Zobrazení zdroje stránky Krevní sraženina

{{K rozšíření}}
{{Infobox - nemoc
| název = Krevní sraženina (Trombus)
| obrázek = Red_blood_cells_in_a_fibrin_mesh.jpg
| popis obrázku = [[Červené krvinky]] zachycené v síti [[fibrin]]ových vláken pod elektronovým mikroskopem.
| klasifikace = I80-I82 (Žilní trombóza), I21-I22 (Srdeční infarkt), I63 (Cévní mozková příhoda)
| MKN-10 = [[MKN-10|I82.9]]
| MKN-9 = 453.9
| příznaky = Záleží na lokalizaci: otok a bolest končetiny ([[Hluboká žilní trombóza|hluboká žilní trombóza]]), dušnost a bolest na hrudi ([[Plicní embolie|plicní embolie]]), náhlá slabost, poruchy řeči ([[Cévní mozková příhoda|cévní mozková příhoda]]), bolest na hrudi vystřelující do paže ([[Infarkt myokardu|infarkt myokardu]])
| příčiny = Poškození cévní stěny, zpomalení krevního toku, zvýšená srážlivost krve ([[Virchowova triáda]])
| rizikové faktory = Dlouhodobá imobilizace, [[operace]], [[těhotenství]], [[kouření]], [[obezita]], [[rakovina]], genetické predispozice ([[Leidenská mutace]]), [[antikoncepce|hormonální antikoncepce]], vyšší věk, [[fibrilace síní]]
| diagnostika = [[Krevní testy]] ([[D-dimery]]), [[ultrasonografie|dopplerovská ultrasonografie]], [[počítačová tomografie|CT angiografie]], [[magnetická rezonance]], [[EKG]]
| léčba = [[Antikoagulancia]] ([[heparin]], [[warfarin]], NOAC), [[trombolýza]], mechanická trombektomie, [[angioplastika]]
| prevence = Časná mobilizace po operaci, kompresní punčochy, profylaktické podávání antikoagulancií u rizikových pacientů, zdravý životní styl
}}

'''Krevní sraženina''', odborně nazývaná '''trombus''', je pevný útvar tvořený složkami [[krev|krve]], který vzniká uvnitř [[céva|cévy]] nebo [[srdce]] za života jedince. Jedná se o klíčový proces zvaný [[hemostáza]], který za normálních okolností slouží k zastavení [[krvácení]] při poranění. Pokud však dojde ke vzniku sraženiny v neporušené cévě nebo je-li srážení nadměrné, stává se z ní patologický jev zvaný [[trombóza]], který může vést k život ohrožujícím stavům, jako je [[infarkt myokardu]], [[cévní mozková příhoda]] nebo [[plicní embolie]].

Pokud se část trombu nebo celý trombus uvolní a je unášen krevním řečištěm, nazývá se '''embolus'''. Tento proces se označuje jako '''tromboembolismus'''.

== ⚙️ Fyziologie a vznik ==
Vznik krevní sraženiny je komplexní, přesně regulovaný proces známý jako [[hemostáza]] (zástava krvácení). Jeho cílem je rychle a efektivně ucpat poraněnou cévu a zabránit tak ztrátě krve. Patologický vznik sraženiny, tedy trombóza, je často spojen s narušením rovnováhy mezi prokoagulačními (srážení podporujícími) a antikoagulačními (srážení tlumícími) mechanismy.

=== 🩸 Hemostáza ===
Proces zástavy krvácení lze rozdělit do několika fází:
# '''Vazokonstrikce:''' První okamžitou reakcí na poranění cévy je její stažení (smrštění hladké svaloviny ve stěně cévy). Tím se dočasně omezí průtok krve poraněným místem.
# '''Primární hemostáza:''' [[Krevní destičky]] (trombocyty) přilnou k obnaženému [[kolagen]]u v poškozené cévní stěně (adheze), aktivují se, mění svůj tvar a uvolňují látky, které lákají další destičky (agregace). Vytvoří se tak nestabilní destičková zátka, která dočasně ucpe defekt.
# '''Sekundární hemostáza (koagulační kaskáda):''' Jedná se o sérii na sebe navazujících enzymatických reakcí, kterých se účastní plazmatické bílkoviny zvané [[koagulační faktory]]. Výsledkem této kaskády je přeměna rozpustného [[fibrinogen]]u na nerozpustnou síť vláken [[fibrin]]u. Tato fibrinová síť zpevní a stabilizuje primární destičkovou zátku a zachytí v sobě další krevní elementy ([[červené krvinky]], [[bílé krvinky]]), čímž vzniká definitivní, stabilní trombus.
# '''Fibrinolýza:''' Po zhojení cévy je nutné sraženinu odstranit, aby se obnovil normální průtok krve. Tento proces se nazývá fibrinolýza a jeho hlavním aktérem je enzym [[plazmin]], který štěpí fibrinová vlákna.

=== 📜 Virchowova triáda ===
Německý patolog [[Rudolf Virchow]] v 19. století popsal tři základní faktory, které přispívají k patologickému vzniku trombózy. Tato takzvaná '''Virchowova triáda''' je platná dodnes:
1.  '''Poškození cévní stěny (endotelu):''' Endotel je vnitřní výstelka cév, která má za normálních okolností protisrážlivé vlastnosti. K jejímu poškození může dojít [[ateroskleróza|aterosklerózou]], zánětem ([[vaskulitida]]), traumatem nebo chirurgickým zákrokem.
2.  '''Změny v krevním proudu (stáza nebo turbulence):''' Zpomalení krevního toku (stáza), typické pro hluboké žíly dolních končetin při dlouhém sezení či ležení, umožňuje hromadění koagulačních faktorů a destiček. Turbulentní proudění, například v místě zúžení cévy nebo u umělých srdečních chlopní, může poškozovat endotel a aktivovat srážení.
3.  '''Zvýšená srážlivost krve (hyperkoagulační stav):''' Může být vrozená (např. [[Leidenská mutace]] faktoru V) nebo získaná (např. při [[nádorové onemocnění|nádorových onemocněních]], v [[těhotenství]], při užívání hormonální antikoncepce nebo při dehydrataci).

== 🧬 Typy krevních sraženin ==
Podle složení a místa vzniku se tromby dělí na několik typů:

=== Arteriální trombus ===
Vzniká v [[tepna|tepnách]], kde je rychlý krevní proud. Typicky se tvoří na poškozeném aterosklerotickém plátu. Je tvořen převážně krevními destičkami a menším množstvím fibrinu, proto se mu také říká '''bílý trombus'''. Arteriální trombóza je příčinou akutních stavů, jako jsou:
*   [[Infarkt myokardu]]: Uzávěr věnčité tepny zásobující [[srdce]].
*   [[Ischemická cévní mozková příhoda]]: Uzávěr tepny v [[mozek|mozku]].
*   Akutní končetinová ischemie: Uzávěr tepny v končetině, hrozí její odumření ([[gangréna]]).

=== Venózní trombus ===
Vzniká v [[žíla|žilách]], kde je krevní tok pomalejší. Je tvořen převážně fibrinovou sítí s velkým množstvím zachycených červených krvinek, proto se označuje jako '''červený trombus'''. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin ([[Hluboká žilní trombóza|hluboká žilní trombóza]], HŽT). Jeho největším nebezpečím je utržení a vmetení do plicního řečiště, což způsobuje život ohrožující [[plicní embolie]].

=== Nástěnný (murální) trombus ===
Tvoří se na stěně srdce (např. po infarktu myokardu v oblasti poškozené svaloviny) nebo ve výduti velké tepny ([[aneurysma]]). Může být zdrojem embolů do systémového oběhu.

== ⚠️ Rizikové faktory a příčiny ==
Existuje mnoho faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny. Mezi nejvýznamnější patří:
*   '''Imobilizace:''' Dlouhodobé sezení (cestování letadlem, autobusem), upoutání na lůžko po operaci nebo nemoci.
*   '''Chirurgické zákroky:''' Zvláště velké operace v oblasti břicha, pánve a ortopedické operace (náhrady kyčelního a kolenního kloubu).
*   '''Úrazy:''' Zejména zlomeniny dlouhých kostí nebo pánve.
*   '''Věk:''' Riziko stoupá s věkem, obvykle nad 60 let.
*   '''Nádorová onemocnění:''' Některé typy rakoviny produkují látky podporující srážení krve.
*   '''Těhotenství a šestinedělí:''' Hormonální změny a tlak zvětšené dělohy na pánevní žíly zvyšují riziko.
*   '''Hormonální léčba:''' Užívání [[antikoncepce|kombinované hormonální antikoncepce]] nebo hormonální substituční terapie.
*   '''Srdeční onemocnění:''' Zejména [[fibrilace síní]], při které krev v srdečních síních stagnuje a mohou se zde tvořit sraženiny.
*   '''Vrozené poruchy srážlivosti (trombofilní stavy):''' Například [[Leidenská mutace]], deficit proteinu C, proteinu S nebo antitrombinu.
*   '''Životní styl:''' [[Kouření]], [[obezita]], nedostatek pohybu.
*   '''Autoimunitní onemocnění:''' Například antifosfolipidový syndrom.

== 🩺 Diagnostika ==
Diagnostika trombózy závisí na podezření na její lokalizaci.
*   '''Fyzikální vyšetření:''' Lékař posuzuje příznaky jako otok, zarudnutí, bolestivost končetiny.
*   '''Krevní testy:''' Stanovení hladiny '''[[D-dimery|D-dimerů]]''' – produktů rozpadu fibrinu. Jejich nízká hladina s vysokou pravděpodobností vylučuje přítomnost akutní trombózy. Zvýšená hladina je však nespecifická a může být způsobena i jinými stavy (zánět, operace, těhotenství).
*   '''Dopplerovská ultrasonografie:''' Neinvazivní, rychlá a přesná metoda pro zobrazení žil (zejména na končetinách) a posouzení průtoku krve. Je metodou volby při podezření na hlubokou žilní trombózu.
*   '''CT angiografie:''' Vyšetření pomocí [[počítačová tomografie|počítačové tomografie]] s podáním kontrastní látky do žíly. Je zlatým standardem pro diagnostiku plicní embolie.
*   '''Ventilačně-perfuzní sken plic:''' Alternativní metoda k CT angiografii, používá se například u pacientů s alergií na kontrastní látku nebo s poruchou funkce ledvin.
*   '''EKG a srdeční enzymy:''' Základní vyšetření při podezření na infarkt myokardu.
*   '''CT nebo MRI mozku:''' Používá se k diagnostice cévní mozkové příhody.

== 🏥 Léčba a prevence ==
Cílem léčby je zabránit růstu sraženiny, předejít jejímu utržení a vzniku embolie a umožnit tělu, aby sraženinu postupně rozpustilo.

=== Léčba ===
*   '''Antikoagulancia (léky na ředění krve):''' Jsou základem léčby. Nez rozpouštějí již existující sraženinu, ale brání jejímu narůstání a tvorbě nových.
    *   '''Hepariny:''' Podávají se injekčně, působí rychle. Používají se na začátku léčby.
    *   '''Warfarin:''' Podává se v tabletách, jeho účinek nastupuje pomaleji a vyžaduje pravidelné monitorování krevní srážlivosti (test INR).
    *   '''Nová orální antikoagulancia (NOAC/DOAC):''' Moderní léky v tabletách (např. [[rivaroxaban]], [[apixaban]], [[dabigatran]]), které nevyžadují tak časté monitorování jako warfarin.
*   '''Trombolýza:''' Podání léků (trombolytik), které aktivně rozpouštějí krevní sraženinu. Používá se jen u závažných, život ohrožujících stavů (masivní plicní embolie, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda), protože je spojena s vysokým rizikem krvácení.
*   '''Mechanické odstranění trombu:''' V některých případech lze sraženinu odstranit pomocí katétru zavedeného do cévy (mechanická trombektomie) nebo chirurgicky (embolektomie).

=== Prevence ===
*   '''Režimová opatření:''' Pravidelný pohyb, dostatečná hydratace, přestávky a procvičování nohou při dlouhém cestování.
*   '''Kompresní punčochy:''' Zvyšují rychlost proudění krve v žilách dolních končetin.
*   '''Farmakologická profylaxe:''' Podávání nízkých dávek antikoagulancií (typicky nízkomolekulárního heparinu) rizikovým pacientům, například po velkých operacích.
*   '''Zdravý životní styl:''' Nekouřit, udržovat si zdravou hmotnost, kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu.

== 🤔 Pro laiky ==
Představte si krevní oběh jako systém potrubí ve vašem domě. Krevní sraženina je jako ucpávka, která se v tomto potrubí vytvoří.

*   **Dobrá ucpávka:** Když se říznete, je to jako byste udělali díru do potrubí. Tělo okamžitě vytvoří "záplatu" – krevní sraženinu – aby díru ucpalo a zabránilo úniku "vody" (krve). To je životně důležité a správné.

*   **Špatná ucpávka:** Problém nastane, když se tato ucpávka (sraženina) vytvoří uvnitř potrubí bez zjevné příčiny. Může postupně narůstat a potrubí (cévu) zúžit nebo úplně zablokovat.
    *   Pokud se ucpe "potrubí" v noze, noha oteče a bolí (hluboká žilní trombóza).
    *   Pokud se ucpe "potrubí" vedoucí k srdci, dojde k infarktu.
    *   Pokud se ucpe "potrubí" v mozku, dojde k mrtvici.

Největší nebezpečí je, když se kousek této ucpávky utrhne a putuje potrubím dál. Může se dostat do úzkého místa, například v plicích, a tam ho zablokovat. Tomu se říká plicní embolie a je to velmi vážný stav. Léky na "ředění krve" fungují tak, že zabraňují této ucpávce, aby se zvětšovala, a dávají tělu čas, aby ji samo postupně "uklidilo".

{{DEFAULTSORT:Krevni srazenina}}
{{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}
[[Kategorie:Nemoci oběhové soustavy]]
[[Kategorie:Hematologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Akutní stavy v medicíně]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]