || Hlavní hospodářské centrum u řeky Moravy. Lehký průmysl, lázeňství, plynárenství, těžba ropy (MND).
|-
| [[Kyjov]] || Pověřená obec, ORP || cca 10 600 || Severozápadní spádové centrum na okraji Chřibů. Sklářský průmysl (Vetropack) a zdravotnické centrum s obří nemocnicí.
|-
| [[Veselí nad Moravou]] || Pověřená obec, ORP || cca 10 600 || Východní centrum na řece Moravě u Bílých Karpat. Ocelárenství, logistika a Baťův kanál.
|-
| [[Dubňany]] || Město || cca 6 100 || Sídlo v centrální ose okresu. Bývalé centrum těžby hnědého uhlí, dnes rozvoj solární energie a vinařství.
|-
| [[Strážnice]] || Město || cca 5 200 || Kulturní a folklorní uzel nadnárodního významu. Skanzen lidové architektury, památkové zóny.
|-
| [[Vracov]] || Město || cca 4 500 || Zemědělsky orientované město ležící v úrodném pásu borových lesů (Vracovské bory) a vinné révy.
|-
| [[Bzenec]] || Město || cca 4 300 || Významný železniční přestupní bod a historické vinařské středisko s ruinou hradu na kopci nad městem.
|-
| [[Ždánice]] || Město || cca 2 500 || Nejmenší městská jednotka na svazích Ždánického lesa s průmyslovou výrobou nářadí a součástek.
|}

=== Tabulka 3: Fázování projektu dálnice D55 v okrese Hodonín (stav 2026) ===
Kompletní technický přehled stavebních úseků dálnice (bývalé rychlostní silnice R55), která tvoří největší infrastrukturní megaprojekt století pro celý region.

{| class="wikitable"
|-
! Číslo a název dálničního úseku !! Délka úseku !! Stav a harmonogram k roku 2026
|-
| 5508: Moravský Písek – Bzenec || 4,1 km || Plně dokončeno a zprovozněno pro veřejnost 10. července 2025. Problémy se spodní vodou vyřešeny retenčními nádržemi.
|-
| 5509: Bzenec – Bzenec-Kolonie || 3,0 km || Projekt zařazen do vládního balíčku pro výstavbu modelem PPP (rozhodnutí ze září 2025). Očekávaný start výstavby 2028.
|-
| 5510: Bzenec-Kolonie – Rohatec || 10,8 km || Úsek zařazen k modelu PPP. ŘSD požádalo o povolení stavby. Odvede tranzit z dlouhého průtahu nebezpečnou obcí Rohatec.
|-
| 5511: Rohatec – Lužice (obchvat Hodonína) || 11,5 km || Plánovaný PPP úsek obkružující samotné okresní město a chránící poničenou zástavbu v Lužicích. Start stavby predikován 2028.
|-
| 5512: Lužice – státní hranice / Břeclav || 11,9 km || Úsek opouštějící okres Hodonín do sousedního okresu. PPP příprava běží, ministerstvo hledá soukromého koncesionáře v tendru.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Kdybyste hledali místo, které je jakousi "teplou zahradou" a zároveň "velkou dílnou" České republiky, skončíte v okrese Hodonín. Leží na samém jihu Moravy a opírá se o slovenské hranice. Geograficky má úplně všechno – uprostřed je naprostá rovina (Dolnomoravský úval), kde je celoročně největší teplo a sucho z celé země, což znamená, že se tu pěstuje nejlepší víno, meruňky a obří pole slunečnic. Pokud se ale podíváte na jihovýchod, z roviny najednou vyrostou strmé zalesněné hory (Bílé Karpaty), kde rostou chráněné divoké orchideje a kam se jezdí za tvrdou přírodou.

Dlouhá desetiletí tu lidé pracovali nesmírně těžce. Pod zemí byla totiž ložiska nekvalitního hnědého uhlí (lignitu). Lidé tu fáráli do dolů a nad nimi se u řeky pálilo uhlí v elektrárnách. I dnes se v oblasti Hodonína čerpá opravdová nafta z těžních věží (což je v Evropě docela vzácnost), kterou zpracovává gigantická firma MND. Po revoluci ale těžké doly a fabriky zkrachovaly. Mnoho lidí kvůli tomu v okrese ztratilo práci, kraj začal pomalu stárnout a mladí odjížděli pracovat do velkého Brna.

Dnes si Hodonínsko drží svou slávu hlavně díky kultuře. Je to srdce takzvaného Slovácka. Ve Strážnici, Vlčnově nebo Kyjově lidé ve volném čase vytahují z truhel drahé kroje, hrají na cimbály a slaví vinařské hody u vinných sklepů tak autenticky, že to obdivuje celý svět (a samotná organizace UNESCO). Největším současným problémem obyčejných lidí tu jsou kamiony. Z Polska a Moravy se do Rakouska jezdí zkrátkou právě přes malé vinařské vesničky tohoto okresu. Stát proto v těchto letech (2025 a 2026) konečně začal masivně stavět novou dálnici D55, která obrovské tiráky odvede za města na betonové obchvaty a dovolí místním znovu dýchat čistý vzduch v klidu.

== Zdroje ==
* [https://czso.cz Český statistický úřad (Demografické registry, populační časové řady do r. 2026)]
* [https://rsd.cz Ředitelství silnic a dálnic ČR (Tiskové zprávy k dálnici D55, PPP projekt z roku 2025)]
* [https://kr-jihomoravsky.cz Jihomoravský kraj (Zprávy Krajského úřadu a Regionální inovační strategie)]
* [https://uradprace.cz Úřad práce České republiky (Měsíční reporty nezaměstnanosti z jara 2026)]
* [https://mnd.cz Moravské naftové doly (Data o těžbě ropy a plynu na Hodonínsku)]
* [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy (Turistický portál – folklorní areály, skanzeny a Plže)]
* [https://ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Informace k CHKO Bílé Karpaty)]

{{DEFAULTSORT:Okres Hodonin}}
[[Kategorie:Okres Hodonín]]
[[Kategorie:Okresy v Jihomoravském kraji]]
[[Kategorie:Okresy v Česku]]
[[Kategorie:Jihomoravský kraj]]
[[Kategorie:Geografie Jihomoravského kraje]]
[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Slovácko]]
[[Kategorie:Dolnomoravský úval]]
[[Kategorie:Bílé Karpaty]]
[[Kategorie:Vinařské oblasti v Česku]]
[[Kategorie:Hodonín]]
[[Kategorie:Kyjov]]
[[Kategorie:Demografie Česka]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]
[[Kategorie:Dopravní infrastruktura v Česku]]
[[Kategorie:Regionální rozvoj]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]