Zobrazení zdroje stránky Astronomická jednotka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Veličina
| název = Astronomická jednotka
| obrázek = Astronomical unit.svg
| popisek = Schematické znázornění astronomické jednotky (au) jako střední vzdálenosti Země od Slunce.
| značka = au, AU
| typ veličiny = [[délka|Délka]]
| definice = 149 597 870 700 [[metr|metrů]]
| v soustavě si = Není jednotkou [[Soustava SI|SI]], ale její použití je akceptováno.
| převod na si = 1 au = 149 597 870 700 m
| další převody = 1 [[světelný rok]] ≈ 63 241 au<br>1 [[parsek]] ≈ 206 265 au
}}
'''Astronomická jednotka''' (značka '''au''', mezinárodně také '''AU''') je jednotka délky, která se používá především v [[astronomie|astronomii]] pro měření vzdáleností ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]] a v jejím okolí. Od srpna [[2012]] je definována [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomickou unií]] (IAU) jako přesná hodnota '''149 597 870 700 [[metr]]ů'''.

Tato hodnota odpovídá přibližně střední vzdálenosti mezi [[Země|Zemí]] a [[Slunce|Sluncem]]. Použití této jednotky zjednodušuje výpočty a umožňuje lepší představu o rozměrech Sluneční soustavy. Například planeta [[Jupiter]] je od Slunce vzdálena přibližně 5,2 au, což je srozumitelnější údaj než přibližně 778 milionů [[kilometr]]ů.

== 📜 Historie a definice ==
Pojem vzdálenosti Země-Slunce jako základní měřítko vesmíru je starý několik staletí. Snahy o její změření byly klíčovým úkolem astronomie.

=== 🏛️ První pokusy ===
První známé pokusy o určení této vzdálenosti pocházejí již z antického [[Řecko|Řecka]]. [[Aristarchos ze Samu]] ve 3. století př. n. l. se pokusil vypočítat poměr vzdáleností Země-Měsíc a Země-Slunce na základě měření úhlu mezi [[Měsíc]]em v první čtvrti a Sluncem. Jeho metoda byla teoreticky správná, ale tehdejší pozorovací technika neumožňovala dostatečnou přesnost a jeho výsledek byl značně podhodnocený.

=== 🔭 Přechody Venuše a paralaxa ===
Skutečný průlom nastal v 17. a 18. století. [[Johannes Kepler]] na začátku 17. století formuloval své [[Keplerovy zákony|zákony pohybu planet]], které popsaly relativní vzdálenosti planet od Slunce, ale stále chyběla absolutní hodnota v pozemských jednotkách.

Klíčovou metodou se stalo měření [[paralaxa|paralaxy]], tedy zdánlivého posunu objektu vůči pozadí při pozorování ze dvou různých míst. První relativně úspěšný odhad provedl [[Giovanni Domenico Cassini]] v roce [[1672]] pomocí paralaxy [[Mars]]u.

Ještě přesnější metodou, kterou navrhl [[Edmond Halley]], bylo pozorování [[přechod Venuše|přechodu Venuše]] přes sluneční disk z různých míst na Zemi. Pozorování přechodů v letech [[1761]] a [[1769]] se stala prvními velkými mezinárodními vědeckými projekty a vedla k výraznému zpřesnění hodnoty astronomické jednotky. Výpočty vedly k hodnotám okolo 150 milionů kilometrů.

=== 📡 Moderní měření a redefinice ===
Ve 20. století přinesly nejpřesnější měření radarové a laserové technologie. Vysíláním signálů k [[Venuše|Venuši]] a dalším tělesům a měřením doby, za kterou se odražený signál vrátil, bylo možné určit vzdálenosti s bezprecedentní přesností.

Původní definice astronomické jednotky byla založena na [[gravitační konstanta|Gaussově gravitační konstantě]] a [[Keplerovy zákony|třetím Keplerově zákoně]]. Byla to vzdálenost, na které by těleso zanedbatelné hmotnosti obíhalo nerušeně kolem Slunce s úhlovou rychlostí 0,01720209895 radiánů za den. Tato definice však byla závislá na hmotnosti Slunce, která se v čase nepatrně mění (Slunce ztrácí hmotu slunečním větrem), a byla také ovlivněna [[teorie relativity|relativistickými efekty]].

Proto [[Mezinárodní astronomická unie]] na svém valném shromáždění v [[Peking]]u v srpnu [[2012]] přijala novou, jednodušší definici. Astronomická jednotka byla stanovena jako pevná konstanta s přesnou hodnotou '''149 597 870 700 metrů'''. Tím se odstranily dřívější nejednoznačnosti a jednotka se stala nezávislou na aktuálních měřeních a hmotnosti Slunce.

== ⚙️ Přesná hodnota a použití ==
Přesná definovaná hodnota astronomické jednotky je:
* '''1 au = 149 597 870 700 m''' (přesně)
* 1 au ≈ 149,6 milionů [[kilometr|km]]
* 1 au ≈ 8,317 [[světelná minuta|světelných minut]]

Astronomická jednotka je ideální pro popis vzdáleností v rámci [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Pro mezihvězdné a mezigalaktické vzdálenosti se používají větší jednotky:
* '''[[Světelný rok]] (ly)''': Vzdálenost, kterou urazí [[světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za jeden [[juliánský rok]]. 1 ly ≈ 63 241 au.
* '''[[Parsek]] (pc)''': Vzdálenost, z níž se střední poloměr oběžné dráhy Země (1 au) jeví pod úhlem jedné [[oblouková vteřina|obloukové vteřiny]]. 1 pc ≈ 3,26 ly ≈ 206 265 au.

Použití au je standardem v [[nebeská mechanika|nebeské mechanice]] a při plánování misí [[kosmická sonda|kosmických sond]].

== 📊 Příklady vzdáleností v AU ==
Následující tabulka uvádí střední vzdálenosti vybraných objektů Sluneční soustavy od Slunce.

{| class="wikitable"
|+ Střední vzdálenosti objektů od Slunce
! Objekt
! Vzdálenost (au)
! Vzdálenost (miliony km)
|-
| [[Merkur]]
| 0,39
| 58
|-
| [[Venuše]]
| 0,72
| 108
|-
| [[Země]]
| 1,00
| 149,6
|-
| [[Mars]]
| 1,52
| 228
|-
| [[Pás planetek]] (střed)
| 2,7
| 404
|-
| [[Jupiter]]
| 5,20
| 778
|-
| [[Saturn]]
| 9,58
| 1 433
|-
| [[Uran]]
| 19,22
| 2 875
|-
| [[Neptun]]
| 30,10
| 4 495
|-
| [[Pluto]] (trpasličí planeta)
| 39,5
| 5 906
|-
| [[Kuiperův pás]] (začátek)
| ~30
| ~4 500
|-
| [[Voyager 1]] (k roku 2025)
| ~165
| ~24 700
|-
| [[Oortův oblak]] (vnitřní okraj)
| ~2 000
| ~300 000
|}

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že chcete změřit, jak daleko je od vašeho domu obchod. Použijete metry nebo kilometry. Ale co když chcete změřit, jak daleko je [[Měsíc]] nebo planeta [[Jupiter]]? Kilometry by byly velmi nepraktické, protože by to byla obrovská čísla s mnoha nulami (například Jupiter je vzdálený 778 000 000 km).

Proto si astronomové vymysleli vlastní, mnohem větší "pravítko" určené speciálně pro naši [[Sluneční soustava|Sluneční soustavu]]. Tímto pravítkem je právě '''astronomická jednotka'''.

Jedna astronomická jednotka (1 au) je prostě průměrná vzdálenost od naší planety [[Země]] ke [[Slunce|Slunci]]. Je to základní měřítko. Když tedy astronom řekne, že planeta [[Mars]] je vzdálená asi 1,5 au, znamená to, že je jedenapůlkrát dál od Slunce než my na Zemi. Jupiter je asi 5 au daleko, takže je pětkrát dál od Slunce než my.

Je to mnohem jednodušší a přehlednější způsob, jak si představit a porovnávat obrovské vzdálenosti mezi planetami v našem vesmírném sousedství.

{{DEFAULTSORT:Astronomicka jednotka}}
{{Aktualizováno|datum=16.12.2025}}
[[Kategorie:Jednotky délky]]
[[Kategorie:Astronomie]]
[[Kategorie:Nebeská mechanika]]
[[Kategorie:Základní konstanty]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]