Zobrazení zdroje stránky Krymský poloostrov

{{K rozšíření}}
{{Různé významy|odkaz=Krym|text=O administrativní jednotce pojednává článek [[Republika Krym]] nebo [[Autonomní republika Krym]]}}

{{Infobox Geografie
| název = Krymský poloostrov
| originální název = ukrajinsky: Крим / Krym; rusky: Крым / Krym; krymskou tatarštinou: Qırım
| obrázek = Crimean Peninsula location map.svg
| popisek = Poloha Krymu v Černém moři
| stát = [[Ukrajina]] (de jure) / [[Rusko]] (de facto)
| moře = [[Černé moře]], [[Azovské moře]]
| rozloha = 27 000 km²
| nejvyšší bod = [[Roman-Koš]] (1545 m n. m.)
| počet obyvatel = cca 2 400 000 (odhad 2024)
| hlavní město = [[Simferopol]] (administrativní), [[Sevastopol]] (federální význam)
| časové pásmo = [[Moskevský čas]] (UTC+3)
}}

'''Krymský poloostrov''' (zkráceně '''Krym''') je strategicky významný poloostrov na severním pobřeží [[Černé moře|Černého moře]], který je ze severovýchodu omýván [[Azovské moře|Azovským mořem]]. S [[Evropa|evropskou]] pevninou je spojen úzkou [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]] na severu a od [[Rusko|ruské]] pevniny jej odděluje [[Kerčský průliv]] na východě.

Z geopolitického hlediska jde o jedno z nejspornějších území na světě. Ačkoliv je podle [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]] a většiny členských států [[Organizace spojených národů|OSN]] uznáván jako integrální součást [[Ukrajina|Ukrajiny]] (konkrétně jako [[Autonomní republika Krym]] a město se zvláštním statutem [[Sevastopol]]), od února [[2014]] je poloostrov fakticky okupován a anektován [[Rusko|Ruskou federací]]. V kontextu [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] (od roku [[2022]]) slouží Krym jako klíčová logistická základna ruské armády a je častým terčem ukrajinských raketových a dronových útoků.

== 🌍 Geografie a přírodní poměry ==

Krym má unikátní geografickou polohu, která z něj historicky činila křižovatku civilizací a vojenskou pevnost. Jeho rozloha činí přibližně 27 000 km² (což je srovnatelné s rozlohou [[Belgie]] nebo [[Albánie]]).

=== Členění a reliéf ===
Poloostrov se dělí na tři výrazně odlišné krajinné celky:
# '''Severní Krym (Stepní Krym):''' Zabírá přibližně 75 % rozlohy. Jde o rovinatou, suchou [[Step|step]], která je pokračováním [[Pontsko-kaspická step|Pontské stepi]]. Tato oblast je intenzivně zemědělsky využívána (pěstování [[Obilí|obilí]], [[Slunečnice|slunečnice]]), ale je závislá na zavlažování.
# '''Krymské hory:''' Táhnou se v délce cca 160 km podél jihovýchodního pobřeží. Tvoří je tři paralelní hřbety. Nejvyšším vrcholem je [[Roman-Koš]] (1545 m n. m.) v masivu [[Babugan-Jajla]]. Hory jsou tvořeny převážně [[Vápenec|vápencem]], což vede ke vzniku [[Kras|krasových]] jevů (jeskyně, kaňony jako [[Velký krymský kaňon]]).
# '''Jižní pobřeží Krymu:''' Úzký pás mezi horami a mořem (šířka 2–8 km). Díky horám, které chrání pobřeží před studenými severními větry, zde panuje [[Subtropické podnebí|subtropické klima]] středomořského typu. Je to hlavní turistická a lázeňská oblast ([[Jalta]], [[Alušta]], [[Alupka]]).

=== Vodstvo a hydrologie ===
Krym trpí nedostatkem sladké [[Voda|vody]]. Říční síť je řídká; nejvýznamnější řekou je [[Salgir]]. Klíčovým zdrojem vody pro zemědělství a průmysl byl po desetiletí [[Severokrymský kanál]], který přiváděl vodu z řeky [[Dněpr]] z pevninské Ukrajiny.
* '''Vodní krize (2014–2022):''' Po anexi v roce 2014 Ukrajina kanál přehradila, což způsobilo vysychání stepi a kolaps pěstování [[Rýže|rýže]].
* '''Válka (2022–současnost):''' Po začátku invaze v únoru 2022 ruská vojska zničila hráz a obnovila tok vody. Avšak po zničení [[Kachovská přehrada|Kachovské přehrady]] v červnu [[2023]] klesla hladina Dněpru natolik, že kanál opět přestal být zásobován gravitačně, což obnovilo vodní nejistotu.

=== Arabatská kosa a Syvaš ===
Na severovýchodě odděluje Azovské moře od systému slaných lagun zvaných [[Syvaš]] (Hnilé moře) dlouhá písečná kosa – [[Arabatská kosa]]. Syvaš je mělká, extrémně slaná oblast plná bahna, která historicky fungovala jako přirozená obranná bariéra poloostrova.

== 🏛️ Starověká a středověká historie ==

=== Tauridá a Řekové ===
Ve starověku byl poloostrov znám jako '''Tauridá''' (podle kmene [[Taurové|Taurů]]). Od 6. století př. n. l. začali pobřeží kolonizovat starověcí [[Řekové]], kteří založili významná města jako [[Chersonésos]] (dnešní Sevastopol) nebo [[Pantikapaion]] (dnešní [[Kerč]]). Tato města byla centry obchodu s obilím a otroky mezi antickým světem a [[Skythové|skythskými]] kmeny ve stepi. Později se oblast stala součástí [[Bosporská říše|Bosporské říše]] a následně se dostala pod vliv [[Římská říše|Římské říše]] a [[Byzantská říše|Byzance]].

=== Krymský chanát ===
Ve středověku se Krym stal domovem mnoha etnik, včetně [[Gótové|Gótů]], [[Hunové|Hunů]] a [[Chazaři|Chazarů]]. Ve 13. století vpadli na poloostrov [[Mongolové]] (Zlatá horda). Z jejich potomků a místního obyvatelstva se zformovalo etnikum [[Krymští Tataři]].
V roce [[1441]] vznikl nezávislý [[Krymský chanát]] pod vládou dynastie [[Girejové|Girejů]]. Chanát se brzy stal vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
* '''Ekonomika chanátu:''' Byla založena na nájezdech do slovanských zemí ([[Ukrajina]], [[Rusko]], [[Polsko]]), odkud Tataři odvlekli miliony lidí do otroctví („jasyr“), které pak prodávali na trzích v [[Kaffa|Kaffě]] (dnešní [[Feodosija]]).

== 🦅 Ruská nadvláda a impérium ==

=== Anexe 1783 ===
Konec nezávislosti [[Krymský chanát|Krymského chanátu]] nastal v 18. století v důsledku expanze [[Ruské impérium|Ruského impéria]] směrem k teplým mořím. Po sérii rusko-tureckých válek donutila carevna '''[[Kateřina Veliká]]''' posledního chána Šahina Gireje k abdikaci.
* '''8. dubna [[1783]]:''' Kateřina II. vydala manifest o připojení Krymu, Tamani a Kubáně k Rusku. Poloostrov byl přejmenován na [[Taurida|Tauridu]] (návrat k řeckému názvu).
* '''Založení Sevastopolu:''' Okamžitě po anexi, v roce [[1783]], založil kníže [[Grigorij Potěmkin]] v strategické zátoce přístav '''[[Sevastopol]]'''. Ten se stal hlavní základnou nově vzniklé [[Černomořské loďstvo|Černomořské flotily]], kterou Rusko potřebovalo k dominanci nad [[Osmanská říše|Osmanskou říší]].
* '''Potěmkinovy vesnice:''' Během cesty Kateřiny II. na Krym v roce [[1787]] měl Potěmkin údajně stavět falešné kulisy bohatých vesnic, aby ohromil panovnici a zahraniční diplomaty, ačkoliv moderní historici považují rozsah tohoto mýtu za přehnaný.

=== Krymská válka (1853–1856) ===
V polovině 19. století se Krym stal dějištěm prvního moderního globálního konfliktu – [[Krymská válka|Krymské války]]. Rusko se zde střetlo s koalicí [[Spojené království|Velké Británie]], [[Francie]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Sardinie]].
* '''Obležení Sevastopolu (1854–1855):''' Spojenci se vylodili u [[Jevpatorija|Jevpatorije]] a oblehli Sevastopol. Obrana města trvala 349 dní. Přestože Rusové (vedení admirály [[Pavel Nachimov|Nachimovem]] a [[Vladimir Kornilov|Kornilovem]]) město hrdinně bránili, nakonec padlo.
* '''Důsledky:''' Válka odhalila technologickou zaostalost Ruska (plachetnice proti parníkům, předovky proti zadovkám). V této válce se proslavila '''[[Florence Nightingaleová]]''', která v polních nemocnicích položila základy moderního ošetřovatelství.

== ☭ Sovětská éra a druhá světová válka ==

=== Občanská válka a hladomor ===
Po [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] ([[1917]]) se Krym stal poslední baštou „bílých“ sil (Bělogvardějců) pod vedením generála [[Pjotr Wrangel|Pjotra Wrangela]]. V listopadu [[1920]] Rudá armáda prolomila obranu na [[Perekopská šíje|Perekopu]]. Následoval „Rudý teror“, při kterém bylo popraveno odhadem 50 000 až 120 000 odpůrců režimu.
V roce [[1921]] byla vyhlášena '''Krymská autonomní sovětská socialistická republika''' (Krymská ASSR) v rámci [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. Poloostrov však záhy zasáhl katastrofální [[Hladomor v Povolží (1921–1922)|hladomor]], který zdecimoval populaci.

=== Druhá světová válka (1941–1944) ===
Krym byl pro [[Nacistické Německo|Hitlera]] strategickým cílem („letadlová loď do Kavkazu“).
* '''Invaze:''' Německá 11. armáda pod vedením [[Erich von Manstein|Ericha von Mansteina]] vpadla na Krym na podzim [[1941]].
* '''Druhé obležení Sevastopolu:''' Sovětská obrana trvala 250 dní. Němci museli použít nejtěžší dělostřelectvo v historii, včetně děla [[Dora (dělo)|Dora]] (ráže 800 mm), aby zničili sovětská opevnění. Město padlo v červenci [[1942]].
* '''Osvobození:''' Sovětská vojska dobyla Krym zpět v květnu [[1944]].

=== Jaltská konference (1945) ===
V únoru [[1945]] hostil Krym jednu z nejdůležitějších událostí 20. století. V [[Livadijský palác|Livadijském paláci]] u [[Jalta|Jalty]] se sešla „Velká trojka“ – [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]], [[Winston Churchill|Churchill]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Zde bylo dohodnuto poválečné uspořádání [[Evropa|Evropy]] a rozdělení sfér vlivu, které předurčilo vznik [[Studená válka|Studené války]].

== 🚂 Deportace Krymských Tatarů (Sürgün) ==

Nejtemnější kapitolou krymské historie je květen [[1944]]. Stalin a [[Lavrentij Pavlovič Berija|Berija]] obvinili celé etnikum [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]] z kolektivní kolaborace s nacisty (ačkoliv tisíce Tatarů bojovaly v Rudé armádě).

* '''Operace:''' Během pouhých tří dnů (18.–20. května 1944) jednotky [[NKVD]] násilně nahnaly do dobytčích vagónů více než '''191 000''' Krymských Tatarů (prakticky celou populaci).
* '''Cíl:''' Byli deportováni do [[Střední Asie]], především do [[Uzbekistán|Uzbekistánu]].
* '''Genocida:''' Odhaduje se, že během transportu a prvních let ve vyhnanství zemřelo 20 % až 46 % deportovaných na následky hladu, nemocí a vyčerpání.
* '''Kulturní čistka:''' Na Krymu byla následně změněna většina turkických místních názvů na ruské a proběhla masivní „rusifikace“ osídlením přistěhovalci z Ruska a Ukrajiny. Tatarům byl návrat povolen až za [[Perestrojka|Perestrojky]] v roce [[1989]].

== 🇺🇦 Předání Ukrajině (1954) ==

Klíčová událost pro dnešní konflikt nastala '''19. února [[1954]]'''. Nejvyšší sovět [[Sovětský svaz|SSSR]] vydal dekret o převodu Krymské oblasti z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] (Ruska) do [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]].

=== Důvody převodu ===
Často se mylně traduje, že šlo o opilecký dar [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]] (který měl k Ukrajině silný vztah). Historické dokumenty však ukazují pragmatičtější důvody:
# '''Logistika a ekonomika:''' Krym je s Ruskem spojen pouze mořem (před stavbou mostu), zatímco s Ukrajinou je spojen pevninou. Veškeré zásobování [[Elektřina|elektřinou]], [[Voda|vodou]] ([[Severokrymský kanál]]) a surovinami probíhalo z Ukrajiny. Bylo administrativně efektivnější řídit ekonomiku z [[Kyjev|Kyjeva]].
# '''Symbolika:''' Krok byl prezentován jako dar k 300. výročí [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] (spojení Ukrajiny s Ruskem v roce 1654), jako symbol „věčného přátelství“.

=== Právní status ===
V rámci centralizovaného Sovětského svazu šlo o formální administrativní změnu – hranice mezi republikami byly jen čáry na mapě. Nikdo nepředpokládal, že by se SSSR mohl někdy rozpadnout. Po roce [[1991]] se však tato „administrativní čára“ stala hranicí státní, což Rusko (zejména nacionalistické kruhy) neslo s nelibostí, ačkoliv v [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] (1994) a Smlouvě o přátelství (1997) Rusko hranice Ukrajiny včetně Krymu uznalo.

== 🇺🇦 V rámci nezávislé Ukrajiny (1991–2014) ==

=== Rozpad SSSR a autonomie ===
Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v roce [[1991]] se Krym stal součástí nově nezávislé [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Většinové ruské obyvatelstvo na poloostrově (cca 60 %) však pociťovalo silnou vazbu na [[Moskva|Moskvu]]. V 90. letech existovalo silné separatistické hnutí.
* '''Rok 1992:''' Krymský parlament vyhlásil nezávislost a přijal vlastní ústavu. Kyjev reagoval kompromisem – Krym získal status '''[[Autonomní republika Krym]]''' s vlastní vládou a parlamentem, ale zůstal součástí Ukrajiny.
* '''Prezident Meškov:''' V roce [[1994]] byl prvním (a posledním) prezidentem Krymu zvolen pro-ruský politik [[Jurij Meškov]], který se snažil o odtržení. Ukrajinská vláda následně úřad prezidenta Krymu zrušila a posílila kontrolu.

=== Problém Černomořské flotily ===
Největším jablkem sváru mezi [[Kyjev|Kyjevem]] a [[Moskva|Moskvou]] bylo dělení sovětské [[Černomořské loďstvo|Černomořské flotily]] a status její základny v [[Sevastopol]]u.
* '''Smlouva o rozdělení (1997):''' Po letech napětí bylo loďstvo rozděleno (Rusko získalo 81,7 %, Ukrajina 18,3 %). Rusko si zároveň pronajalo základny v Sevastopolu na 20 let (do roku 2017).
* '''Budapešťské memorandum (1994):''' Výměnou za to, že se Ukrajina vzdala třetího největšího [[Jaderná zbraň|jaderného arzenálu]] na světě, se [[Rusko]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velká Británie]] zavázaly garantovat územní celistvost Ukrajiny (včetně Krymu).
* '''Charkovské dohody (2010):''' Pro-ruský ukrajinský prezident [[Viktor Janukovyč]] podepsal v [[Charkov]]ě s [[Dmitrij Medveděv|Dmitrijem Medveděvem]] prodloužení pronájmu ruské základny až do roku '''2042''' výměnou za slevu na ruský [[Zemní plyn|zemní plyn]]. Tento krok byl ukrajinskou opozicí kritizován jako vlastizrada a později sehrál roli v anexi (Rusko mělo legálně na poloostrově tisíce vojáků).

== 🇷🇺 Anexe Krymu (2014) ==

Události z února a března [[2014]] představují největší změnu hranic v [[Evropa|Evropě]] od [[Druhá světová válka|druhé světové války]].

=== Kontext: Euromajdan ===
V únoru 2014 vyvrcholily v Kyjevě protesty hnutí [[Euromajdan]]. Po střelbě do demonstrantů prezident [[Viktor Janukovyč]] uprchl do Ruska. Vládu převzala pro-západní opozice. Kreml to označil za "fašistický převrat" a rozhodl se jednat, aby neztratil strategický Sevastopol.

=== Invaze "Zelených mužíčků" ===
V noci na '''27. února 2014''' obsadili budovu krymského parlamentu a vlády v [[Simferopol]]u ozbrojenci bez identifikačních znaků.
* '''Zelení mužíčci:''' Tito vojáci (ruské speciální jednotky [[Specnaz]] a námořní pěchota) v moderních uniformách bez nášivek postupně obsadili klíčové body: [[Letiště|letiště]] (Simferopol, Belbek), komunikační uzly a obklíčili základny ukrajinské armády.
* '''Blokáda:''' Ukrajinské jednotky na Krymu (cca 20 000 mužů) nekladly odpor, částečně kvůli rozkazům z Kyjeva "neprovokovat", částečně kvůli infiltraci velení ruskými agenty (velitel ukrajinského námořnictva [[Denys Berezovskyj]] přeběhl k Rusům den po svém jmenování).
* [[Vladimir Putin]] zpočátku tvrdil, že jde o "místní síly sebeobrany", které si uniformy koupily v armyshopu. Až o rok později v dokumentu přiznal, že šlo o ruskou armádu a operaci nařídil osobně.

=== Referendum (16. března 2014) ===
Pod dohledem ruských vojsk bylo narychlo zorganizováno [[Referendum o statusu Krymu (2014)|referendum]].
* '''Otázky:''' Hlasovací lístek neobsahoval možnost zachování "status quo" (současného stavu v rámci Ukrajiny). Nabízel pouze: 1) Připojení k Rusku, nebo 2) Návrat k ústavě z roku 1992 (což fakticky znamenalo nezávislost/protektorát).
* '''Výsledek:''' Podle oficiálních ruských dat hlasovalo '''96,77 %''' voličů pro připojení k Rusku při účasti 83 %.
* '''Kritika:''' [[Mezinárodní pozorovatelé]] (OBSE) nebyli vpuštěni. Většina [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]] a etnických [[Ukrajinci|Ukrajinců]] referendum bojkotovala. Uniklá zpráva ruské Rady pro lidská práva později naznačovala, že reálná účast byla mnohem nižší (cca 30–50 %) a pro připojení hlasovalo jen cca 50–60 % zúčastněných.

=== Právní formalizace ===
* '''18. března 2014:''' V [[Kreml]]u byla podepsána Smlouva o přijetí Krymu a Sevastopolu do Ruské federace.
* Rusko zřídilo dva nové subjekty federace: '''[[Republika Krym]]''' a město federálního významu '''[[Sevastopol]]'''.
* '''Mezinárodní reakce:''' Valné shromáždění [[OSN]] přijalo rezoluci 68/262, která označila referendum za neplatné a potvrdila územní celistvost Ukrajiny. Anexi uznalo jen několik států ([[Sýrie]], [[Severní Korea]], [[Venezuela]], [[Nikaragua]]). Západ (USA, EU) uvalil na Rusko první vlnu [[Sankce proti Rusku|sankcí]].

== 🏗️ Integrace do Ruska (2014–2021) ==

Po anexi zahájila Moskva masivní program integrace poloostrova, jehož cílem bylo učinit proces nevratným.

=== Kerčský most (Krymský most) ===
Symbolem ruské nadvlády se stal '''[[Krymský most]]''' přes Kerčský průliv.
* '''Stavba:''' S délkou 19 km jde o nejdelší most v Evropě. Byl otevřen v květnu [[2018]] (silniční část) a prosinci [[2019]] (železniční část). Projekt stál přes 3,7 miliardy [[Dolar|dolarů]] a postavila ho firma [[Arkadij Rotenberg|Arkadije Rotenberga]], blízkého přítele Putina.
* '''Význam:''' Most ukončil fyzickou izolaci Krymu od Ruska a umožnil masivní zásobování armády i civilistů bez nutnosti spoléhat na trajekty.

=== Infrastruktura a energetika ===
Protože Ukrajina odřízla dodávky elektřiny a vody, Rusko muselo vybudovat novou infrastrukturu:
* '''Energetický most:''' Podmořské kabely z [[Krasnodarský kraj|Krasnodarského kraje]].
* '''Elektrárny:''' Výstavba dvou velkých paroplynových elektráren ([[Tavričeská]] a [[Balaklavská]]). Turbíny pro ně dodala německá firma [[Siemens]] (což vyvolalo skandál kvůli porušení sankcí).
* '''Dálnice Tavrida:''' Nová čtyřproudá dálnice spojující Kerč, Simferopol a Sevastopol.

=== Militarizace ===
Krym byl přeměněn v "nepotopitelnou letadlovou loď". Rusko zde rozmístilo systémy protivzdušné obrany [[S-400]], pobřežní raketové systémy [[Bastion (raketový systém)|Bastion]] a modernizovalo flotilu. Počet vojáků na poloostrově vzrostl z 12 000 (před 2014) na více než 30 000 (v roce 2021).

=== Lidská práva ===
Organizace jako [[Human Rights Watch]] dokumentují zhoršení stavu lidských práv.
* '''Perzekuce Tatarů:''' Předáci Krymských Tatarů (např. [[Mustafa Džemilev]]) byli vyhoštěni. Organizace [[Medžlis krymských Tatarů]] byla zakázána jako extremistická.
* '''Cenzura:''' Ukrajinská média byla zrušena, výuka v ukrajinštině prakticky eliminována.

== ⚔️ Krym ve válce (2022–současnost) ==

Zahájení rozsáhlé [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] 24. února [[2022]] zásadně změnilo postavení Krymu. Z relativně klidného anektovaného území se stal klíčový logistický uzel a odrazový můstek pro vojenské operace, a následně i přímé bojiště.

=== Odrazový můstek invaze (Jaro 2022) ===
V prvních dnech války sehrál Krym pro [[Rusko|Rusko]] rozhodující roli.
* '''Jižní fronta:''' Z poloostrova vyrazily kolony ruské obrněné techniky (označené písmenem "Z"), které během několika dnů obsadily [[Chersonská oblast|Chersonskou oblast]] a část [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]].
* '''Dobytí kanálu:''' Jedním z prvních strategických úspěchů Ruska bylo obsazení [[Nova Kachovka|Nové Kachovky]] a odblokování [[Severokrymský kanál|Severokrymského kanálu]]. Voda začala opět proudit na Krym, což ruská propaganda prezentovala jako velké vítězství.
* '''Pozemní koridor:''' Obsazením měst [[Melitopol]], [[Berďansk]] a [[Mariupol]] se Rusku podařilo vytvořit tzv. "pozemní most" (land bridge) spojující Krym s ruskou pevninou po souši, což snížilo závislost na Kerčském mostě.

=== Útoky na týl a psychologický zlom (Léto 2022) ===
Až do léta 2022 se válka Krymu přímo nedotýkala. To se změnilo sérii explozí, které ukázaly, že poloostrov je v dosahu ukrajinských zbraní.
* '''Novofedorivka (Saky):''' 9. srpna 2022 došlo k sérii výbuchů na letecké základně [[Saky (letecká základna)|Saky]]. Zničeno bylo nejméně 9 ruských letounů. Útok vyvolal paniku mezi ruskými turisty, kteří začali masově opouštět poloostrov, což vedlo k zácpám na Krymském mostě.
* '''Sklady munice:''' Následovaly útoky na muniční sklady u města [[Džankoj]] (klíčový železniční uzel na severu Krymu).
* '''Strategie Ukrajiny:''' [[Ozbrojené síly Ukrajiny]] a tajná služba [[SBU]] zahájily strategii "postupného vyčerpávání" krymského logistického uzlu.

=== Bitva o Černé moře a flotilu ===
Asi největším překvapením války se stala námořní porážka Ruska v [[Černé moře|Černém moři]], ačkoliv Ukrajina fakticky nemá vlastní námořnictvo (v klasickém smyslu velkých lodí).
* '''Potopení křižníku Moskva (Duben 2022):''' Vlajková loď [[Černomořské loďstvo|Černomořské flotily]], křižník [[Moskva (křižník)|Moskva]], byla potopena ukrajinskými střelami [[Neptun (střela)|Neptun]]. Ačkoliv k zásahu došlo na moři, loď zajišťovala protivzdušnou obranu Krymu.
* '''Dronová válka:''' Ukrajina začala masivně využívat námořní [[Dron|drony]] (USV) jako ''Sea Baby'' a ''Magura V5''. Tyto levné bezpilotní čluny opakovaně napadly ruské lodě v přístavech [[Sevastopol]] a [[Novorossijsk]].
* '''Útok na velitelství (Září 2023):''' Ukrajinské letectvo zasáhlo střelami [[Storm Shadow]] (dodanými z [[Spojené království|Británie]]) přímo budovu velitelství Černomořské flotily v centru Sevastopolu.
* '''Důsledek:''' Rusko bylo nuceno stáhnout většinu svých cenných válečných lodí ze Sevastopolu do bezpečnějších přístavů na východě ([[Novorossijsk]], [[Feodosija]]), čímž ztratilo absolutní kontrolu nad západním Černým mořem a Ukrajina mohla obnovit vývoz [[Obilí|obilí]].

=== Útoky na Krymský most ===
Most přes [[Kerčský průliv]] je pro Rusko symbolem moci i kritickou tepnou pro zásobování armády. Stal se proto prioritním terčem.
# '''8. října 2022:''' Na mostě explodoval nákladní automobil naplněný výbušninou. Výbuch shodil část silničního mostu do moře a zapálil cisternový vlak na souběžné železniční trati. Útok (připisovaný SBU) byl dárkem k Putinovým narozeninám.
# '''17. července 2023:''' Most byl zasažen ukrajinskými námořními drony, což opět poškodilo silniční část.
Tyto útoky donutily Rusko zavést přísné bezpečnostní kontroly, které výrazně zpomalily dopravu a omezily logistickou kapacitu mostu.

== 🛡️ Pevnost Krym: Ruská obrana ==

V reakci na ukrajinskou protiofenzívu a dodávky západních raket (jako [[ATACMS]]) začalo Rusko budovat na Krymu rozsáhlá opevnění.

=== Surovikinova linie ===
Satelitní snímky (např. od [[Maxar Technologies]]) odhalily, že Rusko vybudovalo na severu Krymu (u [[Perekopská šíje|Perekopu]] a [[Čonhar|Čonharu]]) a podél pláží na západním pobřeží kilometry zákopů, protitankových zátarasů ("dračích zubů") a minových polí. Ruské velení se připravuje na možnost pozemního útoku ukrajinské armády.

=== Mobilizace a represe ===
* '''Mobilizace:''' Ruské úřady na Krymu provádějí mobilizaci místního obyvatelstva do ruské armády. Lidskoprávní organizace upozorňují, že disproporčně jsou povoláváni [[Krymští Tataři]], což je považováno za formu etnické čistky.
* '''Hnutí Ateš:''' Na poloostrově operuje podzemní hnutí odporu '''[[Ateš]]''' (krymskotatarsky "Oheň"), tvořené Tatary i Ukrajinci. Provádějí sabotáže na železnici, monitorují pohyby ruských vojsk a předávají souřadnice ukrajinskému dělostřelectvu.

== ⚖️ Budoucnost a scénáře deokupace ==

Otázka Krymu je hlavním bodem jakýchkoli budoucích mírových jednání, ale zároveň bodem, kde jsou pozice obou stran nejvíce nesmiřitelné.

=== Ruská pozice ===
Pro [[Kreml]] a [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] je Krym "červenou linií". Jeho status je podle ruské ústavy nezpochybnitelný a jakýkoliv útok na Krym je považován za útok na samotné Rusko (což teoreticky umožňuje použití [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]] podle ruské doktríny, ačkoliv k tomu po útocích na most nedošlo). Ztráta Krymu by pravděpodobně znamenala pád Putinova režimu.

=== Ukrajinská pozice ===
Prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] a ukrajinská společnost trvají na obnovení hranic z roku [[1991]].
* '''Krymská platforma:''' Ukrajina založila v roce [[2021]] mezinárodní diplomatickou iniciativu '''[[Krymská platforma]]''', jejímž cílem je udržet téma deokupace Krymu v mezinárodní agendě.
* '''Vojenská strategie:''' Ukrajinští generálové (např. [[Kyrylo Budanov]]) naznačují, že cílem není nutně krvavý čelní útok přes Perekop, ale "logistické udušení" poloostrova (zničením mostu a pozemního koridoru), které by donutilo ruskou armádu k ústupu ("gesto dobré vůle").

=== Mezinárodní právo ===
Z hlediska [[OSN]], [[Evropská unie|EU]] a [[NATO]] zůstává Krym okupovaným územím Ukrajiny. Žádné významné státy anexi neuznaly. Západní státy však v zákulisí debatují o tom, zda je vojenské dobytí Krymu Ukrajinou reálné a zda by nevedlo k nebezpečné eskalaci konfliktu.

== 💰 Ekonomika a život pod sankcemi ==

Od roku [[2014]] funguje ekonomika Krymu v režimu izolace a masivních státních dotací. Poloostrov, který byl dříve turistickou perlou, se proměnil v uzavřenou vojenskou pevnost s deformovaným trhem.

=== Dotovaný region ===
Krym je jedním z nejvíce dotovaných regionů [[Rusko|Ruské federace]] (spolu s [[Čečensko|Čečenskem]]).
* '''Závislost:''' Odhaduje se, že 70–80 % rozpočtu republiky Krym a města Sevastopol tvoří přímé transfery z federálního rozpočtu v [[Moskva|Moskvě]]. Místní výběr daní nestačí na pokrytí nákladů na důchody, platy státních zaměstnanců a infrastrukturu.
* '''Sankční režim:''' Kvůli západním sankcím na Krymu nefungují mezinárodní platební systémy ([[Visa]], [[Mastercard]] – funguje pouze ruský [[Mir (platební systém)|Mir]]), nejsou zde pobočky velkých ruských bank (např. [[Sberbank]] sem vstoupila až po roce 2022, kdy už na ni byly také uvaleny sankce) a chybí mezinárodní řetězce ([[McDonald's]], [[Zara]]).

=== Kolaps turismu ===
Turismus byl historicky páteří krymské ekonomiky.
* '''Před válkou:''' Krym ročně navštěvovalo 6–8 milionů turistů (většina vlakem z Ukrajiny a Ruska).
* '''Po roce 2022:''' Válka turistický ruch zdevastovala. [[Letiště Simferopol]] je od února 2022 uzavřeno pro civilní lety (bezletová zóna). Cesta vlakem přes Kerčský most trvá dlouho a je riziková kvůli útokům.
* '''Sezóna 2024/2025:''' Hotely v letoviscích jako [[Jalta]] nebo [[Alušta]] hlásí obsazenost pod 30 %. Pláže na západním pobřeží jsou často zaminované nebo opevněné zákopy proti vyloďovacím operacím. Zůstal pouze "sociální turismus" (státem placené pobyty pro ruské důchodce a děti).

=== Zemědělství a vinařství ===
Krym je proslulý svým vínem. Slavné vinařství '''[[Massandra]]''', založené knížetem Golicynem, bylo po anexi znárodněno a v roce [[2020]] prodáno v aukci bance spojené s Putinovým přítelem [[Jurij Kovalčuk|Jurijem Kovalčukem]].
* '''Voda:''' Zemědělství na severu Krymu utrpělo suchem po uzavření kanálu. Pěstování rýže a sóji prakticky zmizelo a bylo nahrazeno méně náročnými plodinami ([[Pšenice]], [[Slunečnice]]).

== 👥 Demografie a rusifikace ==

Moskva provádí na poloostrově cílevědomou demografickou politiku, kterou kritici označují za kolonizaci nebo výměnu obyvatelstva.

=== Příliv z Ruska ===
Od roku 2014 se na Krym přistěhovalo odhadem '''500 000 až 800 000''' ruských občanů.
* '''Kdo přichází:''' Především vojáci s rodinami, pracovníci tajných služeb ([[FSB]]), státní úředníci a důchodci ze [[Sibiř|Sibiře]], kteří si kupují nemovitosti v teplejším klimatu.
* '''Kdo odchází:''' Poloostrov opustily desítky tisíc proukrajinsky smýšlejících občanů, novinářů, aktivistů a podnikatelů, kteří odmítli přijmout ruské občanství.

=== Postavení Krymských Tatarů ===
[[Krymští Tataři]] (cca 12–15 % populace) jsou jedinou skupinou, která klade organizovaný pasivní odpor.
* Jsou terčem častých razií FSB, která je obviňuje z islámského extremismu (např. členství v organizaci [[Hizb ut-Tahrir]]).
* V roce [[2021]] byl zatčen i Nariman Džejal, místopředseda Medžlisu.
* Tataři jsou systematicky vytlačováni z veřejného života, ačkoliv krymská tatarština je formálně jedním ze tří státních jazyků republiky (spolu s ruštinou a ukrajinštinou), v praxi dominuje výhradně [[Ruština|ruština]].

== 🏛️ Kulturní dědictví v ohrožení ==

Krym je pokladnicí památek, jejichž osud je nejistý.

=== Chersonésos Tauridský ===
Antické město [[Chersonésos]] u Sevastopolu je památkou [[Světové dědictví|UNESCO]].
* '''Kontroverzní přestavba:''' V letech 2023–2024 Rusko na místě archeologických vykopávek vybudovalo obří historicko-archeologický park "Nový Chersonésos". Odborníci varují, že těžká technika a betonování nenávratně poškodily původní antické vrstvy. Projekt je prezentován jako kolébka ruského pravoslaví (místo křtu knížete [[Vladimír I.|Vladimíra]]).

=== Scythian Gold (Skythské zlato) ===
Právní bitva o poklad. V roce 2014 byla sbírka vzácných skythských artefaktů z krymských muzeí zapůjčena na výstavu v [[Amsterdam|Amsterdamu]]. Po anexi si nárok na vrácení dělalo jak Rusko (krymská muzea), tak Ukrajina (stát).
* '''Rozsudek:''' Nizozemský nejvyšší soud v roce [[2023]] definitivně rozhodl, že zlato patří Ukrajině jako suverénnímu státu, nikoliv muzeím na okupovaném území. Artefakty byly převezeny do [[Kyjev|Kyjeva]].

=== Paláce jižního pobřeží ===
Architektonické skvosty jako [[Livadijský palác]] (letní sídlo cara), [[Voroncovský palác]] (Alupka) nebo [[Vlaštovčí hnízdo]] jsou nyní pod správou ruských federálních institucí. Existují obavy z nelegálního vývozu uměleckých předmětů do Ruska pod záminkou "výstav" či "restaurování".

== ℹ️ Shrnutí: Klíč k válce a míru ==

K prosinci [[2025]] zůstává Krymský poloostrov nejmilitarizovanější zónou v Černém moři a hlavním politickým symbolem rusko-ukrajinského konfliktu.
* Pro '''Ukrajinu''' je jeho znovuzískání otázkou národní existence, spravedlnosti a bezpečnosti (bez Krymu bude Ukrajina vždy ohrožena z jihu).
* Pro '''Rusko''' je jeho udržení otázkou imperiální prestiže a stability režimu.
* Většina vojenských analytiků se shoduje, že osud Krymu se rozhodne buď vojenskou blokádou (odříznutím mostu a pozemního koridoru), nebo v rámci komplexní diplomatické dohody, která ukončí válku. Do té doby zůstává poloostrov "ostrovem" izolovaným od světa, kde se mísí krása přírody s brutalitou války.

== Zdroje ==
* [https://crimea-platform.org/en Oficiální web mezinárodní iniciativy Krymská platforma]
* [https://www.hrw.org/europe/central-asia/ukraine/crimea Zprávy Human Rights Watch o situaci na Krymu]
* Plokhy, Serhii. ''The Gates of Europe: A History of Ukraine''. Basic Books, 2015. ISBN 978-0465050918.
* Magocsi, Paul Robert. ''This Blessed Land: Crimea and the Crimean Tatars''. University of Toronto Press, 2014.
* [https://www.un.org/press/en/2021/ga12396.doc.htm Rezoluce OSN o militarizaci Krymu]

{{DEFAULTSORT:Krymsky poloostrov}}
[[Kategorie:Krym]]
[[Kategorie:Poloostrovy v Evropě]]
[[Kategorie:Geografie Ukrajiny]]
[[Kategorie:Ruská okupace Ukrajiny]]
[[Kategorie:Černomořský region]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 2.5]]