Zobrazení zdroje stránky Ústavní soud České republiky

{{K rozšíření}}

'''Ústavní soud České republiky''' je specializovaný soudní orgán, jehož hlavním úkolem je chránit [[ústavnost]] a zaručovat dodržování [[základní práva a svobody|základních práv a svobod]] vyplývajících z [[Ústava České republiky|Ústavy]], [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] a dalších součástí [[ústavní pořádek|ústavního pořádku]]. Stojí mimo systém obecných soudů (tvořených [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšším soudem]], [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšším správním soudem]] a nižšími soudy). Své sídlo má v [[Brno|Brně]].

{{Infobox Státní instituce
| název = Ústavní soud České republiky
| obrázek = Ústavní soud ČR.jpg
| popisek = Budova Ústavního soudu v Brně
| právní_základ = [[Ústava České republiky]] (Hlava čtvrtá)
| sídlo = [[Brno]], [[Česko]]
| počet_členů = 15 soudců
| délka_mandátu = 10 let
| předseda = [[Josef Baxa]]
| web = www.usoud.cz
}}

== Postavení a úloha ==
Ústavní soud je často označován jako "strážce ústavnosti". Jeho hlavním posláním je dohlížet na to, aby veškerá činnost státu, včetně tvorby a aplikace zákonů, byla v souladu s [[ústavní pořádek|ústavním pořádkem]]. Je klíčovým prvkem systému [[dělba moci|dělby moci]] a principu [[právní stát|právního státu]]. Jeho rozhodnutí, nazývaná '''nálezy''', jsou konečná, závazná pro všechny orgány i osoby a nelze se proti nim odvolat.

== Historie ==
Myšlenka ústavního soudnictví má v českých zemích hluboké kořeny.
* '''[[První československá republika|První republika]]''': Již [[Ústavní listina Československé republiky z roku 1920|Ústavní listina z roku 1920]] zřídila [[Ústavní soud Československé republiky|Ústavní soud]], který patřil k prvním na světě. Jeho činnost byla však v praxi omezena a po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupaci]] a následném [[komunismus|komunistickém]] převratu zanikla.
* '''Období komunismu (1948–1989)''': Socialistické ústavy s principem dělby moci a nezávislé soudní kontroly nepočítaly, a proto ústavní soudnictví neexistovalo.
* '''Obnova po roce 1989''': Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] byl v roce 1991 zřízen [[Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky]]. Současný Ústavní soud České republiky vznikl 1. ledna 1993 spolu se samostatnou [[Česká republika|Českou republikou]] na základě nové [[Ústava České republiky|Ústavy]].

== Složení a jmenování soudců ==
Ústavní soud se skládá z '''15 soudců''', kteří jsou jmenováni na funkční období '''10 let'''.
* '''Proces jmenování''': Soudce jmenuje [[prezident České republiky|prezident republiky]] se souhlasem [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]. Tento proces je příkladem systému brzd a protivah, kdy se na jmenování podílí moc výkonná ([[prezident]]) i zákonodárná ([[Senát]]).
* '''Požadavky na soudce''': Soudcem může být jmenován bezúhonný občan [[Česko|České republiky]], který je volitelný do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] (věk minimálně 40 let), má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně 10 let činný v právnickém povolání<ref>https://www.usoud.cz/o-nas/soudci</ref>.
* '''Imunita''': Soudci Ústavního soudu požívají [[poslanecká imunita|imunitu]] a nelze je trestně stíhat bez souhlasu [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]].

Z řad soudců jmenuje [[prezident České republiky|prezident]] předsedu a dva místopředsedy soudu.

== Pravomoci (kompetence) ==
Pravomoci Ústavního soudu jsou vymezeny v [[Ústava České republiky|Ústavě]] (článek 87) a podrobněji v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Soud rozhoduje v plénu (všech 15 soudců) nebo v senátech (složených ze tří soudců).

=== 1. Kontrola norem (abstraktní kontrola ústavnosti) ===
Toto je jedna z nejvýznamnějších pravomocí. Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud jsou v rozporu s [[ústavní pořádek|ústavním pořádkem]].
* '''Kdo může návrh podat?''' Návrh na zrušení zákona může podat:
  * [[Prezident České republiky|Prezident republiky]]
  * Skupina nejméně 41 [[poslanec|poslanců]] nebo 17 [[senátor|senátorů]]
  * [[Plénum]] Ústavního soudu v souvislosti s projednáváním ústavní stížnosti
  * [[Vláda České republiky|Vláda]] (v případě zákonů týkajících se mezinárodních smluv)
  * [[Veřejný ochránce práv|Veřejný ochránce práv]] (za určitých podmínek)

Soud může také rušit podzákonné právní předpisy (např. nařízení vlády nebo vyhlášky ministerstev), pokud jsou v rozporu se zákonem nebo [[ústavní pořádek|ústavním pořádkem]].

=== 2. Ústavní stížnosti (konkrétní kontrola ústavnosti) ===
Jedná se o nejčastější agendu soudu. Každá fyzická nebo právnická osoba může podat ústavní stížnost, pokud se domnívá, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci (např. soudu, správního úřadu) nebo jiným zásahem bylo porušeno její [[základní práva a svobody|základní právo nebo svoboda]] zaručené [[ústavní pořádek|ústavním pořádkem]]<ref>https://www.usoud.cz/pruvodce-rizenim/ustavni-stiznost/</ref>.
* '''Podmínky''': Stěžovatel musí nejprve vyčerpat všechny ostatní dostupné právní prostředky (např. odvolání, dovolání).
* '''Výsledek''': Pokud Ústavní soud stížnosti vyhoví, napadené rozhodnutí zruší a věc se vrací k novému projednání.

Ústavní stížnost mohou podat i orgány územní samosprávy ([[obec|obce]], [[kraj|kraje]]), pokud tvrdí, že stát nezákonně zasáhl do jejich práva na [[samospráva|samosprávu]].

=== 3. Další klíčové pravomoci ===
* '''Kompetenční spory''': Rozhoduje spory o rozsah pravomocí mezi státními orgány nebo mezi státními orgány a orgány územní samosprávy.
* '''Ústavní žaloba proti prezidentu republiky''': Rozhoduje o ústavní žalobě [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] proti [[prezident České republiky|prezidentu republiky]] pro velezradu nebo pro hrubé porušení [[Ústava České republiky|Ústavy]].
* '''Soulad mezinárodních smluv''': Posuzuje soulad mezinárodních smluv s [[ústavní pořádek|ústavním pořádkem]] před jejich ratifikací.
* '''Volební a politické záležitosti''': Rozhoduje o stížnostech proti rozhodnutím ve věci ověření volby [[poslanec|poslance]] nebo [[senátor|senátora]], o rozpuštění [[politická strana|politické strany]] nebo o ústavnosti rozhodnutí o pozastavení její činnosti.

== Sídlo ==
Ústavní soud sídlí v '''[[Brno|Brně]]''', v budově bývalé moravské zemské sněmovny na Joštově ulici. Toto umístění mimo hlavní město [[Praha|Prahu]] bylo zvoleno záměrně, aby se symbolicky zdůraznila nezávislost soudní moci na ostatních složkách státní moci (vládě a parlamentu), které sídlí v [[Praha|Praze]].

Budova, dnes známá jako '''Moravský zemský dům''', je významnou novorenesanční stavbou z 19. století a je chráněna jako [[kulturní památka České republiky|kulturní památka]].

== Předsedové Ústavního soudu ==
V čele soudu stáli od jeho vzniku v roce 1993 následující předsedové:
1.  '''[[Zdeněk Kessler]]''' (1993–2003)
2.  '''[[Miloš Holeček]]''' (krátce v roce 2003, jako nejstarší soudce po rezignaci Z. Kesslera)
3.  '''[[Pavel Rychetský]]''' (2003–2023): S dvacetiletým působením ve funkci (dva desetileté mandáty jako soudce, z toho většinu jako předseda) je nejdéle sloužícím a nejvýraznějším předsedou v historii soudu. Jeho éra je spojena s mnoha klíčovými nálezy.
4.  '''[[Josef Baxa]]''' (od 2023): Bývalý předseda [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]], jmenovaný prezidentem [[Petr Pavel|Petrem Pavlem]]<ref>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-pavel-jmenoval-josefa-baxu-predsedou-ustavniho-soudu_2308041300_ako</ref>.

== Významné nálezy ==
Ústavní soud přijal za dobu své existence tisíce rozhodnutí. Některé z nich měly zásadní dopad na právní a politický vývoj [[Česká republika|České republiky]].

* '''Zrušení zákona o zkrácení volebního období (2009)''': Soud zrušil jednorázový ústavní zákon, kterým se [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]] snažila zkrátit své vlastní volební období a vyvolat předčasné volby. Soud konstatoval, že ani ústavní zákon nesmí porušit základní principy demokratického právního státu (tzv. materiální ohnisko ústavy)<ref>https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/Pl._27_09.pdf</ref>.
* '''Zrušení části volebního zákona (2021)''': Soud zrušil části zákona o volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], zejména způsob přepočtu hlasů na mandáty ([[D'Hondtova metoda]] v kombinaci s velkými volebními kraji) a aditivní klauzuli pro koalice. Důvodem bylo porušení principu rovnosti volebního práva. Tento nález vedl k přijetí nové volební legislativy<ref>https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/Pl._22-20_an.pdf</ref>.
* '''Kauza Melčák (2009)''': Soud rozhodl, že nemůže přezkoumávat rozhodnutí [[prezident České republiky|prezidenta]] o udělení [[amnestie]] nebo [[milost]]i, čímž potvrdil, že tato pravomoc je prakticky absolutní a nepodléhá soudní kontrole.
* '''Valorizace důchodů (2023)''': Soud zamítl návrh na zrušení vládní novely, která zpomalila mimořádnou valorizaci [[důchod]]ů. Rozhodnutí bylo velmi sledované a kontroverzní, soud v něm konstatoval, že v situaci hrozících hospodářských škod mohl stát přistoupit k takovému opatření<ref>https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2024/Pl._34-23_an.pdf</ref>.

== Reference ==
<references />

[[Kategorie:Ústavní soud České republiky]]
[[Kategorie:Soudy v Česku]]
[[Kategorie:Státní orgány České republiky]]
[[Kategorie:Držitelé moci soudní v Česku]]
[[Kategorie:Vzniklo 1993]]
[[Kategorie:Stavby v Brně-městě]]