Zobrazení zdroje stránky Íránská islámská revoluce

{{K rozšíření}}
{{Infobox událost
| název = Íránská islámská revoluce
| obrázek = 
| popisek = Davy demonstrantů v Teheránu během revoluce v roce 1979
| datum = Leden 1978 – únor 1979
| místo = {{Vlajka|Írán}} [[Írán]]
| výsledek = 
* Svržení [[Mohammad Rezá Pahlaví|šáha Mohammada Rezy Pahlavího]]
* Konec [[Pahlaví|dynastie Pahlaví]] a zánik íránské monarchie
* Založení [[Írán|Íránské islámské republiky]]
* Nástup [[Rúholláh Chomejní|ajatolláha Rúholláha Chomejního]] k moci
| strana1 = '''Opozice'''<br>
* Islamisté
* Nacionalisté
* Socialisté a komunisté ([[Túde]] a další)
* Studenti a intelektuálové
* Obchodníci z bazarů (Bázárové)
| strana2 = '''Císařský stát Írán'''<br>
* [[Íránské císařské ozbrojené síly]]
* [[SAVAK]] (tajná policie)
| velitel1 = [[Rúholláh Chomejní]]<br>[[Mehdí Bázargán]]<br>[[Abú al-Hasan Banísadr]]
| velitel2 = [[Mohammad Rezá Pahlaví]]<br>[[Šápúr Bachtijár]]<br>Generál [[Gholám Alí Ovejsí]]
}}

'''Íránská islámská revoluce''' (persky انقلاب اسلامی, ''Enqelâb-e Eslâmī''), známá také jako '''Íránská revoluce''', byla série událostí, která vedla ke svržení [[Pahlaví|dynastie Pahlaví]] pod vedením [[šáh]]a [[Mohammad Rezá Pahlaví|Mohammada Rezy Pahlavího]] a k následnému vzniku [[Írán|Íránské islámské republiky]]. Revoluce byla unikátní svou povahou, rychlostí a masivní podporou napříč společenskými vrstvami. Jejím duchovním vůdcem byl [[ajatolláh]] [[Rúholláh Chomejní]], který se po letech v exilu vrátil do [[Írán|Íránu]], aby vedl nový stát.

Revoluční hnutí se zformovalo v průběhu roku [[1978]] a vyvrcholilo v únoru [[1979]]. Důvody nespokojenosti byly komplexní a zahrnovaly odpor proti šáhově autokratické vládě, jeho úzkým vazbám na [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velkou Británii]], represím tajné policie [[SAVAK]], socioekonomickým problémům plynoucím z nerovnoměrné modernizace a odporu proti sekularizačním a prozápadním reformám, které byly vnímány jako útok na [[islám]] a íránskou kulturu.

Výsledkem revoluce byla radikální proměna íránské politiky, společnosti a zahraničních vztahů. Byla zavedena nová teokratická ústava založená na Chomejního konceptu ''[[Velájat-e faqíh]]'' (Vláda islámského právníka), která dala nejvyšší moc do rukou duchovenstva.

== 📜 Příčiny revoluce ==
Kořeny revoluce sahají hluboko do íránské historie 20. století. Nespokojenost se šáhovým režimem postupně sílila z několika důvodů.

=== 👑 Vláda šáha a modernizace ===
Mohammad Rezá Pahlaví se snažil přeměnit Írán v moderní, industrializovanou a sekulární velmoc. Jeho program, známý jako [[Bílá revoluce]] (zahájen v roce [[1963]]), zahrnoval pozemkovou reformu, udělení volebního práva ženám, znárodnění lesů a rozvoj průmyslu. Ačkoliv některé reformy přinesly pozitivní výsledky, jako zvýšení gramotnosti, byly provedeny autoritářsky a bez konzultace s veřejností.

Reformy narušily tradiční společenské struktury. Pozemková reforma oslabila moc velkostatkářů, ale často neposkytla rolníkům dostatek půdy k obživě, což vedlo k masivní migraci do měst. Rychlá a chaotická urbanizace vytvořila novou vrstvu chudých a nespokojených obyvatel v přelidněných městských centrech, jako byl [[Teherán]]. Zároveň obrovské příjmy z [[ropa|ropy]] v 70. letech vedly k masivní inflaci, korupci a okázalému životnímu stylu elity, což prohlubovalo propast mezi bohatými a chudými.

=== 🕵️ Role tajné policie SAVAK ===
Šáhův režim se opíral o brutální tajnou policii [[SAVAK]] (persky ''Sāzemān-e Ettelā'āt va Amniyat-e Keshvar''), která byla založena s pomocí americké [[CIA]] a izraelského [[Mosad]]u. SAVAK byl zodpovědný za sledování, zatýkání, mučení a popravy tisíců politických oponentů. Jeho metody vyvolávaly v populaci hluboký strach a odpor. Kdokoliv, kdo kritizoval šáha nebo jeho politiku, mohl být označen za komunistu nebo islámského extremistu a stát se terčem represí.

=== 🌍 Zahraniční vlivy ===
Mnoho Íránců vnímalo šáha jako loutku západních mocností, především [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Tato nedůvěra měla kořeny v [[Íránská krize (1953)|státním převratu v roce 1953]], který zorganizovaly [[CIA]] a britská [[MI6]] s cílem svrhnout demokraticky zvoleného premiéra [[Mohammad Mosaddek|Mohammada Mosaddeka]] a navrátit šáhovi absolutní moc. Šáhova úzká vojenská a ekonomická spolupráce s USA a udělení diplomatické imunity americkému vojenskému personálu byly vnímány jako národní ponížení.

=== 🕌 Náboženská a sociální opozice ===
Nejvýznamnější a nejlépe organizovanou opoziční silou bylo šíitské duchovenstvo. Duchovní, v čele s charismatickým ajatolláhem Rúholláhem Chomejním, kritizovali šáhovu sekularizaci, korupci, sociální nespravedlnost a podřízenost Západu. Chomejní byl již v roce [[1964]] poslán do exilu za svou ostrou kritiku režimu. Z exilu v [[Irák|Iráku]] a později ve [[Francie|Francii]] však nadále ovlivňoval své stoupence prostřednictvím pašovaných nahrávek svých kázání.

Dalšími důležitými opozičními skupinami byli:
* '''Obchodníci z bazarů (Bázárové)''': Tradiční obchodníci, kteří se cítili ohroženi novými supermarkety a dovozem západního zboží.
* '''Studenti a intelektuálové''': Inspirováni levicovými a nacionalistickými myšlenkami, požadovali demokracii a konec represí.
* '''Levicové guerilly''': Skupiny jako Lidoví mudžahedíni (MEK) a Fadáján-e Chalq vedly ozbrojený boj proti režimu.

== 🔥 Průběh revoluce (1978–1979) ==
Revoluce nebyla jednorázovou událostí, ale procesem, který postupně eskaloval v průběhu roku 1978.

=== 💥 První protesty a eskalace ===
Jako rozbuška posloužil článek publikovaný v lednu [[1978]] ve vládním deníku, který urážel ajatolláha Chomejního. To vyvolalo protesty studentů teologie ve městě [[Qom]], které byly krvavě potlačeny. Podle šíitské tradice se konají smuteční obřady 40 dní po smrti. Tyto obřady za oběti z Qomu se staly záminkou k dalším protestům ve městě [[Tabríz]], které byly opět potlačeny. Tento cyklus protestů a následných smutečních obřadů se opakoval po celý rok a šířil se do dalších měst, čímž se hnutí neustále radikalizovalo a rozrůstalo.

=== ⚫ Černý pátek ===
Klíčovým momentem byl 8. září [[1978]], den známý jako '''Černý pátek'''. Šáhova armáda zahájila palbu do davu neozbrojených demonstrantů na náměstí Džaleh v [[Teherán|Teheránu]]. Počet obětí se odhaduje na stovky až tisíce. Tento masakr zničil jakoukoliv možnost kompromisu mezi šáhem a opozicí a přesvědčil mnoho Íránců, že režim je nereformovatelný.

=== ✈️ Návrat ajatolláha Chomejního ===
Na podzim [[1978]] se situace stala neudržitelnou. Masové stávky paralyzovaly ekonomiku, včetně klíčového ropného průmyslu. Šáh, oslabený [[rakovina|rakovinou]] a ztrátou podpory ze strany [[USA]] za vlády prezidenta [[Jimmy Carter|Jimmyho Cartera]], opustil 16. ledna [[1979]] Írán a odletěl do exilu, ze kterého se již nikdy nevrátil.

Dne 1. února [[1979]] se ajatolláh Chomejní triumfálně vrátil z exilu v [[Paříž|Paříži]]. Vítaly ho miliony Íránců. Okamžitě zpochybnil legitimitu prozatímní vlády premiéra [[Šápúr Bachtijár|Šápúra Bachtijára]] a jmenoval vlastní revoluční vládu.

=== 붕 Pád monarchie ===
Po deset dní existovaly v Íránu dvě vlády. Rozhodujícím faktorem se stala armáda. Po několika dnech pouličních bojů mezi Chomejního stoupenci a jednotkami věrnými šáhovi vyhlásilo nejvyšší velení armády 11. února [[1979]] neutralitu a nařídilo vojákům vrátit se do kasáren. Tím se Bachtijárův režim zhroutil a revoluce zvítězila.

== 🏛️ Důsledky a nová republika ==
Vítězství revoluce otevřelo novou, bouřlivou kapitolu íránských dějin.

=== ⚖️ Vytvoření islámské republiky ===
V březnu [[1979]] se konalo [[referendum]], ve kterém se drtivá většina Íránců vyslovila pro zřízení Islámské republiky. Byla vypracována nová ústava, která kodifikovala princip ''[[Velájat-e faqíh]]'', čímž se nejvyšším vůdcem s absolutní mocí stal ajatolláh Chomejní. Byly vytvořeny nové instituce, jako jsou [[Íránské revoluční gardy]] (Pasdarán), které měly chránit revoluci před vnitřními i vnějšími nepřáteli. Následovalo období konsolidace moci, během kterého byli islamisty postupně eliminováni nebo marginalizováni jejich bývalí spojenci z řad nacionalistů a levice.

=== 🇺🇸 Krize s americkými rukojmími ===
V listopadu [[1979]] skupina radikálních studentů obsadila velvyslanectví [[Spojené státy americké|USA]] v [[Teherán|Teheránu]] a zajala 52 amerických diplomatů jako rukojmí. Požadovali vydání šáha, který se v té době léčil v [[USA]]. [[Íránská krize s rukojmími]] trvala 444 dní a vedla k definitivnímu přerušení diplomatických vztahů mezi Íránem a USA, které trvá dodnes.

=== ⚔️ Íránsko-irácká válka ===
V září [[1980]] sousední [[Irák]], vedený [[Saddám Husajn|Saddámem Husajnem]], napadl Írán v naději, že využije porevolučního chaosu. Začala tak brutální a krvavá [[Íránsko-irácká válka]], která trvala osm let, stála životy statisíců lidí na obou stranách a pomohla Chomejního režimu upevnit moc pod záminkou národní jednoty proti vnějšímu agresorovi.

=== 🌐 Mezinárodní dopad ===
Íránská revoluce otřásla geopolitickou rovnováhou na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Stala se inspirací pro islamistická hnutí po celém světě a z Íránu učinila hlavního propagátora politického [[šíitský islám|šíitského islámu]]. Politika "exportu revoluce" vedla ke konfrontaci se sunnitskými monarchiemi v [[Perský záliv|Perském zálivu]], zejména se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], a zahájila dlouhodobé soupeření o vliv v regionu.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Šáh:''' Perský titul pro krále nebo císaře. Mohammad Rezá Pahlaví byl posledním íránským šáhem.
* '''Ajatolláh:''' Vysoký titul v šíitském islámu, který se uděluje významným duchovním a právním autoritám. Rúholláh Chomejní byl nejznámějším ajatolláhem.
* '''SAVAK:''' Byla to obávaná tajná policie šáhova režimu, podobná například [[StB]] v [[Československo|Československu]]. Jejím úkolem bylo potlačovat jakýkoliv odpor proti vládě.
* '''Islámská republika:''' Forma vlády, kde jsou státní zákony podřízeny islámskému právu ([[šaría]]). V čele státu nestojí prezident nebo premiér, ale nejvyšší duchovní vůdce.
* '''Velájat-e faqíh:''' Klíčový politický koncept zavedený Chomejním, který znamená "Vláda islámského právníka". Podle této doktríny má nejvyšší duchovní autorita právo a povinnost vládnout státu v době, kdy se čeká na návrat skrytého imáma.

{{DEFAULTSORT:Iranska islamska revoluce}}
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}
[[Kategorie:Dějiny Íránu]]
[[Kategorie:Revoluce]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Události roku 1978]]
[[Kategorie:Události roku 1979]]
[[Kategorie:Vznik států a území v roce 1979]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]