Zobrazení zdroje stránky Matematické principy přírodní filozofie

{{K rozšíření}}
{{Infobox kniha
| název = Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica
| obrázek = Principia-title-page.jpg
| popisek = Titulní strana prvního vydání z roku 1687
| autor = [[Isaac Newton]]
| původní název = Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica
| jazyk = [[Latina]]
| žánr = [[Vědecká literatura]], [[fyzika]], [[matematika]], [[přírodní filozofie]]
| vydavatel = [[Royal Society]] (vydání financoval a redigoval [[Edmond Halley]])
| datum vydání = 5. července 1687
| místo vydání = [[Londýn]], [[Anglie]]
| typ média = Tištěná kniha
}}

'''Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica''' (latinsky ''Matematické principy přírodní filozofie''), často označovaná jen jako '''Principia''', je monumentální třísvazkové dílo anglického fyzika a matematika Sira [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]], poprvé vydané 5. července [[1687]]. Toto dílo je považováno za jeden z nejdůležitějších vědeckých textů v historii a představuje základní kámen [[klasická mechanika|klasické mechaniky]]. V ''Principiích'' Newton formuloval své tři [[Newtonovy pohybové zákony|pohybové zákony]] a [[Newtonův gravitační zákon|zákon všeobecné gravitace]], čímž položil základy pro pochopení pohybu těles na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u na více než dvě stě let.

Dílo bylo napsáno v [[latina|latině]] a jeho vydání bylo klíčovým momentem [[Vědecká revoluce|vědecké revoluce]]. Newton v něm pomocí matematických důkazů, založených na jím vyvinuté geometrické formě [[kalkulus|kalkulu]], sjednotil pozemskou a nebeskou mechaniku a ukázal, že pohyb planet, [[kometa|komet]], [[Měsíc]]e i padajících předmětů se řídí stejnými fyzikálními zákony.

== 📜 Historie a pozadí vzniku ==
Vznik ''Principií'' byl přímým důsledkem vědeckých diskusí a rivality v [[Anglie|Anglii]] 17. století. Vědci jako [[Johannes Kepler]] již dříve popsali eliptické dráhy planet a [[Robert Hooke]] spekuloval o tom, že jejich pohyb je způsoben silou klesající s druhou mocninou vzdálenosti od [[Slunce]]. Chyběl však matematický důkaz, který by tuto hypotézu potvrdil.

=== 🏛️ Podnět od Edmonda Halleyho ===
V srpnu [[1684]] navštívil astronoma [[Edmond Halley|Edmonda Halleyho]] v [[Cambridge]] Isaac Newton. Halley se ho zeptal, jakou dráhu by měla planeta, pokud by na ni působila přitažlivá síla nepřímo úměrná čtverci vzdálenosti. Newton okamžitě odpověděl, že by to byla [[elipsa]], protože to již dříve vypočítal. Svůj výpočet však nemohl najít. Halley ho přiměl, aby důkaz znovu zformuloval a poslal mu ho.

Newton slib splnil a v listopadu 1684 poslal Halleymu devítistránkový traktát ''De motu corporum in gyrum'' (''O pohybu těles na oběžné dráze''). Halley okamžitě rozpoznal genialitu a význam práce a naléhal na Newtona, aby své výsledky publikoval v plném rozsahu. S podporou [[Royal Society]] se Newton pustil do intenzivní práce, která trvala přibližně 18 měsíců a vyústila v sepsání ''Principií''.

===  finanziamento e pubblicazione ===
Přestože [[Royal Society]] původně slíbila knihu vydat, v té době se potýkala s finančními problémy, částečně kvůli neúspěchu nákladné publikace o historii ryb. Edmond Halley se proto rozhodl, že vydání bude financovat ze svých vlastních prostředků. Nejenže zaplatil tisk, ale také se ujal role redaktora, korigoval text, psal předmluvu a diplomaticky řešil spory, zejména s Robertem Hookem, který si nárokoval prvenství v objevu zákona o poklesu síly s druhou mocninou vzdálenosti. Díky Halleyho neúnavnému úsilí byla kniha konečně vydána v létě roku 1687.

=== 📚 Další vydání ===
Newton později připravil dvě další vydání:
* '''Druhé vydání (1713):''' Bylo redigováno [[Roger Cotes|Rogerem Cotesem]], profesorem astronomie v Cambridge. Obsahovalo významné opravy a dodatky, včetně slavného eseje ''General Scholium'', kde Newton formuloval svou slavnou frázi "[[Hypotheses non fingo]]" ("Hypotézy nevymýšlím").
* '''Třetí vydání (1726):''' Redigoval ho [[Henry Pemberton]]. Toto vydání obsahovalo další zpřesnění a bylo poslední verzí, na které se Newton osobně podílel před svou smrtí v roce [[1727]].

== 📖 Struktura a obsah díla ==
''Principia'' jsou rozdělena do tří knih, kterým předchází úvodní část s definicemi a axiomy.

=== 📝 Definice a Axiomy (Pohybové zákony) ===
Na začátku díla Newton definuje základní pojmy, jako je [[hmotnost]] (definovaná jako množství látky), [[hybnost]] (množství pohybu) a [[síla]]. Následně formuluje své tři slavné axiomy, dnes známé jako [[Newtonovy pohybové zákony]]:
# '''První zákon (Zákon setrvačnosti):''' Těleso zůstává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, není-li nuceno vnějšími silami tento stav změnit.
# '''Druhý zákon (Zákon síly):''' Změna hybnosti je úměrná působící síle a děje se ve směru této síly. (V moderní podobě: '''F = m·a''').
# '''Třetí zákon (Zákon akce a reakce):''' Proti každé akci vždy působí stejná reakce; neboli vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.

=== 🪐 Kniha I: O pohybu těles (De motu corporum) ===
První kniha je matematickým jádrem celého díla. Zabývá se pohybem těles v ideálním prostředí bez odporu. Newton zde pomocí geometrické formy [[kalkulus|kalkulu]] dokazuje, že centrální síla, která klesá s druhou mocninou vzdálenosti, vede k pohybu po kuželosečkách ([[elipsa]], [[parabola]], [[hyperbola]]). Tím matematicky odvodil [[Keplerovy zákony]] pohybu planet, které Kepler formuloval na základě pozorování. Tato kniha je mistrovskou ukázkou matematické dedukce.

=== 💨 Kniha II: O pohybu těles (v odporujícím prostředí) ===
Druhá kniha se věnuje složitějšímu problému pohybu těles v prostředí, které klade odpor, jako je [[vzduch]] nebo [[voda]]. Jedná se o jednu z prvních systematických prací v oblasti [[mechanika tekutin|mechaniky tekutin]]. Newton zde analyzuje vliv tření a odporu na pohyb a používá tyto výsledky k vyvrácení tehdy populární karteziánské teorie vírů, podle níž byly planety unášeny víry v éteru. Ukázal, že takový mechanismus by nemohl vést k pozorovaným eliptickým drahám.

=== 🌍 Kniha III: O systému světa (De mundi systemate) ===
Třetí kniha je syntézou předchozích dvou. Newton zde aplikuje matematické principy z první knihy na skutečný svět – na [[Sluneční soustava|sluneční soustavu]]. Formuluje zde svůj '''[[Newtonův gravitační zákon|zákon všeobecné gravitace]]''', který říká, že každé dvě částice ve vesmíru se přitahují silou, která je přímo úměrná součinu jejich hmotností a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti.

Pomocí tohoto jediného zákona dokázal vysvětlit širokou škálu jevů:
* Oběžné dráhy [[planeta|planet]], jejich [[měsíc (těleso)|měsíců]] a komet.
* [[Slapové jevy]] (příliv a odliv) jako důsledek gravitačního působení Měsíce a Slunce.
* [[Precese rovnodennosti|Precesi zemské osy]].
* Mírné zploštění Země na pólech.
* Nepravidelnosti v oběhu Měsíce.

== ⚙️ Klíčové koncepty a metody ==
* '''Zákon všeobecné gravitace:''' Univerzální princip, který sjednotil pozemskou a nebeskou mechaniku. Ukázal, že síla, která způsobuje pád jablka ze stromu, je tatáž síla, která udržuje Měsíc na oběžné dráze kolem Země.
* '''Geometrický kalkulus:''' Ačkoliv Newton vyvinul i algebraickou formu [[diferenciální a integrální počet|diferenciálního a integrálního počtu]], v ''Principiích'' použil pro své důkazy metodu založenou na klasické [[geometrie|geometrii]], kterou obohatil o koncepty limit. Chtěl tak své dílo učinit srozumitelnějším pro matematiky své doby a postavit ho na pevných základech euklidovské tradice.
* '''Syntéza empirie a dedukce:''' Newton mistrně propojil přesná astronomická data (zejména od [[John Flamsteed|Johna Flamsteeda]] a [[Tycho Brahe|Tychona Brahe]]) s rigorózní matematickou dedukcí. Tento přístup se stal vzorem pro moderní [[vědecká metoda|vědeckou metodu]].

== 💥 Vliv a odkaz ==
Dopad ''Principií'' na vědu a myšlení byl okamžitý a obrovský.
* '''Základ klasické mechaniky:''' Dílo se stalo základem fyziky na více než 200 let a jeho principy dominovaly vědeckému myšlení až do nástupu [[teorie relativity]] [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]] a [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] na počátku 20. století.
* '''Vliv na osvícenství:''' Úspěch Newtonovy mechanistické vize vesmíru, který funguje podle přesných a poznatelných zákonů, hluboce ovlivnil [[osvícenství]]. Filozofové jako [[John Locke]] a [[Voltaire]] viděli v Newtonově metodě vzor pro racionální zkoumání lidské společnosti, politiky a morálky.
* '''Symbol vědecké revoluce:''' ''Principia'' jsou často vnímána jako vrcholné dílo vědecké revoluce, které definitivně nahradilo starý aristotelský pohled na svět moderním, matematizovaným a mechanistickým obrazem.

I dnes zůstávají ''Principia'' jedním z největších intelektuálních úspěchů lidstva a základním textem pro studium dějin vědy.

== 🤓 Pro laiky ==
Představte si, že celý vesmír – od padajícího jablka až po planety obíhající kolem Slunce – funguje podle několika jednoduchých a univerzálních pravidel. Před Isaacem Newtonem si lidé mysleli, že nebesa a Země se řídí úplně jinými zákony. Newton ve své knize ''Principia'' ukázal, že to není pravda.

* '''Co Newton objevil?'''
  1.  '''Pravidla pohybu:''' Zformuloval tři základní zákony. Zjednodušeně říkají: 1) Věci se samy od sebe nezastaví ani nerozjedou. 2) Když do něčeho strčíte, pohne se to tím víc, čím silněji strčíte a čím je to lehčí. 3) Když do něčeho strčíte, ono stejně silně strčí zpátky do vás.
  2.  '''Univerzální přitažlivost (gravitace):''' Objevil, že každá věc ve vesmíru přitahuje každou jinou věc. Tato síla závisí na tom, jak jsou věci těžké a jak jsou daleko od sebe. Je to stejná síla, která drží vás na zemi, Měsíc u Země a Zemi u Slunce.

* '''Proč je kniha tak důležitá?'''
Newton tato pravidla nejen popsal, ale také je dokázal pomocí matematiky. Vytvořil tak jakýsi "návod k použití vesmíru". Jeho práce ukázala, že svět není chaotický a nepředvídatelný, ale je to uspořádaný systém, kterému můžeme rozumět pomocí logiky a matematiky. Tím odstartoval novou éru vědy a ovlivnil myšlení lidí na celém světě.

{{DEFAULTSORT:Philosophiae Naturalis Principia Mathematica}}
{{Aktualizováno|datum=13.12.2025}}
[[Kategorie:Vědecká literatura]]
[[Kategorie:Knihy ze 17. století]]
[[Kategorie:Fyzikální literatura]]
[[Kategorie:Matematická literatura]]
[[Kategorie:Díla Isaaca Newtona]]
[[Kategorie:Latinská literatura]]
[[Kategorie:Dějiny fyziky]]
[[Kategorie:Knihy vydané v Londýně]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]