Zobrazení zdroje stránky Eukaryota

{{Infobox organismus
| název = Eukaryota
| obrázek = Eukaryota tree.svg
| popisek = Fylogenetický strom eukaryot a jejich předpokládané vztahy
| doména = Eukaryota
| nadříše =
| říše =
| kmen =
| třída =
| řád =
| čeleď =
| rod =
| druh =
| binomické jméno =
| autor =
| synonymum =
| stavba =
| potrava =
| rozmnožování =
| výskyt =
| období =
| velikost =
| hmotnost =
| skupiny = *[[Amorphea]]
*[[Diaphoretickes]]
*[[Discoba]]
*[[Metamonada]]
*A další menší skupiny...
}}
'''Eukaryota''' (též '''Eukarya''', česky '''jaderní''') je [[doména (biologie)|doména]] organismů, jejichž [[buňka (biologie)|buňky]] obsahují komplexní struktury obalené [[membrána (buňka)|membránami]]. Klíčovým znakem eukaryotické buňky je přítomnost pravého [[jádro (buňka)|buněčného jádra]], které odděluje genetický materiál ([[DNA]]) od zbytku [[cytoplazma|cytoplazmy]]. Do této domény patří všichni [[mnohobuněčný organismus|mnohobuněční]] živočichové, [[rostliny]], [[houby]] a také obrovská a rozmanitá skupina jednobuněčných organismů souhrnně označovaných jako [[protista]]. Eukaryotické buňky jsou typicky mnohem větší a složitější než buňky [[prokaryota|prokaryotické]] ([[bakterie]] a [[archea]]), které jádro a další membránové organely postrádají.

== ⏳ Historie a evoluce ==
Vznik eukaryotické buňky, známý jako '''eukaryogeneze''', je jedním z nejdůležitějších milníků v [[evoluce|evoluci]] života na [[Země|Zemi]]. Tento proces je datován přibližně do doby před 2 miliardami let. Předcházelo mu období téměř dvou miliard let, kdy planetě dominovaly výhradně [[prokaryota|prokaryotické organismy]].

=== Endosymbiotická teorie ===
Nejšířeji přijímanou teorií vysvětlující vznik klíčových organel je '''[[endosymbiotická teorie]]''', kterou proslavila americká bioložka [[Lynn Margulisová]]. Tato teorie předpokládá, že [[mitochondrie]] (energetická centra buňky) a [[plastid|chloroplasty]] (místa [[fotosyntéza|fotosyntézy]] u rostlin a řas) vznikly pohlcením původně samostatných prokaryotických buněk. Předek mitochondrie byla pravděpodobně [[alfaproteobacteria|alfaproteobakterie]], zatímco předkem chloroplastů byla [[sinice]]. Tato symbióza poskytla hostitelské buňce obrovskou metabolickou výhodu, což umožnilo vývoj složitějších forem života.

=== Původ jádra a dalších struktur ===
Původ samotného [[jádro (buňka)|jádra]] a komplexního endomembránového systému (zahrnujícího [[endoplazmatické retikulum]] a [[Golgiho aparát]]) je stále předmětem debat. Současné výzkumy naznačují, že hostitelská buňka, která pohltila budoucí mitochondrii, patřila do skupiny [[archea]], konkrétně do superskupiny [[Asgard (archea)|Asgard]]. Eukaryotická buňka je tedy v podstatě chimérou, která vznikla splynutím nejméně dvou odlišných typů prokaryotických buněk.

=== Poslední společný předek eukaryot (LECA) ===
Veškerá současná diverzita eukaryot pochází z jednoho společného předka, označovaného jako '''LECA''' (Last Eukaryotic Common Ancestor). Předpokládá se, že LECA již disponoval všemi základními znaky moderní eukaryotické buňky, včetně jádra, mitochondrií, cytoskeletu a schopnosti [[fagocytóza|fagocytózy]]. Jeho existence se odhaduje na dobu před 1,8 až 1,3 miliardami let.

== 🔬 Struktura buňky ==
Eukaryotická buňka je vysoce organizovaná a kompartmentalizovaná, což znamená, že je vnitřně rozdělena membránami na funkční oddíly – [[organela|organely]]. Toto uspořádání umožňuje efektivní průběh specializovaných biochemických procesů.

=== Klíčové organely a struktury ===
*'''[[Jádro (buňka)|Jádro]] (Nucleus)''': Nejvýraznější organela, která obsahuje genetický materiál ([[DNA]]) uspořádaný do lineárních [[chromozom|chromozomů]]. Je obaleno dvojitou membránou s póry, které regulují transport látek.
*'''[[Mitochondrie]]''': Jsou zodpovědné za [[buněčné dýchání]] a produkci většiny [[adenosintrifosfát|ATP]], hlavní energetické měny buňky. Mají vlastní [[mitochondriální DNA|DNA]] a ribozomy, což podporuje jejich endosymbiotický původ.
*'''[[Plastid|Plastidy]]''': Nacházejí se v buňkách [[rostliny|rostlin]] a [[řasy|řas]]. Nejznámější jsou [[chloroplast]]y, kde probíhá [[fotosyntéza]]. Podobně jako mitochondrie mají vlastní DNA.
*'''[[Endoplazmatické retikulum]] (ER)''': Systém membránových kanálků. Drsné ER s [[ribozom|ribozomy]] se podílí na syntéze a úpravě [[protein|bílkovin]], hladké ER na syntéze [[lipid|lipidů]] a detoxikaci.
*'''[[Golgiho aparát]]''': Upravuje, třídí a balí proteiny a lipidy pro transport na jiná místa v buňce nebo mimo ni.
*'''[[Lyzozom]]y a [[Peroxizom]]y''': Malé váčky obsahující [[enzym|enzymy]] pro rozklad odpadních materiálů a detoxikaci (lyzozomy jsou typické pro živočišné buňky).
*'''[[Cytoskelet]]''': Dynamická síť proteinových vláken ([[mikrotubuly]], [[mikrofilamenta]], [[intermediární filamenta]]), která buňce dává tvar, umožňuje pohyb a zajišťuje vnitrobuněčný transport.
*'''[[Ribozom]]y''': Jsou větší (80S) než u prokaryot (70S). Jsou místem syntézy proteinů a nacházejí se volně v cytoplazmě nebo vázané na drsné ER.

=== Rozdíly mezi buňkami ===
Existují významné rozdíly mezi typy eukaryotických buněk. Například:
*'''[[Rostlinná buňka|Rostlinné buňky]]''' mají navíc pevnou [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]] z [[celulóza|celulózy]], velké centrální [[vakuola|vakuoly]] a plastidy.
*'''[[Houby|Buňky hub]]''' mají buněčnou stěnu z [[chitin]]u.
*'''[[Živočišná buňka|Živočišné buňky]]''' postrádají buněčnou stěnu, plastidy i velké vakuoly.

== 🧬 Genetika a rozmnožování ==
Genetický materiál eukaryot je uložen v jádře ve formě lineárních molekul [[DNA]], které jsou v komplexu s proteiny ([[histon]]y) a tvoří [[chromozom]]y. Tento vyšší stupeň organizace umožňuje spravovat mnohem větší [[genom]] než u prokaryot.

=== Buněčný cyklus a dělení ===
Rozmnožování eukaryotických buněk probíhá prostřednictvím uspořádaného procesu zvaného [[buněčný cyklus]]. Dělení jádra, '''[[mitóza]]''', zajišťuje, že každá dceřiná buňka obdrží kompletní sadu chromozomů. Po mitóze následuje dělení celé buňky, '''[[cytokineze]]'''.

=== Pohlavní a nepohlavní rozmnožování ===
Eukaryota se mohou rozmnožovat jak nepohlavně, tak pohlavně.
*'''[[Nepohlavní rozmnožování]]''': Zahrnuje mitózu a produkuje geneticky identické potomstvo (klony). Je běžné u jednobuněčných protistů a také u mnoha rostlin a hub (např. pučením, fragmentací).
*'''[[Pohlavní rozmnožování]]''': Evoluční novinka eukaryot, která zahrnuje speciální typ buněčného dělení, '''[[meióza]]''', při kterém vznikají [[gameta|pohlavní buňky]] ([[haploidie|haploidní]], s polovičním počtem chromozomů). Splynutím dvou gamet vzniká [[zygota|zygota]] ([[diploidie|diploidní]]), což vede ke genetické [[rekombinace|rekombinaci]] a zvyšuje [[biodiverzita|diverzitu]] populace. U mnoha organismů se střídají pohlavní a nepohlavní fáze ([[rodozměna]]).

== 🌳 Klasifikace a diverzita ==
Klasifikace eukaryot prošla v posledních desetiletích radikální proměnou díky molekulární fylogenetice. Tradiční systém založený na říších [[rostliny]], [[živočichové]], [[houby]] a [[prvoci]] je dnes považován za překonaný, protože neodráží skutečné evoluční vztahy.

Moderní systém dělí eukaryota do několika velkých '''superskupin'''. Přesné členění se stále vyvíjí, ale k roku 2025 patří mezi hlavní a nejuznávanější superskupiny například:

*'''[[Amorphea]]''': Zahrnuje [[měňavkovci|Amoebozoa]] (měňavky, hlenky) a [[Opisthokonta]], kam patří [[živočichové]] (Animalia) a [[houby]] (Fungi).
*'''[[Diaphoretickes]]''': Obrovská a rozmanitá skupina.
**''[[Archaeplastida]]''': Zahrnuje [[ruduchy]], [[zelené řasy]] a z nich odvozené [[suchozemské rostliny]].
**''[[Sar (superskupina)|SAR]]''': Zahrnuje tři velké linie: [[Stramenopila]] (např. rozsivky, hnědé řasy), [[Alveolata]] (nálevníci, obrněnky, výtrusovci) a [[Rhizaria]] (dírkonošci, mřížovci).
*'''[[Discoba]]''' (dříve Excavata v širším smyslu): Zahrnuje například [[krásnoočka]] (Euglenozoa) a další bičíkovce.
*'''[[Metamonada]]''': Skupina anaerobních bičíkovců, z nichž mnozí jsou parazité (např. ''[[Giardia intestinalis]]'').

Odhady celkového počtu druhů eukaryot se pohybují mezi 5 a 30 miliony, přičemž vědecky popsáno bylo méně než dva miliony. To ukazuje na obrovskou, dosud neobjevenou diverzitu, zejména mezi jednobuněčnými organismy.

== 💡 Význam a ekologie ==
Eukaryota hrají klíčovou roli ve všech [[ekosystém]]ech na Zemi. Jako [[producent (ekologie)|producenti]], [[konzument (ekologie)|konzumenti]] i [[reducent|rozkladači]] jsou základními stavebními kameny potravních řetězců.

*'''Producenti''': Fotosyntetizující eukaryota, jako jsou [[rostliny]] a [[řasy]] (fytoplankton), produkují většinu organické hmoty a [[kyslík|kyslíku]] na planetě. Jsou základem téměř všech potravních sítí.
*'''Konzumenti''': [[Živočichové]], od mikroskopického [[zooplankton]]u po velké obratlovce, se živí jinými organismy a přenášejí energii a živiny v ekosystému.
*'''Rozkladači''': [[Houby]] a různí protisté rozkládají mrtvou organickou hmotu, čímž uvolňují živiny zpět do prostředí a umožňují jejich recyklaci.

Eukaryota mají také přímý význam pro člověka. [[Zemědělství]] je založeno na pěstování domestikovaných rostlin a chovu živočichů. Houby, jako jsou [[kvasinky]], jsou nezbytné pro výrobu [[chléb|chleba]], [[pivo|piva]] a [[víno|vína]]. Na druhou stranu, mnoho eukaryotických organismů, zejména z řad protistů a hub, působí jako významní [[patogen]]i a [[parazit]]i způsobující nemoci u lidí, zvířat i rostlin (např. [[malárie]] způsobená [[zimnička|zimničkou]]).

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
Představte si [[prokaryota|prokaryotickou buňku]] (třeba bakterii) jako jednoduchý jednopokojový byt nebo garsonku. Všechno – postel, kuchyň, pracovna – je v jednom otevřeném prostoru. Je to efektivní a funkční, ale trochu chaotické. Genetická informace (plány domu) se jen tak povaluje v rohu.

Naproti tomu '''eukaryotická buňka''' je jako velký, dobře organizovaný dům s mnoha místnostmi. Má specializovanou "kancelář" – '''jádro''' – kde jsou bezpečně uloženy a chráněny všechny důležité plány (DNA). Dále má "elektrárnu" ('''mitochondrie'''), která dodává energii pro celý dům. V "kuchyni" ('''endoplazmatické retikulum''' a '''ribozomy''') se vaří jídlo (vyrábí bílkoviny) a v "poštovním oddělení" ('''Golgiho aparát''') se balíčky třídí a posílají tam, kam patří. Celý dům drží pohromadě pevná, ale flexibilní konstrukce ('''cytoskelet'''). Každá místnost má svou specifickou funkci, a díky tomu může celý dům fungovat mnohem složitěji a efektivněji než jednoduchá garsonka. Právě tato vnitřní organizace umožnila eukaryotům vytvořit tak komplexní organismy, jako jsou stromy, houby nebo lidé.

== Zdroje ==
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Eukaryota Wikipedia - Eukaryota]
[https://www.doučuji.eu/blog/eukaryota-a-eukaryoticka-bunka Doučuji.eu - Eukaryota a eukaryotická buňka]
[https://www.biochemie.upol.cz/doc/skripta/re_biochemie-zaklady_2012.pdf Biochemie UPOL - Eukaryotní buňka]
[https://khanovaskola.cz/video/167/20/1219-prokaryota-a-eukaryota Khan Academy - Prokaryota a eukaryota]
[https://biologie-genetika.webnode.cz/eukarya-eukaryota/ Eukarya (eukaryota) – živočišná buňka, protozoa]
[http://www.bio-brejn.cz/clanky/prichod-eukaryot BioBrejn - Příchod eukaryot]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Eukaryogeneze Wikipedia - Eukaryogeneze]
[https://www.biomach.cz/biologie-bunky/moderni-system-eukaryot/ Biomach.cz - Moderní systém eukaryot]

{{DEFAULTSORT:Eukaryota}}
[[Kategorie:Domény (biologie)]]
[[Kategorie:Eukaryota]]
[[Kategorie:Buněčná biologie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]