Zobrazení zdroje stránky Jacques Cartier

{{K rozšíření}}
{{Infobox - osoba
| jméno = Jacques Cartier
| obrázek = Jacques_Cartier.jpg
| popisek = Portrét Jacquese Cartiera od Théophila Hamela, kolem roku 1844
| datum narození = 31. prosince 1491
| místo narození = [[Saint-Malo]], [[Bretaňské vévodství|Bretaň]], [[Francouzské království]]
| datum úmrtí = 1. září 1557
| místo úmrtí = [[Saint-Malo]], [[Francouzské království]]
| národnost = [[Francouzi|Francouz]] ([[Bretonci|Bretoněc]])
| povolání = [[Mořeplavec]], [[průzkumník]]
| manželka = Catherine des Granches
| podpis = Jacques Cartier signature.svg
}}

'''Jacques Cartier''' (* [[31. prosinec|31. prosince]] [[1491]], [[Saint-Malo]] – [[1. září]] [[1557]], tamtéž) byl francouzský námořní kapitán a průzkumník bretaňského původu. Je považován za jednoho z hlavních objevitelů [[Kanada|Kanady]]. Na příkaz francouzského krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] podnikl v letech 1534 až 1542 tři výpravy do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] s cílem nalézt cestu do [[Asie]] a objevit bájné bohatství. Jako první Evropan zmapoval [[Záliv svatého Vavřince]] a pobřeží [[řeka svatého Vavřince|řeky svatého Vavřince]], kterou pojmenoval „Řeka Kanady“. Jeho interakce s [[Irokézové|Irokézy]] vedla k pojmenování celé oblasti slovem ''Kanata'' (vesnice), z čehož později vznikl název [[Kanada]].

== 📜 Život a kariéra ==

=== 🌍 Původ a mládí ===
Jacques Cartier se narodil v roce 1491 v prosperujícím přístavním městě [[Saint-Malo]] na pobřeží [[Bretaň|Bretaně]], které tehdy bylo ještě samostatným vévodstvím, i když pod silným vlivem [[Francouzské království|Francie]]. Pocházel z vážené rodiny námořníků a obchodníků. V roce 1520 se oženil s Catherine des Granches, dcerou významného konetábla ze Saint-Malo, což mu zlepšilo společenské postavení. Díky svým zkušenostem na moři si získal pověst schopného navigátora. Je pravděpodobné, že se účastnil plaveb do [[Brazílie]] nebo na [[Newfoundland]], kde francouzští rybáři lovili [[treska|tresky]] již od počátku 16. století.

=== 🗺️ První výprava (1534) ===
V roce 1534 pověřil francouzský král [[František I. Francouzský|František I.]] Cartiera velením výpravy. Cíle byly dva: najít severozápadní cestu do bohaté [[Asie]] a objevit bájné země plné [[zlato|zlata]] a dalšího bohatství, o kterých se vyprávělo. Cartier vyplul 20. dubna 1534 ze [[Saint-Malo]] se dvěma loděmi a 61 muži. Po dvaceti dnech plavby přes [[Atlantský oceán]] dorazil k pobřeží [[Newfoundland]]u.

Obeplul ostrov a vplul do [[Záliv svatého Vavřince|Zálivu svatého Vavřince]], který podrobně prozkoumal. Zmapoval pobřeží dnešního [[Québec|Québecu]] a [[Ostrov Prince Edwarda]]. Na poloostrově Gaspé se setkal s [[Irokézové|Irokézy]], kteří zde lovili [[tuleň|tuleně]]. Dne 24. července 1534 zde vztyčil desetimetrový dřevěný kříž s nápisem „Ať žije francouzský král“, čímž symbolicky zabral území pro [[Francie|Francii]]. Tento akt vyvolal nelibost místního náčelníka Donnacony. Cartierovi se podařilo situaci uklidnit a nakonec přesvědčil Donnaconu, aby mu dovolil vzít s sebou do Francie jeho dva syny, Domagayu a Taignoagnyho, s příslibem, že se následující rok vrátí. Cílem bylo, aby se mladíci naučili [[francouzština|francouzsky]] a mohli sloužit jako tlumočníci.

=== 🛶 Druhá výprava (1535–1536) ===
Díky vyprávění obou indiánů o bohaté zemi a řece vedoucí do vnitrozemí získal Cartier finance na druhou, větší výpravu. Vyplul v květnu 1535 se třemi loděmi a 110 muži. S pomocí Donnaconových synů proplul ústím řeky, kterou pojmenoval po [[Svatý Vavřinec|svatém Vavřinci]], a pokračoval proti proudu. Dorazil do irokézské vesnice Stadacona, která se nacházela na místě dnešního města [[Québec (město)|Québec]].

Navzdory Donnaconovu nesouhlasu pokračoval Cartier dál proti proudu řeky až k velké a opevněné vesnici Hochelaga, ležící na ostrově v místě dnešního [[Montréal]]u. Zdejší obyvatelé ho přivítali přátelsky. Cartier vystoupil na horu tyčící se nad vesnicí a pojmenoval ji ''Mont Royal'' (Královská hora). Z jejího vrcholu viděl peřeje, které mu bránily v další plavbě na západ.

Výprava se vrátila do Stadacony, kde byla nucena přezimovat. Zima byla krutá a posádku postihla epidemie [[kurděje|kurdějí]] (nemoc z nedostatku [[vitamín C|vitamínu C]]). Zemřelo 25 mužů a zbytek byl na pokraji smrti. Záchrana přišla od Irokézů. Domagaya Cartierovi prozradil lék – odvar z kůry a jehličí stromu, který nazývali ''Aneda'' (pravděpodobně [[zerav západní]]). Tento lék posádku zázračně uzdravil.

Na jaře, před návratem do [[Francie]], se Cartier rozhodl zajmout náčelníka Donnaconu, jeho syny a několik dalších Irokézů, aby mohli králi osobně vyprávět o bájné říši Saguenay, plné zlata a drahokamů. Tento únos trvale poškodil vztahy mezi Francouzi a Irokézy.

=== 🏰 Třetí výprava a pokus o kolonizaci (1541–1542) ===
Příběhy o říši Saguenay přesvědčily krále, aby financoval třetí, tentokrát kolonizační výpravu. Jejím velitelem byl jmenován šlechtic [[Jean-François de La Rocque de Roberval]], Cartier byl pouze jeho zástupcem. Cartier vyplul na jaře 1541 s pěti loděmi a asi 400 osadníky, zatímco Robervalovo vyplutí se zdrželo.

Cartier založil první francouzskou osadu v [[Severní Amerika|Severní Americe]], Charlesbourg-Royal, na mysu Cap-Rouge poblíž Stadacony. Vztahy s Irokézy byly od počátku napjaté kvůli předchozímu únosu (Donnacona a ostatní mezitím ve Francii zemřeli). Indiáni na osadníky útočili a zabili jich několik desítek. Během pobytu Cartierova posádka nalezla kameny, které považovala za [[diamant]]y, a horninu, kterou pokládala za [[zlato]].

Po kruté zimě a bez zpráv o Robervalovi se Cartier na jaře 1542 rozhodl osadu opustit a vrátit se do Francie. Cestou se u pobřeží [[Newfoundland]]u setkal s Robervalovou flotilou, která konečně dorazila. Roberval mu nařídil vrátit se do Charlesbourg-Royal, ale Cartier v noci tajně odplul do Francie. Po příjezdu se ukázalo, že jeho „diamanty“ jsou jen krystaly [[křemen]]e a „zlato“ bezcenný [[pyrit]] (kočičí zlato). Odtud pochází francouzské rčení ''faux comme les diamants du Canada'' („falešný jako kanadské diamanty“). Robervalova snaha o udržení kolonie také selhala a o rok později se zbytek osadníků vrátil do Francie.

=== ⚰️ Pozdní život a smrt ===
Neúspěch třetí výpravy znamenal konec Cartierovy kariéry objevitele. Ztratil královu přízeň a stáhl se do svého rodného města [[Saint-Malo]] a na nedaleký statek Limoëlou. Zde strávil zbytek života jako vážený občan. Zemřel 1. září 1557 během epidemie [[tyfus|tyfu]] nebo [[mor]]u.

== 🏛️ Odkaz a význam ==
Ačkoliv Jacques Cartier nenalezl cestu do Asie ani bájné poklady a jeho pokus o kolonizaci selhal, jeho přínos je nezpochybnitelný.

*   **Geografické objevy:** Byl prvním Evropanem, který detailně prozkoumal a zmapoval Záliv svatého Vavřince a řeku svatého Vavřince, čímž otevřel cestu do nitra severoamerického kontinentu.
*   **Pojmenování Kanady:** Díky němu získala [[Kanada]] své jméno, i když původně šlo o nedorozumění.
*   **Základy Nové Francie:** Jeho plavby položily základ pro francouzské nároky na území v Severní Americe, které se později stalo kolonií [[Nová Francie]].
*   **Etnografické záznamy:** Jeho deníky jsou cenným zdrojem informací o životě a kultuře [[Irokézové|Irokézů]] v 16. století.

Po Cartierovi je dnes pojmenováno mnoho míst a institucí, například [[Most Jacquese Cartiera]] v [[Montréal]]u, řeka Jacques-Cartier nebo náměstí v [[Québec (město)|Québecu]]. Je považován za národního hrdinu a zakladatelskou postavu kanadských dějin.

== 🤔 Pro laiky ==
=== Kurděje (Scurvy) ===
Kurděje je nemoc způsobená dlouhodobým nedostatkem [[vitamín C|vitamínu C]]. V minulosti jí trpěli hlavně námořníci na dlouhých plavbách, protože neměli přístup k čerstvému ovoci a zelenině. Projevuje se únavou, krvácením dásní, vypadáváním zubů a otoky. Bez léčby končí smrtí. Cartierova posádka byla zachráněna, když se od domorodých obyvatel naučila připravovat léčivý čaj z jehličí a kůry stromu, který byl na vitamín C velmi bohatý.

=== Původ jména Kanada ===
Když se Cartier setkal s Irokézy, ptal se jich na název země. Oni mu ukazovali na svou vesnici a říkali slovo ''kanata'', což v jejich jazyce znamenalo „vesnice“ nebo „osada“. Cartier se mylně domníval, že tak nazývají celou oblast. Jméno se ujalo a zpočátku označovalo jen okolí řeky svatého Vavřince, ale postupně se rozšířilo na celé obrovské území dnešní [[Kanada|Kanady]].

=== Nová Francie ===
Nová Francie byl název pro francouzské kolonie v Severní Americe, které existovaly od 16. do 18. století. Cartierovy výpravy byly prvním krokem k založení této rozlehlé kolonie, která ve své době zahrnovala velkou část dnešní východní [[Kanada|Kanady]] a středozápadu [[Spojené státy americké|USA]]. Hlavním městem Nové Francie byl [[Québec (město)|Québec]]. Francouzská nadvláda skončila v roce 1763, kdy území po porážce v [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] připadlo [[Velká Británie|Velké Británii]].

{{DEFAULTSORT:Cartier, Jacques}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští mořeplavci]]
[[Kategorie:Francouzští objevitelé]]
[[Kategorie:Dějiny Kanady]]
[[Kategorie:Narození 1491]]
[[Kategorie:Úmrtí 1557]]
[[Kategorie:Osobnosti z Saint-Malo]]
[[Kategorie:Nová Francie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]