Červený trpaslík (seriál)

Šablona:Infobox Televizní pořad

Červený trpaslík (v originálním anglickém znění Red Dwarf) je kultovní britský komediální a sci-fi televizní seriál, který od konce osmdesátých let dvacátého století neodmyslitelně patří k základním pilířům ostrovní televizní zábavy. Autorským a tvůrčím duem, které za tímto celosvětovým fenoménem stojí, jsou britští scenáristé Rob Grant a Doug Naylor, kteří v prvních letech psali pod společným pseudonymem Grant Naylor. Seriál sleduje osudy nesourodé, absolutně nekompetentní a vysoce dysfunkční posádky obrovské těžařské vesmírné lodi, která se ztratila v hlubinách vesmíru tři miliony let v budoucnosti po zničující nehodě jaderného reaktoru.

Původní vysílání probíhalo na kanálu BBC Two, kde si pořad navzdory počáteční nedůvěře ze strany vedení stanice vybudoval obrovskou popularitu a stal se jedním z nejlépe hodnocených pořadů vůbec. Po dlouhé pauze, která následovala po osmé sezóně v roce 1999, byl seriál následně vzkříšen na digitální stanici Dave, kde úspěšně pokračoval dalšími sezónami. Fenomén Červeného trpaslíka dávno přesáhl hranice pouhého televizního formátu; stal se základem pro vydávání úspěšných románů, stolních her, komiksů a pravidelných fanouškovských setkání. V České republice si seriál vybudoval zcela mimořádné, až nábožné postavení, a to především díky fenomenálnímu a vysoce ceněnému českému dabingu, který původní britský humor bravurně převedl do domácího kulturního kontextu.

📝 Popis a základní zápletka

Děj celého seriálu je odstartován fatální katastrofou na obrovské vesmírné těžařské lodi s názvem Červený trpaslík, která operuje pod hlavičkou Jupiterovy důlní společnosti. Flákač, technik třetí třídy a opravář výdejních automatů na polévku David Lister je za propašování nekaranténovaného zvířete (březí kočky jménem Frankenstein) na palubu odsouzen k osmnácti měsícům pobytu ve stázi (časové konzervě). Zatímco je bezpečně zmražen, dojde v hnací sekci lodi k masivnímu úniku smrtelné radiace z vadného tepelného štítu – chybu způsobil jeho nadřízený a pedantský technik druhé třídy Arnold J. Rimmer. Radiace okamžitě zabije celou posádku čítající 1 169 členů.

Lodní počítač s umělou inteligencí a IQ 6000, který se jmenuje Holly, udržuje Listera ve stázi tak dlouho, dokud úroveň radiace neklesne na bezpečnou úroveň. Tento proces však trvá neuvěřitelné tři miliony let. Když se Lister po třech milionech let probudí, zjišťuje, že je posledním žijícím zástupcem lidské rasy v celém známém vesmíru. Aby se z naprosté samoty nezbláznil, počítač Holly mu oživí hologram osoby, se kterou měl před nehodou nejvíce interakcí. Bohužel pro Listera tou osobou není nikdo jiný než jeho nesnesitelný a upjatý bývalý nadřízený Rimmer.

Z Listerovy původní kočky Frankenstein se však během tří milionů let v bezpečí lodních útrob vyvinul zcela nový humanoidní živočišný druh (Felis sapiens). Zástupcem této rasy je marnivý, egoistický a po dokonalém zevnějšku toužící tvor známý jednoduše jako Kocour. Později v průběhu druhé řady se k této nesourodé skupince přidává ještě Kryton 2X4B-523P, domácí sanitární mechanoid s těžkým komplexem viny a obsesí pro uklízení a praní prádla. Cílem této absolutně neschopné party je najít cestu zpět na planetu Zemi, přičemž se cestou zaplétají do bizarních časových smyček, setkávají se s genetickými mutanty, mimozemskými entitami, nebezpečnými viry a paradoxními verzemi sebe sama.

👥 Hlavní postavy a psychologie posádky

Síla seriálu neleží primárně ve vizuálních efektech, ale především v brilantně napsaných a naprosto odlišných charakterech hlavních hrdinů, jejichž neustálé konflikty tvoří jádro veškeré komiky.

Dave Lister (hraje Craig Charles): Nejnižší hodnost na palubě, milovník ostrého indického kari (především kuře vindaloo), studeného ležáku a hry na kytaru (na kterou hraje otřesně). Ačkoliv se jedná o neambiciózního, nepořádného a lenivého flákače, Lister funguje jako morální kompas lodi. Je hluboce humánní, loajální a má silný smysl pro spravedlnost. Jeho životním snem je vrátit se na Zemi, pořídit si farmu na tichomořském ostrově Fidži a chovat tam hospodářská zvířata (přestože kráva a ovce se podle jeho vlastních slov dají snadno zkřížit).

Arnold Judas Rimmer (hraje Chris Barrie): Chodící komplex méněcennosti spojený s obrovským egem. Rimmer pochází z přísné vojenské rodiny, kde ho rodiče i tři starší bratři (John, Howard, Frank) psychicky deptali. Přes veškerou snahu absolutně selhává ve všech kariérních postupech – zkoušku z astronavigace propadl třináctkrát po sobě. Je zbabělý, pedantský, nesnáší změny, neustále se odvolává na nesmyslné vesmírné směrnice a pro Listera představuje nekonečný zdroj frustrace. Jako hologram nemůže nic fyzicky cítit ani uchopit, což jeho zatrpklost jen prohlubuje.

Kocour (hraje Danny John-Jules): Humanoid, který se vyvinul z Listerovy březí kočky. Zajímá se výhradně o sebe, o to, jak vypadá, co má na sobě a o jídlo. Postrádá téměř jakékoliv morální zásady spojené s lidskou rasou a v krizových situacích (jako je boj nebo nebezpečí) jeho instinkt velí okamžitě utéct. Přesto se postupem sérií jeho vazba k ostatním členům posádky lehce prohlubuje a stává se z něj velmi užitečný a intuitivní pilot lodi Kosmik.

Kryton (hraje Robert Llewellyn, v jedné epizodě David Ross): Mechanoid řady 4000, který byl navržen k tomu, aby oddaně a s radostí sloužil svým lidským pánům. Lister ho postupně učí rozbíjet jeho základní programování – učí ho lhát, podvádět, urážet Rimmera a mít vlastní touhy. Kryton je intelektuálním jádrem posádky, většinou řeší složité vědecké a časoprostorové anomálie, do kterých se posádka dostane, ačkoliv jeho obavy a až neurotický přístup často situaci ještě více zkomplikují.

Holly (hrají Norman Lovett a Hattie Hayridge): Hlavní lodní počítač s umělou inteligencí. Původně měl IQ 6000 (stejné jako 6000 učitelů tělocviku), ale po třech milionech let osamoceného fungování utrpěl takzvanou počítačovou senilitou a jeho inteligence radikálně klesla. K situacím přistupuje s naprosto mrtvolným britským suchým humorem a často posádce zatajuje důležité informace. Holly v průběhu seriálu změnil pohlaví na ženské, což bylo vysvětleno tím, že se počítač zamiloval do umělé inteligence z paralelního vesmíru a přijal její podobu. V pozdějších sezónách se Holly opět vrátil k mužské podobě.

Kristine Kochanská (hrají Clare Grogan a Chloë Annett): Důstojnice navigačního oddělení, do které byl Lister tajně zamilovaný. V prvních sezónách se objevuje jen sporadicky ve snech nebo halucinacích. Od sedmé sezóny se k posádce přidává její alternativní verze z paralelní dimenze. Tato "nová" Kochanská je na rozdíl od Listera vzdělaná, elitářská, miluje operu a špagety a neustále si stěžuje na strašlivé podmínky života po boku svých podřadných mužských kolegů.

⏳ Historie a vznik

Kořeny celého projektu sahají až do počátku osmdesátých let. Autoři Rob Grant a Doug Naylor tehdy působili jako zkušení rozhlasoví scenáristé a pro hudební stanici britského rozhlasu vytvořili krátkou komediální sérii s názvem "Dave Hollins: Space Cadet". Koncept pojednával o osamělém muži ztraceném v kosmu, který komunikuje pouze s palubním počítačem (který již tehdy nesl prvotní znaky pozdějšího Hollyho). Tento rozhlasový úspěch tvůrce motivoval k rozpracování námětu do formátu televizního sitcomu.

Cesta na televizní obrazovky však byla nesmírně trnitá. Nápad na sci-fi sitcom narazil u většiny londýnských televizních producentů na obrovský odpor. Argumentovali tím, že sci-fi a situační komedie nelze úspěšně sloučit, protože sci-fi publikum chce vážnost a komediální publikum nesnese složité technologické zápletky. Po několika letech neustálého odmítání od vedení BBC nakonec projekt podpořil vlivný a progresivní producent Paul Jackson, který scénář přinesl do regionální pobočky v Manchesteru. Kuriózní je fakt, že natáčení první sezóny mělo začít již v roce 1987, ale kvůli nečekané obrovské stávce elektrikářů a televizních odborů se celá produkce zastavila a štáb na mnoho měsíců uvízl na mrtvém bodě. Natáčení se nakonec rozběhlo až na podzim 1987, což umožnilo autorům texty ještě více vybrousit k dokonalosti.

🎬 Produkční éry a vývoj seriálu

Seriál Červený trpaslík procházel během desetiletí masivními estetickými, dějovými i produkčními změnami, které ho lze rozdělit do několika zcela odlišných fází:

Éra šedých koridorů (I. a II. řada)

První dvě série (vysílané v roce 1988) byly z produkčního hlediska velice skromné. Rozpočet byl naprosto minimální, což se odrazilo na vizuální stránce. Interiéry lodi vypadaly jako opuštěné nemocniční chodby natřené na unylou šedou barvu. Děj se téměř nikdy nehnul mimo interiér samotné lodi. V této fázi ještě nebyl Kryton pevnou součástí posádky (objevil se pouze jako host v epizodě "Kryton" ve druhé řadě, tehdy ještě v podání herce Davida Rosse). Hlavní důraz byl kladen na čistou psychologickou a konverzační komedii plnou sarkasmu mezi osamoceným Listerem a neurotickým Rimmerem. Humorné situace stály výhradně na jejich neslučitelných povahách a na vnímání naprosté izolace uprostřed mrazivého vesmíru.

Zlatý věk a akční komedie (III. až V. řada)

S příchodem třetí série v roce 1989 prodělal seriál revoluci. Vedení výroby převzala nová návrhářka kulis, která loď transformovala do mnohem útulnějších, vojensky vyhlížejících tmavě zelených a kovových prostor navržených designérem Melem Bibbym. Kostýmy se staly mnohem modernějšími (Rimmer dostal důstojnickou uniformu, Lister legendární koženou bundu). Kryton se v podání Roberta Llewellyna stal stálým členem posádky, čímž vznikla klasická a nejmilovanější čtveřice. Do příběhu vstoupila menší průzkumná plavidla jménem Kosmik (Starbug), což umožnilo hrdinům přistávat na měsících, zkoumat vesmírné základny, potkávat GELFy (geneticky upravené formy života) a zapojovat se do akčních a technologicky složitých sci-fi zápletek. Tyto tři série jsou mnoha diváky i kritiky absolutně nejvýše hodnoceny pro svou dokonalou rovnováhu mezi promyšlenou sci-fi, akcí a fenomenální komedií.

Ztracená loď a filmový vzhled (VI. a VII. řada)

Šestá série se vyznačovala naprosto radikální změnou – posádka svou obrovskou domovskou loď ztratila a celá řada se odehrávala ve stísněných prostorách malého průzkumného člunu Kosmik. Děj se zaměřil na lov stop a stíhání těch, kteří jejich loď odcizili. Sedmá série pak přinesla změnu vizuální – opustilo se natáčení před živým publikem v televizním studiu, použily se filmové kamery s takzvaným film-look efektem a ve velké míře nastoupila tehdy převratná počítačová grafika (CGI). Zásadní ránou pro dynamiku pořadu byl dočasný odchod herce Chrise Barrieho (Rimmera) v polovině sedmé řady. Jeho místo zaplnila postava Kristine Kochanské z paralelní dimenze, což zcela změnilo dynamiku od mužské „kolejní“ party k více vztahově zaměřené konverzaci. Spolupráce Granta a Naylora v této době navíc skončila, jelikož Rob Grant projekt nadobro opustil a Doug Naylor zůstal jako jediný hlavní tvůrce.

Vězeňská a oživovací éra (VIII. řada)

Osmá řada z roku 1999 se rozhodla k mohutnému restartu. Díky zásahu nanobotů byl původní Červený trpaslík znovu poskládán dohromady, a co víc, celá jeho původní posádka byla vzkříšena z mrtvých – včetně "živého" a nepoučitelného Rimmera a přísného kapitána Hollistera. Náš hlavní kvartet byl okamžitě uvězněn v lodním žaláři zvaném "Díra", a celá série fungovala jako obrovský vězeňský sitcom zasazený do útrob vzkříšeného vesmírného kolosu. Nato se s pořadem vrátilo živé publikum, což výrazně oživilo divácký ohlas. Poté však následovala více než dekádu trvající pauza, kdy se marně připravoval celovečerní film, na který se nikdy nepodařilo sehnat finance.

Návrat na obrazovky a "Dave" éra (Zpátky na Zemi, X. - XII. řada a speciály)

K obrovské radosti celosvětové komunity byl seriál vzkříšen v roce 2009 britskou digitální stanicí Dave. Nejdříve formou experimentální třídílné minisérie "Zpátky na Zemi" (Back to Earth), která fungovala jako meta-příběh a pocta filmu Blade Runner, kde posádka zjistí, že jsou pouhými fiktivními postavami v televizním pořadu na Zemi na počátku 21. století. Tento experiment měl neuvěřitelnou sledovanost a vedl k objednání plnohodnotné desáté (2012), jedenácté (2016) a dvanácté (2017) sezóny. Tyto moderní řady se vizuálně, tónem i stavbou děje vrátily k milovanému formátu "zlatého věku" ze třetí a čtvrté řady – posádka je opět sama v hlubokém vesmíru, natáčí se ve skvělých, klasicky vyhlížejících kulisách s živým publikem a epizody mají silné sci-fi i komediální jádro. Dosavadním završením se stal v roce 2020 filmový speciál (často dělený do tří částí) s názvem "Zlíbena Země" (The Promised Land), který epickým způsobem prozkoumává historii kočičí rasy, od které Kocour pochází.

🧠 Sci-fi koncepty a specifický humor

Brilantnost Červeného trpaslíka nespočívá v parodování jiných sci-fi značek jako Star Trek nebo Hvězdné války. Autorské duo vždy kladlo velký důraz na to, aby jejich sci-fi koncepty byly samostatně životaschopné, a humor těžil výhradně z toho, jak neschopní jedinci se v těchto konceptuálně složitých situacích chovají. Seriál s nesmírnou lehkostí pracuje s hlubokými sci-fi fenomény:

Časové paradoxy: Posádka se pravidelně setkává s alternativními verzemi budoucnosti i minulosti. V epizodě "Staze" cestují časem zpět na svou vlastní loď těsně před katastrofou. V epizodě "Inkvizitor" čelí entitě, která vymazává z historie lidi, kteří promarnili svůj život – což Rimmer a Lister logicky splňují na sto procent.
Virtuální realita: Už v roce 1988 seriál ukázal hazardní hru s totálním ponořením do virtuální reality zvanou "Lepší než život", která plní uživateli jakékoliv přání. Rimmerova neskutečně neurotická mysl však nedokáže přijmout štěstí, a tak jeho vlastní mozek napadne jeho sny exekutory, daněmi a nakonec manželkou připomínající jeho matku.
Umělá inteligence a etika: Roboti a mechanoidi v univerzu Trpaslíka (Kryton, různé mluvící toustovače, hádající se automat na kondomy, nešťastné uklízecí stroje) trpí obrovskými emocionálními a filozofickými problémy, od náboženského přesvědčení o "Silikonovém nebi" až po robotickou depresi.
Paralelní vesmíry: Skvělá práce s koncepty antivesmíru (kde se vše vyvíjí pozpátku, od smrti k narození, rvačky v barech končí narovnáním nábytku a vyvrhnutím piva do sklenic) nebo ženského vesmíru, kde existují ženské a pregnantní verze Listera a Rimmera.

🎙 Fenomén českého dabingu

V mnoha nesanglických zemích zůstal Červený trpaslík pouze okrajovou záležitostí malého okruhu nerdů. V České republice se stal fenoménem s masovým dosahem, a lví podíl na tom nese nezpochybnitelná a mistrovská úroveň českého dabingu. Režisérce českého znění Jarmile Beránkové se ve studiích České televize podařilo sestavit naprosto dokonalý hlasový casting, který mnohdy přidával vtipům další rozměr. Překladu se famózně zhostila Helena Rejžková, která s neuvěřitelným citem převedla britský slang, novotvary a nadávky do šťavnaté češtiny (proslulé nadávky jako "smeg" byly přeloženy variabilně jako "sakriš", "kruci" či legendární "šmankote").

Hlasy postavám mistrně propůjčili:

Kamil Halbich (Arnold Rimmer): Podařilo se mu zachytit každou nuanci arogance, slizkosti a zároveň tragické zranitelnosti Rimmerovy osobnosti. V mnoha ohledech je jeho hlasová kreace ještě neurotičtější než Barrieho originál.
Martin Sobotka (Dave Lister): Dokonale prodal image nepořádného flákače s dobrým srdcem.
Miroslav Vladyka (Kocour): Jeho pištivý, přehnaně exaltovaný hlasový projev stoprocentně sedl marnivému charakteru.
Zdeněk Dušek (Kryton): Převedl do češtiny mechanický, ale přitom silně omluvný a nervózní tón hlasu.
Miroslav Táborský (Holly): Ztvárnil mužského Hollyho s absolutní a neproniknutelnou monotónní suchostí. (Ženskou verzi Holly dabovala Veronika Žilková).

Český dabing je natolik legendární, že mezi českými fanoušky se naprostá většina hlášek cituje výhradně v české verzi a projekce původního znění bez dabingu nebývají na festivalech tak vyhledávané jako právě ty dabované.

📚 Knižní a další adaptace

Kromě televizního vysílání autoři Rob Grant a Doug Naylor rozšířili své univerzum o sérii literárních děl. Tyto romány nejsou pouhými doslovnými přepisy scénářů, ale spíše alternativními verzemi příběhu s mnohem temnějšími a hlubšími sci-fi prvky, které si televizní rozpočet nemohl dovolit. Mezi zásadní knihy patří:

Nekonečno vítá ohleduplné řidiče (Infinity Welcomes Careful Drivers)
Lepší než život (Better Than Life)
Poslední člověk (Last Human) - napsal pouze Doug Naylor, zkoumá temnou budoucnost.
Pozpátku (Backwards) - napsal pouze Rob Grant, jiná alternativa pokračování, mnohem grotesknější a drsnější.

Kromě literatury se značka rozrostla o deskové hry, neoficiální počítačové modifikace, karetní a RPG systémy (Role-playing games) vydané v roce 2003, kde si hráči mohou vytvořit vlastní nekompetentní postavy prohánějící se vesmírem. Mimořádným a každoročním úkazem komunity v domovské Velké Británii je velkolepý fanouškovský sraz známý jako Dimension Jump, kterého se pravidelně a ochotně účastní celá herecká sestava a autoři.

📈 Kompletní přehled sezón a statistik

Následující tabulka obsahuje absolutně nevynechaný, přesný a chronologický přehled všech sezón a produkčních cyklů tohoto kultovního díla. Nechybí v ní jediné období ani žádný chybějící rok produkce.

Řada / Speciál	Počet epizod	Rok premiéry	Televizní stanice	Zásadní události sezóny
I. řada	6	1988	BBC Two	Představení posádky, nehoda reaktoru, izolace
II. řada	6	1988	BBC Two	Dočasné objevení Krytona, alternativní vesmíry
III. řada	6	1989	BBC Two	Razantní změna vzhledu lodi, Kryton trvalým členem
IV. řada	6	1991	BBC Two	Akční mise, setkání s monstrem DNA, inkvizitor
V. řada	6	1992	BBC Two	Příchod "Dobrého" a "Zlého" anděla, havárie ve virtuální realitě
VI. řada	6	1993	BBC Two	Ztráta obří domovské lodi, honička s replikanty a GELFy v Kosmiku
VII. řada	8	1997	BBC Two	Odchod Rimmera, příchod Kochanské, zavedení filmového vzhledu bez publika
VIII. řada	8	1999	BBC Two	Obnova lodi i posádky z nanobotů, Rimmer zpět, všichni ve vězení
Zpátky na Zemi (IX.)	3	2009	Dave	Meta-epizody o cestě posádky do naší reality v 21. století
X. řada	6	2012	Dave	Návrat ke klasickému sitcomu, opět s diváky, osamocená čtveřice na Trpaslíku
XI. řada	6	2016	Dave	Technologické objevy, objev neznámé lékařské stanice
XII. řada	6	2017	Dave	Léčení mechanoidů, Kocourova setkání s rodinou
Zlíbena Země (speciál)	1 (film)	2020	Dave	Cesta k náboženským vůdcům Kocouří rasy, záchrana Felis sapiens

💡 Pro laiky

Pokud jste seriál nikdy neviděli, představte si obrovskou vesmírnou loď, která se stane pastí pro toho naprosto nejlenivějšího a nejnechutnějšího opraváře v celém vesmíru – Dava Listera. Kvůli jaderné nehodě zaspí v ochranné kabině tři miliony let a probudí se v době, kdy lidstvo dávno neexistuje. Místo statečných kapitánů jako ve Star Treku ho vesmírem doprovází parta zoufalců: hologram jeho mrtvého a nesnesitelného šéfa, který neustále panikaří, tvor vyvinutý z jeho staré kočky, který myslí jen na své oblečení a zrcadla, a žehlící robot, který vypadá jako chodící vysavač s pocitem viny. Namísto hrdinských bojů o záchranu galaxie řeší tahle nesourodá čtveřice především ponorkovou nemoc, nedostatek kari omáčky, absurdní byrokracii a nekonečné hádky. A právě proto to představuje jednu z nejlepších a nejchytřejších komedií v historii televize.

Zdroje