Zobrazení zdroje stránky Kleopatra VII.

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Kleopatra VII. Filopátor
| obrázek = Bust of Cleopatra VII, Altes Museum, Berlin.jpg
| popisek = Mramorová busta Kleopatry VII., Altes Museum, Berlín
| titul = Královna a faraon Egypta
| dynastie = [[Ptolemaiovci]]
| období = 51 př. n. l. – 12. srpna 30 př. n. l.
| korunovace = 51 př. n. l.
| předchůdce = [[Ptolemaios XII. Auletés]]
| nástupce = ''(Egypt se stal římskou provincií)''
| spoluvládce = [[Ptolemaios XIII. Theos Filopátor]]<br>[[Ptolemaios XIV.]]<br>[[Ptolemaios XV. Caesarion]]
| datum narození = 69 př. n. l.
| místo narození = [[Alexandrie]], [[Ptolemaiovský Egypt]]
| datum úmrtí = 12. srpna 30 př. n. l.
| místo úmrtí = [[Alexandrie]], [[Ptolemaiovský Egypt]]
| otec = [[Ptolemaios XII. Auletés]]
| matka = pravděpodobně [[Kleopatra V.]]
| partner = [[Gaius Julius Caesar]]<br>[[Marcus Antonius]]
| manžel = [[Ptolemaios XIII. Theos Filopátor]]<br>[[Ptolemaios XIV.]]
| děti = [[Ptolemaios XV. Caesarion]]<br>[[Alexandr Hélios]]<br>[[Kleopatra Seléné II.]]<br>[[Ptolemaios Filadelfos]]
}}

'''Kleopatra VII. Filopátor''' (řecky ''Κλεοπάτρα Θεά Φιλοπάτωρ''; [[69 př. n. l.]], [[Alexandrie]] – [[12. srpen|12. srpna]] [[30 př. n. l.]], tamtéž) byla poslední královna [[Ptolemaiovský Egypt|ptolemaiovského Egypta]] a poslední faraon [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]]. Byla členkou dynastie [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovců]], řecko-makedonské dynastie, která vládla [[Egypt|Egyptu]] po smrti [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]]. Ačkoliv byla řeckého původu, jako jediná z dynastie se naučila [[Egyptština|egyptský jazyk]]. Její život a vláda jsou neoddělitelně spjaty s osudy pozdní [[Římská republika|Římské republiky]], především díky jejím vztahům se dvěma nejmocnějšími muži té doby, [[Gaius Julius Caesar|Juliem Caesarem]] a [[Marcus Antonius|Marcem Antoniem]]. Její smrt znamenala konec helénistického období a počátek římské nadvlády nad Egyptem.

== 📜 Původ a mládí ==
Kleopatra se narodila v roce [[69 př. n. l.]] v [[Alexandrie|Alexandrii]], hlavním městě ptolemaiovského království. Byla dcerou krále [[Ptolemaios XII. Auletés|Ptolemaia XII. Auleta]]. Její matkou byla pravděpodobně králova sestra a manželka [[Kleopatra V.]], což bylo v dynastii Ptolemaiovců běžnou praxí. Její rod byl řecko-makedonského původu, odvozoval svůj původ od [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia I. Sótéra]], jednoho z generálů [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]].

Vyrůstala v prostředí plném politických intrik a nestability. Její otec, Ptolemaios XII., byl neoblíbeným a slabým vládcem, který si udržel trůn jen díky podpoře [[Řím|Říma]], za kterou platil obrovské úplatky. V roce [[58 př. n. l.]] byl dokonce vyhnán z Alexandrie a trůnu se zmocnila jeho starší dcera [[Berenika IV. Egyptská|Berenika IV.]]. S římskou pomocí se Ptolemaios XII. v roce [[55 př. n. l.]] vrátil a nechal Bereniku popravit. Tyto události mladou Kleopatru hluboce ovlivnily a ukázaly jí, jak klíčová je pro přežití Egypta podpora Říma.

Kleopatra získala vynikající vzdělání v alexandrijském [[Músaion|Múseionu]], centru tehdejší vzdělanosti. Hovořila údajně devíti jazyky, včetně řečtiny, latiny a jako první z Ptolemaiovců i egyptštiny. Zajímal ji [[filozofie|filosofie]], [[matematika|matematika]] a [[astronomie|astronomie]].

== 👑 Nástup na trůn a občanská válka ==
Po smrti svého otce v roce [[51 př. n. l.]] se Kleopatra, tehdy osmnáctiletá, stala spoluvládkyní se svým přibližně desetiletým bratrem [[Ptolemaios XIII. Theos Filopátor|Ptolemaiem XIII.]], za kterého se podle zvyku provdala. Vliv u dvora však rychle získali dvorští hodnostáři, eunuch Pothinus, vojevůdce Achillas a Theodotos z Chiu, kteří mladého krále ovládali. Jejich cílem bylo vládnout jeho jménem a Kleopatru od moci odstavit.

V roce [[48 př. n. l.]] byla Kleopatra donucena uprchnout z Alexandrie do [[Sýrie]], kde shromáždila žoldnéřskou armádu a připravovala se na návrat. Mezitím v Římě vrcholila [[Římská občanská válka (49–45 př. n. l.)|občanská válka]] mezi [[Gaius Julius Caesar|Juliem Caesarem]] a [[Pompeius Magnus|Gnaeem Pompeiem Magnem]]. Po drtivé porážce v [[bitva u Farsálu|bitvě u Farsálu]] uprchl Pompeius do Egypta, kde hledal útočiště. Poradci Ptolemaia XIII. však v naději, že si nakloní Caesara, nechali Pompeia zavraždit. Tento čin měl opačný efekt – Caesar, který dorazil do Alexandrie krátce poté, byl znechucen zradou a vraždou římského konzula.

== ❤️ Vztah s Juliem Caesarem ==
Caesar se rozhodl v Egyptě zůstat, aby urovnal spor o trůn a zajistil splacení obrovských dluhů, které u něj měl Ptolemaios XII. Kleopatra využila příležitosti a nechala se tajně propašovat do paláce, podle legendy zabalená v koberci, aby se s Caesarem setkala osobně. Podařilo se jí římského vojevůdce okouzlit svou inteligencí, vzděláním a šarmem. Caesar se postavil na její stranu, což vyvolalo [[Alexandrijská válka|alexandrijskou válku]] proti silám Ptolemaia XIII.

Během bojů, které trvaly několik měsíců, byl Ptolemaios XIII. poražen a utonul v [[Nil|Nilu]] na útěku. Caesar poté dosadil Kleopatru na trůn společně s jejím mladším bratrem [[Ptolemaios XIV.|Ptolemaiem XIV.]]. Kleopatra a Caesar spolu strávili několik měsíců a podnikli cestu po Nilu. Z jejich vztahu se v roce [[47 př. n. l.]] narodil syn [[Ptolemaios XV. Caesarion|Ptolemaios Caesar]], známý jako Caesarion ("malý Caesar").

V letech [[46 př. n. l.]]–[[44 př. n. l.]] pobývala Kleopatra na Caesarovo pozvání v [[Řím|Římě]]. Bydlela ve vile za [[Tibera|Tiberou]] a její přítomnost ve městě vzbuzovala senzaci i pohoršení. Caesar jí dokonce nechal postavit zlatou sochu v chrámu [[Venuše|Venuše Roditelky]]. Její sen o spojení Egypta a Říma pod vládou jejich syna však skončil [[15. březen|15. března]] [[44 př. n. l.]], kdy byl [[Gaius Julius Caesar|Caesar zavražděn]].

== 🏛️ Vztah s Marcem Antoniem ==
Po Caesarově smrti se Kleopatra vrátila do Egypta, kde nechala odstranit svého bratra a spoluvládce Ptolemaia XIV. a na jeho místo dosadila svého syna Caesariona jako Ptolemaia XV. V Římě se rozpoutal nový boj o moc mezi Caesarovými vrahy a jeho dědici, především [[Octavianus|Octavianem]] a [[Marcus Antonius|Marcem Antoniem]].

V roce [[41 př. n. l.]] si Marcus Antonius, který po rozdělení říše spravoval východní provincie, předvolal Kleopatru do [[Tarsos|Tarsu]] v [[Kilikie|Kilikii]], aby vysvětlila svou vlažnou podporu v boji proti Caesarovým vrahům. Kleopatra dorazila na velkolepé lodi, oděná jako bohyně [[Afrodita]] (respektive [[Isis]]), a Antonia naprosto uchvátila. Stali se z nich milenci a političtí spojenci. Antonius strávil zimu [[41 př. n. l.]]–[[40 př. n. l.]] v Alexandrii. Z jejich vztahu se narodila dvojčata [[Alexandr Hélios]] a [[Kleopatra Seléné II.]] a později syn [[Ptolemaios Filadelfos]].

Jejich spojenectví bylo nejen osobní, ale i strategické. Kleopatra poskytovala Antoniovi finanční a materiální podporu pro jeho vojenská tažení, zejména proti [[Parthská říše|Parthské říši]]. Antonius na oplátku uznával její postavení a postavení jejich dětí. V roce [[34 př. n. l.]] uspořádal v Alexandrii triumfální slavnost známou jako "Alexandrijské darování", kde prohlásil Caesariona za Caesarova právoplatného syna a dědice a svým dětem s Kleopatrou udělil vládu nad rozsáhlými územími na východě. Tímto aktem přímo zpochybnil postavení Octaviana, Caesarova adoptivního syna, a konflikt mezi nimi se stal nevyhnutelným.

== ⚔️ Pád a smrt ==
Octavianus v Římě vedl proti Antoniovi a Kleopatře masivní propagandistickou kampaň. Líčil Antonia jako muže zotročeného cizí, nebezpečnou a zhýralou královnou, která usiluje o ovládnutí Říma. Podařilo se mu získat na svou stranu [[Římský senát|římský senát]], který v roce [[32 př. n. l.]] vyhlásil válku Kleopatře (nikoliv Antoniovi, aby se vyhnul zdání další občanské války).

Rozhodující střetnutí se odehrálo [[2. září]] [[31 př. n. l.]] v [[bitva u Actia|námořní bitvě u Actia]] u pobřeží [[Řecko|Řecka]]. Flotila Antonia a Kleopatry byla drtivě poražena vojsky Octaviana, vedenými [[Marcus Vipsanius Agrippa|Marcem Vipsaniem Agrippou]]. Kleopatra i Antonius uprchli zpět do Egypta.

V létě roku [[30 př. n. l.]] vtrhl Octavianus do Egypta. Antoniovy legie ho opustily a přešly na stranu vítěze. Po falešné zprávě o Kleopatřině smrti spáchal Antonius sebevraždu – vrhl se na svůj meč. Umírajícího ho přinesli ke Kleopatře, která se s dětmi a služebnictvem ukryla ve své hrobce, a zemřel jí v náručí.

Kleopatra byla zajata Octavianovými vojáky. Pokusila se s Octavianem vyjednávat, ale ten ji chtěl pouze jako hlavní trofej ve svém triumfálním průvodu v Římě. Aby se vyhnula tomuto ponížení, spáchala [[12. srpna]] [[30 př. n. l.]] sebevraždu. Podle nejznámější verze, kterou zpopularizoval [[Plútarchos]], se nechala uštknout [[kobra|kobrou egyptskou]] (brejlovcem), symbolem božské královské moci, kterou jí pronesli v košíku s fíky. Octavianus nechal zavraždit jejího syna Caesariona, ale ušetřil její tři děti s Antoniem, které odvezl do Říma a svěřil do péče své sestry (a Antoniovy bývalé manželky) [[Octavia mladší|Octavie]]. Egypt se stal římskou provincií [[Aegyptus]].

== ✨ Odkaz a obraz v kultuře ==
Obraz Kleopatry byl po staletí formován především římskou, zejména octavianovskou propagandou, která ji vykreslovala jako svůdnou a bezohlednou orientální despotku. Tento pohled přetrval v dílech římských historiků jako [[Plútarchos]] nebo [[Cassius Dio]].

V pozdějších dobách se stala námětem bezpočtu uměleckých děl.
*   '''Literatura:''' Nejslavnějším zpracováním jejího příběhu je tragédie ''[[Antonius a Kleopatra]]'' od [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]].
*   '''Výtvarné umění:''' Byla častým námětem malířů v období [[renesance]] a [[baroko|baroka]] (např. [[Giovanni Battista Tiepolo]], [[Guido Reni]]).
*   '''Hudba:''' Její osud inspiroval řadu oper, například od [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]] (''Giulio Cesare in Egitto'').
*   '''Film:''' Její postava se objevila v mnoha filmech. Nejikoničtější je velkofilm ''[[Kleopatra (film, 1963)|Kleopatra]]'' z roku 1963 s [[Elizabeth Taylor]] v hlavní roli.

Moderní historiografie se snaží o vyváženější pohled a zdůrazňuje její politické schopnosti, inteligenci a snahu o zachování nezávislosti Egypta v době římské expanze. Byla schopnou a charismatickou vládkyní, která dokázala využít všech dostupných prostředků k dosažení svých cílů v mužském světě plném násilí a intrik. Její životní příběh zůstává jedním z nejfascinujících a nejtragičtějších v dějinách.

{{DEFAULTSORT:Kleopatra VII.}}
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}
[[Kategorie:Ptolemaiovci]]
[[Kategorie:Panovníci starověkého Egypta]]
[[Kategorie:Ženy ve starověkém Římě]]
[[Kategorie:Sebevraždy]]
[[Kategorie:Narození 69 př. n. l.]]
[[Kategorie:Úmrtí 30 př. n. l.]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]