Zobrazení zdroje stránky Android (operační systém)

{{Infobox Software
| název = Android
| obrázek = 
| vývojář = [[Google]], [[Open Handset Alliance]]
| počáteční_vydání = 23. září 2008
| aktuální_verze = Android 16 (červen 2025) / Android 17 (léto 2026)
| repozitář = android.googlesource.com
| programovací_jazyky = [[Java (programovací jazyk)|Java]], [[Kotlin (programovací jazyk)|Kotlin]], [[C (programovací jazyk)|C]], [[C++]]
| operační_systém = [[Linux (jádro)|Linuxové jádro]]
| platformy = 32bitová a 64bitová architektura ARM, x86, x86-64
| typ_jádra = monolitické (modifikovaný Linux)
| licence = převážně [[Apache License|Apache 2.0]] a [[GNU General Public License|GNU GPL v2]]
| web = android.com
}}

'''Android''' je mobilní operační systém založený na modifikované verzi [[Linux (jádro)|linuxového jádra]] a dalším softwaru s otevřeným zdrojovým kódem. Je vyvíjen nadnárodním konsorciem [[Open Handset Alliance]], jehož vůdčím a komerčně dominujícím subjektem je americká technologická korporace [[Google]]. Systém byl původně navržen primárně pro mobilní zařízení s dotykovou obrazovkou, jako jsou [[Chytrý telefon|chytré telefony]] a počítačové tablety. V průběhu svého vývoje byl modifikován i pro použití v televizorech (Android TV / Google TV), automobilech (Android Automotive), nositelné elektronice (Wear OS) a dalších zařízeních v rámci takzvaného internetu věcí.

Z hlediska distribuce zdrojového kódu je jádro operačního systému známé jako [[Android Open Source Project]] (AOSP) a je k dispozici jako svobodný software. V komerční praxi je však naprostá většina koncových zařízení distribuována s proprietární verzí systému vyvíjenou společností Google, která obsahuje uzavřený software, zejména licenčně chráněný balík aplikací a služeb [[Google Mobile Services]] (GMS). Ten zahrnuje klíčové komponenty pro běh moderních aplikací, jako je obchod [[Google Play]], mapové podklady a geolokační aplikační rozhraní.

Z hlediska globálního tržního podílu představuje Android nejrozšířenější operační systém na světě, a to nejen v kategorii mobilních zařízení, ale od roku 2017 i v celkovém počtu připojených zařízení k síti [[Internet]], kde překonal konkurenční operační systém [[Microsoft Windows]].

== 🗓 Současnost a aktuální vývoj ==
K roku 2026 se vývoj operačního systému nachází ve fázi přechodu mezi generacemi Android 16 (interně kódově označovanou jako Baklava) a nastupující generací Android 17. 

Verze Android 16 byla do fáze stabilního vydání (Stable release) uvedena 10. června 2025. Vyznačovala se hlubokou systémovou integrací umělé inteligence (prostřednictvím modelů rodiny Gemini AI) přímo do aplikačního rozhraní systému a výrazným vylepšením desktopového režimu (Desktop mode) pro práci s více plovoucími okny na externích monitorech. Verze 16 také zavedla nativní podporu pro terminál operačního systému [[Linux]], embedded nástroj pro výběr fotografií s vyšší ochranou soukromí a podporu video kodeku APV.

Během roku 2026 Google a hardwaroví výrobci řeší technologický přechod na podporu takzvaných 16KB stránek paměti (16KB page size). Zatímco historicky Android a jeho linuxové jádro využívaly výhradně 4KB stránky paměti, moderní procesory s architekturou ARM vyžadují pro maximalizaci výkonu a efektivity práce s operační pamětí stránky o velikosti 16 kilobajtů. Tento přechod, plně vynucovaný od poloviny roku 2026, vyžaduje masivní rekompilaci nativního kódu ze strany vývojářů (zejména u aplikací napsaných v jazycích C a C++ pomocí sady Android NDK).

Z hlediska tržního postavení obsluhuje Android v roce 2026 přibližně 73 % celosvětového trhu s chytrými telefony, přičemž jeho největším a jediným plnohodnotným konkurentem v tomto segmentu zůstává systém [[iOS]] od společnosti [[Apple]]. K poklesům tržního podílu (z historických maxim přes 85 %) dochází primárně z důvodu útlumu trhu s nejlevnějšími telefony v rozvojových oblastech a vlivem růstu cen hardwarových komponent (zejména paměťových modulů a čipů).

== ⏳ Historie systému ==
Platforma nebyla od počátku vyvíjena společností Google. V říjnu roku 2003 založili inženýři Andy Rubin, Rich Miner, Nick Sears a Chris White ve městě Palo Alto v [[Kalifornie|Kalifornii]] nezávislou společnost Android Inc. Původním záměrem zakladatelů bylo vytvořit pokročilý operační systém pro digitální fotoaparáty. Po průzkumu trhu však zjistili, že trh s fotoaparáty není dostatečně velký, a proto projekt v roce 2004 přesměrovali s cílem vyvinout operační systém pro mobilní telefony, který by konkuroval tehdejším lídrům: systémům Symbian a [[Windows Mobile]].

V červenci roku 2005 koupila společnost Android Inc. korporace [[Google]] za odhadovanou částku 50 milionů amerických dolarů. Původní zakladatelé v Googlu zůstali a pod vedením Andyho Rubina začali vyvíjet platformu založenou na linuxovém jádře. Konkurentům v oboru mobilních komunikací Google zpočátku sliboval poskytnutí flexibilního a otevřeného systému.

Zlomový moment nastal 5. listopadu 2007, kdy bylo ohlášeno založení konsorcia [[Open Handset Alliance]] (OHA), jež sdružovalo výrobce zařízení (například [[HTC]], [[Sony]], [[Samsung]]), mobilní operátory a výrobce čipů (jako [[Qualcomm]] a Texas Instruments). Ve stejný den byl Android oficiálně představen jako open-source produkt. 

První komerčně dostupný chytrý telefon poháněný systémem Android byl model HTC Dream (na některých trzích prodávaný jako T-Mobile G1), který byl uveden do prodeje 23. září 2008. Systém ve verzi 1.0 již obsahoval integraci klíčových služeb Google, webový prohlížeč s jádrem WebKit a aplikaci Android Market (předchůdce obchodu Google Play) pro stahování aplikací třetích stran.

V průběhu následující dekády se systém masivně rozšířil. V roce 2014, s verzí Android 5.0 (Lollipop), společnost Google představila zcela nový designový jazyk s názvem Material Design, jenž sjednotil vizuální identitu napříč aplikacemi. K další zásadní vizuální proměně došlo v roce 2021 s verzí Android 12, která zavedla koncept Material You, umožňující dynamickou změnu barev celého uživatelského rozhraní na základě tapety vybrané uživatelem.

== 🏗 Architektura systému ==
Z inženýrského a softwarového hlediska představuje Android komplexní softwarový zásobník (software stack) rozdělený do pěti hlavních vrstev. Každá vrstva komunikuje výhradně s vrstvami bezprostředně sousedícími prostřednictvím standardizovaných rozhraní.

'''1. Linuxové jádro (Linux Kernel)'''
Nejnižší vrstvu softwarového zásobníku tvoří modifikované jádro operačního systému [[Linux (jádro)|Linux]]. Nepoužívá se standardní distribuce GNU/Linux, ale specializovaný fork zaměřený na mobilní energetickou efektivitu. Jádro je zodpovědné za základní správu hardwaru. Zajišťuje alokaci paměti, správu procesů, řízení spotřeby energie a obsahuje ovladače zařízení (displej, fotoaparát, Bluetooth, Wi-Fi modul, zvukový čip). Důležitým specifickým prvkem androidího jádra je mechanismus IPC (Inter-Process Communication) zvaný Binder, jenž umožňuje bezpečné a rychlé předávání dat mezi oddělenými procesy.

'''2. Vrstva hardwarové abstrakce (Hardware Abstraction Layer - HAL)'''
Aby nemuseli tvůrci aplikací (ani vývojáři samotného uživatelského rozhraní Androidu) znát přesné nízkoúrovňové kódy pro každý konkrétní typ hardwaru, poskytuje vrstva HAL standardizovaná rozhraní napsaná v jazycích C a C++. Pokud například aplikace Java požádá o pořízení fotografie, zavolá standardní aplikační programové rozhraní ([[Application Programming Interface|API]]). HAL tuto standardizovanou žádost přeloží do specifických strojových instrukcí pro konkrétní model obrazového senzoru dodaného výrobcem.

'''3. Android Runtime (ART) a nativní knihovny'''
Nad vrstvou HAL běží základní systémové knihovny (jako SQLite pro databáze, OpenGL ES / Vulkan pro 3D grafiku a knihovna pro vykreslování písma FreeType). Vedle nich se nachází virtuální běhové prostředí aplikací. 
Zpočátku Android využíval virtuální stroj Dalvik, který kód překládal za běhu (Just-in-Time kompilace). Od verze Android 5.0 (Lollipop) jej nahradil systém Android Runtime (ART). Ten provádí jak Just-in-Time (JIT), tak takzvanou kompilaci předem ([[Ahead-of-time kompilace|AOT kompilace]]). ART převádí bytecode na nativní strojový kód procesoru již při instalaci aplikace nebo při nabíjení zařízení, což dramaticky snižuje zátěž procesoru při samotném spouštění aplikace. Pro rychlé načítání využívá Android proces zvaný Zygote, což je trvale běžící "předpřipravená" šablona procesu, která se při spuštění nové aplikace pouze rozvětví (fork), čímž ušetří čas potřebný k zavádění základních knihoven.

'''4. Aplikační framework (Java API Framework)'''
Tato vrstva poskytuje vývojářům softwarové nástroje pro tvorbu samotných aplikací. Framework je napsán v jazyce [[Java (programovací jazyk)|Java]] a poskytuje klíčové manažery:
* ''Activity Manager'': Spravuje životní cyklus aplikací a navigační zásobník.
* ''Location Manager'': Poskytuje geolokační data.
* ''Resource Manager'': Přistupuje k nelokalizovanému obsahu, jako jsou textové řetězce, barvy nebo rozložení uživatelského rozhraní nezávisle na zdrojovém kódu.
* ''Notification Manager'': Zajišťuje odesílání a zobrazování notifikací na uzamčené obrazovce a v liště.

'''5. Systémové a uživatelské aplikace'''
Nejvyšší vrstvu představují samotné aplikace, a to jak předinstalované systémové (Telefon, Zprávy, Prohlížeč, Nastavení), tak aplikace stažené uživatelem třetích stran.

== 📦 Otevřený kód a ekosystém ==
Android existuje ve dvou paralelních technologických rovinách: AOSP a GMS.

'''Android Open Source Project (AOSP)''' je zcela svobodný operační systém, jehož zdrojový kód udržuje Google. Každý výrobce hardwaru nebo vývojář si může tento kód zdarma stáhnout a zkompilovat. AOSP obsahuje kompletní grafické rozhraní, komunikační protokoly a základní aplikace nezbytné pro chod telefonu. Chybí v něm ovšem jakákoliv návaznost na cloudové služby Google. 

Z tohoto důvodu většina západních výrobců instaluje na systém AOSP komerční vrstvu '''Google Mobile Services (GMS)'''. Zařízení s GMS musí projít přísným certifikačním procesem kompatibility společnosti Google. Teprve poté mohou výrobci do systému integrovat obchod Google Play, platformu Google Maps, asistenční služby, ochranu proti malwaru Google Play Protect a klíčové služby Google Play Services (které zpracovávají notifikace a určování polohy pro aplikace třetích stran).

Některé subjekty z komerčních nebo geopolitických důvodů vytvářejí vlastní forky (odvozeniny) založené výhradně na AOSP bez služeb Google. Mezi nejznámější patří platforma Fire OS společnosti [[Amazon.com|Amazon]] (využívaná v tabletech Kindle Fire), nezávislý komunitní projekt LineageOS, nebo první generace systému HarmonyOS od čínské korporace Huawei, která byla vytvořena jako reakce na uvalené americké obchodní embargo, které společnosti Huawei znemožnilo nákup licencí GMS.

== 🛡️ Bezpečnost a aktualizace ==
Architektura systému byla od počátku navržena s důrazem na oddělení procesů. 

Android využívá mechanismus zvaný Application Sandbox. Při instalaci získá každá nová aplikace od linuxového jádra unikátní uživatelské identifikační číslo (UID). Systém k této aplikaci přistupuje, jako by šlo o zcela samostatného uživatele v Linuxu. Aplikace "A" fyzicky nemůže číst soubory v adresáři aplikace "B", pokud k tomu nedostane výslovné oprávnění potvrzené samotným majitelem zařízení. Systém navíc aplikuje bezpečnostní moduly na úrovni jádra (SELinux - Security-Enhanced Linux), které vynucují přísná pravidla přístupu ke zdrojům (Mandatory Access Control).

Zásadním technickým problémem systému Android v prvním desetiletí jeho existence byla takzvaná fragmentace – stav, kdy většina aktivních telefonů na trhu provozovala staré a zranitelné verze softwaru, jelikož aktualizace závisely na zdlouhavých schvalovacích procesech výrobců hardwaru a mobilních operátorů. Google tento problém řešil prostřednictvím dvou strategických iniciativ:

* '''Project Treble (2017, Android 8.0):''' Architektonická změna, která oddělila nízkoúrovňový kód dodávaný výrobci hardwaru od aplikačního rámce OS Android. Tím se odstranila nutnost přepisovat ovladače procesorů při každé nové verzi Androidu.
* '''Project Mainline (2019, Android 10):''' Modulární aktualizace systému. Klíčové komponenty operačního systému (například subsystémy pro média, sítě, správu oprávnění či šifrování) byly vyčleněny z jádra OS a přesunuty do balíčků APEX. Tyto balíčky dokáže Google aktualizovat přímo na pozadí prostřednictvím obchodu Google Play, aniž by musel výrobce telefonu vydávat kompletní OTA (Over-The-Air) aktualizaci celého firmwaru.

== 📈 Historie verzí systému ==
Následující tabulka obsahuje kompletní chronologický soupis všech hlavních vydaných verzí systému Android. Společnost Google do verze Android 9 přidělovala každé verzi oficiální abecedně řazené marketingové jméno po cukrovince nebo dezertu. Od verze 10 je marketingový název tvořen pouze číslem, avšak cukrářská kódová označení (Codename) jsou nadále využívána při interním vývoji uvnitř společnosti Google a figurují ve zdrojovém kódu AOSP. 

Tabulka není krácena a zahrnuje všechny generace od založení systému až do letních měsíců roku 2026.

{| class="wikitable"
|-
! Verze systému !! Kódové označení (Codename) !! Datum stabilního vydání !! Úroveň API !! Klíčové technologické inovace
|-
| Android 1.0 || (bez označení) || 23. září 2008 || 1 || Integrace základních Google služeb, notifikační lišta.
|-
| Android 1.1 || Petit Four (interně) || 9. února 2009 || 2 || Podpora ukládání příloh zpráv, detaily na mapách.
|-
| Android 1.5 || Cupcake || 27. dubna 2009 || 3 || Softwarová klávesnice na obrazovce, podpora widgetů.
|-
| Android 1.6 || Donut || 15. září 2009 || 4 || Rychlé vyhledávání, syntéza řeči z textu, podpora CDMA sítí.
|-
| Android 2.0 / 2.1 || Eclair || 26. října 2009 || 5 – 7 || Navigace Google Maps s hlasovými pokyny, podpora více účtů, živé tapety.
|-
| Android 2.2 || Froyo || 20. května 2010 || 8 || USB tethering a přeměna zařízení v Wi-Fi hotspot, JIT kompilátor Dalvik.
|-
| Android 2.3 || Gingerbread || 6. prosince 2010 || 9 – 10 || Podpora technologie NFC, podpora více kamer (přední kamera pro videohovory).
|-
| Android 3.0 || Honeycomb || 22. února 2011 || 11 – 13 || Rozhraní optimalizované výhradně pro tablety s větší obrazovkou, odstranění nutnosti hardwarových tlačítek.
|-
| Android 4.0 || Ice Cream Sandwich || 18. října 2011 || 14 – 15 || Sjednocení rozhraní pro telefony a tablety, odemykání obličejem, softwarová navigační tlačítka.
|-
| Android 4.1 – 4.3 || Jelly Bean || 9. července 2012 || 16 – 18 || "Project Butter" pro dosažení 60 fps v uživatelském rozhraní, Google Now, podpora Bluetooth Low Energy.
|-
| Android 4.4 || KitKat || 31. října 2013 || 19 – 20 || Snížení paměťových nároků, nativní podpora bezdrátového tisku, režim pohlcení (Immersive mode).
|-
| Android 5.0 / 5.1 || Lollipop || 12. listopadu 2014 || 21 – 22 || Vizuální styl Material Design, přechod z Dalvik na Android Runtime (ART), plná 64bitová architektura.
|-
| Android 6.0 || Marshmallow || 5. října 2015 || 23 || Granulární systém oprávnění na vyžádání (Runtime permissions), režim úspory energie Doze, nativní podpora čteček otisků prstů.
|-
| Android 7.0 / 7.1 || Nougat || 22. srpna 2016 || 24 – 25 || Režim rozdělené obrazovky (Split-screen), Vulkan API, plynulé aktualizace na pozadí (Seamless updates).
|-
| Android 8.0 / 8.1 || Oreo || 21. srpna 2017 || 26 – 27 || Project Treble pro oddělení modulů, režim Obraz v obraze (PiP), adaptivní ikony, limity aplikací na pozadí.
|-
| Android 9 || Pie || 6. srpna 2018 || 28 || Navigace pomocí gest nahrazující tři tlačítka, adaptivní baterie založená na AI, Digitální rovnováha.
|-
| Android 10 || Quince Tart (interně) || 3. září 2019 || 29 || Zrušení dezertových jmen v marketingu, celosystémový tmavý režim (Dark Theme), Project Mainline pro aktualizace modulů jádra z Google Play.
|-
| Android 11 || Red Velvet Cake (interně) || 8. září 2020 || 30 || Bubliny pro chatovací aplikace, sekce konverzací v notifikacích, jednorázová dočasná oprávnění pro polohu a kameru.
|-
| Android 12 || Snow Cone (interně) || 4. října 2021 || 31 – 32 || Kompletní přepracování designu na "Material You" s dynamickou extrakcí barev z tapety, panel ochrany soukromí (Privacy Dashboard).
|-
| Android 13 || Tiramisu (interně) || 15. srpna 2022 || 33 || Nastavení jazyka pro jednotlivé aplikace (nikoliv jen celosystémově), oprávnění pro notifikace na vyžádání, prostorový zvuk (Spatial Audio).
|-
| Android 14 || Upside Down Cake (interně) || 4. října 2023 || 34 || Lepší podpora pro zařízení se skládacím displejem (Foldables), prediktivní zpětné gesto, přísnější omezení pro instalaci starých aplikací pro ochranu proti malwaru.
|-
| Android 15 || Vanilla Ice Cream (interně) || 3. září 2024 || 35 || Zavedení Soukromého prostoru (Private Space) pro uzamčení a skrytí aplikací, rozšířená integrace Gemini AI na úrovni OS, částečné sdílení obrazovky, režim detekce krádeže zařízení (Theft Detection Lock).
|-
| Android 16 || Baklava (interně) || 10. června 2025 || 36 || Nová úroveň desktopového rozhraní na externích monitorech, nativní běh terminálu Linux, podpora APV kodeku, přesunutí na 16KB paměťové stránky, API pro sdílení audio záznamů (Audio Sharing).
|-
| Android 17 || (bez dostupného kódového označení) || Léto 2026 || 37 || Přepracovaný systém notifikací s efektem matného skla (Frosted Glass), integrace AI Core pro komplexní výpočty neuronových sítí bez připojení ke cloudu.
|}

== 📊 Tržní podíl ==
Z historického hlediska zaznamenal Android raketový komerční vzestup. Od naprosté nuly v roce 2008 získal během několika let dominanci nad tehdejšími systémy jako Symbian, [[BlackBerry OS]] a Windows Phone (jež posléze z trhu zcela zmizely). Růst se zastavil a stabilizoval až v momentě, kdy se globální trh mobilních operačních systémů proměnil v praktický duopol mezi systémy Android a [[iOS]]. 

Následující statistická tabulka přesně dokumentuje celosvětový globální podíl operačního systému Android na trhu všech mobilních a tabletových zařízení za jednotlivé roky od roku 2009 do začátku roku 2026 podle metrik výzkumných agentur jako StatCounter nebo IDC. Údaje v tabulce obsahují každý rok referenčního období.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Odhadovaný globální tržní podíl systému Android !! Komentář / Tržní dynamika
|-
| 2009 || 3,9 % || Konkurenti Symbian a BlackBerry nadále drží dominanci.
|-
| 2010 || 22,7 % || Masivní expanze díky první vlně levnějších asijských smartphonů.
|-
| 2011 || 46,9 % || Přiblížení se k pozici globálního tržního lídra. 
|-
| 2012 || 60,4 % || Android poprvé kontroluje prokazatelnou většinu světového mobilního trhu.
|-
| 2013 || 74,4 % || Agresivní cenová politika výrobců sráží podíl starých operačních systémů pod 10 %.
|-
| 2014 || 80,7 % || Windows Phone ztrácí relevanci. Trh se začíná měnit v duopol.
|-
| 2015 || 81,6 % || Tržní podíl na vrcholu díky levným zařízením v Asii a Africe.
|-
| 2016 || 84,8 % || Maximální historická dominance (podpořená propadem alternativních OS).
|-
| 2017 || 85,9 % || Poslední rok růstu celkových podílů napříč všemi regiony.
|-
| 2018 || 85,1 % || Trh je zcela saturován. Stabilizace poměru Android vs iOS.
|-
| 2019 || 86,1 % || Android zažívá dočasný mikroskopický růst v regionech s nízkými příjmy obyvatelstva.
|-
| 2020 || 84,8 % || Vliv globální pandemie a nedostatku čipů na dodavatelské řetězce.
|-
| 2021 || 71,9 % || Zdánlivý statistický pokles; způsoben částečně změnou metodiky měření přístupů (telemetrie agentur) a růstem iOS v prémiovém segmentu.
|-
| 2022 || 71,4 % || Pokračující stabilita.
|-
| 2023 || 70,1 % || Koncentrace trhu u stabilních uživatelů, minimum přechodů z konkurenčního systému.
|-
| 2024 || 71,3 % || Mírný nárůst v reakci na nasazení nových technologií v levnějším segmentu a AI nástrojů ve verzi Android 15.
|-
| 2025 || 72,7 % || Oživování poptávky, silné prodeje ve střední třídě zařízení (např. Samsung Galaxy A série).
|-
| 2026 || 73,0 % || Data za první kvartál roku 2026 ukazují stabilní hranici nad 70 %, i když prodeje nejlevnějších zařízení čelí poklesu kvůli rostoucím cenám paměťových komponent.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Funkci operačního systému si můžeme pro lepší pochopení představit jako práci generálního ředitele obrovské restaurace. Fyzický hardware telefonu (procesor, operační paměť, čočky fotoaparátu, mikrofon) představuje vybavení kuchyně, suroviny a samotné budovy. Samotné aplikace (například WhatsApp, Instagram, Google Maps) jsou kuchaři, kteří vaří konkrétní recepty, jež si uživatel objednal.

Bez generálního ředitele (operačního systému Android) by v restauraci nastal naprostý chaos. Pokud by aplikace Instagram chtěla pořídit fotku (kuchař chce uvařit), musela by sama vědět, jak přesně elektricky spustit objektiv telefonu, jak z něj získat barevné pixely a jak je vypsat na displej, což je neuvěřitelně složité, protože na trhu jsou tisíce různých telefonů s odlišnými objektivy. Android tento problém řeší. Aplikaci stačí zavolat jednoduchý požadavek "Vyfoť mi fotku" a Android jakožto manažer už ví, jak obsloužit hardware konkrétního telefonu a výsledek aplikaci jen doručí. Android se také stará o to, aby jeden kuchař nespotřeboval všechnu elektřinu v budově, a pokud nějaký kuchař začne dělat chyby (aplikace takzvaně spadne), manažer jej izoluje a vypne, aniž by musel zavřít celou restauraci.

Skutečnost, že je Android systém s otevřeným zdrojovým kódem (open-source), pak znamená, že základní manuál na řízení této restaurace si může kdokoli na světě stáhnout zdarma z internetu, upravit podle vlastních potřeb a postavit si na něm vlastní restauraci (jak to činí různí čínští výrobci). Nicméně pokud v této restauraci chcete prodávat značkové zboží od společnosti Google (obchod Play, mapy), musíte splnit přísné podmínky původního majitele a část restaurace mu pronajmout.

== Zdroje ==
* [https://android.com Android Official Website]
* [https://developer.android.com Android Developers Portal]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* [https://statcounter.com StatCounter Global Stats]
* [https://androidpolice.com Android Police]
* [https://counterpointresearch.com Counterpoint Technology Market Research]

{{DEFAULTSORT:Android}}
[[Kategorie:Operační systémy]]
[[Kategorie:Mobilní operační systémy]]
[[Kategorie:Software vyvíjený společností Google]]
[[Kategorie:Svobodný software]]
[[Kategorie:Software s otevřeným zdrojovým kódem]]
[[Kategorie:Linuxové distribuce]]
[[Kategorie:Platformy pro chytré telefony]]
[[Kategorie:Technologie představené v roce 2008]]
[[Kategorie:Operační systémy pro tablety]]
[[Kategorie:Americký software]]
[[Kategorie:Produkty s integrovanou umělou inteligencí]]
[[Kategorie:Vestavěné systémy]]
[[Kategorie:Platformy napsané v jazyce C]]
[[Kategorie:Platformy napsané v jazyce Java]]
[[Kategorie:Informační technologie]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]