Zobrazení zdroje stránky Cyril a Metoděj

{{K rozšíření}}
{{Infobox Svatý
| jméno = Cyril a Metoděj
| obrázek = Sts. Cyril and Methodius.jpg
| popisek = Svatí Cyril a Metoděj
| narození_Cyril = kolem 827, [[Soluň]], [[Byzantská říše]]
| úmrtí_Cyril = 14. února 869, [[Řím]], [[Papežský stát]]
| narození_Metoděj = kolem 815, [[Soluň]], [[Byzantská říše]]
| úmrtí_Metoděj = 6. dubna 885, [[Velkomoravská říše]] (pravděpodobně [[Velehrad]])
| svátek = 5. července (Katolická církev v Česku a Slovensku), 14. února (Římskokatolický kalendář), 11. a 24. května (Pravoslavná církev)
| uctíván = [[Katolická církev]], [[Východní pravoslavná církev]], [[Anglikánský svaz církví]], [[Luteránství]]
| kanonizace = 1880 (papežem [[Lev XIII.]]), 1981 (prohlášeni spolupatrony Evropy papežem [[Jan Pavel II.]])
| atributy = Cyril: kniha, mnich, obraz Panny Marie, skříňka s ostatky; Metoděj: anděl, biskup s berlou, obraz Posledního soudu nebo Panny Marie nesený s bratrem, tabulka
| patron = [[Evropa]], [[Bulharsko]], [[Severní Makedonie]], [[Česká republika]], [[Slovensko]], [[Morava]], [[Podněstří]], [[Srbsko]], [[Arcidiecéze lublaňská]], [[Torontský řeckokatolický exarchát]], [[Eparchie košická]]
}}

'''Svatí Cyril a Metoděj''' (vlastními jmény '''Konstantin''' a '''Metoděj''', křtěný jako '''Michal''') byli [[byzantská říše|byzantští]] [[teolog]]ové a [[křesťanský misionář|misionáři]], kteří v 9. století významně ovlivnili [[dějiny křesťanství|šíření křesťanství]] a [[vzdělanost]]i mezi [[Slované|slovanskými národy]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], zejména na [[Velká Morava|Velké Moravě]]. Jsou považováni za [[apoštolové Slovanů]] a od roku 1980 jsou také [[spolupatroni Evropy]]. Jejich příchod na [[Velká Morava|Velkou Moravu]] v roce 863 je v [[Česko|České republice]] a na [[Slovensko|Slovensku]] připomínán jako [[státní svátek]] 5. července.

== ⏳ Historie a životopis ==
Oba bratři pocházeli z [[Soluň|Soluně]] (řecky Thessaloniki), důležitého centra [[Byzantská říše|Byzantské říše]], kde žila početná [[Slované|slovanská menšina]]. Jejich otec Lev byl vysokým vojenským hodnostářem. Díky původu a nadání získali vynikající vzdělání. [[Konstantin (Cyril)|Konstantin]] (později [[Cyril]]) se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Vynikal mimořádným nadáním ke studiu, ovládal [[řečtina|řečtinu]], [[latina|latinské jazyky|latinské]], [[hebrejština|hebrejské]], [[slovanské jazyky|slovanské]], [[staroturečtina|staroturecké]] a snad i [[arabština|arabské]] a [[gótština|gótské]] jazyky. Studoval [[gramatika|gramatiku]], [[filozofie|filozofii]] a [[teologie|teologii]] na univerzitě v [[Konstantinopol|Konstantinopoli]], kde se stal profesorem filozofie a získal přídomek Filozof. Působil také v diplomatických službách u císařského dvora.

Starší bratr [[Metoděj]] (původním jménem snad Michal) se narodil kolem roku 815. Zpočátku působil ve státní správní službě v oblasti obydlené Slovany. Kolem roku 840 se rozhodl pro řeholní život a vstoupil do kláštera svatého Basila zvaného Polychron na úpatí [[Olymp (Řecko)|Olympu]] v [[Bithýnie|Bithýnii]], kde přijal jméno Metoděj.

Před příchodem na [[Velká Morava|Velkou Moravu]] se oba bratři účastnili misijních výprav, například k [[Chazaři|Chazarům]] na [[Krym]] kolem roku 860. Během této cesty objevili ostatky [[Klement I. (papež)|svatého papeže Klementa I.]], které později přinesli do [[Řím|Říma]].

== 🌍 Misie na Velké Moravě ==
V roce 862 požádal velkomoravský kníže [[Rostislav]] [[byzantský císař|byzantského císaře]] [[Michael III.|Michala III.]] o vyslání [[biskup|biskupa]] a učitelů, kteří by šířili křesťanství ve [[slovanské jazyky|slovanském jazyce]] a pomohli tak omezit vliv [[Francká říše|franckých]] [[mise (křesťanství)|misionářů]] a posílit nezávislost [[Velká Morava|Velké Moravy]]. Byzantský císař vybral Konstantina a Metoděje právě díky jejich znalosti slovanského jazyka.

Bratři se na misi pečlivě připravili. [[Konstantin (Cyril)|Konstantin]] vytvořil nové písmo, [[hlaholice|hlaholici]], které bylo foneticky přizpůsobeno slovanskému jazyku a umožňovalo zapisovat všechny slovanské hlásky. Společně s [[Metoděj|Metodějem]] přeložili do [[staroslověnština|staroslověnštiny]] [[liturgie|liturgické knihy]] a části [[Bible]]. Tím položili základy [[staroslověnština|staroslověnštiny]] jako prvního [[spisovný jazyk|spisovného slovanského jazyka]].

Na [[Velká Morava|Velkou Moravu]] dorazili na jaře roku 863. Zavedli [[slovanská liturgie|slovanskou liturgii]] a začali vyučovat a vychovávat místní kněze. Jejich působení bylo velmi úspěšné, neboť lidé rozuměli bohoslužbám a kázáním v jejich mateřském jazyce, na rozdíl od dříve používané [[latina|latiny]] nebo [[řečtina|řečtiny]]. Během svého působení na Moravě [[Metoděj]] také pracoval na církevních a civilních zákonících pro Moravany.

V roce 867 se bratři vydali do [[Řím|Říma]], aby u [[Papež|papeže]] [[Hadrián II.|Hadriána II.]] obhájili [[slovanská liturgie|slovanskou liturgii]] a nechali vysvětit své žáky. Papež [[Hadrián II.|Hadrián II.]] jejich dílo schválil a uznal [[staroslověnština|staroslověnštinu]] jako [[bohoslužebný jazyk]], čímž se zařadila po bok [[hebrejština|hebrejštiny]], [[řečtina|řečtiny]] a [[latina|latiny]].

Během pobytu v Římě [[Konstantin (Cyril)|Konstantin]] vážně onemocněl. Vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno '''Cyril'''. Zemřel 14. února 869 ve věku 42 let na [[tuberkulóza|tuberkulózu]] a byl pohřben v [[Bazilika svatého Klimenta v Římě|bazilice svatého Klementa v Římě]].

[[Metoděj]] se vrátil na [[Velká Morava|Velkou Moravu]] jako arcibiskup nově zřízené [[moravsko-panonské arcidiecéze]] a papežský [[legát]] pro [[slovanské národy]]. Jeho působení však bylo poznamenáno konflikty s [[franští kněží|franckými kněžími]], kteří ho dokonce na tři roky uvěznili. Po zásahu papeže byl propuštěn a pokračoval v šíření křesťanství i mezi [[Češi|Čechy]] a [[Poláci|Poláky]]. [[Metoděj]] zemřel 6. dubna 885, pravděpodobně na [[Velehrad]]ě. Jeho hrob se dosud nepodařilo s jistotou nalézt. Po jeho smrti byli jeho žáci vyhnáni z [[Velká Morava|Velké Moravy]] a [[slovanská liturgie]] byla zakázána.

== 📜 Cyrilometodějské dědictví ==
Dílo [[svatí Cyril a Metoděj|svatých Cyrila a Metoděje]] mělo zásadní význam pro rozvoj [[slovanská kultura|slovanské kultury]] a [[vzdělanost]]i. Vytvořením [[hlaholice|hlaholice]] a kodifikací [[staroslověnština|staroslověnštiny]] jako [[bohoslužebný jazyk|bohoslužebného jazyka]] položili základy [[slovanské písemnictví|slovanského písemnictví]] a umožnili šíření [[křesťanství]] a [[gramotnost]]i mezi [[Slované|Slovany]]. Jejich žáci, vyhnaní z [[Velká Morava|Velké Moravy]], pokračovali v šíření cyrilometodějského [[dědictví]] na [[Balkánský poloostrov|Balkáně]], zejména v [[První bulharská říše|Bulharsku]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Z [[hlaholice|hlaholice]] se později vyvinula [[cyrilice]], která je dodnes používána v mnoha [[slovanské jazyky|slovanských zemích]].

[[Staroslověnština]] se pod názvem [[církevní slovanština]] dodnes používá jako [[bohoslužebný jazyk]] v [[Východní pravoslavná církev|pravoslavných]] a [[řeckokatolická církev|řeckokatolických]] církvích [[byzantský obřad|byzantského obřadu]].

Cyrilometodějské [[dědictví]] je patrné v mnoha oblastech, včetně [[archeologie|archeologických nalezišť]] (např. [[Velehrad]], [[Mikulčice]]), [[architektura|architektury]] ([[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje|bazilika na Velehradě]], [[Kaple svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti|kaple na Radhošti]]) a [[umění]] (sousoší, [[ikona|ikony]]). V [[Česko|České republice]] a na [[Slovensko|Slovensku]] jsou [[svatí Cyril a Metoděj|Cyril a Metoděj]] uctíváni jako hlavní [[patron]]i [[Morava|Moravy]] a jejich svátek 5. července je [[státní svátek]].

== ⛪ Kanonizace a úcta ==
[[Svatí Cyril a Metoděj|Cyril a Metoděj]] byli za [[svatý|svaté]] prohlášeni [[Papež Lev XIII.|papežem Lvem XIII.]] v roce 1880. V roce 1981 je [[Papež Jan Pavel II.|papež Jan Pavel II.]] prohlásil za [[spolupatroni Evropy]] s odůvodněním, že se zasloužili o [[evangelizace|evangelizaci]] [[východní Evropa|východní Evropy]] a usilovali o [[jednota církve|jednotu církve]]. Jejich [[svátek]] se v [[Katolická církev|katolické církvi]] v [[Česko|Česku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] slaví 5. července, což je datum, které připomíná jejich příchod na [[Velká Morava|Velkou Moravu]]. Původně se jejich svátek slavil 9. března, ale v roce 1863 byl přesunut na 5. červenec.

== 👶 Pro laiky ==
Představte si, že byste se přestěhovali do země, kde nikdo nemluví vaším jazykem. Nic byste nerozuměli v obchodě, ve škole ani v kostele. Přesně tak se cítili lidé na [[Velká Morava|Velké Moravě]] před mnoha a mnoha lety, v 9. století. Přišli tam totiž [[svatí Cyril a Metoděj|dva bratři]] z daleké [[Byzantská říše|byzantské říše]], [[Cyril]] a [[Metoděj]]. Byli to velmi chytří muži, kteří uměli spoustu jazyků, včetně řeči, kterou mluvili Slované na Moravě.

Jejich nejdůležitější úkol bylo přinést křesťanství tak, aby mu všichni rozuměli. K tomu vymyslel [[Cyril]] úplně novou abecedu, které se říká [[hlaholice]]. Bylo to jako, kdyby pro nás někdo vymyslel úplně nová písmenka, která by se nám snadno četla. Díky tomu mohli [[Cyril]] a [[Metoděj]] přeložit nejdůležitější knihy, třeba části [[Bible]], do jazyka, kterému říkáme [[staroslověnština]]. A najednou mohli lidé v kostele poslouchat kázání a modlit se ve svém vlastním jazyce! To bylo něco úžasného a velmi důležitého.

[[Cyril]] a [[Metoděj]] tak pomohli lidem na [[Velká Morava|Velké Moravě]] nejen rozumět [[křesťanství]], ale také se stali vzdělanějšími. Jejich práce měla obrovský vliv na všechny [[Slované|slovanské národy]] a dodnes je připomínáme jako zakladatele naší [[vzdělanost]]i a [[kultury]]. Jsou pro nás jako takoví „učitelé národů“, kteří nám otevřeli cestu k [[vědění]] a [[víra (náboženství)|víře]].

{{DEFAULTSORT:Cyril a Metoděj}}
[[Kategorie:Svatí]]
[[Kategorie:Čeští světci]]
[[Kategorie:Slovenští světci]]
[[Kategorie:Misionáři]]
[[Kategorie:Patroni Evropy]]
[[Kategorie:Lidé narození v 9. století]]
[[Kategorie:Lidé zemřelí v 9. století]]
[[Kategorie:Byzantinci]]
[[Kategorie:Osobnosti Velké Moravy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]