Zobrazení zdroje stránky Řecko-perské války

{{K rozšíření}}
{{Infobox - válka
| název = Řecko-perské války
| obrázek = Greek-Persian_Wars_collage.jpg
| popisek = Koláž klíčových momentů řecko-perských válek: (zleva nahoře) Bitva u Marathónu, Bitva u Thermopyl, Bitva u Salamíny a Bitva u Platají
| datum = cca 499 př. n. l. – 449 př. n. l.
| místo = Pevninské [[Řecko]], [[Thrákie]], [[Egejské moře]], [[Kypr]], [[Malá Asie]]
| výsledek = Rozhodující řecké vítězství<br />* Zastavení perské expanze do [[Evropa|Evropy]]<br />* Vzestup [[Athény|Athén]] jako dominantní námořní mocnosti<br />* Vznik [[Délský spolek|Délského spolku]]<br />* Začátek Zlatého věku Athén
| strana1 = {{Vlajka|Řecko}} Aliance řeckých městských států<br />* [[Athény]]<br />* [[Sparta]]<br />* [[Korint]]<br />* [[Théby]] (původně, později na straně Peršanů)<br />* a další [[polis]]
| strana2 = [[Soubor:Standard of Cyrus the Great.svg|20px]] [[Perská říše|Perská (Achemenovská) říše]]<br />a její spojenci a vazalové
| velitel1 = * [[Miltiadés mladší]]<br />* [[Themistoklés]]<br />* [[Leónidás I.]]<br />* [[Pausaniás (spartský vojevůdce)|Pausaniás]]<br />* [[Kimón]]
| velitel2 = * [[Dareios I.]]<br />* [[Xerxés I.]]<br />* [[Mardonios]]<br />* [[Dátis]]<br />* [[Artafernés]]
| síla1 = Různila se v jednotlivých bitvách, od několika tisíc po cca 100 000 mužů a stovky lodí
| síla2 = Statisíce vojáků (moderní odhady jsou nižší než antické), přes 1000 lodí
| ztráty1 = Desítky tisíc
| ztráty2 = Statisíce
}}

'''Řecko-perské války''' byl sérií ozbrojených konfliktů mezi aliancí řeckých městských států ([[polis]]) a [[Perská říše|Perskou říší]], které probíhaly s přestávkami přibližně v letech 499 až 449 [[před naším letopočtem|př. n. l.]] Tento střet dvou odlišných světů – decentralizovaných a svobodomyslných řeckých polis na jedné straně a obrovské, centralizované perské monarchie na straně druhé – zásadně ovlivnil další vývoj západní civilizace. Vítězství Řeků umožnilo rozkvět klasické řecké kultury, filozofie a demokracie, jež položily základy moderního světa.

Hlavním zdrojem informací o těchto válkách je dílo řeckého historika [[Hérodotos|Hérodota]], který je často nazýván "otcem historie".

== 📜 Příčiny konfliktu ==
Konflikt nevznikl náhle, ale byl výsledkem dlouhodobého napětí plynoucího z expanze Perské říše směrem na západ.

=== 🌍 Expanze Perské říše ===
V 6. století př. n. l. se [[Perská říše]] pod vládou dynastie [[Achemenovci|Achemenovců]] stala největším a nejmocnějším státem tehdejšího světa. Za vlády [[Kýros II. Veliký|Kýra Velikého]] a jeho nástupců pohltila [[Babylonie|Babylonii]], [[Egypt]] a také maloasijské řecké osady v oblasti [[Iónie]]. Tyto osady, zvyklé na značnou míru autonomie, se jen těžko smiřovaly s perskou nadvládou, která s sebou přinášela placení daní a dosazování pro-perských tyranů.

=== 🔥 Iónské povstání (499–494 př. n. l.) ===
Bezprostřední rozbuškou válek se stalo [[Iónské povstání]]. V roce 499 př. n. l. se řecká města v [[Malá Asie|Malé Asii]] v čele s [[Milétos|Mílétem]] a jeho vůdcem [[Aristagorás|Aristagorem]] vzbouřila proti perské nadvládě. Povstalci požádali o pomoc pevninské Řeky. [[Sparta]], největší pozemní mocnost, pomoc odmítla, ale [[Athény]] a [[Eretria]] vyslaly menší vojenskou flotilu. Spojené řecké síly dobyly a vypálily [[Sardy]], hlavní město perské satrapie.

Tento čin rozzuřil perského velkokrále [[Dareios I.|Dareia I.]], který přísahal Athéňanům pomstu. Přestože Peršané povstání po několika letech tvrdě potlačili (rozhodující byla námořní bitva u [[Ladé]] v roce 494 př. n. l. a následné zničení Mílétu), myšlenka na potrestání Athén a Eretrie a podmanění celého Řecka již perského krále neopustila.

== ⚔️ Průběh válek ==
Války se dělí na dvě hlavní fáze, známé jako první a druhá perská invaze do Řecka.

=== ➡️ První perská invaze (492–490 př. n. l.) ===
První trestná výprava pod velením Dareiova zetě [[Mardonios|Mardonia]] v roce 492 př. n. l. skončila neúspěchem, když perské loďstvo ztroskotalo u poloostrova [[Athos]].

O dva roky později, v roce 490 př. n. l., vyslal Dareios novou, čistě námořní expedici pod velením [[Dátis|Dátida]] a [[Artafernés|Artaferna]]. Cílem bylo potrestat [[Athény]] a [[Eretria|Eretrii]]. Peršané nejprve dobyli a zničili Eretrii na ostrově [[Euboia]] a poté se vylodili na pobřeží [[Attika|Attiky]] v zálivu u [[Marathón]]u.

==== 🏃 Bitva u Marathónu ====
V [[Bitva u Marathónu|bitvě u Marathónu]] se proti perské přesile postavila athénská armáda posílená o oddíl z [[Plataje|Platají]]. Sparťané, vázáni náboženským svátkem, dorazili pozdě. Pod geniálním velením stratéga [[Miltiadés mladší|Miltiada]] dokázali řečtí [[hoplita|hoplité]] ve formaci [[falanga|falangy]] drtivě zvítězit. Peršané byli zahnáni zpět na lodě a s těžkými ztrátami se stáhli. Toto vítězství mělo obrovský psychologický význam – ukázalo, že perskou armádu je možné porazit. Legenda o běžci [[Feidippidés|Feidippidovi]], který běžel zvěstovat vítězství do Athén a po vyřčení zprávy zemřel, se stala inspirací pro moderní [[maratonský běh]].

=== ⏳ Meziválečné období (490–480 př. n. l.) ===
Po Dareiově smrti nastoupil na perský trůn jeho syn [[Xerxés I.]], který začal připravovat mnohem masivnější invazi. Mezitím v [[Athény|Athénách]] politik a stratég [[Themistoklés]] prosadil využití příjmů z nových stříbrných dolů v [[Laurion]]u na vybudování silné flotily 200 moderních válečných lodí, tzv. [[triéra|triér]]. Themistoklés správně předpokládal, že o osudu příští války se rozhodne na moři. Řecké státy, tváří v tvář smrtelnému nebezpečí, odložily své spory a vytvořily tzv. [[Helénský spolek]] pod vedením [[Sparta|Sparty]].

=== ➡️ Druhá perská invaze (480–479 př. n. l.) ===
V roce 480 př. n. l. se Xerxés v čele obrovské armády (Hérodotos uvádí miliony, moderní odhady se pohybují mezi 100 000 a 300 000 muži) a masivního loďstva vydal na pochod do Řecka. Aby se vyhnul nebezpečnému mysu Athos, nechal prokopat kanál přes poloostrov. Přes úžinu [[Hellespont]] (dnešní [[Dardanely]]) nechal postavit dva pontonové mosty.

==== 🛡️ Bitva u Thermopyl ====
První obranná linie Řeků byla stanovena v úzké soutěsce u [[Thermopyly|Thermopyl]]. Zde se perské armádě postavil malý řecký oddíl v čele s 300 spartskými bojovníky a jejich králem [[Leónidás I.|Leónidem]]. Řekové po tři dny hrdinně odolávali drtivé perské přesile. Teprve zrada místního obyvatele Efialta, který Peršanům ukázal tajnou stezku přes hory, umožnila obklíčení řeckých pozic. Leónidás s většinou Sparťanů a Thespijských zůstal na místě a bojoval do posledního muže, aby zdržel perský postup a umožnil ústup zbytku řecké armády. Jejich oběť se stala symbolem hrdinství a sebeobětování.

==== 🌊 Bitva u Artemísia ====
Současně s pozemní bitvou u Thermopyl probíhala nerozhodná námořní [[Bitva u Artemísia|bitva u mysu Artemísion]]. Řecké loďstvo pod Themistoklovým velením zde úspěšně blokovalo perskou flotilu a po zprávě o pádu Thermopyl se organizovaně stáhlo.

==== 🔥 Vypálení Athén ====
Po pádu Thermopyl byla cesta do středního Řecka volná. Obyvatelstvo [[Attika|Attiky]] bylo evakuováno na ostrov [[Salamis|Salamína]] a Peršané bez boje obsadili a vypálili opuštěné [[Athény]], včetně chrámů na [[Akropolis|Akropoli]].

==== ⚓ Bitva u Salamíny ====
Navzdory zničení města Themistoklés přesvědčil ostatní řecké velitele, aby svedli rozhodující námořní bitvu v úzkém průlivu u ostrova Salamína. V [[Bitva u Salamíny|bitvě u Salamíny]] (480 př. n. l.) se Themistoklova strategie ukázala jako geniální. V úzkém prostoru nemohla obrovská perská flotila uplatnit svou početní převahu. Menší a obratnější řecké triéry dokázaly perské lodě zničit. Xerxés, který bitvu sledoval z pobřeží, po této katastrofální porážce ztratil kontrolu nad mořem a s velkou částí armády se vrátil do Asie. V Řecku zanechal silné pozemní vojsko pod velením Mardonia.

==== ⚔️ Bitva u Platají a bitva u Mykalé ====
V následujícím roce (479 př. n. l.) se spojená řecká armáda pod velením spartského regenta [[Pausaniás (spartský vojevůdce)|Pausania]] střetla s Mardonovými vojsky v [[Bitva u Platají|bitvě u Platají]] v [[Boiótie|Boiótii]]. V této největší pozemní bitvě řecko-perských válek Řekové dosáhli drtivého vítězství a Mardonios v boji padl.

Téměř ve stejný den řecké loďstvo zaútočilo na zbytky perské flotily a pozemní tábor u [[Mykalé]] na pobřeží Malé Asie a rovněž zvítězilo. Tyto dvě bitvy definitivně ukončily perskou hrozbu pro pevninské Řecko.

== 🏛️ Důsledky a význam ==
Vítězství v řecko-perských válkách mělo pro Řecko i celý západní svět dalekosáhlé důsledky.

=== ✨ Vzestup Athén a Délský spolek ===
Po válkách se [[Athény]], jejichž loďstvo hrálo klíčovou roli ve vítězství, staly dominantní námořní mocností v [[Egejské moře|Egejském moři]]. V roce 478 př. n. l. založily [[Délský spolek]], původně obrannou alianci proti Persii, která se však postupně proměnila v nástroj athénské hegemonie. Příspěvky spojenců financovaly nejen flotilu, ale i velkolepou přestavbu Athén (včetně [[Parthenón]]u) a zahájily období známé jako [[Zlatý věk Athén]].

=== 📉 Úpadek perského vlivu ===
Peršané byli definitivně vytlačeni z Egejského moře a ztratili kontrolu nad iónskými městy. Ačkoliv Perská říše zůstala mocným státem, její expanze na západ byla navždy zastavena. Války pokračovaly v menší intenzitě ještě několik desetiletí, zejména pod vedením athénského vojevůdce [[Kimón]]a, a byly formálně ukončeny až tzv. [[Kalliův mír|Kalliovým mírem]] kolem roku 449 př. n. l.

=== 🎭 Kulturní a politický dopad ===
Vítězství posílilo řecké sebevědomí a pocit kulturní nadřazenosti nad "barbary". Umožnilo nebývalý rozkvět [[filozofie]] ([[Sókratés]], [[Platón]], [[Aristotelés]]), [[drama|dramatu]] ([[Aischylos]], [[Sofoklés]], [[Eurípidés]]), [[sochařství]] a [[architektura|architektury]]. Konflikt také inspiroval první velké dílo evropské historiografie, Hérodotovy ''Dějiny''. Vítězství bylo vnímáno jako triumf svobody a demokracie nad tyranií a despocií, což se stalo jedním ze základních kamenů západní politické identity.

== 🎯 Klíčové postavy ==
=== 🇬🇷 Řecká strana ===
* '''[[Themistoklés]]''': Athénský politik a stratég, strůjce athénské námořní moci a vítězství u Salamíny.
* '''[[Leónidás I.]]''': Spartský král, který se proslavil hrdinskou smrtí v bitvě u Thermopyl.
* '''[[Miltiadés mladší]]''': Athénský vojevůdce, vítěz od Marathónu.
* '''[[Pausaniás (spartský vojevůdce)|Pausaniás]]''': Spartský regent a vrchní velitel řeckých vojsk v bitvě u Platají.

=== 🇮🇷 Perská strana ===
* '''[[Dareios I.]]''': Perský velkokrál, který zahájil první invazi do Řecka jako odplatu za iónské povstání.
* '''[[Xerxés I.]]''': Dareiův syn a nástupce, který vedl masivní druhou invazi do Řecka.
* '''[[Mardonios]]''': Perský vojevůdce, který velel pozemním silám ve druhé invazi a padl v bitvě u Platají.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Polis''': Nezávislý městský stát ve starověkém Řecku, jako byly Athény nebo Sparta. Každá polis měla vlastní vládu, zákony a armádu.
* '''Hoplita''': Těžce ozbrojený řecký pěší voják. Jeho výzbroj tvořil velký kulatý štít (hoplon), kopí, meč, přilba a brnění. Byli to obvykle svobodní občané, kteří si výzbroj platili sami.
* '''Falanga''': Bojová formace hoplitů stojících v těsných řadách vedle sebe. Štíty se překrývaly a vytvářely pevnou zeď, z níž trčela hradba kopí. Byla to velmi účinná obranná i útočná formace.
* '''Triéra''': Hlavní typ řecké válečné lodi. Byla to rychlá a obratná loď se třemi řadami veslařů nad sebou. Hlavní zbraní byl bronzový kloun na přídi, kterým taranovala a potápěla nepřátelské lodě.
* '''Satrape''': Guvernér provincie (satrape) v Perské říši. Měl velkou moc a byl přímo odpovědný králi.

{{DEFAULTSORT:Recko-perske valky}}
{{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}
[[Kategorie:Války starověkého Řecka]]
[[Kategorie:Války Perské říše]]
[[Kategorie:Války 5. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Dějiny Řecka]]
[[Kategorie:Dějiny Íránu]]
[[Kategorie:Starověk]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]