Zobrazení zdroje stránky Mnichovská dohoda

'''Mnichovská dohoda''' (také nazývaná '''Mnichovská zrada''') byla mezinárodní dohoda, která byla podepsána dne [[30. září]] [[1938]] v [[Mnichov]]ě mezi [[Německá říše|Německem]], [[Itálie|Itálií]], [[Spojené království|Spojeným královstvím]] a [[Francie|Francií]] a představiteli [[Československo|Československa]] a [[Třetí říše|Třetí říše]]. Dohoda měla za následek odstoupení části [[Československo|Československého]] pohraničí, tzv. [[Sudety]], Německu, což vedlo k prvnímu krokům k rozpadu Československa. Tento akt byl označován jako zrada, neboť Československo nebylo u jednání přítomno a souhlasilo s ním pod tlakem okolních mocností.

== Kontext a příčiny ==
Po nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci v [[Německo|Německu]] a jeho expanzionistických ambicích začala stoupat hrozba pro mír v Evropě. V roce [[1938]] bylo Německo silně motivováno získat [[Sudety]], oblast, kde žila velká německá menšina. Hitler využíval argument, že Němci v Sudetech jsou utlačováni, což mělo sloužit jako záminka k anexi tohoto území.

[[Československo]] se nacházelo v těžké pozici. Mělo silnou armádu, ale zároveň bylo znepokojeno nejednotností spojenců. Československý prezident [[Edvard Beneš]] hledal podporu u [[Francie]] a [[Spojené království|Velké Británie]], ale tyto státy byly odhodlány vyhnout se válce a měly v plánu „usmířit“ Německo.

== Průběh a důsledky jednání ==
Jednání probíhala bez přítomnosti československé vlády. Na konferenci se setkali zástupci Hitlera, italského diktátora [[Benito Mussolini]], britského premiéra [[Neville Chamberlain]]a a francouzského premiéra [[Édouard Daladier]]. Většina z těchto státníků souhlasila s Hitlerovými požadavky a rozhodli, že [[Československo]] musí odstoupit území [[Sudety]] Německu, aniž by Československo mělo možnost vyjádřit se nebo se bránit.

Dohoda byla podepsána 30. září 1938 a stanovila, že [[Sudety]] budou připojeny k Německu, a to bez vojenského odporu. Československo bylo pod tlakem donuceno souhlasit, ačkoli se jednalo o velkou ztrátu pro stát, který tak přišel o významné vojenské a ekonomické oblasti. Tento krok byl součástí politiky [[Apolonie Chamberlain|Chamberlainova appeasementu]], tedy snahy vyhnout se válce za každou cenu.

=== Ztráty a reakce ===
Po uzavření Mnichovské dohody přišlo Československo o ~30 000 km² území, což představovalo 13 % jeho rozlohy a 3 miliony obyvatel, z nichž většina byla česká a německá národnost. Tento krok byl v Československu považován za národní tragédii a zrazení ze strany západních spojenců.

== Politické důsledky ==
Mnichovská dohoda měla dlouhodobé politické důsledky. I když se západní mocnosti, zejména [[Spojené království]] a [[Francie]], domnívaly, že ustoupí Německu a tím zabrání vypuknutí války, opak byl pravdou. Hitlerova expanze pokračovala a v březnu 1939, po faktickém zničení zbytků Československa, došlo k jeho [[Protektorát Čechy a Morava|okupaci]]. Mnichovská dohoda byla později vnímána jako symbol appeasementu a zániku [[mezinárodní vztahy|mezinárodního pořádku]].

== Kritika a reflexe ==
Po druhé světové válce byla Mnichovská dohoda často označována jako příklad slabosti západních demokracií, které nebyly schopny čelit agresivní politice [[Nacistické Německo|Nacistického Německa]]. V Československu se po roce 1989 vrátila otázka Mnichova do veřejné debaty, zejména v souvislosti s přechodem na [[demokracie|demokratičtější režim]] a jeho přijetím do [[Severoatlantická aliance|NATO]].

== Viz také ==
* [[Benešovy dekrety]]
* [[Adolf Hitler]]
* [[Protektorát Čechy a Morava]]
* [[Válka v Evropě]]
* [[Apolonie Chamberlain]]
* [[Sudety]]

== Externí odkazy ==
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mnichovská_dohoda Wikipedia: Mnichovská dohoda]
* [https://www.ustrcr.cz/temata/dohody-mnichov ÚSTR – Mnichovská dohoda]

[[Kategorie:Druhá světová válka]]
[[Kategorie:Československo]]
[[Kategorie:Politika]]
[[Kategorie:1938]]
[[Kategorie:Nacistické Německo]]