Zobrazení zdroje stránky Krymští Tataři

{{K rozšíření}}
{{Infobox Etnikum
| název = Krymští Tataři
| obrázek = Crimean_Tatar_Flag.svg
| popisek = Vlajka krymských Tatarů (''Kök Bayraq'') se zlatou ''tamgou''
| početnost = přibližně 500 000 – 2 miliony (včetně diaspory)
| regiony = {{Vlajka|Ukrajina}} [[Krym]]<br>{{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]] (kontinentální část)<br>{{Vlajka|Turecko}} [[Turecko]]<br>{{Vlajka|Uzbekistán}} [[Uzbekistán]]<br>{{Vlajka|Rumunsko}} [[Rumunsko]]<br>{{Vlajka|Bulharsko}} [[Bulharsko]]
| jazyk = [[Krymská tatarština]]
| náboženství = Převážně [[sunnitský islám]] ([[hanafíjský mazhab]])
| příbuzné etnické skupiny = [[Tataři]], [[Turci]], [[Nogajci]], další [[turkické národy]]
}}

'''Krymští Tataři''' (krymskotatarsky: ''Qırımtatarlar'', ''Qırımlar''; ukrajinsky: Кримські татари, ''Kryms'ki tatary''; rusky: Крымские татары, ''Krymskije tatary'') jsou [[turkický národ|turkické]] [[etnikum]], které je původní na [[Krymský poloostrov|Krymském poloostrově]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]], která patří do [[turkické jazyky|turkické jazykové rodiny]]. Drtivá většina se hlásí k [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]]. Jejich historie je úzce spjata s Krymem, kde v 15. století založili mocný [[Krymský chanát]], který po staletí ovlivňoval dějiny východní [[Evropa|Evropy]]. Ve 20. století se stali obětí jedné z nejtragičtějších událostí svých dějin – masové [[Deportace krymských Tatarů|deportace]] nařízené [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] v roce [[1944]]. Po pádu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] se začali masově vracet do své vlasti, ale po [[Anexe Krymu Ruskou federací|ruské anexi Krymu v roce 2014]] čelí novým formám útlaku.

== 📜 Historie ==

=== 🌍 Etnogeneze a Zlatá horda ===
Etnogeneze krymských Tatarů je složitý proces, který probíhal po mnoho staletí. Na formování národa se podílely různé etnické skupiny, které obývaly Krym v různých historických obdobích. Mezi jejich předky patří [[Tavrové]], [[Skythové]], [[Sarmati]], [[Alani]], [[Řekové]], [[Gótové]] a především turkické kmeny jako [[Hunové]], [[Chazaři]], [[Pečeněhové]] a [[Kumáni]] (známí také jako [[Kypčaci]]).

Klíčovým momentem pro sjednocení těchto různorodých skupin byl vpád [[Mongolové|Mongolů]] ve 13. století a začlenění Krymu do [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. Během tohoto období se dominantním jazykem stala kypčacká turečtina a hlavním náboženstvím [[islám]], který byl přijat jako státní náboženství Zlaté hordy za vlády chána [[Özbeg|Öz-Bega]] ve 14. století. Právě v tomto období se začal formovat jednotný krymskotatarský etnos.

=== 👑 Krymský chanát (1441–1783) ===
Po rozpadu Zlaté hordy založil [[Hadži I. Geraj]] v roce [[1441]] nezávislý [[Krymský chanát]]. Jeho hlavním městem se stal [[Bachčisaraj]]. Chanát se brzy stal jedním z nejmocnějších států ve východní Evropě. V roce [[1475]] přijal chanát vazalství [[Osmanská říše|Osmanské říše]], což mu zajistilo ochranu a vojenskou podporu, ale zároveň omezilo jeho zahraniční politiku.

Krymský chanát byl známý svými vojenskými nájezdy na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Rusko|Ruska]] a [[Polsko|Polska]]. Tyto nájezdy, známé jako ''čapuly'', měly za cíl získat kořist a otroky (''jasyr''), kteří byli prodáváni na trzích v [[Kaffa|Kaffě]] (dnešní [[Feodosija]]). Tento obchod s otroky tvořil významnou část ekonomiky chanátu. Zároveň byl chanát centrem vyspělé kultury, architektury a poezie. Dynastie [[Gerajové|Gerajů]] vládla chanátu po celou dobu jeho existence.

=== 🇷🇺 Pod Ruským impériem ===
Moc Krymského chanátu postupně slábla s rostoucí silou [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Po sérii rusko-tureckých válek byl chanát v roce [[1774]] na základě [[Mír v Küçük Kaynarca|smlouvy z Küçük Kaynarca]] formálně osamostatněn od Osmanské říše, ale fakticky se dostal pod ruský vliv. V roce [[1783]] byl chanát anektován Ruskem za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]].

Tato událost znamenala pro krymské Tatary katastrofu. Ruská správa zabavovala jejich půdu, kterou přidělovala ruským a ukrajinským kolonistům. To spolu s náboženským a kulturním útlakem vedlo k několika vlnám masové emigrace (''muhadžirstvo'') do Osmanské říše, zejména po [[Krymská válka|Krymské válce]] (1853–1856). V důsledku toho se krymští Tataři stali na svém vlastním území menšinou.

=== ☭ Sovětské období a deportace ===
Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce [[1917]] vyhlásili krymskotatarští vůdci krátce existující [[Krymská lidová republika|Krymskou lidovou republiku]], která byla jednou z prvních sekulárních republik v muslimském světě. Byla však brzy zlikvidována [[bolševici|bolševiky]]. V roce [[1921]] byla na poloostrově zřízena [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika]] v rámci [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]].

Nejtemnější kapitolou v dějinách krymských Tatarů je [[Deportace krymských Tatarů|deportace]] (v krymské tatarštině ''Sürgünlik''). Dne [[18. květen|18. května]] [[1944]] nařídil [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] kolektivní deportaci celého národa z Krymu. Jako záminka posloužilo falešné obvinění z masové kolaborace s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Během několika dní bylo více než 200 000 lidí, převážně žen, dětí a starců, nahnáno do dobytčích vagónů a odvezeno tisíce kilometrů daleko, především do [[Uzbekistán|Uzbecké SSR]] a dalších odlehlých oblastí [[Střední Asie|Střední Asie]] a [[Sibiř|Sibiře]].

Podmínky během transportu i v prvních letech vyhnanství byly nelidské. Odhaduje se, že téměř polovina deportovaných (kolem 46 %) zemřela na hlad, nemoci a vyčerpání. Po deportaci byla zničena většina krymskotatarských památek, knih a byly přejmenovány tisíce měst, vesnic a geografických míst, aby se vymazala jakákoli stopa po jejich přítomnosti na Krymu.

=== 🇺🇦 Návrat na Krym a ukrajinská éra ===
Navzdory zákazu se krymští Tataři nikdy nevzdali snu o návratu do vlasti. Od 60. let 20. století se rozvinulo silné nenásilné národní hnutí za právo na návrat, jehož vůdčími osobnostmi byli [[Mustafa Džemilev]] a [[Petro Hryhorenko]]. Teprve na konci 80. let, v období [[perestrojka|perestrojky]], sovětská vláda povolila jejich návrat.

Masový návrat probíhal zejména po vyhlášení nezávislosti [[Ukrajina|Ukrajiny]] v roce [[1991]]. Proces byl složitý a provázený mnoha problémy, jako byla nezaměstnanost, spory o půdu a obtížná integrace do společnosti, která se za téměř 50 let jejich nepřítomnosti zásadně změnila. V roce 1991 byl obnoven [[Medžlis krymskotatarského národa|Medžlis]] (národní shromáždění) jako nejvyšší zastupitelský orgán krymských Tatarů. Ukrajina uznala krymské Tatary jako původní obyvatelstvo.

===  сучасність Současná situace (po roce 2014) ===
Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskou federací]] v březnu [[2014]] se situace krymských Tatarů dramaticky zhoršila. Většina z nich anexi neuznala a bojkotovala referendum o připojení k Rusku. Ruské úřady zahájily systematickou kampaň zastrašování a perzekuce.

Klíčoví vůdci, jako [[Mustafa Džemilev]] a [[Refat Čubarov]], dostali zákaz vstupu na Krym. V roce [[2016]] byl [[Medžlis krymskotatarského národa|Medžlis]] ruskými úřady označen za "extremistickou organizaci" a jeho činnost byla zakázána. Dochází k politicky motivovaným zatýkáním, únosům, mučení a nuceným odvodům do ruské armády. Mnoho krymských Tatarů bylo nuceno opustit Krym a přesídlit na kontinentální Ukrajinu. Podle údajů k roku 2025 mezinárodní organizace pro lidská práva nadále dokumentují vážné porušování práv krymských Tatarů okupačními úřady.

== 🌍 Geografické rozšíření ==
Před anexí v roce 2014 žilo na Krymu přibližně 250 000 – 300 000 krymských Tatarů, což představovalo asi 12–15 % populace poloostrova. Po roce 2014 desítky tisíc z nich odešly na kontinentální Ukrajinu, především do [[Kyjev|Kyjeva]] a [[Cherson]]u.

Největší diaspora krymských Tatarů žije v [[Turecko|Turecku]]. Odhaduje se, že zde žije několik milionů lidí s krymskotatarskými kořeny, kteří jsou potomky emigrantů z 18. a 19. století. Většina z nich je však již asimilovaná. Významné komunity, které si udržují jazyk a kulturu, se nacházejí také v [[Rumunsko|Rumunsku]] (především v regionu [[Dobrudža]]), [[Bulharsko|Bulharsku]] a [[Uzbekistán|Uzbekistánu]], kde stále žijí potomci deportovaných rodin.

== 🗣️ Jazyk a kultura ==

=== Jazyk ===
[[Krymská tatarština]] (''Qırımtatar tili'') je [[turkický jazyk|turkický jazyk]] patřící do [[kypčacké jazyky|kypčacko-kumánské]] podskupiny. Má tři hlavní dialekty:
*   **Severní (stepní)**: Blízký [[nogajština|nogajštině]] a [[karakalpačtina|karakalpačtině]].
*   **Střední (horský)**: Nejpoužívanější, základ moderního spisovného jazyka.
*   **Jižní (pobřežní)**: Silně ovlivněn [[turečtina|turečtinou]] (oghuzskou větví).

V průběhu historie používala krymská tatarština [[arabské písmo]], ve 20. letech 20. století byl zaveden [[latinka|latinský]] [[Janalyf|Janalyf]], který byl v roce [[1938]] nahrazen [[cyrilice|cyrilicí]]. Po roce 1991 se krymští Tataři postupně vracejí k latince, která je založena na tureckém vzoru.

=== Náboženství ===
Drtivá většina věřících jsou [[sunnitští muslimové]] [[hanafíjský mazhab|hanafíjské právní školy]]. [[Islám]] hraje klíčovou roli v jejich národní identitě, kultuře a společenském životě. Na Krymu se nachází mnoho historických [[mešita|mešit]], z nichž nejvýznamnější je [[Mešita chána Özbega]] ve Starém Krymu nebo Velká páteční mešita v [[Bachčisaraj|Bachčisaraji]].

=== Tradice a zvyky ===
Krymskotatarská kultura je bohatá a rozmanitá. Mezi hlavní svátky patří [[Íd al-fitr|Oraza Bayramı]] (svátek přerušení půstu) a [[Íd al-adhá|Qurban Bayramı]] (svátek oběti). Důležitou roli hraje také svátek jara [[Nourúz|Navrez]].

Tradiční kuchyně je známá pokrmy jako ''[[čeburek]]'' (smažená kapsa plněná masem), ''jantyk'' (pečená verze čebureku), ''lagman'' (nudle s masem a zeleninou) nebo ''sarburma'' (závin s masem).

Hudba a tanec jsou nedílnou součástí kultury. Známý je zejména energický tanec ''Chajtarma''. Tradičními řemesly jsou hrnčířství, vyšívání a výroba šperků.

=== Symboly ===
*   **Vlajka (''Kök Bayraq'')**: Světle modré plátno se zlatým rodovým znakem dynastie Gerajů, tzv. ''tarak tamga'' (hřebenová tamga), v levém horním rohu. Modrá barva symbolizuje nebe a svobodu, tamga je symbolem moci a kontinuity.
*   **Hymna (''Ant Etkenmen'')**: "Přísahal jsem". Text napsal [[Noman Çelebicihan]], básník a první předseda vlády Krymské lidové republiky, který byl v roce 1918 popraven bolševiky.

== 🏛️ Politická organizace ==
Nejvyšším zastupitelským orgánem krymských Tatarů je [[Medžlis krymskotatarského národa|Medžlis]] (''Qırımtatar Milliy Meclisi''). Jedná se o výkonný orgán volený národním sjezdem, zvaným [[Kurultaj krymskotatarského národa|Kurultaj]]. Kurultaj se schází jednou za pět let a volí předsedu Medžlisu a jeho členy.

Medžlis reprezentuje zájmy krymských Tatarů na národní i mezinárodní úrovni. Před rokem 2014 byl uznáván ukrajinskými úřady a spolupracoval s nimi na řešení problémů krymskotatarské komunity. Po ruské anexi byl v roce 2016 zakázán jako "extremistická organizace" a jeho vedení působí v exilu v [[Kyjev|Kyjevě]].

== 💡 Pro laiky ==
*   **Etnogeneze:** Představte si to jako "míchání" různých národů po staletí na jednom místě. Krymští Tataři nevznikli z jedné skupiny, ale jsou výsledkem spojení mnoha starověkých i středověkých kmenů a národů, které na Krymu žily. Teprve pod vládou [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] se sjednotily jazykově a nábožensky.
*   **Krymský chanát:** Bylo to v podstatě království krymských Tatarů, které existovalo zhruba od doby objevení Ameriky až po americkou revoluci. Bylo velmi mocné, vedlo války, obchodovalo a mělo velký vliv na své sousedy, jako bylo [[Polsko-litevská unie|Polsko]] nebo [[Moskevské velkoknížectví|Moskevské knížectví]].
*   **Sürgünlik (Deportace):** V roce 1944 sovětský diktátor [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] obvinil celý národ ze zrady a nechal všechny krymské Tatary – muže, ženy i děti – naložit do vlaků pro dobytek a odvézt tisíce kilometrů daleko do nehostinných oblastí Střední Asie. Byla to obrovská tragédie, při které zemřela téměř polovina národa.
*   **Medžlis (Mejlis):** Je to něco jako parlament nebo vláda pro krymské Tatary. Volí si své zástupce, kteří pak jednají jménem celého národa, brání jejich práva a snaží se řešit jejich problémy. V současnosti je na Krymu zakázaný ruskými úřady.

{{DEFAULTSORT:Krymsti Tatari}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Etnické skupiny na Ukrajině]]
[[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]]
[[Kategorie:Turkické národy]]
[[Kategorie:Krym]]
[[Kategorie:Oběti sovětských represí]]
[[Kategorie:Muslimské komunity]]
[[Kategorie:Původní obyvatelstvo]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]