Zobrazení zdroje stránky Chemické zbraně

{{K rozšíření}}
{{Infobox Zbraň
| název = Chemické zbraně
| obrázek = M55 rockets with Sarin nerve agent.jpg
| popisek = Americké rakety M55 s nervově paralytickou látkou [[Sarin]] před zničením
| typ = [[Zbraň hromadného ničení]]
| země původu = Různé (první masové nasazení [[Německé císařství]])
| první použití = [[22. duben|22. dubna]] [[1915]] (masové nasazení [[chlor]]u)
| války = [[První světová válka]], [[Druhá italsko-etiopská válka]], [[Druhá čínsko-japonská válka]], [[Válka v Iráku a Íránu]], [[Občanská válka v Sýrii]] a další
| status = Mezinárodně zakázané [[Úmluva o chemických zbraních|Úmluvou o chemických zbraních]] (1993)
}}

'''Chemické zbraně''' jsou typem [[zbraň hromadného ničení|zbraní hromadného ničení]], které využívají toxických vlastností [[chemická látka|chemických látek]] k usmrcení, zranění nebo zneschopnění protivníka. Na rozdíl od [[konvenční zbraň|konvenčních zbraní]], jejichž účinek je založen na [[exploze|explozi]], [[kinetická energie|kinetické energii]] nebo [[oheň|ohni]], působí chemické zbraně na [[fyziologie|fyziologické]] procesy v [[organismus|organismu]]. Jejich použití je regulováno a ve většině případů zakázáno mezinárodním právem, především [[Úmluva o chemických zbraních|Úmluvou o chemických zbraních]] z roku 1993.

Do kategorie chemických zbraní spadají jak samotné bojové chemické látky, tak i munice a zařízení určená k jejich šíření, jako jsou [[dělostřelecký granát|dělostřelecké granáty]], [[letecká puma|letecké pumy]], [[raketa|rakety]] nebo rozprašovací zařízení. Jejich účinky mohou být okamžité a smrtící, nebo dlouhodobé, způsobující chronická onemocnění a poškození [[životní prostředí|životního prostředí]].

== 📜 Historie ==
Ačkoliv používání jedů a zápalných směsí ve válkách je známo již od [[starověk]]u, moderní éra chemických zbraní začala během [[první světová válka|první světové války]].

=== ⚔️ První světová válka ===
První masivní použití chemických zbraní se odehrálo [[22. duben|22. dubna]] [[1915]] během [[Druhá bitva u Yper|druhé bitvy u Yper]], kdy německá armáda vypustila na pozice francouzských a alžírských vojáků přibližně 168 tun [[chlor]]u. Žlutozelený mrak plynu způsobil paniku, tisíce obětí a dočasný průlom fronty. Tento útok odstartoval závod v chemickém zbrojení.

Brzy následovalo zavedení dalších, účinnějších látek:
* '''[[Fosgen]]''': Poprvé použit v prosinci 1915, byl mnohem jedovatější než chlor a způsoboval otok plic. Byl zodpovědný za přibližně 85 % všech úmrtí způsobených chemickými zbraněmi během války.
* '''[[Yperit]]''' (hořčičný plyn): Poprvé nasazen Němci v červenci 1917. Tato zpuchýřující látka způsobovala těžké poleptání kůže, očí a dýchacích cest. Na rozdíl od chloru a fosgenu působil i na nechráněnou pokožku a kontaminoval terén na dlouhé dny i týdny.

Během války bylo použito více než 124 000 tun asi 30 různých chemických látek, které způsobily odhadem 1,3 milionu zranění a přes 90 000 úmrtí.

=== 🕊️ Meziválečné období a Ženevský protokol ===
Hrůzné zkušenosti z první světové války vedly k mezinárodní snaze o zákaz chemické války. Výsledkem byl [[Ženevský protokol]] z roku 1925, který zakazoval použití dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a bakteriologických metod ve válce. Protokol však nezakazoval vývoj, výrobu a skladování těchto zbraní, což vedlo k tomu, že mnoho států si ponechalo své arzenály jako odstrašující prostředek.

=== 💣 Druhá světová válka ===
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] nedošlo k masovému nasazení chemických zbraní na bojištích v [[Evropa|Evropě]], a to především ze strachu z odvety. Všechny hlavní mocnosti však disponovaly obrovskými zásobami a pokračovaly ve vývoji.

Klíčovým pokrokem byl objev nervově paralytických látek v [[Nacistické Německo|Německu]]. V roce 1936 syntetizoval [[Gerhard Schrader]] látku '''[[Tabun]]''', následovanou ještě toxičtějším '''[[Sarin]]em''' (1938) a '''[[Soman]]em''' (1944). Tyto látky byly řádově účinnější než cokoliv, co bylo známo z první světové války. Nacistický režim je však na frontě nikdy nepoužil, ale zneužil [[kyanovodík]] (pod názvem [[Cyklon B]]) k masovému vraždění v [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborech]].

[[Japonské císařství|Japonsko]] naopak chemické zbraně, včetně yperitu a lewisitu, opakovaně nasadilo proti čínským vojskům i civilistům během [[Druhá čínsko-japonská válka|války v Číně]].

=== 🥶 Studená válka ===
Během [[studená válka|studené války]] se chemické zbrojení stalo součástí soupeření mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Obě supervelmoci nashromáždily masivní arzenály, které čítaly desítky tisíc tun bojových chemických látek. V tomto období byly vyvinuty nové, ještě účinnější nervově paralytické látky, tzv. '''V-série''', z nichž nejznámější je '''[[VX]]''', vyvinutá ve [[Spojené království|Velké Británii]] v 50. letech. V Sovětském svazu byl v 70. a 80. letech vyvinut program "Foliant", jehož výsledkem byly tzv. binární chemické zbraně a látky čtvrté generace, známé jako '''[[Novičok]]'''.

=== 🇮🇷 Válka v Iráku a Íránu (1980–1988) ===
[[Irák]] pod vedením [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] masivně a opakovaně nasadil chemické zbraně během [[Válka v Iráku a Íránu|války s Íránem]]. Používal především [[yperit]] a [[tabun]] proti íránským vojákům, kteří často neměli dostatečnou ochranu. V roce 1988 irácký režim použil chemické zbraně (směs yperitu, sarinu a tabunu) proti vlastním kurdským obyvatelům při [[Chemický útok v Halabdže|útoku na město Halabdža]], kde zahynulo přibližně 5 000 civilistů.

=== 🇯🇵 Teroristické útoky ===
V 90. letech se ukázalo, že chemické zbraně mohou být zneužity i [[terorismus|teroristickými skupinami]]. Japonská sekta [[Óm šinrikjó]] provedla dva významné útoky:
* [[1994]]: Útok [[sarin]]em ve městě [[Macumoto]], který zabil 8 lidí.
* [[1995]]: [[Útok sarinem v tokijském metru]], při kterém bylo zabito 13 lidí a více než 6 000 bylo zraněno.

=== 🇸🇾 Občanská válka v Sýrii ===
Během [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v Sýrii]], která začala v roce 2011, byly chemické zbraně opakovaně použity. Nejznámějším případem je [[Chemický útok v Ghútě|útok sarinem v Ghútě]] v srpnu 2013, který si vyžádal stovky obětí. Následně [[Sýrie]] přistoupila k Úmluvě o chemických zbraních a pod mezinárodním dohledem proběhla likvidace jejího deklarovaného chemického arzenálu. Přesto i v dalších letech docházelo k menším útokům, často s použitím [[chlor]]u.

== ⚙️ Klasifikace a typy ==
Bojové chemické látky se dělí do několika skupin podle jejich fyziologického účinku na organismus.

=== 🧠 Nervově paralytické látky ===
Jsou to nejúčinnější a nejnebezpečnější chemické zbraně. Jsou to [[organofosfáty]], které narušují přenos nervových vzruchů tím, že inhibují enzym [[acetylcholinesteráza]]. To vede k hromadění [[acetylcholin]]u, což způsobuje křeče, selhání dýchání a smrt. Působí při vdechnutí i při kontaktu s pokožkou.
* '''G-série:''' [[Tabun]] (GA), [[Sarin]] (GB), [[Soman]] (GD)
* '''V-série:''' [[VX]]
* '''Novičoky:''' Látky vyvinuté v SSSR/Rusku (např. A-232)

=== ☣️ Zpuchýřující látky ===
Tyto látky způsobují těžké poleptání a puchýře na kůži, očích a sliznicích dýchacího ústrojí. Mají často zpožděný účinek, příznaky se mohou objevit až po několika hodinách.
* '''[[Yperit]]''' (hořčičný plyn, HD): Olejovitá kapalina s česnekovým zápachem. Způsobuje poškození [[DNA]].
* '''[[Lewisit]]''' (L): Látka na bázi [[arsen]]u, působí rychleji než yperit.

=== 🩸 Dusivé látky ===
Působí především na dýchací systém, kde poškozují plicní tkáň a způsobují [[otok plic]], což vede k udušení.
* '''[[Chlor]]''' (Cl): Žlutozelený plyn, těžší než vzduch.
* '''[[Fosgen]]''' (CG): Bezbarvý plyn se zápachem po zatuchlém seně. Je mnohem toxičtější než chlor.

=== 🩸 Látky ovlivňující krev ===
Tyto látky narušují schopnost krve přenášet [[kyslík]]. Způsobují vnitřní udušení na buněčné úrovni.
* '''[[Kyanovodík]]''' (AC): Velmi rychle působící jed se zápachem po hořkých mandlích.
* '''Chlorkyan''' (CK)

=== 😵 Zneschopňující látky ===
Jejich cílem není primárně usmrtit, ale dočasně vyřadit vojáky z boje. Mohou způsobovat halucinace, dezorientaci, ztrátu koordinace nebo spánek.
* '''Látka BZ''': [[Anticholinergikum|Anticholinergní]] látka způsobující halucinace a delirium.
* '''[[LSD]]''': Bylo zkoumáno pro vojenské účely, ale pro svou nepředvídatelnost se neosvědčilo.

=== 🌶️ Dráždivé látky (Riot Control Agents) ===
Tyto látky způsobují dočasné podráždění očí, kůže a dýchacích cest. Běžně se používají pro potlačování nepokojů (tzv. [[slzný plyn]]). Jejich použití ve válce je Úmluvou o chemických zbraních zakázáno.
* '''Látka CS''' (2-chlorbenzylidenmalononitril)
* '''[[Kapsaicin]]''' (účinná látka v pepřových sprejích)

== 🌍 Mezinárodní právo a kontrola ==
Snahy o mezinárodní kontrolu chemických zbraní mají dlouhou historii, ale klíčovým dokumentem je Úmluva o chemických zbraních.

=== 📜 Ženevský protokol (1925) ===
Zakázal použití chemických a bakteriologických zbraní ve válce, ale nikoli jejich vývoj, výrobu a skladování. Mnoho zemí si ponechalo právo na odvetný úder.

=== 📜 Úmluva o chemických zbraních (CWC) ===
Podepsána v roce [[1993]], v platnost vstoupila v roce [[1997]]. Jedná se o komplexní odzbrojovací dohodu, která zakazuje:
* Vývoj, výrobu, získávání, skladování a transfer chemických zbraní.
* Použití chemických zbraní.
* Vojenské přípravy na použití chemických zbraní.

Signatářské státy se zavázaly zničit veškeré své zásoby chemických zbraní a výrobní zařízení pod mezinárodním dohledem. K roku 2025 k úmluvě přistoupilo 193 států, což pokrývá většinu světové populace. Mimo úmluvu stojí například [[Egypt]], [[Severní Korea]] a [[Jižní Súdán]].

=== 🏢 Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ===
[[Organizace pro zákaz chemických zbraní]] (OPCW) se sídlem v [[Haag]]u je implementačním orgánem Úmluvy. Dohlíží na ničení deklarovaných arzenálů, provádí inspekce v chemickém průmyslu a vyšetřuje údajná použití chemických zbraní. V roce [[2013]] obdržela [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]].

== 🛡️ Ochrana a dekontaminace ==
Ochrana před chemickými zbraněmi je komplexní a zahrnuje individuální i kolektivní opatření.

=== 😷 Osobní ochranné prostředky ===
Základem individuální ochrany je [[plynová maska]] a ochranný oděv.
* '''Plynová maska:''' Chrání dýchací cesty, oči a obličej. Skládá se z lícnice, průzorů a filtru, který zachycuje toxické částice a plyny pomocí [[aktivní uhlí|aktivního uhlí]] a dalších sorbentů.
* '''Ochranný oděv:''' Celotělový oblek z neprodyšného materiálu (např. butylová pryž) nebo s filtrační vrstvou (např. s aktivním uhlím), který brání kontaktu nebezpečných látek s pokožkou.

=== 🧪 Detekce a dekontaminace ===
* '''Detekce:''' K včasnému varování slouží chemické detektory, od jednoduchých detekčních papírků, které mění barvu, až po sofistikované elektronické analyzátory.
* '''Dekontaminace:''' Proces odstraňování nebo neutralizace nebezpečných látek z osob, vybavení a terénu. Používají se k tomu speciální chemické směsi (např. na bázi [[chlornan vápenatý|chlornanu vápenatého]] nebo jiných oxidačních činidel) a voda.

== 💡 Pro laiky: Jak fungují? ==
Představte si chemické zbraně jako klíče, které se snaží odemknout a rozbít zámky ve vašem těle. Každý typ zbraně má jiný klíč a míří na jiný zámek.

* '''Nervově paralytické látky (např. Sarin):''' Vaše svaly fungují na základě signálů od nervů. Po každém signálu "stáhni se" přijde signál "uvolni se", který zajišťuje speciální "uklízecí" enzym. Sarin tento enzym zablokuje. Svaly tak dostávají neustálý signál "stáhni se" a nikdy se neuvolní. To vede k silným křečím po celém těle, včetně dýchacích svalů, což způsobí udušení. Je to jako kdyby někdo zalepil vypínač světla v poloze "zapnuto".

* '''Zpuchýřující látky (např. Yperit):''' Tato látka je jako mikroskopický vandal, který ničí [[DNA]] ve vašich buňkách. Když se dostane na kůži nebo do plic, začne poškozovat genetický kód buněk. Tělo na to reaguje silným zánětem, buňky začnou odumírat a vytvářet tekutinou naplněné, bolestivé puchýře. Je to pomalý a bolestivý proces.

* '''Dusivé látky (např. Chlor):''' Představte si vaše plíce jako jemnou houbu, která předává kyslík do krve. Chlor, když ho vdechnete, reaguje s vodou ve vašich plicích a vytváří [[kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]]. Ta doslova rozleptá jemnou tkáň plic. Tělo se brání tím, že do poškozených míst začne pumpovat tekutinu. Plíce se tak zaplaví a člověk se utopí "na suchu".

== 🔗 Související články ==
* [[Zbraň hromadného ničení]]
* [[Biologická zbraň]]
* [[Jaderná zbraň]]
* [[Úmluva o chemických zbraních]]
* [[Organizace pro zákaz chemických zbraní]]
* [[První světová válka]]
* [[Sarin]]
* [[Yperit]]
* [[VX (látka)]]
* [[Novičok]]
* [[Chemický útok v Halabdže]]
* [[Útok sarinem v tokijském metru]]

{{DEFAULTSORT:Chemicke zbrane}}
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}
[[Kategorie:Zbraně hromadného ničení]]
[[Kategorie:Chemické zbraně]]
[[Kategorie:Válečnictví]]
[[Kategorie:Mezinárodní právo]]
[[Kategorie:Historie vojenství]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]