Zobrazení zdroje stránky Kyselé deště

{{K rozšíření}}
{{Infobox Ekologie
| název = Kyselé deště
| obrázek = Acid_rain_forest_damage.jpg
| popisek = Les poškozený kyselými dešti
| typ_jevu = Znečištění ovzduší, [[Atmosférická depozice]]
| hlavní_příčiny = [[Oxid siřičitý]] (SO₂), [[Oxidy dusíku]] (NOₓ)
| zdroje_příčin = Spalování [[fosilní paliva|fosilních paliv]] (uhlí, ropa), [[Doprava]], [[Průmysl]], [[Sopečná činnost]]
| dopady = Poškození [[les]], [[půda]], [[vodní ekosystém]], [[Infrastruktura]], [[Lidské zdraví]]
| prevence = Odsíření elektráren, snížení emisí z dopravy, obnovitelné zdroje energie
| objeveno = 1852
| termín_poprvé_použit = 1872
}}

'''Kyselé deště''' jsou [[srážky]] s neobvykle nízkou [[pH|hodnotou pH]], což znamená, že mají zvýšený obsah [[vodík|vodíkových]] [[iont]]ů. Zatímco běžný déšť má přirozeně mírně kyselé pH okolo 5,6 (díky rozpuštěnému [[oxid uhličitý|oxidu uhličitému]], který tvoří slabou [[kyselina uhličitá|kyselinu uhličitou]]), kyselé deště vykazují pH typicky v rozmezí 4–5, a v silně znečištěných oblastech může klesnout až na 2,4, což je srovnatelné s kyselostí [[ocet|octa]]. Tento jev je jedním z mnoha faktorů, které negativně ovlivňují [[životní prostředí]] a [[lidské zdraví]], přičemž jeho rozsah je převážně způsoben antropogenní činností.

== ⏳ Historie a objevy ==
Vztah mezi znečištěným ovzduším a kyselým deštěm poprvé objevil [[Robert Angus Smith]] v roce 1852 v [[Manchester]]u v [[Anglie|Anglii]], významném průmyslovém městě. Termín "kyselý déšť" (acid rain) začal používat od roku 1872, přičemž si všiml, že v oblastech s extrémně kyselými srážkami již neroste [[vegetace]]. Ačkoli byl jev kyselého deště zaznamenán již v roce 1825, systematické studium kyselých srážek začalo až v 50. letech 20. století. Důkazy o zvyšování kyselosti atmosféry byly nalezeny i v ledovcovém ledu, který ukazuje pokles pH z 6 na 4 až 4,5 od dob [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]]. V 60. letech 20. století, v důsledku prudkého rozvoje průmyslu po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], se kyselý déšť stal globálním ekologickým problémem. Ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] v 60. až 80. letech padly desetitisíce hektarů lesa za oběť emisím síry a dusíku, půda byla poškozena a mnohé řeky a jezera zůstaly bez života.

== 🔬 Příčiny a chemie ==
Hlavními příčinami kyselých dešťů jsou emise [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (SO₂) a [[oxidy dusíku|oxidů dusíku]] (NOₓ). Tyto látky se dostávají do atmosféry jak z přírodních, tak z antropogenních zdrojů.
* '''Antropogenní zdroje:'''
** '''Spalování fosilních paliv:''' [[Elektrárna|Elektrárny]] spalující [[uhlí]] (zejména [[hnědé uhlí]] s vysokým obsahem [[síra|síry]]), [[ropa|ropné rafinérie]] a další průmyslová odvětví (chemický, petrochemický, celulózový a papírenský průmysl) jsou významnými zdroji SO₂ a NOₓ. Vysoké teploty při spalování fosilních paliv vedou k reakci molekulárního [[kyslík|kyslíku]] s molekulárním [[dusík|dusíkem]], což vytváří oxidy dusíku.
** '''Doprava:''' [[Automobilový průmysl]] a další formy dopravy jsou dnes hlavním zdrojem emisí oxidů dusíku.
** '''Průmysl a spalování odpadů:''' Znečištění vzniká také spalováním jiných materiálů, včetně například [[plast]]ů.
* '''Přírodní zdroje:'''
** [[Sopka|Sopečné erupce]] uvolňují oxid siřičitý.
** [[Blesk|Výboje blesků]] a [[Lesní požár|lesní požáry]] mohou produkovat oxidy dusíku.

V atmosféře reagují tyto znečišťující látky s [[vodní pára|vodní párou]] a kyslíkem za vzniku silných kyselin, především [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]].
* '''Reakce oxidu siřičitého:'''
** SO₂ + H₂O → H₂SO₃ (kyselina siřičitá)
** SO₃ + H₂O → H₂SO₄ (kyselina sírová)
* '''Reakce oxidů dusíku:'''
** NO₂ + H₂O → HNO₃ (kyselina dusičná)

Tyto kyseliny poté snižují pH srážkové vody a dopadají na zemský povrch jako mokrá depozice (kyselý déšť, sníh, mlha) nebo suchá depozice (plyny a částice, které se usazují na površích). Suchá depozice síry, kdy se SO₂ a síranový aerosol zachycují na vegetaci a oxidují na H₂SO₄, tvoří v některých oblastech významnou část celkové depozice.

== 🌍 Dopady na životní prostředí ==
Kyselé deště mají široké a negativní dopady na různé složky životního prostředí:
* '''Lesy a vegetace:''' Stromy jsou kyselými dešti poškozovány mnoha způsoby. Dochází k narušení voskovitého povrchu na [[list]]ech a [[jehličí|jehličí]], což zvyšuje jejich náchylnost k [[mráz|mrazu]], [[houby|houbám]] a [[hmyz|hmyzu]]. Také se zpomaluje růst [[kořen]]ů, což vede k nedostatečné výživě stromu. Kyselá voda vsakující se do [[půda|půdy]] rozpouští klíčové živiny, jako jsou [[hořčík]] a [[vápník]], které jsou nezbytné pro zdravý vývoj rostlin. Zároveň dochází k vyplavování toxických iontů, například [[hliník|hliníku]] (Al³⁺), který komplikuje příjem vody a může být pro rostliny toxický. Nejvíce jsou ohroženy stromy ve vyšších polohách (např. [[smrk]]y a [[jedle]]), které jsou vystaveny kyselým mrakům a mlze. V [[Česko|České republice]] byly v minulosti rozsáhle poškozeny lesy v [[Krušné hory|Krušných]], [[Jizerské hory|Jizerských]] a [[Krkonoše|Krkonoších]].
* '''Vodní ekosystémy:''' Kyselý déšť má velmi negativní dopad na [[vodní ekosystémy]]. Zvýšená kyselost a množství hliníku ve vodě může být smrtelné pro řadu vodních živočichů, včetně [[ryby|ryb]] a [[fytoplankton]]. V pH nižším než 4,5 prakticky žádná ryba nepřežije. Kyselina ve vodě narušuje produkci [[enzym]]ů, které umožňují larvám [[pstruh]]a uniknout z jejich vajíček.
* '''Půda:''' Kyselé deště mění složení půdy tím, že ji zbavují důležitých živin, jako je vápník a hořčík. Zároveň uvolňují toxické ionty, které jsou v půdě vázané. Horské půdy, které mají malou mocnost a přirozeně nízké množství bazických [[kation]]tů, jsou nejméně odolné a jejich okyselení se projevuje nejdříve. Obnova kyselosti lesních půd na úroveň z poloviny 20. století bude trvat desítky let.
* '''Infrastruktura a kulturní památky:''' Kyselé deště způsobují loupání barev, [[koroze|korozi]] ocelových konstrukcí (např. mostů) a [[zvětrávání]] kamenných budov a soch, jelikož reagují s [[vápník|vápníkem]].

== 🌳 Dopady na ekosystémy a lidské zdraví ==
Kromě přímého poškození vegetace a vodních toků mají kyselé deště i širší dopady na ekosystémy a lidské zdraví:
* '''Okyselení oceánů:''' I když se primárně hovoří o deštích, okyselení se týká i [[oceán]]ů, kam se kyselé látky dostávají prostřednictvím vodních toků.
* '''Lidské zdraví:''' Oxid siřičitý a oxidy dusíku, které kyselé deště způsobují, mají samy o sobě nežádoucí vliv na lidské zdraví. Kyselé deště mohou také nepříznivě ovlivnit [[pitná voda|pitnou vodu]] tím, že rozpouštějí těžké toxické [[kov]]y z půdy a hornin, které se pak dostávají do potravního řetězce. Korozí vodovodního potrubí se do pitné vody může uvolňovat například [[měď]], která ve vyšších koncentracích poškozuje [[játra]] a [[ledviny]].

== ⚙️ Opatření a řešení ==
Od 70. let 20. století se mnoho vlád, zejména v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], snaží omezit vypouštění oxidu siřičitého a oxidů dusíku do ovzduší prostřednictvím regulací znečištění ovzduší.
* '''Odsíření elektráren:''' V [[Česká republika|České republice]] došlo především v 90. letech 20. století k výraznému snížení emisí síry z tepelných elektráren díky masivnímu odsíření. To vedlo k citelnému zlepšení kvality ovzduší, zejména v [[Podkrušnohoří]].
* '''Snížení spotřeby fosilních paliv:''' Omezování spotřeby [[energie]] a využívání šetrnějších způsobů dopravy (chůze, [[cyklistika|kolo]], [[veřejná doprava]]) přispívá ke snížení emisí.
* '''Přechod na ekologičtější zdroje energie:''' Nahrazování uhelných elektráren jinými zdroji, jako jsou [[větrná energie|větrné]] nebo [[sluneční energie|sluneční elektrárny]].
* '''Technologická opatření v průmyslu:''' Kontrola emisí z průmyslových zdrojů a investice do technologií na ochranu životního prostředí, jako jsou mikrobiální úprava a nové filtrační materiály.
* '''Mezinárodní dohody:''' Mnoho průmyslových států uzavřelo [[úmluva|Úmluvu]] o snížení emisí, stanovující hraniční hodnoty pro odpadní plyny.

== 📊 Současný stav a statistiky ==
V posledních dekádách došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (SO₂) v Evropě, díky čemuž dnes nejsou negativní dopady kyselých dešťů tak výrazné jako v minulosti. Například v České republice se emise síry podařilo dramaticky snížit až na deset procent stavu ze začátku 90. let. Nicméně, koncentrace oxidů dusíku (NOₓ) se zvýšily, jejich hlavním zdrojem je dnes doprava. Tyto oxidy dusíku se v atmosféře oxidují na kyselinu dusičnou, která působí stejně jako kyselina sírová. Celková úroveň emisí síry a dusíku je sice významně menší než v minulosti, ale problém kyselých dešťů stále přetrvává. Obnova přírody poškozené kyselými dešti nepostupuje tak rychle, jak se očekávalo, a to i kvůli dalším faktorům, jako jsou [[změna klimatu]], emise přízemního [[ozón]]u a emise dusíku.

== 🤝 Mezinárodní spolupráce ==
Mezinárodní spolupráce hraje klíčovou roli v řešení problému kyselých dešťů. Pravidelně se konají mezinárodní konference, jako například "Acid Rain 2005", která se uskutečnila v Praze. Tyto konference sdružují vědce a odborníky z celého světa, aby diskutovali o zdrojích, mechanismech, účincích a budoucích vyhlídkách kyselých dešťů, a to i v kontextu se změnou klimatu, využitím půdy, [[biologická rozmanitost|biologickou rozmanitostí]], [[eutrofizace]] vod a lidským zdravím. Díky mezinárodním dohodám a regulacím se situace v mnoha zemích zlepšila, avšak vysokému stupni zátěže emisemi začaly být vystavovány nové regiony, zvláště v [[Asie|Asii]].

== 💡 Pro laiky ==
Představte si déšť, který je tak trochu jako slabý [[citronová šťáva|citronový džus]] nebo hodně zředěný [[ocet]]. Normální déšť je mírně kyselý, protože v něm je rozpuštěný [[oxid uhličitý]], což je stejný plyn, který dělá bublinky v limonádě. Ale kyselý déšť je mnohem kyselejší!
Proč se to děje? Hlavně proto, že my lidé spalujeme hodně [[uhlí]] a [[ropa|ropy]] (třeba v elektrárnách na výrobu elektřiny nebo v autech). Při tom se do vzduchu dostávají plyny jako [[oxid siřičitý]] a [[oxidy dusíku]]. Tyto plyny se pak ve vzduchu smíchají s vodou a kyslíkem a vytvoří z nich silnější kyseliny.
Když pak prší, padá na zem tato "kyselá voda". A co to dělá?
* '''Pro stromy je to jako kyselá sprcha:''' Poškozuje jim listy, takže jsou slabší a snadněji onemocní nebo zmrznou. Také jim bere důležité živiny z půdy a naopak do půdy uvolňuje škodlivé látky.
* '''Pro ryby v jezerech je to špatné:''' Kyselá voda v jezerech a řekách může být pro ryby a další vodní živočichy smrtelná.
* '''Pro budovy a sochy je to jako pomalé rozpouštění:''' Kyselé deště pomalu ničí kamenné stavby a sochy, takže se loupe barva z aut nebo korodují mosty.
Dobrá zpráva je, že se snažíme s tím bojovat. Elektrárny se odsiřují, jezdíme více na kolech nebo veřejnou dopravou, a hledáme čistší způsoby, jak získávat energii. Díky tomu je v České republice situace lepší než před lety, ale stále je potřeba na tom pracovat, hlavně kvůli emisím z dopravy.

{{DEFAULTSORT:Kyselé deště}}
[[Kategorie:Ekologické problémy]]
[[Kategorie:Znečištění ovzduší]]
[[Kategorie:Chemie atmosféry]]
[[Kategorie:Klimatické změny]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]