Zobrazení zdroje stránky Claude Lévi-Strauss

{{K rozšíření}}
{{Infobox - vědec
| jméno = Claude Lévi-Strauss
| datum_narození = 28. listopadu 1908
| místo_narození = [[Brusel]], {{Vlajka|Belgie}}
| datum_úmrtí = 30. října 2009
| místo_úmrtí = [[Paříž]], {{Vlajka|Francie}}
| národnost = francouzská
| obor = [[Antropologie]], [[Etnologie]], [[Filozofie]]
| alma_mater = [[Univerzita v Paříži]] (Sorbonna)
| známý_díky = [[Strukturální antropologie]], Teorie příbuzenství, Analýza mýtů
| významná_díla = ''Smutné tropy'', ''Myšlení přírodních národů'', ''Elementární struktury příbuzenství''
}}
'''Claude Lévi-Strauss''' (* [[28. listopad|28. listopadu]] [[1908]], [[Brusel]] – [[30. říjen|30. října]] [[2009]], [[Paříž]]) byl francouzský [[antropolog]], [[etnolog]] a [[filozof]] židovského původu, který je považován za zakladatele [[strukturální antropologie]] a jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů 20. století. Jeho práce zásadně ovlivnila nejen [[sociální vědy]], ale i [[humanitní vědy]] obecně, včetně [[lingvistika|lingvistiky]], [[literární teorie|literární teorie]] a [[filozofie]]. Proslul především svou aplikací [[strukturalismus|strukturalistických]] metod na studium [[příbuzenství]], [[mýtus|mýtů]] a společenských struktur.

Jeho dílo se vyznačuje snahou odhalit univerzální, skryté struktury lidského myšlení, které se projevují v kulturních jevech po celém světě. Mezi jeho nejznámější knihy patří autobiograficky laděné ''[[Smutné tropy]]'', teoreticky zásadní ''Myšlení přírodních národů'' a monumentální čtyřsvazkové dílo ''Mythologica''. V roce [[1973]] byl zvolen členem [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]].

== 📜 Život ==
=== 👶 Mládí a studia ===
Claude Lévi-Strauss se narodil v [[Brusel|Bruselu]] do francouzské židovské rodiny s uměleckými kořeny; jeho otec byl malíř-portrétista. Vyrůstal v [[Paříž|Paříži]] v 16. obvodu. Po absolvování lycea studoval [[právo]] a [[filozofie|filozofii]] na prestižní [[Univerzita v Paříži|pařížské Sorbonně]]. Ačkoliv ve filozofii v roce [[1931]] úspěšně agregoval, cítil se zklamán její abstraktností a odtržeností od reality. Krátce působil jako středoškolský učitel, ale toužil po dobrodružství a přímém kontaktu s odlišnými kulturami.

=== 🇧🇷 Expedice v Brazílii ===
Zlom v jeho kariéře nastal v roce [[1935]], kdy přijal nabídku na místo profesora [[sociologie]] na nově založené [[Univerzita São Paulo|univerzitě v São Paulu]] v [[Brazílie|Brazílii]]. Během svého pobytu v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (do roku [[1939]]) podnikl několik etnografických expedic do vnitrozemí, zejména do oblastí [[Mato Grosso]] a [[Amazonie]]. Zde prováděl terénní výzkum mezi domorodými kmeny, jako byli [[Bororové]], [[Nambikwarové]] a [[Tupí-Kawahíbové]]. Tyto zkušenosti se staly základem pro jeho pozdější teoretické práce a jsou barvitě popsány v jeho slavné knize ''[[Smutné tropy]]'' ([[1955]]).

=== 🇺🇸 Exil v USA a zrod strukturalismu ===
Po vypuknutí [[druhá světová válka|druhé světové války]] a pádu [[Francie]] v roce [[1940]] byl Lévi-Strauss kvůli svému židovskému původu nucen uprchnout. Díky Rockefellerovu programu pro záchranu evropských vědců se mu podařilo emigrovat do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. V [[New York|New Yorku]] působil na [[The New School for Social Research]].

Toto období bylo klíčové pro formování jeho myšlení. Setkal se zde s mnoha významnými intelektuály, především s ruským lingvistou [[Roman Jakobson|Romanem Jakobsonem]], členem [[Pražský lingvistický kroužek|Pražského lingvistického kroužku]]. Jakobson ho seznámil s principy [[strukturální lingvistika|strukturální lingvistiky]], což Lévi-Strausse inspirovalo k aplikaci podobných metod na studium společenských jevů. Zde se zrodila myšlenka [[strukturální antropologie]].

=== 🇫🇷 Návrat do Francie a akademická kariéra ===
Po válce se vrátil do [[Francie]]. V roce [[1949]] publikoval své první velké dílo, ''Elementární struktury příbuzenství'', které mu okamžitě zajistilo mezinárodní věhlas. V roce [[1959]] byl jmenován profesorem sociální antropologie na prestižní [[Collège de France]], kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce [[1982]]. Založil zde Laboratoř sociální antropologie.

Jeho vliv rostl a stal se jednou z vůdčích postav francouzského intelektuálního života. V roce [[1973]] dosáhl nejvyššího uznání, když byl zvolen do [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]]. Dožil se velmi vysokého věku 100 let a zemřel v [[Paříž|Paříži]] v říjnu [[2009]].

== 🧠 Klíčové myšlenky a dílo ==
Lévi-Straussovo dílo je založeno na předpokladu, že za zdánlivě chaotickou rozmanitostí lidských kultur se skrývají univerzální, logické struktury, které jsou produktem lidského [[mozek|mozku]]. Cílem antropologie je tyto struktury odhalit a popsat.

=== 🏗️ Strukturální antropologie ===
Jádrem Lévi-Straussovy metody je aplikace poznatků [[strukturální lingvistika|strukturální lingvistiky]] na antropologii. Stejně jako jazyk je systémem, kde jednotlivé prvky (fonémy) získávají význam pouze ve vztahu k jiným prvkům, tak i kulturní jevy (příbuzenské systémy, mýty, rituály) je třeba analyzovat jako systémy vztahů.

Klíčovým nástrojem jeho analýzy je koncept '''binárních opozic'''. Lévi-Strauss tvrdil, že lidská mysl má tendenci organizovat realitu prostřednictvím protikladných párů, jako jsou:
*   Příroda vs. Kultura
*   Syrové vs. Vařené
*   Život vs. Smrt
*   Muž vs. Žena
*   My vs. Oni

Tyto opozice tvoří základní "gramatiku" kultury a projevují se ve všech oblastech lidského života.

=== 👨‍👩‍👧‍👦 Teorie příbuzenství a aliance ===
Ve svém díle ''Elementární struktury příbuzenství'' ([[1949]]) Lévi-Strauss radikálně proměnil studium rodinných vztahů. Tvrdil, že základním kamenem lidské společnosti není [[rodina]], ale univerzální '''zákaz [[incest|incestu]]'''. Tento zákaz podle něj představuje přechod od [[příroda|přírody]] ke [[kultura|kultuře]].

Zákaz incestu nutí muže hledat si partnerky mimo svou vlastní pokrevní skupinu ([[exogamie]]). To vede ke vzniku '''systému výměny žen''' mezi různými sociálními skupinami. [[Manželství]] tak není primárně záležitostí citů, ale sociální smlouvou – aliancí, která vytváří a upevňuje vazby mezi klany a rody. Společnost je tedy postavena na reciprocitě a výměně.

=== 🗣️ Analýza mýtů ===
Své monumentální dílo věnoval Lévi-Strauss analýze [[mýtus|mýtů]] jihoamerických indiánů ve čtyřsvazkovém cyklu ''Mythologica'' ([[1964]]–[[1971]]). Mýty pro něj nebyly naivní pohádky nebo primitivní věda, ale složité logické nástroje, jejichž úkolem je řešit základní rozpory a dilemata lidské existence (např. rozpor mezi životem a smrtí).

Mýtus analyzoval tak, že ho rozložil na nejmenší významové jednotky, které nazval '''mytémy'''. Tyto mytémy pak uspořádal do binárních opozic. Ukázal, že mýty z různých kultur, které se na první pohled zdají zcela odlišné, často řeší stejné strukturální problémy a používají podobnou logiku. První díl, ''Syrové a vařené'', se stal symbolem jeho přístupu.

=== 🛠️ "Myšlení přírodních národů" a bricolage ===
V knize ''Myšlení přírodních národů'' ([[1962]], v originále ''La Pensée sauvage'') Lévi-Strauss zpochybnil tradiční evolucionistické dělení na "primitivní" a "civilizované" myšlení. Tvrdil, že neexistuje kvalitativní rozdíl v logice, ale pouze v oblastech, na které se tato logika aplikuje.

Zavedl slavný koncept '''bricolage''' (kutění). Myšlení "přírodních" národů přirovnal k práci kutila (''bricoleur''), který tvoří nové věci kombinováním již existujících, předem daných prvků. Naproti tomu moderní vědec či inženýr postupuje systematicky, vytváří nové nástroje a koncepty pro specifický účel. Obě formy myšlení jsou však stejně složité a logické, jen operují s jinými prostředky.

== 📚 Významná díla ==
*   ''Les Structures élémentaires de la parenté'' ([[1949]], česky ''Elementární struktury příbuzenství'') – Zásadní práce o teorii příbuzenství.
*   ''Race et Histoire'' ([[1952]], česky ''Rasa a dějiny'') – Vlivný esej pro [[UNESCO]] odmítající [[rasismus]].
*   ''Tristes Tropiques'' ([[1955]], česky ''[[Smutné tropy]]'') – Slavná kniha na pomezí cestopisu, autobiografie a filozofické eseje.
*   ''Anthropologie structurale'' ([[1958]], česky ''Strukturální antropologie'') – Soubor klíčových teoretických statí.
*   ''Le Totémisme aujourd'hui'' ([[1962]], česky ''Totemismus dnes'')
*   ''La Pensée sauvage'' ([[1962]], česky ''Myšlení přírodních národů'')
*   ''Mythologiques I–IV'' ([[1964]]–[[1971]]) – Čtyřsvazkový opus o mýtech:
    *   ''Le Cru et le Cuit'' (''Syrové a vařené'')
    *   ''Du miel aux cendres'' (''Od medu k popelu'')
    *   ''L'Origine des manières de table'' (''Původ stolování'')
    *   ''L'Homme nu'' (''Nahý člověk'')
*   ''La Voie des masques'' ([[1975]], česky ''Cesta masek'')

== 🌍 Vliv a kritika ==
=== ✨ Odkaz a vliv ===
Lévi-Straussův vliv na myšlení 20. století je srovnatelný s vlivem [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] nebo [[Karl Marx|Karla Marxe]]. Jeho strukturální metoda se rozšířila daleko za hranice antropologie a ovlivnila osobnosti jako [[Jacques Lacan]] v [[psychoanalýza|psychoanalýze]], [[Michel Foucault]] ve [[filozofie|filozofii]], [[Roland Barthes]] v [[literární teorie|literární teorii]] a [[Louis Althusser]] v [[marxismus|marxismu]].

Jeho práce také inspirovala [[poststrukturalismus]], který se vůči jeho rigidním a univerzálním strukturám kriticky vymezoval (např. [[Jacques Derrida]]).

=== ➖ Kritika ===
Přes svůj obrovský vliv čelil Lévi-Strauss i značné kritice. Bylo mu vytýkáno:
*   '''Ahistoricismus''': Jeho modely jsou statické a ignorují historický vývoj a společenské změny.
*   '''Abstraktnost''': Jeho analýzy jsou často odtržené od reálného života a empirických dat, soustředí se příliš na formální logické struktury.
*   '''Deterministický pohled''': Struktury v jeho pojetí určují lidské jednání a ponechávají malý prostor pro individuální svobodu, tvořivost a aktivní roli jedince.
*   '''Etnocentrická slepota''': Někteří kritici tvrdili, že binární opozice, které považoval za univerzální, jsou ve skutečnosti produktem západního myšlení.

== 🔬 Pro laiky ==
Představte si, že lidská kultura je jako [[jazyk]]. Můžeme mluvit různými jazyky ([[čeština]], [[angličtina]], [[čínština]]), které znějí úplně jinak. Ale všechny tyto jazyky mají nějakou základní, skrytou "gramatiku" – pravidla, jak se tvoří věty, jak se skloňuje, jaké jsou slovní druhy. Claude Lévi-Strauss se snažil najít právě takovou univerzální "gramatiku" pro všechny lidské kultury.

*   '''Strukturalismus''': Lévi-Strauss nevěřil, že je důležité zkoumat jednotlivé kulturní zvyky samy o sobě (např. proč jeden kmen jí mravence). Důležité je, jaký vztah má tento zvyk k jiným zvykům v dané kultuře. Stejně jako písmeno "A" nemá samo o sobě význam, ale až ve slově "AUTO". Hledal tedy vztahy a systémy.

*   '''Binární opozice''': Tvrdil, že náš mozek přirozeně třídí svět do protikladných párů: den/noc, teplo/zima, muž/žena. Podle něj jsou tyto protiklady základními stavebními kameny všech mýtů, rituálů a společenských pravidel. Například mýty často řeší, jak propojit svět lidí (kultura) se světem zvířat (příroda).

*   '''Kutil (Bricoleur)''': Lévi-Strauss odmítal, že by lidé z "primitivních" kmenů mysleli hůře než my. Přirovnal je ke kutilovi, který má doma krabici se starými šroubky, drátky a kousky dřeva. Když potřebuje něco opravit, použije to, co má po ruce, a kreativně to zkombinuje. Podobně "přírodní národy" používají svůj svět (zvířata, rostliny, hvězdy) k tomu, aby přemýšlely o světě a společnosti. Moderní vědec je spíše jako inženýr, který si na každý problém navrhne úplně nový, specializovaný nástroj. Oba přístupy jsou ale stejně chytré.

{{DEFAULTSORT:Levi-Strauss, Claude}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští antropologové]]
[[Kategorie:Francouzští filozofové]]
[[Kategorie:Etnologové]]
[[Kategorie:Strukturalisté]]
[[Kategorie:Členové Francouzské akademie]]
[[Kategorie:Narození v Bruselu]]
[[Kategorie:Narození 1908]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Úmrtí 2009]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]