Zobrazení zdroje stránky Mexická válka za nezávislost

{{K rozšíření}}
{{Infobox válka
| název = Mexická válka za nezávislost
| obrázek = Collage Guerra de Independencia.jpg
| popisek = Koláž klíčových momentů a postav války (zleva doprava, shora dolů): Miguel Hidalgo, objetí v Acatempanu, José María Morelos, vstup Trigarantní armády do Mexico City
| čas = 16. září 1810 – 27. září 1821
| místo = [[Místokrálovství Nové Španělsko]] (dnešní [[Mexiko]] a části [[Střední Amerika|Střední Ameriky]])
| výsledek = '''Vítězství mexických povstalců'''<br>• Podpis [[Smlouva z Córdoby|Smlouvy z Córdoby]]<br>• Nezávislost [[První Mexické císařství|Prvního Mexického císařství]] na [[Španělsko|Španělsku]]<br>• Konec [[Místokrálovství Nové Španělsko|Místokrálovství Nové Španělsko]]
| strana1 = {{Vlajka|Mexiko|1821}} Mexičtí povstalci<br>'''Armáda Tří Záruk''' (od 1821)
| strana2 = {{Vlajka|Španělsko|1785}} [[Španělské impérium]]<br>• Royalisté v Novém Španělsku
| velitel1 = '''První fáze:'''<br>[[Miguel Hidalgo y Costilla]] †<br>[[Ignacio Allende]] †<br><br>'''Druhá fáze:'''<br>[[José María Morelos]] †<br>[[Ignacio López Rayón]]<br><br>'''Guerillová fáze:'''<br>[[Vicente Guerrero]]<br>[[Guadalupe Victoria]]<br><br>'''Závěrečná fáze:'''<br>[[Agustín de Iturbide]]<br>[[Vicente Guerrero]]
| velitel2 = [[Francisco Javier Venegas]]<br>[[Félix María Calleja del Rey]]<br>[[Juan Ruiz de Apodaca]]<br>[[Juan O'Donojú]]<br>[[Agustín de Iturbide]] (do 1821)
| síla1 = Cca 100 000 (v nejvyšší fázi Hidalgova povstání)<br>Cca 40 000 (Armáda Tří Záruk)
| síla2 = Cca 80 000 (Royalistická armáda)
| ztráty1 = Neznámé, odhady v řádu desítek tisíc
| ztráty2 = Neznámé, odhady v řádu desítek tisíc
| ztráty3 = Celkové ztráty (včetně civilistů) se odhadují mezi 250 000 a 500 000
}}
'''Mexická válka za nezávislost''' (španělsky: ''Guerra de Independencia de México'') byl ozbrojený konflikt a politický proces, který probíhal v letech 1810 až 1821 a vedl k osamostatnění [[Mexiko|Mexika]] od [[Španělsko|Španělska]]. Válka začala jako idealistické rolnické povstání proti koloniální správě, ale po deseti letech bojů skončila nepravděpodobnou aliancí mezi liberálními povstalci a konzervativními royalisty, která nakonec vyústila ve vznik nezávislého [[První Mexické císařství|Mexického císařství]].

Konflikt byl součástí širší vlny [[Latinskoamerické války za nezávislost|válek za nezávislost v Latinské Americe]], které byly inspirovány [[Americká válka za nezávislost|americkou]] a [[Velká francouzská revoluce|francouzskou revolucí]] a podníceny politickou krizí ve [[Španělsko|Španělsku]] po [[Napoleonské války|napoleonské invazi]].

== 📜 Historické pozadí ==
Na počátku 19. století bylo [[Místokrálovství Nové Španělsko]], jak se tehdy území dnešního Mexika a části Střední Ameriky nazývalo, nejbohatší a nejlidnatější španělskou kolonií. Společnost však byla hluboce rozdělena na základě rasového a sociálního původu v rámci tzv. kastovního systému (''sistema de castas'').

*   '''Peninsulares''': Nejvyšší vrstvu tvořili rodilí Španělé, kteří zastávali nejdůležitější politické, církevní a vojenské pozice.
*   '''Criollos''' (Kreolové): Byli to potomci španělských osadníků narození již v Americe. Ačkoliv byli často bohatí a vzdělaní, byli systematicky vylučováni z nejvyšších úřadů, což v nich vyvolávalo pocit křivdy a touhu po větší politické moci.
*   '''Mesticové a další kasty''': Potomci smíšených svazků (Evropané, domorodci, Afričané) tvořili velkou část populace, ale měli omezená práva a společenské postavení.
*   '''Domorodé obyvatelstvo a afričtí otroci''': Stáli na nejnižším stupni společenského žebříčku, trpěli vykořisťováním, chudobou a nedostatkem práv.

Myšlenky [[osvícenství]], které zdůrazňovaly práva člověka, suverenitu lidu a kritiku absolutismu, se šířily i mezi kreolskou inteligencí. Úspěch [[Americká válka za nezávislost|americké]] (1775–1783) a [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] (1789) ukázal, že svržení koloniální nadvlády a monarchie je možné.

Klíčovým spouštěčem byla politická krize ve [[Španělsko|Španělsku]]. V roce 1808 [[Napoleon Bonaparte]] napadl Pyrenejský poloostrov, sesadil španělského krále [[Ferdinand VII. Španělský|Ferdinanda VII.]] a na trůn dosadil svého bratra [[Josef I. Bonaparte|Josefa Bonaparta]]. To vyvolalo v celém španělském impériu krizi legitimity. Kreolové v Novém Španělsku argumentovali, že v nepřítomnosti právoplatného krále by se moc měla vrátit lidu, respektive jim samotným.

== 🔥 Průběh války ==
Válku lze rozdělit do několika odlišných fází, které se lišily svým charakterem, vedením i cíli.

=== 🗣️ Grito de Dolores (1810) ===
Válka oficiálně začala v časných ranních hodinách 16. září 1810. [[Miguel Hidalgo y Costilla]], kreolský kněz z malého města Dolores (dnes Dolores Hidalgo v [[Guanajuato (stát)|státě Guanajuato]]), se dozvěděl, že jeho spiknutí proti španělské vládě bylo prozrazeno. Místo útěku se rozhodl jednat. Zazvonil na kostelní zvony, svolal své farníky (převážně domorodce a mestice) a pronesl plamennou řeč známou jako '''Grito de Dolores''' (Výkřik z Dolores). Vyzval lid, aby povstal proti "špatné vládě", bránil své náboženství a skoncoval s útlakem. Tento okamžik je dnes v [[Mexiko|Mexiku]] slaven jako Den nezávislosti.

=== ⚔️ První fáze (1810–1811): Hidalgova povstání ===
Hidalgova výzva vyvolala masivní, ale neorganizovanou vzpouru. Jeho armáda, složená převážně z chudých rolníků ozbrojených mačetami, holemi a zemědělskými nástroji, rychle rostla a brzy čítala desítky tisíc mužů. Jejich symbolem se stal prapor s obrazem Panny Marie Guadalupské.

Povstalci dosáhli několika počátečních úspěchů. Dobyli významná města jako [[Celaya]] a především bohaté hornické centrum [[Guanajuato (město)|Guanajuato]], kde zmasakrovali španělské obránce a kreolskou elitu ukrytou v městské sýpce (''Alhóndiga de Granaditas''). Tento akt násilí odcizil mnoho potenciálních kreolských spojenců, kteří se začali obávat sociální revoluce.

Hidalgova armáda postupovala směrem k [[Mexico City]], v bitvě u Monte de las Cruces porazila royalistické síly, ale Hidalgo z ne zcela jasných důvodů váhal s útokem na hlavní město a nakonec nařídil ústup. To se ukázalo jako fatální chyba. Royalistická armáda pod velením generála [[Félix María Calleja del Rey|Félixe Maríi Calleji]] se přeskupila a v lednu 1811 uštědřila povstalcům drtivou porážku v bitvě u mostu Calderón. Vůdci povstání, včetně Hidalga a [[Ignacio Allende|Ignacia Allendeho]], byli zajati, souzeni a v létě 1811 popraveni. Jejich hlavy byly pro výstrahu vystaveny na rozích sýpky v Guanajuatu.

=== 🛡️ Druhá fáze (1811–1815): Morelosovo vedení ===
Po Hidalgově smrti převzal vedení hnutí jeho bývalý žák, kněz [[José María Morelos]]. Morelos byl mnohem schopnější vojenský stratég a politický vizionář. Zorganizoval menší, ale disciplinovanější a lépe vyzbrojenou armádu, se kterou vedl úspěšnou guerillovou válku na jihu země.

Na rozdíl od Hidalga měl Morelos jasné politické cíle. V roce 1813 svolal [[Kongres z Chilpancinga]], první národní kongres, který formálně vyhlásil nezávislost Mexika na Španělsku. Kongres také vydal dokument ''Sentimientos de la Nación'' (City národa), který požadoval zrušení otroctví a kastovního systému, zavedení rovnosti před zákonem a katolictví jako státní náboženství.

Morelosovo hnutí ovládalo rozsáhlá území, ale royalistické síly pod velením Calleji postupně získávaly převahu. V roce 1815 byl Morelos zajat, odsouzen inkvizicí a popraven.

=== 🏞️ Guerillová válka (1815–1820) ===
Po Morelosově smrti se hnutí za nezávislost rozpadlo na izolované guerillové skupiny. Boje pokračovaly, ale bez centrálního vedení a s malou nadějí na vítězství. Mezi nejvýznamnější vůdce této fáze patřili [[Vicente Guerrero]] v horách na jihu a [[Guadalupe Victoria]] ve [[Veracruz (stát)|státě Veracruz]]. Royalistická vláda, která nabízela amnestii, postupně pacifikovala většinu země. Zdálo se, že povstání je téměř poraženo.

=== 🤝 Závěrečná fáze (1820–1821): Iturbide a Plán z Igualy ===
Paradoxně, konečný impuls k nezávislosti přišel ze [[Španělsko|Španělska]]. V roce 1820 donutila liberální revoluce ve Španělsku krále Ferdinanda VII. obnovit platnost liberální [[Cádizská ústava|ústavy z roku 1812]]. Tato ústava omezovala moc krále i církve a zaváděla reformy, které byly nepřijatelné pro konzervativní elity v Novém Španělsku – kreolské statkáře, vysoké duchovenstvo a armádní důstojníky.

Tito konzervativci, kteří celou dekádu bojovali proti povstalcům, se nyní začali obávat, že ztratí svá privilegia kvůli liberálním reformám z Madridu. Rozhodli se proto podpořit nezávislost, aby si mohli v Mexiku vytvořit vlastní konzervativní stát.

Jejich vůdcem se stal [[Agustín de Iturbide]], ambiciózní kreolský důstojník, který se proslavil svou krutostí v bojích proti Hidalgovi a Morelosovi. Iturbide byl pověřen úkolem zlikvidovat poslední ohnisko odporu vedené [[Vicente Guerrero|Vicente Guerrerem]]. Místo boje však Iturbide zahájil s Guerrerem tajná jednání.

Výsledkem byla historická dohoda známá jako '''Plán z Igualy''' (''Plan de Iguala''), vyhlášená 24. února 1821. Tento plán stál na třech základních zárukách (''Las Tres Garantías''):
1.  '''Nezávislost''': Mexiko bude nezávislou konstituční monarchií.
2.  '''Náboženství''': [[Římskokatolická církev]] si udrží svá privilegia a bude jediným povoleným náboženstvím.
3.  '''Jednota''': Všichni obyvatelé Mexika, bez ohledu na to, zda se narodili v Evropě nebo v Americe, budou mít stejná práva.

Tento plán byl geniálním politickým kompromisem. Uspokojil jak konzervativce (garance náboženství a monarchie), tak liberály a povstalce (garance nezávislosti a rovnosti). Iturbide a Guerrero spojili své síly a vytvořili '''Armádu Tří Záruk''' (''Ejército Trigarante'').

=== 🇲🇽 Vstup do Mexico City a Smlouva z Córdoby ===
Nová armáda, jejíž vlajka (zelená, bílá, červená) se stala základem pro dnešní [[Vlajka Mexika|mexickou vlajku]], rychle získávala podporu po celé zemi. Royalistická moc se zhroutila téměř bez boje. Dne 24. srpna 1821 podepsal Iturbide s nově příchozím španělským místokrálem [[Juan O'Donojú|Juanem O'Donojú]] [[Smlouva z Córdoby|Smlouvu z Córdoby]], která uznávala mexickou nezávislost v souladu s Plánem z Igualy.

Dne 27. září 1821, v den Iturbidových narozenin, vstoupila Armáda Tří Záruk triumfálně do [[Mexico City]]. Jedenáct let trvající válka za nezávislost skončila.

== 👥 Klíčové postavy ==
*   '''[[Miguel Hidalgo y Costilla]]''': "Otec vlasti", kněz, který zahájil povstání svým Grito de Dolores. Idealista, ale slabý vojenský velitel.
*   '''[[José María Morelos]]''': Kněz a nejnadanější vojenský a politický vůdce povstání. Zorganizoval armádu a položil základy mexické státnosti.
*   '''[[Ignacio Allende]]''': Kreolský důstojník a jeden z původních spiklenců. Vojenský mozek v první fázi povstání.
*   '''[[Vicente Guerrero]]''': Jeden z mála povstaleckých vůdců, kteří bojovali po celou dobu války. Jeho spojenectví s Iturbidem bylo klíčové pro dosažení nezávislosti. Později se stal prezidentem Mexika.
*   '''[[Agustín de Iturbide]]''': Royalistický důstojník, který změnil strany a stal se hlavním strůjcem nezávislosti. Prohlásil se prvním císařem Mexika jako [[Agustín I. Mexický]].
*   '''[[Félix María Calleja del Rey]]''': Nejschopnější a nejbrutálnější royalistický generál, který porazil Hidalga i Morelose.

== 🌍 Důsledky a význam ==
*   '''Vznik Mexika''': Válka ukončila 300 let španělské nadvlády a vedla ke vzniku nového státu, zpočátku jako [[První Mexické císařství]] pod vládou Agustína I. (Iturbide), které se však brzy (1823) zhroutilo a bylo nahrazeno republikou.
*   '''Ekonomická devastace''': Více než deset let trvající válka zanechala zemi v troskách. Byly zničeny doly, zemědělství upadalo a obchod byl narušen. Mexiko vstoupilo do nezávislosti jako chudá a zadlužená země.
*   '''Politická nestabilita''': Konflikt zanechal hluboké politické rozkoly, které sužovaly Mexiko po většinu 19. století. Následovalo období převratů, občanských válek a zahraničních intervencí (např. [[Mexicko-americká válka]]).
*   '''Sociální změny''': Ačkoliv Plán z Igualy sliboval rovnost, sociální struktura se změnila jen málo. Kreolská elita pouze nahradila Španěly na vrcholu moci, zatímco pro většinu domorodého a mesticovského obyvatelstva se životní podmínky příliš nezlepšily. Kastovní systém byl sice formálně zrušen, ale rasové a sociální předsudky přetrvávaly.
*   '''Národní identita''': Válka za nezávislost je základním kamenem moderní mexické národní identity. Její hrdinové jsou uctíváni a 16. září je nejdůležitějším státním svátkem.

== 🧑‍🏫 Pro laiky: O co šlo? ==
Představte si, že Mexiko bylo po 300 let ovládáno Španělskem, které bylo tisíce kilometrů daleko. Španělé si brali bohatství země (hlavně stříbro) a nejdůležitější pozice ve vládě a armádě dávali jen lidem narozeným ve Španělsku. Potomci Španělů narození už v Mexiku (Kreolové) byli sice bohatí, ale cítili se jako občané druhé kategorie a chtěli mít větší moc. Většina obyvatel – míšenci, domorodci a otroci – žila v chudobě a bezpráví.

Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce 1808 obsadil Španělsko, nastal chaos. Mnozí v Mexiku si řekli: "Teď je naše šance!". V roce 1810 kněz jménem Miguel Hidalgo svolal chudé lidi a zahájil obrovské povstání proti španělské vládě. Byla to krvavá a zpočátku neúspěšná válka. Povstalci byli několikrát poraženi a jejich vůdci popraveni.

Po deseti letech bojů se stalo něco nečekaného. Konzervativní elity, které do té doby bojovaly na straně Španělska, se začaly bát, že nová liberální vláda ve Španělsku je připraví o jejich majetek a moc. Proto se jejich velitel, Agustín de Iturbide, spojil s povstalci. Společně vytvořili obrovskou armádu a v roce 1821 donutili Španěly odejít.

Výsledkem bylo, že se Mexiko stalo nezávislou zemí. Nebyla to však hned demokracie – prvním vládcem se stal sám Iturbide jako císař. Válka sice přinesla nezávislost, ale také obrovskou zkázu a politickou nestabilitu, která zemi trápila ještě mnoho desítek let.

{{DEFAULTSORT:Mexicka valka za nezavislost}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Války Mexika]]
[[Kategorie:Války za nezávislost]]
[[Kategorie:Dějiny Mexika]]
[[Kategorie:Konflikty 19. století]]
[[Kategorie:Španělské impérium]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]