Zobrazení zdroje stránky Buněčné jádro

{{Infobox - organela
| název = Buněčné jádro
| obrázek = Diag cell nucleus.svg
| popisek = Schéma typického interfázního jádra živočišné buňky
| typ = [[Eukaryota]]
| výskyt = Většina [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]] (s výjimkami jako zralé [[červená krvinka|červené krvinky]])
| funkce = Uchovávání a ochrana [[genetická informace|genetické informace]] ([[DNA]]), řízení [[genová exprese|genové exprese]], [[replikace DNA|replikace]], [[transkripce (DNA)|transkripce]]
| hlavní_části = [[Jaderný obal]], [[Chromatin]], [[Jadérko]]
}}
'''Buněčné jádro''' (latinsky '''nucleus''', řecky '''karyon''') je klíčová a obvykle největší [[organela]] ve většině [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]]. Jeho primární funkcí je uchovávat a chránit drtivou většinu [[genetická informace|genetické informace]] buňky, která je uložena v molekulách [[DNA]]. Jádro řídí činnost celé buňky prostřednictvím regulace [[genová exprese|genové exprese]].

Jedná se o komplexní strukturu obalenou dvěma membránami, která odděluje procesy [[transkripce (DNA)|transkripce]] (přepis DNA do [[RNA]]) od [[translace (biologie)|translace]] (překlad RNA do [[protein]]ů), což je charakteristickým znakem [[eukaryota|eukaryot]]. Uvnitř jádra se nachází [[chromatin]] (komplex DNA a proteinů) a specializovaná oblast zvaná [[jadérko]], kde dochází k syntéze [[ribozom]]ů. Typický průměr jádra se pohybuje mezi 5 a 10 mikrometry.

== 🔬 Struktura ==
Buněčné jádro se skládá z několika klíčových komponent, které společně zajišťují jeho funkci.

=== Jaderný obal ===
Jádro je od [[cytoplazma|cytoplazmy]] odděleno dvojitou membránou zvanou '''jaderný obal''' (karyolema).
* '''Vnější membrána''': Plynule přechází v [[endoplazmatické retikulum]] a na jejím povrchu se často nacházejí [[ribozom]]y.
* '''Vnitřní membrána''': Je zevnitř vyztužena sítí [[protein]]ových vláken zvanou '''jaderná lamina''', která poskytuje jádru mechanickou oporu a podílí se na organizaci [[chromatin]]u.
* '''Perinukleární prostor''': Prostor mezi vnější a vnitřní membránou, který je spojen s prostorem endoplazmatického retikula.

=== Jaderné póry ===
Jaderný obal není souvislý, ale je prostoupen tisíci '''jadernými póry'''. Tyto póry jsou tvořeny složitými proteinovými komplexy (NPC - Nuclear Pore Complex) a fungují jako selektivní brány, které regulují transport molekul mezi jádrem a cytoplazmou. Umožňují import proteinů (např. [[histon]]ů a [[DNA polymeráza|polymeráz]]) do jádra a export [[RNA]] molekul a ribozomálních podjednotek z jádra. Za sekundu může jedním pórem projít až 1000 makromolekul.

=== Chromatin ===
Uvnitř jádra se nachází '''[[chromatin]]''', což je komplex [[DNA]] a [[protein]]ů, především [[histon]]ů. DNA v lidské buňce je dlouhá přibližně 2 metry, a proto musí být efektivně sbalena, aby se vešla do jádra o průměru několika mikrometrů. Histony tvoří struktury zvané [[nukleozom]]y, kolem kterých je DNA ovinuta, což je první úroveň jejího sbalení.
Rozlišujeme dva typy chromatinu:
* '''Euchromatin''': Méně kondenzovaná, transkripčně aktivní forma chromatinu. Geny v této oblasti jsou přístupné pro přepis.
* '''Heterochromatin''': Silně kondenzovaná, transkripčně neaktivní forma. Obsahuje geny, které buňka momentálně nevyužívá, nebo repetitivní sekvence DNA.

Během [[buněčné dělení|buněčného dělení]] se chromatin dále kondenzuje a organizuje do viditelných struktur zvaných [[chromozom]]y.

=== Jadérko ===
'''[[Jadérko]]''' (nucleolus) je hustá, neohraničená struktura uvnitř jádra, která je viditelná v [[interfáze|interfázi]]. Není obaleno membránou. Je hlavním místem syntézy [[ribozomální RNA]] (rRNA) a sestavování ribozomálních podjednotek. Buňky s vysokou úrovní syntézy proteinů mívají větší a početnější jadérka. Během [[mitóza|mitózy]] se jadérko dočasně rozpadá a po dokončení dělení se v dceřiných buňkách opět formuje.

== 🧬 Funkce ==
Jádro je řídícím centrem buňky s několika zásadními funkcemi.

=== 💾 Uchovávání genetické informace ===
Hlavní funkcí jádra je ochrana a údržba [[genom]]u buňky. Dvojitá membrána chrání křehkou [[DNA]] před mechanickým poškozením a před enzymy v [[cytoplazma|cytoplazmě]].

=== 📜 Regulace genové exprese ===
Jádro kontroluje, které [[gen]]y jsou v daném čase aktivní (transkribované) a které ne. Tím řídí syntézu [[protein]]ů a specializaci [[buňka|buňky]], její [[metabolismus]] a reakce na vnější podněty. Oddělení [[transkripce (DNA)|transkripce]] v jádře od [[translace (biologie)|translace]] v cytoplazmě umožňuje komplexní úpravy [[RNA]] (např. [[splicing]]), které jsou typické pro [[eukaryota|eukaryota]].

=== 🔄 Replikace a dělení ===
Před [[buněčné dělení|buněčným dělením]] musí buňka zkopírovat veškerou svou [[DNA]] v procesu zvaném [[replikace DNA]]. Tento proces probíhá uvnitř jádra. Během [[mitóza|mitózy]] se jaderný obal rozpadá, aby se [[chromozom]]y mohly rozdělit do dvou dceřiných buněk, a následně se v nových buňkách opět vytváří.

== ⏳ Historie objevu ==
Buněčné jádro bylo první objevenou [[organela|organelou]].
* '''Antoni van Leeuwenhoek''' (konec 17. století): Jako první pozoroval strukturu připomínající jádro v červených krvinkách lososa.
* '''Robert Brown''' (1831): Skotský botanik jako první podrobně popsal jádro v buňkách [[orchidej]]í a dal mu jméno "nucleus". Jeho funkci však ještě neznal.
* '''Matthias Schleiden''' (1838): Navrhl, že jádro hraje roli v rozmnožování buněk, a nazval ho "cytoblast".
* '''Oscar Hertwig''' (1876): Při studiu oplození [[ježovky|ježovek]] pozoroval fúzi jader [[spermie]] a [[vajíčko|vajíčka]], což vedlo k pochopení role jádra v [[dědičnost]]i.

== 🧒 Pro laiky ==
Představte si buňku jako obrovské a složité město. '''Buněčné jádro''' je v tomto městě radnice a zároveň hlavní knihovna s archivem.

Uvnitř této radnice jsou uloženy všechny nejdůležitější plány a návody na stavbu a provoz celého města – to je naše [[DNA]]. Tyto plány jsou tak cenné, že nesmí nikdy opustit budovu radnice.

Když nějaká továrna ve městě (například továrna na výrobu energie nebo stavebních dílů) potřebuje návod, jak něco vyrobit, pošle do radnice poslíčka. Úředník v radnici (enzym) najde správný plán ([[gen]]), okopíruje ho na speciální papír ([[RNA]]) a tuto kopii předá poslíčkovi. Poslíček s kopií opustí radnici střeženými dveřmi ([[jaderný pór]]) a donese ji do továrny ([[ribozom]]), kde podle ní dělníci vyrobí, co je potřeba ([[protein]]).

Radnice tak nejenže bezpečně uchovává originální plány, ale také řídí, které kopie se kdy a kam pošlou, a tím kontroluje veškeré dění v celém městě.

== 💡 Zajímavosti ==
* Většina buněk má jedno jádro, ale existují výjimky. Například buňky [[kosterní svalstvo|kosterní svaloviny]] jsou mnohojaderné, zatímco zralé [[červená krvinka|červené krvinky]] savců žádné jádro nemají.
* Velikost jádra se může měnit v závislosti na fázi [[buněčný cyklus|buněčného cyklu]].
* Některé [[bakterie]] rodu ''Gemmata'' mají svou DNA také obalenou membránou, což připomíná primitivní jádro, ale nejedná se o pravé eukaryotické jádro.

== Zdroje ==
[https://www.wikiskripta.eu/w/Buněčné_jádro WikiSkripta]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Buněčné_jádro Wikipedie]
[https://www.stefajir.cz/bunecne-jadro Stefajir.cz]
[https://www.genome.gov/genetics-glossary/Chromatin Genome.gov]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadérko Wikipedie - Jadérko]
[https://www.medvik.cz/link/bmc19003509 Medvik - Jaderný pór]
[https://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.min.html?p=j010 Slovník biochemických pojmů]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaderný_pór Wikipedie - Jaderný pór]
[https://www.stefajir.cz/jaderko Stefajir.cz - Jadérko]
[https://iforum.cuni.cz/IFORUM-5012.html iForum UK]
[https://www.wikiskripta.eu/w/Chromatin WikiSkripta - Chromatin]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaderná_membrána Wikipedie - Jaderná membrána]
[https://medschool.cuanschutz.edu/biochemistry/research-and-academics/research/chromatin-and-chromosome-biology CU School of Medicine]
[https://www.biomach.cz/biologie-bunky/chromosomy Biomach.cz]
[https://www.akademon.cz/clanek.phtml?id=2005012502 Akademon.cz]
[https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2002/cislo-1/bunecne-jadro.html Časopis Vesmír]
[https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olomoucti-vedci-odhalili-dalkove-ovladani-genu-v-jecmeni-pomuze-to-slechtitelstvi Ekolist.cz]

{{DEFAULTSORT:Buněčné jádro}}
[[Kategorie:Buněčná biologie]]
[[Kategorie:Organely]]
[[Kategorie:Genetika]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]
```