Zobrazení zdroje stránky Maďarsko-československá válka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Válka
 | konflikt = Maďarsko-československá válka
 | obrázek = Hungarian-Czechoslovak War 1919.jpg
 | popisek = Českoslovenští vojáci v zákopech na jižním Slovensku (červen 1919)
 | datum = [[27. duben]] 1919 – [[13. srpen]] 1919<br>(hlavní boje květen–červen)
 | místo = [[Slovensko]], severní [[Maďarsko]]
 | výsledek = Vítězství [[Československo|Československa]]<br>Stažení maďarských vojsk za demarkační čáru<br>Potvrzení suverenity nad Slovenskem<br>Zánik [[Slovenská republika rad|Slovenské republiky rad]]
 | příčina = Snaha [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]] o obnovu hranic [[Uhersko|Uherska]] a šíření bolševické revoluce
 | strany1 = {{Vlajka|Československo}} [[Československo]]<br>{{Vlajka|Francie}} [[Francie]] (vojenská mise)<br>{{Vlajka|Itálie}} [[Itálie]] (vojenská mise)
 | strany2 = {{Vlajka|Maďarská republika rad}} [[Maďarská republika rad]]<br>{{Vlajka|Slovenská republika rad}} [[Slovenská republika rad]] (loutkový stát)
 | velitel1 = {{Vlajka|Francie}} [[Maurice Pellé]]<br>{{Vlajka|Československo}} [[Josef Šnejdárek]]<br>{{Vlajka|Itálie}} [[Luigi Piccione]]<br>{{Vlajka|Francie}} [[Eugène Mittelhauser]]
 | velitel2 = {{Vlajka|Maďarsko}} [[Béla Kun]] (politický vůdce)<br>{{Vlajka|Maďarsko}} [[Aurél Stromfeld]] (náčelník štábu)<br>{{Vlajka|Československo}} [[Antonín Janoušek]] (předseda SRR)
 | síla1 = cca 90 000 mužů (v době kulminace)<br>Domácí vojsko, legionáři z Itálie a Francie
 | síla2 = cca 110 000 mužů<br>Rudá armáda, bývalé jednotky Honvédu
 | ztráty1 = cca 1 000 padlých<br>cca 3 000 raněných<br>stovky nezvěstných
 | ztráty2 = Neznámé (odhadem vyšší tisíce)
}}

'''Maďarsko-československá válka''' (na [[Slovensko|Slovensku]] často označovaná jako ''Válka o Slovensko'', v maďarské historiografii jako ''Severní tažení'' či ''Északi hadjárat'') byl vojenský konflikt, který probíhal od jara do léta roku 1919 mezi nově vzniklou [[Československá republika|Československou republikou]] a bolševickou [[Maďarská republika rad|Maďarskou republikou rad]].

Šlo o existenční konflikt pro integritu Československa. Maďarská Rudá armáda, motivovaná kombinací komunistické ideologie a snahy o obnovu velkého [[Uhersko|Uherska]], vpadla na území Slovenska a obsadila jeho značnou část (až 2/3 území), kde vyhlásila loutkovou [[Slovenská republika rad|Slovenskou republiku rad]]. Díky reorganizaci velení, nasazení legionářů a diplomatickému tlaku [[Dohoda (první světová válka)|Dohody]] se Československu podařilo invazi odrazit a zajistit hranice státu v podobě, jakou potvrdila [[Trianonská smlouva]].

== 🗓 Současný pohled a historiografie (2026) ==
V roce 2026, více než 105 let od konfliktu, je válka vnímána jako klíčový moment pro ukotvení slovenské příslušnosti k Československu. Zatímco v české historické paměti byla tato válka dlouho ve stínu [[Sedmidenní válka|bojů o Těšínsko]] nebo pozdějšího Mnichova, na Slovensku je připomínána intenzivněji, jako moment reálného ohrožení existence národa.

V posledních letech (zejména kolem výročí v letech 2019 a 2024) došlo k přehodnocení role italské vojenské mise, která byla dříve upozaděna ve prospěch francouzské. Historici jako Igor Baka nebo Mariusz Surosz zdůrazňují, že konflikt nebyl jen bojem o hranice, ale i ideologickým střetem mezi demokracií a exportem bolševické revoluce.

Na jižním Slovensku (např. [[Nové Zámky]], [[Zvolen]], [[Komárno]]) se konají pravidelné pietní akty. V roce 2025 byla v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] otevřena nová expozice věnovaná bojům legionářů proti maďarským bolševikům, která poprvé detailně mapuje i zločiny spáchané tzv. Leninovými chlapci (Rudými gardami) na civilním obyvatelstvu.

== ⏳ Příčiny a geopolitický kontext ==
Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v říjnu 1918 nebyly hranice mezi novými státy pevně stanoveny. Maďarsko se nechtělo smířit se ztrátou Horních Uher (Slovenska).

=== Vznik Maďarské republiky rad ===
Situace eskalovala 21. března 1919, kdy se v Budapešti chopil moci komunista [[Béla Kun]]. Byla vyhlášena Maďarská republika rad (MRR), která se inspirovala sovětským Ruskem. Jejím cílem bylo:
* '''Spojení s Rudou armádou:''' Propojit se přes Karpaty se sovětskými vojsky na Ukrajině a v Rusku.
* '''Obnova Uherska:''' Pod pláštíkem proletářského internacionalismu získat zpět ztracená území (Slovensko, Sedmihradsko).
* '''Mobilizace:''' Kun dokázal obratně využít maďarského nacionalismu. Do Rudé armády tak vstupovali nejen komunisté, ale i důstojníci bývalé císařské armády, kteří nenáviděli bolševiky, ale ještě více nenáviděli ztrátu maďarského území.

=== Stav československé armády ===
Na jaře 1919 byla čs. armáda na Slovensku v kritickém stavu. Tvořily ji nesourodé jednotky domácího vojska, sokolské prapory a dobrovolníci. Chyběla těžká výzbroj, munice i jednotné velení. Italská mise pod velením generála [[Luigi Piccione|Piccioneho]] měla spory s ministerstvem v Praze, což chaos jen prohlubovalo.

== ⚔️ Průběh konfliktu ==

=== 1. Fáze: Československý postup (duben 1919) ===
V polovině dubna 1919 dostaly čs. jednotky povolení od Dohody obsadit demarkační čáru stanovenou maršálem Fochem. Postup byl zpočátku úspěšný, čs. vojska pronikla hluboko na území dnešního Maďarska (k [[Miskolc|Miskolci]] a [[Salgótarján|Salgótarjánu]]), aby zajistila uhelné doly. Tento krok však Maďaři využili jako záminku k protiútoku.

=== 2. Fáze: Maďarská ofenziva (květen – červen 1919) ===
Dne 20. května 1919 zahájila maďarská Rudá armáda pod velením geniálního stratéga plukovníka [[Aurél Stromfeld|Auréla Stromfelda]] masivní ofenzivu.
* '''Rozdělení sil:''' Stromfeld vrazil klín mezi československé vojsko na západě a rumunské vojsko na východě.
* '''Pád měst:''' Maďaři rychle obsadili [[Lučenec]], [[Levice (město)|Levice]], [[Banská Štiavnica|Banskou Štiavnici]] a 6. června padly [[Košice]]. O dva dny později i [[Prešov]].
* '''Zhroucení obrany:''' 2. čs. divize se prakticky rozpadla. Hrozilo, že Maďaři obsadí celé střední a východní Slovensko a spojí se s Poláky (kteří byli k ČSR nepřátelští kvůli Těšínsku) nebo Sověty.

=== 3. Fáze: Reorganizace a protiútok (červen 1919) ===
V reakci na katastrofální vývoj byl odvolán italský generál Piccione a vrchní velení převzal francouzský generál [[Maurice Pellé]]. Ten provedl radikální změny:
* '''Jednotné velení:''' Zavedl tvrdou disciplínu a popravoval dezertéry.
* '''Povolání posil:''' Na frontu byly urychleně přesunuty čerstvé jednotky legionářů z Francie a Itálie.
* '''Generál Šnejdárek:''' Klíčovou roli sehrál [[Josef Šnejdárek]], který převzal velení nad rozvrácenou 2. divizí.

==== Bitva u Zvolena (10.–13. června) ====
Rozhodujícím střetnutím války se stala bitva o [[Zvolen]]. Pokud by padl Zvolen, cesta na Bratislavu by byla volná. Šnejdárek zaútočil 10. června. Po tvrdých bojích se mu podařilo prolomit maďarskou obranu.
* '''Lest:''' Šnejdárek využil dezinformace o „senegalských plucích“ (viz článek Josef Šnejdárek), což podlomilo morálku Maďarů.
* '''Obsazení Štiavnice:''' 13. června byla osvobozena Banská Štiavnica. Maďarský postup se zastavil.

=== 4. Fáze: Diplomatický zásah a konec bojů ===
Vojenské úspěchy Československa byly podpořeny ultimátem Dohody. Francouzský premiér [[Georges Clemenceau]] zaslal 13. června do Budapešti nótu (tzv. Clemenceauova nóta), ve které stanovil definitivní demarkační čáru a pohrozil Maďarsku intervencí, pokud se nestáhne.
* Béla Kun, který čelil i útoku Rumunska na východě a vnitřním nepokojům, ultimátum přijal.
* Maďarská vojska se začala stahovat z území Slovenska začátkem července 1919.

== 📜 Slovenská republika rad ==
Dne 16. června 1919 byla na balkoně radnice v obsazeném [[Prešov|Prešově]] vyhlášena [[Slovenská republika rad]] (SRR).
* '''Charakter:''' Šlo o loutkový stát zcela závislý na budapešťské vládě. Neměl podporu místního obyvatelstva (Slováci jej vnímali jako maďarskou okupaci v rudém kabátě).
* '''Vedení:''' Do čela se postavil český komunista [[Antonín Janoušek]].
* '''Činnost:''' Vláda stačila vydat dekrety o znárodnění továren a půdy a zrušení soudů, ale reálnou moc měla jen tam, kde stály maďarské bodáky.
* '''Zánik:''' Po ústupu maďarské armády se SRR 7. července 1919 zhroutila a její představitelé uprchli.

== 👮 Teror a zločiny ==
Válka byla provázena krutostí na obou stranách, ale systematický teror zaváděla především ustupující maďarská Rudá armáda a její speciální oddíly „Leninových chlapců“.
* '''Rukojmí:''' Byli bráni rukojmí z řad kněží, úředníků a inteligence. Mnozí byli popraveni.
* '''Drancování:''' Při ústupu Maďaři odváželi vybavení továren, lokomotivy, vagóny, a dokonce i nábytek z úřadů.
* '''Popravy zajatců:''' Existují zdokumentované případy poprav čs. legionářů, kteří padli do zajetí (např. v Košicích).

== 📊 Statistika a výzbroj ==

=== Československé síly ===
* '''Pěchota:''' Základem byly pluky domácího vojska (často nespolehlivé, s prvky bývalé c. k. armády) a elitní pluky legií (33., 34. a 35. střelecký pluk z Itálie, 21. a 22. pluk z Francie).
* '''Letectvo:''' První nasazení letadel [[Breguet 14]] a [[SPAD S.VII]] v historii čs. letectva. Letadla prováděla průzkum i bombardování maďarských pozic.
* '''Obrněné vlaky:''' Významná zbraň v boji podél železničních tratí.

=== Maďarské síly ===
* '''Morálka:''' Zpočátku velmi vysoká díky nacionalismu a profesionálnímu vedení důstojníků, kteří chtěli odčinit porážku v 1. světové válce.
* '''Vybavení:''' Měli převahu v dělostřelectvu a kulometech (dědictví po skladech Rakouska-Uherska v Budapešti).

== 👤 Klíčové osobnosti ==
=== Československo a Dohoda ===
* '''[[Maurice Pellé]] (1863–1924):''' Francouzský generál, náčelník čs. hlavního štábu. Architekt vítězství, který z chaosu vybudoval funkční armádu.
* '''[[Josef Šnejdárek]] (1875–1945):''' Velitel 2. divize, hrdina od Zvolena.
* '''[[Milan Rastislav Štefánik]] (1880–1919):''' Ministr války. Jeho smrt při letecké nehodě 4. května 1919 (uprostřed války) měla devastující dopad na morálku, ale zároveň sjednotila národ.

=== Maďarsko a SRR ===
* '''[[Béla Kun]] (1886–1938):''' Komunistický vůdce, de facto diktátor Maďarska. Později popraven ve Stalinových čistkách v SSSR.
* '''[[Aurél Stromfeld]] (1878–1927):''' Náčelník štábu Rudé armády. Nebyl komunista, ale vlastenec. Po přijetí Clemenceauovy nóty na protest rezignoval, protože odmítal vydat získané území.
* '''[[Antonín Janoušek]] (1877–1941):''' Předseda Slovenské republiky rad, rodák z Nymburka. Zemřel v SSSR.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že se manželé (Rakousko-Uhersko) rozvedou. Manželka (Slovensko) se chce odstěhovat k novému příteli (Česko). Ale bývalý manžel (Maďarsko) se zblázní, obleče si rudé tričko (komunismus) a s brokovnicí vtrhne do jejího nového bytu, obsadí kuchyň i obývák a tvrdí, že to je pořád jeho dům.
Česko (nový přítel) je zpočátku slabé a dostává nakládačku. Pak ale zavolá na pomoc kamarády z Francie (generál Pellé) a drsňáka z Afriky (Šnejdárek). Ti seřvou zmatené české vojáky do latě a v bitvě u Zvolena vykopou bývalého manžela zpátky na chodbu. Nakonec přijde domovník (Dohoda/Francie) a řekne Maďarsku: „Jestli nevypadneš za tuhle čáru, tak ti srovnáme barák se zemí.“ Maďarsko poslechne a Slovensko zůstane definitivně v Československu.

== Zdroje ==
* [https://www.vhu.cz Vojenský historický ústav Praha - Válka o Slovensko 1919]
* [https://www.vhu.sk Vojenský historický ústav Bratislava]
* [https://www.moderni-dejiny.cz Moderní dějiny - Maďarsko-československá válka]
* [https://encyclopedia.1914-1918-online.net International Encyclopedia of the First World War]
* [https://www.pametnaroda.cz Paměť národa - Osudy legionářů na Slovensku]
* [https://www.valka.cz Válka.cz - Konflikty 1919]
* [https://www.muzeumbb.sk Stredoslovenské múzeum Banská Bystrica]

{{DEFAULTSORT:Madarsko-ceskoslovenska valka}}
[[Kategorie:Maďarsko-československá válka]]
[[Kategorie:Války Československa]]
[[Kategorie:Války Maďarska]]
[[Kategorie:Konflikty roku 1919]]
[[Kategorie:Dějiny Slovenska]]
[[Kategorie:Dějiny Maďarska]]
[[Kategorie:Slovenská republika rad]]
[[Kategorie:Československé legie]]
[[Kategorie:Komunismus]]
[[Kategorie:Vznik Československa]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 2.6]]