Zobrazení zdroje stránky Jules Mazarin

{{K rozšíření}}
{{Infobox - státník
| jméno = Jules Mazarin
| obrázek = Pierre_Mignard_-_Portrait_of_Cardinal_Mazarin_-_WGA15673.jpg
| popisek = Portrét kardinála Mazarina od [[Pierre Mignard|Pierra Mignarda]]
| titul = První ministr Francie
| období = 5. prosince 1642 – 9. března 1661
| panovník = [[Ludvík XIII.]], [[Ludvík XIV.]]
| předchůdce = [[Kardinál Richelieu]]
| nástupce = [[Ludvík XIV.]] (začátek osobní vlády)
| datum narození = 14. července 1602
| místo narození = [[Pescina]], [[Neapolské království]]
| datum úmrtí = 9. března 1661
| místo úmrtí = [[Vincennes]], [[Francouzské království]]
| místo odpočinku = [[Collège des Quatre-Nations]], [[Paříž]]
| národnost = italská, později francouzská
| manželka =
| děti =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| podpis = Mazarin Signature.svg
}}

'''Jules Mazarin''' (francouzsky ''Jules Mazarin'', rodným jménem '''Giulio Raimondo Mazzarino'''; * [[14. červenec|14. července]] [[1602]], [[Pescina]], [[Neapolské království]] – † [[9. březen|9. března]] [[1661]], [[Vincennes]], [[Francie|Francouzské království]]) byl italský diplomat, politik a [[kardinál]], který se stal prvním ministrem [[Francie|Francie]] a faktickým vládcem země v době nezletilosti krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] Byl nástupcem kardinála [[Kardinál Richelieu|Richelieua]] a dovršil jeho dílo centralizace moci a posílení francouzské pozice v [[Evropa|Evropě]]. Jeho působení je spojeno s koncem [[třicetiletá válka|třicetileté války]], potlačením šlechtické vzpoury známé jako [[Fronda]] a položením základů pro absolutistickou vládu "Krále Slunce".

== 📜 Život a kariéra ==
=== 🇮🇹 Italský původ a vzdělání ===
Giulio Mazzarino se narodil v Pescině v [[Abruzzo|Abruzzu]], které tehdy patřilo pod [[Neapolské království]], ovládané [[Španělsko|španělskými]] [[Habsburkové|Habsburky]]. Jeho otec, Pietro Mazzarino, byl [[Sicílie|sicilského]] původu a působil jako správce statků vlivné rodiny [[Colonna]]. Jeho matka, Ortensia Bufalini, pocházela z urozené umbrijské rodiny. Díky konexím rodiny Colonna získal mladý Giulio vynikající vzdělání na jezuitské Římské koleji (''Collegio Romano'') v [[Řím|Římě]], kde vynikal v [[rétorika|rétorice]] a [[matematika|matematice]]. Později studoval [[právo]] na univerzitě v [[Alcalá de Henares]] ve [[Španělsko|Španělsku]].

Po studiích vstoupil do papežské armády, ale brzy se ukázal jeho mimořádný diplomatický talent. Během [[Válka o mantovské dědictví|války o mantovské dědictví]] (1628–1631) působil jako diplomat ve službách [[papež]]e [[Urban VIII.|Urbana VIII.]] a podařilo se mu vyjednat příměří mezi [[Francie|Francouzi]] a [[Španělsko|Španěly]], čímž si získal pozornost a uznání kardinála Richelieua.

=== 🕊️ Diplomatická služba a příchod do Francie ===
Richelieu, ohromen Mazariniho schopnostmi, ho pozval do francouzských služeb. V roce [[1634]] byl Mazarin jmenován papežským nunciem v [[Paříž|Paříži]], kde se stal důvěrníkem a chráněncem prvního ministra. V roce [[1639]] se stal naturalizovaným francouzským občanem a definitivně vstoupil do služeb krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]]

Na Richelieuovo doporučení byl Mazarin v roce [[1641]] jmenován kardinálem, ačkoliv nikdy nebyl vysvěcen na kněze. Jednalo se o tzv. politický kardinalát, který mu zajistil potřebnou prestiž a autoritu na mezinárodní scéně. Po smrti kardinála Richelieua v prosinci [[1642]] a krále Ludvíka XIII. v květnu [[1643]] se stal prvním ministrem Francie. Regentkou za nezletilého Ludvíka XIV. byla jmenována královna-matka [[Anna Rakouská]], která si Mazarina zvolila za svého nejbližšího rádce. Jejich vztah byl natolik blízký a důvěrný, že se spekulovalo o jejich tajném sňatku.

=== 👑 První ministr Francie ===
Jako první ministr Mazarin pokračoval v politice svého předchůdce. Jeho hlavními cíli byly:
* '''Centralizace královské moci:''' Oslabení vlivu vysoké šlechty (tzv. ''noblesse d'épée'') a pařížského parlamentu (soudního dvora).
* '''Posílení Francie v Evropě:''' Ukončení [[třicetiletá válka|třicetileté války]] za podmínek výhodných pro Francii a oslabení habsburské moci.
* '''Zajištění financí pro stát:''' Války a rostoucí státní aparát vyžadovaly obrovské finanční prostředky, což vedlo k nepopulárnímu zvyšování daní.

Jeho italský původ, obrovské osobní bohatství a nepopulární daňová politika z něj učinily terč nenávisti mnoha vrstev francouzské společnosti.

=== 💥 Fronda ===
Mezi lety [[1648]] a [[1653]] musel Mazarin čelit sérii občanských válek známých jako [[Fronda]]. Toto povstání mělo dvě hlavní fáze:

1.  '''Parlamentní Fronda''' (1648–1649): Vzpoura pařížského parlamentu a měšťanů proti absolutistickým tendencím a daňovému útlaku. Mazarin a královská rodina byli nuceni uprchnout z [[Paříž|Paříže]]. Povstání bylo dočasně potlačeno kompromisem.
2.  '''Fronda princů''' (1650–1653): Vzpoura vysoké šlechty vedená princem [[Louis, Grand Condé|de Condé]], která usilovala o obnovení svých tradičních privilegií a svržení Mazarina. Během této fáze byl Mazarin dvakrát donucen odejít do exilu do [[Svatá říše římská|Německa]], odkud však nadále tajně radil Anně Rakouské a řídil francouzskou politiku.

Díky své diplomatické obratnosti, vojenským úspěchům generála [[Henri de La Tour d'Auvergne, Vicomte de Turenne|Turenna]] a vnitřním rozporům mezi povstalci se Mazarinovi nakonec podařilo Frondu potlačit. Výsledkem bylo posílení královské moci a diskreditace šlechty jako politické síly. Pro mladého Ludvíka XIV. byla Fronda traumatizujícím zážitkem, který ho utvrdil v přesvědčení o nutnosti neomezené absolutistické vlády.

=== 🌍 Zahraniční politika a konec válek ===
Na poli zahraniční politiky dosáhl Mazarin svých největších úspěchů. Byl jedním z hlavních architektů [[Vestfálský mír|Vestfálského míru]] v roce [[1648]], který ukončil [[třicetiletá válka|třicetiletou válku]]. {{Vlajka|Francie}} díky němu získala významná území v [[Alsasko|Alsasku]] a posílila svůj vliv ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]].

Válka se [[Španělsko|Španělskem]] však pokračovala. Mazarin uzavřel strategické spojenectví s [[Anglie|Anglií]] pod vedením [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]]. Francouzsko-anglická vojska porazila Španěly v rozhodující [[Bitva v Dunách|bitvě v Dunách]] (1658). Válka byla definitivně ukončena [[Pyrenejský mír|Pyrenejským mírem]] v roce [[1659]], který potvrdil úpadek Španělska a vzestup Francie jako dominantní evropské mocnosti. Součástí mírové smlouvy byl i sňatek mladého [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] se španělskou infantkou [[Marie Tereza Habsburská (1638–1683)|Marií Terezou]], což v budoucnu otevřelo Francii cestu k nárokům na španělský trůn.

== 🏛️ Politika a odkaz ==
Mazarinův odkaz je komplexní. Byl mistrem [[diplomacie]] a státnictví, který dokončil dílo kardinála Richelieua a připravil půdu pro slavnou éru Ludvíka XIV. Jeho zahraničněpolitické úspěchy zajistily Francii na více než století dominantní postavení v Evropě.

Zároveň byl vnímán jako chamtivý cizinec, který nashromáždil jedno z největších soukromých jmění v historii. Jeho finanční politika byla často bezohledná a vedla k velkému utrpení prostého lidu.

Pro Ludvíka XIV. byl nejen ministrem, ale i učitelem a náhradním otcem. Vštěpoval mu zásady státnictví a po své smrti v roce [[1661]] mu zanechal království v míru, s posílenou centrální mocí a mezinárodní prestiží. Jeho slavná poslední rada mladému králi zněla: "Sire, vládněte sám." Ludvík XIV. si ji vzal k srdci a zahájil éru své osobní, absolutistické vlády.

== 🎨 Mecenáš umění a sběratel ==
Kromě politiky byl Mazarin také vášnivým sběratelem umění a významným mecenášem. Jeho sbírka obrazů, soch, tapisérií a drahokamů byla legendární. Vlastnil díla od mistrů jako [[Tizian]], [[Raffael Santi|Raffael]], [[Correggio]] nebo [[Nicolas Poussin]].

Do Paříže uvedl [[opera|italskou operu]] a podporoval umělce a architekty. Jeho nejtrvalejším kulturním odkazem je založení '''Knihovny Mazarine''' (''Bibliothèque Mazarine''), která byla jednou z prvních veřejně přístupných knihoven v Evropě a dodnes existuje jako nejstarší veřejná knihovna ve Francii. Ve své závěti také založil ''Collège des Quatre-Nations'' (dnes sídlo [[Institut de France|Francouzského institutu]]), školu pro šlechtice z nových provincií připojených k Francii za jeho vlády.

== 🎲 Zajímavosti ==
* Ačkoliv byl kardinálem, Mazarin nikdy nepřijal kněžské svěcení. Jeho titul byl čistě politickou a diplomatickou hodností.
* Jeho osobní jmění v době smrti bylo odhadováno na více než 35 milionů livrů, což byla suma srovnatelná s ročním příjmem francouzského státu.
* Do Francie zavedl první veřejnou [[loterie|loterii]], aby získal peníze do státní pokladny.
* Jeho sedm neteří, známých jako ''Mazarinettes'', přivezl z [[Itálie]] do Francie a výhodně je provdal do nejvýznamnějších šlechtických rodů, čímž posílil svůj vliv u dvora.

{{DEFAULTSORT:Mazarin, Jules}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští kardinálové]]
[[Kategorie:Francouzští politici]]
[[Kategorie:První ministři Francie]]
[[Kategorie:Narození 1602]]
[[Kategorie:Úmrtí 1661]]
[[Kategorie:Italští politici]]
[[Kategorie:Italští kardinálové]]
[[Kategorie:Osobnosti třicetileté války]]
[[Kategorie:Sběratelé umění]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]