Zobrazení zdroje stránky Margaret Thatcherová

{{K rozšíření}}
{{Infobox - politik
| jméno = Margaret Thatcherová
| obrázek = Margaret Thatcher.png
| popisek = Margaret Thatcherová v roce 1983
| úřad = Předsedkyně vlády Spojeného království
| období = 4. května 1979 – 28. listopadu 1990
| monarcha = [[Alžběta II.]]
| předchůdce = [[James Callaghan]]
| nástupce = [[John Major]]
| úřad2 = Vůdkyně Konzervativní strany
| období2 = 11. února 1975 – 28. listopadu 1990
| předchůdce2 = [[Edward Heath]]
| nástupce2 = [[John Major]]
| úřad3 = Vůdkyně opozice
| období3 = 11. února 1975 – 4. května 1979
| předchůdce3 = [[Edward Heath]]
| nástupce3 = [[James Callaghan]]
| úřad4 = Ministryně školství a vědy
| období4 = 20. června 1970 – 4. března 1974
| premiér4 = [[Edward Heath]]
| předchůdce4 = Edward Short
| nástupce4 = Reg Prentice
| datum_narození = 13. října 1925
| místo_narození = [[Grantham]], [[Lincolnshire]], {{Vlajka|Spojené království}}
| datum_úmrtí = 8. dubna 2013 (ve věku 87 let)
| místo_úmrtí = [[Londýn]], {{Vlajka|Spojené království}}
| politická strana = [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strana]]
| manžel = Denis Thatcher (1951–2003)
| děti = Carol Thatcherová, Mark Thatcher
| alma_mater = [[Somerville College]], [[Oxfordská univerzita]]
| profese = chemička, advokátka
| náboženství = [[metodismus|metodistka]]
}}

'''Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová''' (rozená '''Robertsová'''; * [[13. říjen|13. října]] [[1925]], [[Grantham]] – † [[8. duben|8. dubna]] [[2013]], [[Londýn]]) byla britská politička, která v letech 1979 až 1990 zastávala funkci [[Seznam premiérů Spojeného království|předsedkyně vlády Spojeného království]]. Byla nejdéle sloužící britskou premiérkou ve 20. století a první ženou v tomto úřadu. Pro svůj nekompromisní politický styl a politiku si vysloužila přezdívku '''Železná lady''' (''The Iron Lady''). Její politický program, známý jako [[thatcherismus]], zásadně proměnil britskou ekonomiku i společnost.

== 📜 Život a kariéra ==

=== 👶 Mládí a vzdělání ===
Narodila se jako Margaret Hilda Roberts v [[Grantham]]u v hrabství [[Lincolnshire]]. Její otec, Alfred Roberts, byl hokynář, který se aktivně angažoval v místní politice jako člen [[metodismus|metodistické]] církve a městský radní. Právě on v ní probudil zájem o politiku a vštípil jí hodnoty tvrdé práce, soběstačnosti a fiskální zodpovědnosti.

Vystudovala chemii na [[Somerville College]] na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]], kde se stala předsedkyní Konzervativní asociace Oxfordské univerzity. Po absolutoriu pracovala jako výzkumná chemička. Později se rozhodla pro změnu kariéry, vystudovala práva a v roce 1953 se stala [[advokát]]kou se specializací na daňové právo. V roce 1951 se provdala za úspěšného podnikatele Denise Thatchera, který ji finančně i morálně podporoval v její politické kariéře. Měli spolu dvě děti, dvojčata Carol a Marka.

=== 🏛️ Vstup do politiky ===
Do politiky se pokoušela vstoupit již v letech 1950 a 1951, kdy neúspěšně kandidovala do [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] za volební obvod Dartford. Úspěšná byla až v roce [[1959]], kdy byla zvolena poslankyní za bezpečný konzervativní obvod Finchley v severním [[Londýn]]ě. Rychle si získala pověst schopné a pracovité političky a postupovala ve stranické hierarchii.

=== 💼 Ministryně a vůdkyně opozice ===
Když [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strana]] pod vedením [[Edward Heath|Edwarda Heatha]] vyhrála v roce [[1970]] volby, Thatcherová byla jmenována ministryní školství a vědy. V této funkci se stala známou především kvůli zrušení bezplatného mléka pro školní děti ve věku od sedmi do jedenácti let, což jí vyneslo nelichotivou přezdívku "Thatcher, the Milk Snatcher" (Thatcherová, zlodějka mléka).

Po dvou volebních porážkách Konzervativní strany v roce [[1974]] se rozhodla vyzvat Edwarda Heatha v souboji o vedení strany. V únoru [[1975]] ho překvapivě porazila a stala se první ženou v čele velké politické strany ve [[Spojené království|Spojeném království]] a vůdkyní opozice.

=== 🇬🇧 Předsedkyně vlády (1979–1990) ===
V roce [[1979]], po období ekonomických potíží a masivních stávek známých jako "Zima nespokojenosti" (''Winter of Discontent''), dovedla Thatcherová konzervativce k drtivému volebnímu vítězství. Její vláda se okamžitě pustila do radikálních ekonomických reforem.

Její první funkční období bylo poznamenáno vysokou [[nezaměstnanost]]í a sociálními nepokoji, ale také rozhodným vítězstvím ve [[válka o Falklandy|válce o Falklandy]] v roce [[1982]] proti [[Argentina|Argentině]]. Tento vojenský úspěch výrazně posílil její popularitu a přispěl k jejímu znovuzvolení v roce [[1983]].

Druhé funkční období (1983–1987) bylo ve znamení velkých [[privatizace|privatizací]] státních podniků, jako byly [[British Telecom]] a [[British Airways]], a tvrdého střetu s odbory, který vyvrcholil [[Britská stávka horníků 1984–1985|roční stávkou horníků]] (1984–1985). Vláda stávku ustála a zlomila moc odborových svazů, což považovala za klíčové pro modernizaci britské ekonomiky. V roce 1984 přežila pokus o atentát ze strany [[Prozatímní irská republikánská armáda|IRA]], která provedla bombový útok na hotel v [[Brighton]]u během stranické konference.

Třetí volební vítězství v roce [[1987]] jí umožnilo pokračovat v reformách. Zavedení nového systému místních daní, tzv. "daně z hlavy" (''Poll Tax''), se však ukázalo jako extrémně nepopulární a vedlo k masovým protestům a nepokojům. Spolu s rostoucími neshodami uvnitř Konzervativní strany ohledně jejího [[euroskepticismus|euroskeptického]] postoje k [[Evropská unie|evropské integraci]] to vedlo k jejímu pádu.

=== 🚪 Rezignace a pozdější život ===
V listopadu [[1990]] ji ve stranickém hlasování o post lídra vyzval [[Michael Heseltine]]. Ačkoliv Thatcherová první kolo vyhrála, nezískala dostatečnou většinu, aby se vyhnula druhému kolu. Po konzultacích se svými ministry se rozhodla odstoupit, aby neprohlubovala rozkol ve straně. Jejím nástupcem se stal [[John Major]].

Po odchodu z Dolní sněmovny v roce [[1992]] byla povýšena do šlechtického stavu jako baronka Thatcherová z Kestevenu a zasedala ve [[Sněmovna lordů|Sněmovně lordů]]. Napsala své paměti a zůstala vlivnou postavou na pravé straně politického spektra. V pozdějších letech se kvůli zhoršujícímu se zdraví stáhla z veřejného života. Zemřela na [[mrtvice|mrtvici]] 8. dubna 2013 v [[Londýn]]ě.

== ⚙️ Politika a reformy (Thatcherismus) ==
Její politická filozofie, známá jako [[thatcherismus]], byla založena na principech volného trhu, omezení role státu, nízkých daní, privatizace a silné národní obrany.

=== 💰 Ekonomická politika ===
Hlavním cílem její vlády bylo oživení britské ekonomiky, která v 70. letech trpěla vysokou [[inflace|inflací]] a nízkým růstem. Klíčovými nástroji byly:
* '''[[Monetarismus]]''': Kontrola peněžní zásoby s cílem snížit inflaci.
* '''Privatizace''': Prodej státních podniků soukromým investorům (např. British Gas, British Steel, Rolls-Royce). Cílem bylo zvýšit efektivitu a rozšířit vlastnictví akcií mezi veřejnost.
* '''Deregulace''': Omezení státních regulací, zejména ve finančním sektoru (tzv. "Big Bang" na [[London Stock Exchange|londýnské burze]] v roce 1986).
* '''Daňové škrty''': Snížení daní z příjmu s cílem motivovat k práci a investicím.

=== 🔨 Vztahy s odbory ===
Thatcherová považovala mocné odborové svazy za hlavní překážku ekonomické modernizace. Její vláda prosadila řadu zákonů omezujících právo na stávku a sílu odborů. Zásadním střetem byla [[Britská stávka horníků 1984–1985|stávka horníků v letech 1984–1985]], která trvala téměř rok. Vláda odmítla ustoupit a stávka skončila porážkou odborů, což symbolizovalo konec jejich dominantního vlivu v britské politice a průmyslu.

== 🌍 Zahraniční politika ==

=== 🇦🇷 Válka o Falklandy ===
V dubnu [[1982]] napadla [[Argentina]] britské [[Falklandy]]. Thatcherová reagovala rychle a rozhodně vysláním vojenské flotily. Po krátkém, ale intenzivním konfliktu britské síly ostrovy dobyly zpět. Vítězství výrazně posílilo její image silné a rozhodné vůdkyně a přispělo k jejímu drtivému volebnímu vítězství v roce 1983.

=== 🇺🇸 Vztahy s USA a Ronaldem Reaganem ===
Thatcherová navázala velmi blízký politický i osobní vztah s americkým prezidentem [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]]. Sdíleli podobné konzervativní a protikomunistické postoje a jejich spojenectví bylo klíčové v závěrečné fázi [[studená válka|studené války]].

=== 🇪🇺 Postoj k Evropě ===
Ačkoliv podporovala jednotný evropský trh, byla silně [[euroskepticismus|euroskeptická]] vůči hlubší politické integraci a myšlence federální Evropy. Její slavný projev v [[Bruggy|Bruggách]] v roce 1988, kde odmítla centralizaci moci v [[Brusel]]i, se stal manifestem britského euroskepticismu. Její nekompromisní postoj k Evropě byl jedním z hlavních důvodů jejího pádu.

=== 🕊️ Konec studené války ===
Thatcherová byla jednou z prvních západních lídrů, kteří rozpoznali reformní potenciál sovětského vůdce [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Po jejich prvním setkání v roce 1984 pronesla slavnou větu: "S tímto mužem mohu jednat." Hrála důležitou roli jako prostředník mezi Reaganem a Gorbačovem, čímž přispěla k ukončení [[studená válka|studené války]].

== 💬 Odkaz a kontroverze ==
Margaret Thatcherová je jednou z nejvýznamnějších, ale zároveň nejkontroverznějších postav moderních britských dějin.

Její příznivci ji oslavují za to, že zvrátila ekonomický úpadek [[Spojené království|Spojeného království]], zkrotila inflaci, zlomila moc militantních odborů a obnovila britskou hrdost a postavení ve světě. Její reformy podle nich položily základ pro dlouhé období ekonomického růstu.

Kritici jí naopak vyčítají, že její politika vedla k masivní nezaměstnanosti, zničení tradičních průmyslových odvětví (jako je těžba uhlí), prohloubení sociální nerovnosti a rozdělení společnosti na bohatý jih a chudý sever. Její nekompromisní styl byl často vnímán jako arogantní a bezcitný. Její odkaz dodnes vyvolává silné emoce a debaty.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Thatcherismus''': Politický a ekonomický směr, který prosazovala Margaret Thatcherová. Zjednodušeně řečeno, jde o myšlenku, že stát by se měl co nejméně plést do ekonomiky. To znamená prodávat státní firmy soukromníkům (privatizace), snižovat daně a omezovat moc odborů. Cílem je, aby volný trh a konkurence vedly k většímu bohatství.
* '''Privatizace''': Proces, kdy vláda prodává podniky, které vlastní (např. poštu, elektrárny, aerolinky), soukromým firmám nebo lidem. Thatcherová věřila, že soukromí vlastníci budou hospodařit lépe a efektivněji než stát.
* '''Železná lady (Iron Lady)''': Přezdívka, kterou jí dal sovětský tisk kvůli jejímu tvrdému postoji vůči [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Thatcherové se přezdívka zalíbila, protože vystihovala její image silné a neústupné političky.
* '''Daň z hlavy (Poll Tax)''': Velmi nepopulární daň, kterou její vláda zavedla na konci 80. let. Místo daně z nemovitosti měl každý dospělý platit stejnou částku, bez ohledu na to, jak byl bohatý. To lidem přišlo nespravedlivé a vedlo to k obrovským protestům, které přispěly k jejímu pádu.

{{DEFAULTSORT:Thatcherova, Margaret}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Britští premiéři]]
[[Kategorie:Britští politici]]
[[Kategorie:Lídři Konzervativní strany (Spojené království)]]
[[Kategorie:Ženy v politice]]
[[Kategorie:Narození 1925]]
[[Kategorie:Úmrtí 2013]]
[[Kategorie:Dámy Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]