Kyberbezpečnost v roce 2025

Kybernetická bezpečnost v roce 2025 představuje dynamicky se vyvíjející oblast, která čelí novým výzvám v důsledku rychlého technologického pokroku. Rok 2025 je charakterizován především masivním nasazením umělé inteligence (AI) jak na straně útočníků, tak obránců, rostoucím počtem útoků na dodavatelské řetězce a zpřísňující se legislativou v čele se směrnicí NIS2. Organizace a jednotlivci čelí stále sofistikovanějším hrozbám, které vyžadují neustálou adaptaci a inovace v obranných strategiích.

Hlavní trendy v roce 2025

Kybernetická bezpečnost v roce 2025 je formována několika klíčovými trendy, které definují povahu hrozeb i obranných mechanismů.

Vzestup umělé inteligence v útocích i obraně

Umělá inteligence se stala dvousečnou zbraní. Na jedné straně ji útočníci využívají k automatizaci a škálování útoků, vytváření vysoce přesvědčivých phishingových e-mailů a deepfake videí pro účely sociálního inženýrství. Generativní AI "demokratizovala" kyberkriminalitu, což umožňuje i méně technicky zdatným útočníkům provádět sofistikované operace. Na druhé straně se AI stává klíčovým prvkem obranných strategií. Bezpečnostní týmy nasazují AI pro analýzu obrovského množství dat v reálném čase, detekci anomálií a automatizovanou reakci na incidenty, čímž kompenzují nedostatek kvalifikovaných odborníků.

Útoky na dodavatelské řetězce

Útoky na dodavatelské řetězce jsou na vzestupu. Kyberzločinci se zaměřují na menší a hůře zabezpečené dodavatele, aby jejich prostřednictvím pronikli do sítí velkých a lépe chráněných organizací. Kompromitace jednoho softwarového dodavatele může vést k infekci tisíců jeho zákazníků. Tento trend nutí firmy klást větší důraz na bezpečnostní audity svých partnerů a řízení rizik třetích stran.

Zabezpečení cloudu a IoT

S pokračující migrací do cloudu se útočníci stále více zaměřují na cloudové zdroje. Hlavní příčinou úspěšných útoků bývá chybná konfigurace cloudových služeb. Zároveň s masivním rozšířením Internetu věcí (IoT) roste počet zranitelných zařízení, která mohou být zneužita k DDoS útokům nebo jako vstupní bod do firemních sítí. Předpokládá se, že do roku 2025 bude významná část útoků na podniky nějakým způsobem souviset s IoT.

Největší hrozby

Sofistikovaný ransomware

Ransomware zůstává jednou z největších hrozeb. Útoky jsou stále sofistikovanější a cílenější, přičemž se útočníci zaměřují na kritickou infrastrukturu, jako jsou nemocnice a finanční instituce. Rozšířily se taktiky dvojitého a trojitého vydírání ("double/triple extortion"), kdy útočníci kromě šifrování dat hrozí i jejich zveřejněním nebo útokem na zákazníky a partnery oběti. Gangy jako RansomHub si udržují dominantní postavení na trhu.

Státem sponzorované útoky a kyberšpionáž

Státem podporované skupiny, jako je APT31 spojovaná s Čínou, pokračují v kyberšpionážních operacích zaměřených na krádeže citlivých dat z vládních institucí. V kontextu geopolitického napětí se také množí útoky proruských hacktivistických skupin, které využívají DDoS útoky a ransomware k destabilizaci států podporujících Ukrajinu.

Phishing a podvody s využitím deepfake

Phishingové kampaně dosahují v roce 2025 nové úrovně kvality díky využití AI. Jsou gramaticky bezchybné a personalizované, což je činí těžko odhalitelnými. Roste také zneužití deepfake technologií pro obcházení biometrického ověřování nebo pro vytváření falešných videí a hlasových zpráv s cílem manipulovat veřejným míněním nebo páchat finanční podvody.

Hrozba kvantových počítačů

Ačkoliv praktické zneužití kvantových počítačů k prolomení současného šifrování je stále spíše budoucí hrozbou, v roce 2025 se bezpečnostní komunita intenzivně připravuje na tzv. post-kvantovou éru. Očekává se, že první komerčně dostupné kvantové počítače schopné narušit stávající kryptografické standardy se objeví v blízké budoucnosti, což si vyžádá přechod na kvantově odolné šifrovací algoritmy.

Regulace a legislativa

V roce 2025 vstupuje v platnost nová legislativa, která výrazně zpřísňuje požadavky na kybernetickou bezpečnost. Klíčovou roli hraje evropská směrnice NIS2, která rozšiřuje povinnosti na tisíce dalších firem a organizací v kritických sektorech, jako je energetika, doprava, zdravotnictví a digitální infrastruktura.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který směrnici implementuje do českého práva, nabývá účinnosti v polovině roku 2025. Mezi hlavní změny patří:

• Odpovědnost vedení: Vrcholový management firem ponese osobní odpovědnost za dodržování bezpečnostních opatření.
• Bezpečnost dodavatelů: Firmy musí prověřovat a zajišťovat kybernetickou bezpečnost svých dodavatelů.
• Hlášení incidentů: Zkracuje se lhůta pro hlášení významných kybernetických incidentů Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na 24 hodin.

Obranné strategie a doporučení

V reakci na rostoucí hrozby musí organizace přijmout proaktivní a vícevrstvé obranné strategie.

• Architektura nulové důvěry (Zero Trust): Implementace principu "nikdy nevěř, vždy ověřuj", kde je každý požadavek na přístup k síťovým zdrojům ověřován bez ohledu na to, odkud pochází.
• Školení a zvyšování povědomí: Lidský faktor zůstává nejslabším článkem. Pravidelné školení zaměstnanců o rozpoznávání phishingu a dalších hrozeb je klíčové.
• Vícefaktorová autentizace (MFA): Nasazení MFA jako standardu pro přístup k firemním systémům a datům výrazně snižuje riziko zneužití ukradených hesel.
• Pravidelné audity a testování: Organizace by měly pravidelně provádět penetrační testování a bezpečnostní audity, aby odhalily slabá místa dříve než útočníci.
• Plány obnovy po havárii: Mít připravené a otestované plány pro obnovu dat a systémů po ransomwarovém útoku je nezbytné pro minimalizaci dopadů.