Zobrazení zdroje stránky Babylóňané

{{K rozšíření}}
{{Infobox Starověký stát
| název = Babylónie
| původní název = Māt Akkadī (Země Akkadská)
| obrázek = Ishtar Gate at the Pergamon Museum in Berlin.jpg
| popisek = Rekonstrukce [[Ištařina brána|Ištařiny brány]] v [[Pergamonmuseum|Pergamonském muzeu]] v [[Berlín]]ě
| mapa = Map of Babylonia.svg
| popisek mapy = Přibližný rozsah Babylónie v různých historických obdobích
| hlavní město = [[Babylon]]
| jazyky = [[Akkadština]] (babylonský dialekt), [[Sumerština]] (liturgický jazyk), později [[Aramejština]]
| náboženství = Mezopotámské náboženství (kult [[Marduk]]a, [[Ištar]], [[Šamaš]]e a dalších)
| forma vlády = [[Absolutní monarchie]]
| hlava státu = Král (Lugal, Šarru)
| měna = [[Šekel]] (stříbro jako platidlo)
| období = [[Doba bronzová]] až [[Doba železná]]
| událost1 = Založení První dynastie
| datum1 = cca [[1894 př. n. l.]]
| událost2 = Vláda [[Chammurapi]]ho
| datum2 = cca [[1792 př. n. l.]] – [[1750 př. n. l.]]
| událost3 = Pád Starobabylonské říše
| datum3 = cca [[1595 př. n. l.]]
| událost4 = Vznik Novobabylonské říše
| datum4 = [[626 př. n. l.]]
| událost5 = Vláda [[Nebukadnesar II.|Nebukadnesara II.]]
| datum5 = [[605 př. n. l.]] – [[562 př. n. l.]]
| zánik = Dobytí [[Kýros II. Veliký|Kýrem Velikým]]
| datum zániku = [[539 př. n. l.]]
| předchůdce1 = [[Sumersko-akkadská říše]]
| předchůdce2 = [[Novoasyrská říše]]
| nástupce1 = [[Kassité]]
| nástupce2 = [[Achaimenovská říše]]
}}

'''Babylóňané''' byli starověký, [[Akkadština|akkadsky]] mluvící [[Semité|semitský]] národ, který obýval centrální a jižní [[Mezopotámie|Mezopotámii]] (dnešní [[Irák]]). Jejich civilizace, soustředěná kolem města [[Babylon]], dominovala regionu ve dvou významných obdobích: během Starobabylonské říše a později během Novobabylonské říše. Babylóňané jsou známí pro své monumentální úspěchy v oblasti práva, [[astronomie]], [[matematika|matematiky]] a [[architektura|architektury]]. Jejich kultura a vědění zásadně ovlivnily sousední národy a zanechaly trvalý odkaz v dějinách lidstva.

== 📜 Historie ==
Dějiny Babylónie se tradičně dělí na několik klíčových období, přičemž nejvýznamnější jsou Starobabylonská a Novobabylonská říše.

=== 🏛️ Vzestup a Starobabylonská říše (cca 1894–1595 př. n. l.) ===
Po pádu [[Třetí dynastie z Uru|třetí urské dynastie]] a konci sumerské nadvlády se do Mezopotámie začaly stěhovat [[Amorejci|amorejské]] kmeny. Jeden z amorejských náčelníků, Sumu-abum, založil kolem roku [[1894 př. n. l.]] v dosud nepříliš významném městě Babyloně vlastní dynastii. Jeho nástupci postupně rozšiřovali vliv města, ale skutečným tvůrcem říše se stal až šestý král této dynastie, '''[[Chammurapi]]''' (vládl cca [[1792 př. n. l.]] – [[1750 př. n. l.]]).

Chammurapi byl geniální stratég, diplomat a administrátor. Během své dlouhé vlády si postupně podmanil ostatní městské státy v Mezopotámii, včetně mocných rivalů jako [[Larsa]], [[Ešnunna]] a [[Mari]]. Tím sjednotil celou jižní a střední Mezopotámii pod vládou Babylonu. Jeho nejznámějším odkazem je [[Chammurapiho zákoník]], jedna z nejstarších a nejlépe zachovaných sbírek zákonů na světě, vytesaná na dioritové stéle. Tento zákoník stanovoval pravidla pro obchod, rodinu, majetek a tresty za zločiny, často na principu ''[[Lex talionis]]'' ("oko za oko").

Po Chammurapiho smrti začala moc říše postupně upadat. Jeho nástupci čelili vnitřním vzpourám a vnějším tlakům, zejména ze strany [[Kassité|Kassitů]] z pohoří [[Zagros]] a národa z Přímoří na jihu. Definitivní konec Starobabylonské říši přinesl v roce [[1595 př. n. l.]] nájezd [[Chetité|chetitského]] krále [[Muršili I.]], který dobyl a vyplenil Babylon.

=== 🛡️ Období úpadku a cizí nadvlády (cca 1595–626 př. n. l.) ===
Po chetitském nájezdu ovládli Babylónii na téměř 400 let [[Kassité]]. Přestože byli cizího původu, do značné míry přijali babylonskou kulturu, jazyk i náboženství a zajistili zemi období relativní stability. Během této doby se na severu Mezopotámie zformovala mocná [[Asýrie|Asyrská říše]], která se stala hlavním rivalem Babylónie.

Od 12. století [[př. n. l.]] byla Babylónie opakovaně cílem asyrských vojenských tažení a často se nacházela v podřízeném, vazalském postavení. Asyrští králové jako [[Tiglatpilesar III.]] nebo [[Sinacherib]] vedli proti Babylonu tvrdé kampaně. Sinacherib dokonce v roce [[689 př. n. l.]] nechal Babylon po povstání zcela zničit. Jeho nástupce [[Asarhaddon]] však město nechal znovu vybudovat, protože si uvědomoval jeho obrovský kulturní a náboženský význam.

=== ✨ Novobabylonská (Chaldejská) říše (626–539 př. n. l.) ===
Nové období slávy přišlo s pádem [[Novoasyrská říše|Novoasyrské říše]]. V roce [[626 př. n. l.]] se [[Chaldejci|chaldejský]] vůdce [[Nabopolassar]] zmocnil babylonského trůnu a úspěšně se vzbouřil proti Asyřanům. Ve spojenectví s [[Médové|Médy]] dobyl asyrská hlavní města [[Aššur]] a [[Ninive]] ([[612 př. n. l.]]), čímž asyrskou říši definitivně zničil.

Jeho syn, '''[[Nebukadnesar II.]]''' (vládl [[605 př. n. l.]] – [[562 př. n. l.]]), je považován za největšího vládce Novobabylonské říše. Byl to schopný vojevůdce, který rozšířil říši na západ, ovládl [[Sýrie|Sýrii]] a [[Palestina|Palestinu]] a dvakrát dobyl [[Jeruzalém]]. Po druhém dobytí v roce [[586 př. n. l.]] zničil [[Šalamounův chrám]] a odvedl velkou část židovského obyvatelstva do tzv. [[Babylonské zajetí|babylonského zajetí]].

Nebukadnesar II. se proslavil také jako velký stavitel. Přeměnil Babylon v nejvelkolepější město tehdejšího světa. Nechal postavit mohutné hradby, slavnou [[Ištařina brána|Ištařinu bránu]] zdobenou glazovanými cihlami, chrámový komplex Esagila s [[zikkurat]]em [[Etemenanki]] (inspirace pro biblickou [[Babylonská věž|Babylonskou věž]]) a údajně i [[Semiramidiny visuté zahrady]], jeden ze [[Sedm divů světa|sedmi divů starověkého světa]].

=== 📉 Pád Babylonu ===
Po Nebukadnesarově smrti nastalo období politické nestability a rychlého střídání slabých vládců. Poslední babylonský král, [[Nabonid]], se dostal do konfliktu s mocným kněžstvem boha [[Marduk]]a, protože upřednostňoval kult měsíčního boha [[Sín]]a. Mezitím na východě vzrostla moc [[Perská říše|Perské říše]] pod vedením [[Kýros II. Veliký|Kýra Velikého]]. V roce [[539 př. n. l.]] perská armáda téměř bez boje vstoupila do Babylonu. Kýros se prezentoval jako osvoboditel a obnovitel Mardukova kultu a ukončil tak existenci nezávislé Babylónie. Babylónie se stala satrapií [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]].

== 🏛️ Společnost a vláda ==
Babylonská společnost byla přísně hierarchická. Na vrcholu stál král, který byl považován za zástupce bohů na zemi a měl absolutní moc.
* '''Awílum''' (člověk): Horní vrstva svobodných občanů, zahrnující královskou rodinu, kněze, vysoké úředníky, vojenské velitele a bohaté vlastníky půdy. Měli největší práva, ale také nejpřísnější tresty v případě provinění.
* '''Muškénum''' (poddaný): Střední vrstva svobodných občanů, jako byli řemeslníci, obchodníci a zemědělci. Měli méně práv než awílové, ale byli chráněni zákonem.
* '''Wardum''' (otrok): Nejnižší vrstva společnosti. Otroci byli považováni za majetek a mohli být kupováni a prodáváni. Mohli být válečnými zajatci, dlužníky nebo se do otroctví narodili. Zákon jim však přiznával určitá práva, například mohli vlastnit majetek a vykoupit se na svobodu.

Základem ekonomiky bylo [[zemědělství]], které bylo závislé na propracovaném systému zavlažovacích kanálů napájených řekami [[Eufrat]] a [[Tigris]]. Pěstoval se především [[ječmen]], [[pšenice]], [[sezam]] a [[datlovník]]. Důležitou roli hrál také dálkový obchod. Babylóňané dováželi [[dřevo]], [[kovy]] a [[kámen]], které v Mezopotámii chyběly, a vyváželi zemědělské přebytky a řemeslné výrobky.

== 🔬 Věda a kultura ==
Babylóňané byli dědici sumerské a akkadské kultury, kterou dále rozvinuli a obohatili.

=== ✍️ Písmo a literatura ===
Používali [[klínové písmo]], které ryli rákosovými pisátky do hliněných tabulek. Vytvořili rozsáhlou literaturu, která zahrnovala mýty, eposy, hymny, modlitby, vědecké texty i administrativní záznamy. Ačkoliv nejznámější dílo, [[Epos o Gilgamešovi]], má sumerské kořeny, jeho nejúplnější verze pochází právě z babylonského období. Dalším významným dílem je kosmogonický mýtus [[Enúma eliš]], který oslavuje stvoření světa a vzestup boha Marduka.

=== 🔭 Astronomie a matematika ===
Babylónští kněží a písaři byli vynikajícími astronomy. Systematicky pozorovali noční oblohu, zaznamenávali pohyby [[planeta|planet]], [[Měsíc]]e a [[hvězda|hvězd]]. Dokázali předpovídat [[zatmění Slunce|zatmění Slunce]] i [[zatmění Měsíce|Měsíce]]. Rozdělili rok na 12 měsíců, týden na 7 dní a den na 24 hodin. Vytvořili také [[zvířetník]] (zodiak) a položili základy [[astrologie]].

Jejich astronomické úspěchy byly možné díky pokročilé matematice. Používali [[Šedesátková soustava|šedesátkovou (sexagesimální) soustavu]], jejíž pozůstatky dodnes používáme při měření času (60 sekund, 60 minut) a úhlů (360 stupňů v kruhu). Znali [[Pythagorova věta|Pythagorovu větu]] dlouho před Pythagorem, uměli řešit kvadratické rovnice a vypočítali hodnotu [[Ludolfovo číslo|čísla pí (π)]] s pozoruhodnou přesností.

== 🙏 Náboženství ==
Babylonské náboženství bylo [[polyteismus|polyteistické]] s obrovským panteonem bohů a bohyň, z nichž mnozí byli převzati od Sumerů. Každé město mělo svého patrona. S politickým vzestupem Babylonu se jeho městský bůh '''[[Marduk]]''' stal hlavním bohem celého panteonu. Byl považován za krále bohů, stvořitele světa a udržovatele řádu. Mezi další významné bohy patřili:
* [[Ištar]] (sumerská Inanna) – bohyně lásky, plodnosti a války.
* [[Šamaš]] (sumerský Utu) – bůh slunce a spravedlnosti.
* [[Sín]] (sumerský Nanna) – bůh měsíce.
* [[Ea]] (sumerský Enki) – bůh moudrosti a sladkých vod.

Náboženský život se soustředil kolem chrámů a zikkuratů. Babylóňané věřili, že osud lidí je určen vůlí bohů, a proto se snažili jejich záměry zjistit pomocí [[věštění]], například z vnitřností obětovaných zvířat (hepatoskopie) nebo z nebeských jevů.

== ✨ Odkaz ==
Civilizace Babylóňanů zanechala hlubokou a trvalou stopu v dějinách. Jejich poznatky v astronomii a matematice převzali a dále rozvinuli [[Starověké Řecko|Řekové]] a jejich prostřednictvím se staly součástí západní vědy. Šedesátková soustava pro měření času a úhlů je toho nejzřetelnějším příkladem. Jejich právní systém, ztělesněný Chammurapiho zákoníkem, ovlivnil koncept psaného práva.

Babylon a jeho vládci také hrají významnou roli v [[Bible|Bibli]], zejména ve [[Starý zákon|Starém zákoně]]. Příběhy o [[Babylonská věž|Babylonské věži]], zničení Jeruzaléma Nebukadnesarem II. a babylonském zajetí Židů se staly nedílnou součástí židovské a křesťanské tradice a formovaly obraz Babylonu jako symbolu pýchy, útlaku a hříchu.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Klínové písmo:''' Písmo, které vypadalo jako otisky malých klínků do měkkých hliněných tabulek. Bylo to jedno z prvních písem na světě a používalo se pro vše od nákupních seznamů po velké literární eposy.
* '''Zikkurat:''' Obrovská stupňovitá věž z cihel, která stála uprostřed města a na jejímž vrcholu byl chrám. Babylóňané věřili, že je to schodiště, po kterém mohou bohové sestupovat na zem. Nejslavnější byl zikkurat v Babylonu, který je považován za předlohu biblické Babylonské věže.
* '''Chammurapiho zákoník:''' Jeden z nejstarších a nejúplnějších souborů zákonů. Proslavil se principem "oko za oko, zub za zub". To znamenalo, že trest měl odpovídat zločinu, ale neplatilo to pro všechny stejně – trest pro šlechtice byl jiný než trest pro otroka za stejný prohřešek.
* '''Šedesátková soustava:''' Způsob počítání založený na čísle 60. Díky Babylóňanům máme dodnes 60 minut v hodině, 60 sekund v minutě a 360 stupňů v kruhu. Byla to pro ně velmi praktická soustava, protože číslo 60 je dělitelné mnoha jinými čísly.

{{DEFAULTSORT:Babylonane}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Starověké civilizace]]
[[Kategorie:Mezopotámie]]
[[Kategorie:Dějiny Iráku]]
[[Kategorie:Babylonie]]
[[Kategorie:Starověký Blízký východ]]
[[Kategorie:Semitské národy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]