Zobrazení zdroje stránky Marie Medicejská

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Marie Medicejská
| obrázek = Peter Paul Rubens - Portrait of Marie de' Medici - WGA20341.jpg
| popisek = Portrét Marie Medicejské od [[Peter Paul Rubens|Petera Paula Rubense]], kolem roku 1622
| titul = Francouzská a navarrská královna<br>Regentka Francie
| období vlády = '''Královna choť:'''<br>17. prosince 1600 – 14. května 1610<br>'''Regentka:'''<br>14. května 1610 – 2. října 1614 (de iure)<br>14. května 1610 – 24. dubna 1617 (de facto)
| korunovace = 13. května 1610 v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]]
| předchůdce = [[Markéta z Valois]]
| nástupce = [[Anna Rakouská]]
| datum narození = 26. dubna 1575
| místo narození = [[Palác Pitti]], [[Florencie]], [[Florentské vévodství]]
| datum úmrtí = 3. července 1642
| místo úmrtí = [[Kolín nad Rýnem]], [[Svatá říše římská]]
| místo pohřbení = [[Bazilika Saint-Denis]], [[Francie]]
| manžel = [[Jindřich IV. Francouzský]]
| potomci = [[Ludvík XIII.]]<br>[[Alžběta Bourbonská]]<br>[[Kristina Marie Francouzská]]<br>Mikuláš Jindřich Orleánský<br>[[Gaston Orleánský]]<br>[[Henrietta Marie Bourbonská]]
| celé jméno = Maria de' Medici
| dynastie = [[Medicejové]] (rodem)<br>[[Bourboni]] (sňatkem)
| otec = [[František I. Medicejský]]
| matka = [[Johana Habsburská]]
| podpis = Marie de Medicis signature.svg
}}
'''Marie Medicejská''' (italsky ''Maria de' Medici''; [[26. duben|26. dubna]] [[1575]], [[Florencie]] – [[3. červenec|3. července]] [[1642]], [[Kolín nad Rýnem]]) byla italská šlechtična z rodu [[Medicejové|Medicejů]], která se sňatkem s králem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV.]] stala [[Seznam francouzských královen|francouzskou]] a [[Seznam navarrských královen|navarrskou královnou]]. Po zavraždění svého manžela v roce [[1610]] vládla jako regentka za svého nezletilého syna [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] až do roku [[1617]]. Její vláda byla poznamenána politickou nestabilitou, intrikami a silným vlivem jejích italských oblíbenců. Po dosažení synovy zletilosti vedla s ním a jeho prvním ministrem, kardinálem [[Kardinál Richelieu|Richelieuem]], vleklé spory, které vyústily v její trvalý exil. Byla také významnou mecenáškou umění, nejznámější díky objednávce cyklu monumentálních obrazů od [[Peter Paul Rubens|Petera Paula Rubense]], které oslavovaly její život.

== 📜 Původ a mládí ==
Marie se narodila v [[Palác Pitti|Paláci Pitti]] ve [[Florencie|Florencii]] jako šestá dcera [[František I. Medicejský|Františka I. Medicejského]], velkovévody toskánského, a jeho první manželky [[Johana Habsburská|Johany Habsburské]]. Z matčiny strany byla vnučkou císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] a [[Anna Jagellonská|Anny Jagellonské]], což jí dávalo prestižní příbuzenské vazby na [[Habsburkové|habsburský rod]], nejmocnější dynastii tehdejší [[Evropa|Evropy]].

Její dětství bylo poznamenáno rodinnými tragédiemi. Matka jí zemřela při porodu v roce [[1578]], když byly Marii pouhé tři roky. Otec se brzy znovu oženil se svou dlouholetou milenkou Biancou Cappello. Marie a její sourozenci byli vychováváni v luxusním, ale politicky napjatém prostředí florentského dvora. Dostalo se jí dobrého vzdělání, projevovala zájem o vědu (zejména [[přírodopis]]) a byla nadšenou sběratelkou šperků a drahých kamenů. Jako členka bohatého a vlivného rodu Medicejů byla považována za jednu z nejžádanějších nevěst v Evropě.

== 👑 Královna Francie ==
=== Sňatek s Jindřichem IV. ===
V roce [[1600]] se stala druhou manželkou francouzského krále [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]]. Sňatek byl především politickou a finanční transakcí. Jindřich IV., jehož první manželství s [[Markéta z Valois|Markétou z Valois]] bylo bezdětné a anulované, potřeboval dědice pro zajištění [[Bourboni|bourbonské]] dynastie na francouzském trůně. Navíc dlužil rodu Medicejů obrovskou sumu peněz, a Mariino věno ve výši 600 000 zlatých écu tento dluh vyrovnalo.

Svatba se konala v zastoupení (per procurationem) ve Florencii [[5. říjen|5. října]] [[1600]]. Marie se poté vydala na cestu do [[Francie]] a se svým manželem se poprvé setkala v [[Lyon]]u. Jejich vztah byl od počátku komplikovaný. Jindřich byl o 22 let starší a udržoval si řadu vlivných milenek, především [[Henriette d'Entragues]], což hrdou a temperamentní Marii uráželo. Přesto plnila svou hlavní povinnost a již [[27. září]] [[1601]] porodila dauphina, budoucího krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]], čímž zajistila následnictví. Následovalo dalších pět dětí, což posílilo její postavení u dvora.

=== Korunovace a Jindřichova smrt ===
Přestože byla královnou téměř deset let, Jindřich IV. dlouho odkládal její oficiální korunovaci. Učinil tak až [[13. květen|13. května]] [[1610]] v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]], pravděpodobně proto, aby posílil její legitimitu jako případné regentky v době své plánované vojenské výpravy proti [[Španělsko|Španělsku]].

Osud tomu chtěl, že hned následující den, [[14. květen|14. května]] [[1610]], byl král Jindřich IV. zavražděn katolickým fanatikem [[François Ravaillac|Françoisem Ravaillacem]]. Marie se tak z čerstvě korunované královny stala vdovou a regentkou za svého osmiletého syna Ludvíka XIII.

== 🏛️ Regentství (1610–1617) ==
Ihned po králově smrti jednala Marie rychle a energicky. S podporou vévody d'Épernon donutila pařížský parlament (soudní dvůr), aby ji potvrdil jako regentku s plnými pravomocemi.

Její politika představovala radikální odklon od linie Jindřicha IV. Zatímco její manžel usiloval o oslabení moci [[Habsburkové|Habsburků]], Marie se snažila o sblížení se [[Španělsko|Španělskem]] a [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]]. Vrcholem této pro-habsburské politiky byl dvojitý sňatek dojednaný v roce [[1615]]: mladý [[Ludvík XIII.]] se oženil se španělskou infantkou [[Anna Rakouská|Annou Rakouskou]] a Mariina nejstarší dcera [[Alžběta Bourbonská]] byla provdána za budoucího španělského krále [[Filip IV. Španělský|Filipa IV.]].

V domácí politice byla její vláda poznamenána slabostí a ústupky vysoké šlechtě (princům královské krve), kterou si snažila naklonit finančními dary a politickými úřady, což vedlo k vyprázdnění státní pokladny nashromážděné Jindřichem IV. Její moc se opírala o úzký okruh rádců, především italských přistěhovalců, jako byli [[Concino Concini]] a jeho manželka [[Leonora Dori Galigai]]. Concini, který získal titul markýze d'Ancre a maršála Francie, se stal nejmocnějším mužem v království, což vyvolávalo silnou nevoli u francouzské aristokracie i prostého lidu.

== ⚔️ Konflikt se synem a kardinálem Richelieuem ==
=== Pád Conciniho a první exil ===
Jak [[Ludvík XIII.]] dospíval, rostla jeho nelibost vůči matčině dominanci a moci Conciniho. V roce [[1617]], ve věku necelých šestnácti let, se Ludvík spojil se svým oblíbencem [[Charles de Luynes|Charlesem d'Luynes]] a zosnoval palácový převrat. [[24. duben|24. dubna]] [[1617]] byl Concino Concini na králův příkaz zavražděn na nádvoří [[Louvre|Louvru]]. Jeho manželka Leonora byla obviněna z čarodějnictví a popravena.

Marie Medicejská byla zbavena moci a poslána do exilu na [[Zámek Blois]].

=== Vzpoury a dočasné usmíření ===
V exilu se Marie stala centrem opozice proti králi a Luynesovi. V roce [[1619]] za dramatických okolností uprchla z Blois a spojila se s vévodou d'Épernon, čímž rozpoutala první z tzv. "válek matky a syna". Konflikt byl zažehnán díky zprostředkování [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|Armanda-Jeana du Plessis]], tehdy biskupa z Luçonu, který si získal důvěru obou stran.

Po další krátké vzpouře v roce [[1620]] se Marie s Ludvíkem definitivně usmířila. Vrátila se do [[Paříž]]e a díky její podpoře byl Richelieu v roce [[1622]] jmenován kardinálem a v roce [[1624]] se stal členem královské rady.

=== Den oklamaných ===
Marie Medicejská předpokládala, že [[Kardinál Richelieu|Richelieu]] bude prosazovat její politické zájmy, tedy spojenectví s katolickým Španělskem. Kardinál však jako první ministr sledoval především zájmy francouzského státu (raison d'état), které spatřoval v oslabení habsburské moci, což ho nevyhnutelně stavělo proti královně matce.

Jejich spor vyvrcholil [[11. listopad|11. listopadu]] [[1630]] během události známé jako '''Den oklamaných''' (''Journée des Dupes''). Marie v [[Lucemburský palác|Lucemburském paláci]] konfrontovala svého syna a požadovala Richelieuovo okamžité odvolání. Zdálo se, že uspěla, a Paříží se rozšířila zpráva o kardinálově pádu. Ludvík XIII. se však tajně setkal s Richelieuem ve [[Versailles]] a potvrdil mu svou plnou důvěru. Pro Marii a její spojence to byla drtivá porážka.

== ✈️ Exil a smrt ==
Po Dni oklamaných byl Mariin politický vliv definitivně zlomen. Ludvík XIII. ji nejprve internoval na zámku v [[Compiègne]], odkud v roce [[1631]] uprchla do [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]] (dnešní [[Belgie]]). Tím se sama odsoudila k trvalému exilu, protože král to považoval za akt zrady.

Zbytek života strávila putováním po evropských dvorech. Pobývala v [[Brusel]]u, [[Amsterdam]]u, [[Londýn]]ě u své dcery, anglické královny [[Henrietta Marie Bourbonská|Henriettě Marii]], ale nikde nenašla trvalou podporu pro návrat do Francie. Její intriky proti Richelieuovi pokračovaly, ale byly neúspěšné.

Zemřela v chudobě a zapomnění [[3. červenec|3. července]] [[1642]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]], v domě, který patřil rodině malíře [[Peter Paul Rubens|Petera Paula Rubense]]. Její tělo bylo převezeno do Francie a pohřbeno v královské hrobce v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]], zatímco její srdce bylo uloženo v klášteře La Flèche, jak si přál její manžel Jindřich IV.

== 🎨 Mecenášství a odkaz ==
Marie Medicejská byla jednou z nejvýznamnějších mecenášek umění své doby. Její největší odkaz v této oblasti je spojen se dvěma projekty:

*   '''[[Lucemburský palác]]''': Po Jindřichově smrti zakoupila v Paříži pozemek a nechala na něm postavit palác inspirovaný jejím rodným [[Palác Pitti|Palácem Pitti]] ve Florencii. Dnes je sídlem francouzského [[Senát (Francie)|Senátu]].
*   '''Medicejský cyklus''': Pro výzdobu galerie v novém paláci si objednala u vlámského mistra [[Peter Paul Rubens|Petera Paula Rubense]] sérii 24 monumentálních pláten, které alegoricky a oslavně zobrazují klíčové momenty jejího života. Tento cyklus je dnes jedním z vrcholných děl barokního malířství a je vystaven v [[Louvre|muzeu Louvre]].

Jako politická osobnost je hodnocena rozporuplně. Byla ctižádostivá a energická, ale její vláda byla poznamenána korupcí, protežováním oblíbenců a politickou nestabilitou. Její zahraniční politika byla v přímém rozporu s dlouhodobými zájmy Francie, které později úspěšně prosazoval její velký protivník, kardinál Richelieu. Její životní příběh je dramatickým příkladem boje o moc, dvorských intrik a střetu osobních ambicí se státními zájmy v [[Francie 17. století|Francii 17. století]].

{{DEFAULTSORT:Medicejska, Marie}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzské královny]]
[[Kategorie:Navarrské královny]]
[[Kategorie:Regentky]]
[[Kategorie:Medicejové]]
[[Kategorie:Bourboni]]
[[Kategorie:Narození 1575]]
[[Kategorie:Úmrtí 1642]]
[[Kategorie:Narození ve Florencii]]
[[Kategorie:Úmrtí v Kolíně nad Rýnem]]
[[Kategorie:Pohřbení v bazilice Saint-Denis]]
[[Kategorie:Mecenáši umění]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]