Jákob
Obsah boxu
Šablona:Infobox biblická postava Jákob (hebrejsky יַעֲקֹב, Ja'akov), později nazvaný také Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל, Jisra'el), je jednou z nejvýznamnějších postav Starého zákona, třetí z patriarchů izraelského národa. Je synem Izáka a Rebeky a vnukem Abrahama. Jeho příběh, zaznamenaný především v biblické knize Genesis, je klíčový pro pochopení původu dvanácti izraelských kmenů, neboť Jákob byl otcem dvanácti synů, kteří se stali jejich praotci. Jeho život je plný zvratů, podvodů, zápasů, božských zjevení a nakonec i smíření.
Jákobův příběh je ústřední pro abrahámovská náboženství. V judaismu je považován za fyzického i duchovního předka židovského národa. V křesťanství je vnímán jako důležitý článek v rodokmenu Ježíše Krista a jeho životní osudy jsou často interpretovány jako předobrazy novozákonních událostí. V islámu je uctíván jako prorok pod jménem Ya'qub.
📜 Biblický příběh
Jákobův životní příběh je popsán v knize Genesis, kapitolách 25–50.
👶 Narození a mládí
Jákob se narodil jako mladší z dvojčat Izákovi a Rebece. Jeho starší bratr byl Ezau. Již v matčině lůně spolu oba bratři soupeřili. Při porodu se Jákob držel Ezauovy paty, z čehož je odvozeno jeho jméno (hebrejské `aqev` znamená pata, ale také "podvést", "přelstít").
Zatímco Ezau byl zdatný lovec a otec Izák ho měl v oblibě, Jákob byl "muž bezúhonný, bydlící ve stanech" a těšil se přízni své matky Rebeky. Rozdílnost jejich povah předznamenala budoucí konflikt.
🥣 Prvorozenství a požehnání
Klíčovým momentem v jejich mládí byla událost, kdy se Ezau vrátil znavený z lovu a požádal Jákoba o misku čočkové polévky. Jákob souhlasil pod podmínkou, že mu Ezau prodá své prvorozenství. Ezau, pohrdaje svým postavením prvorozeného, přistoupil na obchod.
Později, když jejich otec Izák zestárl a oslepl, chtěl požehnat svému prvorozenému synovi Ezauovi. Rebeka však zosnovala lest. Zatímco Ezau byl na lovu, aby otci připravil oblíbený pokrm, oblékla Jákoba do Ezauových šatů a na ruce a krk mu dala kožky z kůzlat, aby připomínal chlupatého Ezaua. Izák se nechal oklamat a udělil Jákobovi požehnání určené prvorozenému, které mu zajistilo vládu nad bratrem a prosperitu. Když se Ezau vrátil a zjistil, co se stalo, zahořel vůči Jákobovi nenávistí a přísahal, že ho zabije.
🪜 Jákobův sen v Bét-elu
Na radu své matky uprchl Jákob před Ezauovým hněvem do Cháranu v Mezopotámii, kde žil jeho strýc Lában. Cestou se zastavil na místě zvaném Lúz, kde přenocoval. Ve snu uviděl žebřík sahající ze země až do nebe, po němž vystupovali a sestupovali andělé. Na jeho vrcholu stál sám Bůh, který Jákobovi zopakoval slib daný Abrahamovi a Izákovi: že mu dá zemi, na které leží, a že jeho potomstvo bude nesmírně početné.
Po probuzení Jákob poznal posvátnost místa, vztyčil tam pamětní kámen a nazval jej Bét-el ("Dům Boží"). Slíbil Bohu, že pokud ho bude na cestě ochraňovat, bude ho uctívat a dávat mu desátky ze všeho, co získá. Tento sen, známý jako Jákobův žebřík, se stal symbolem spojení mezi nebem a zemí.
💍 Služba u Lábana a manželství
V Cháranu se Jákob setkal se svou sestřenicí Ráchel, mladší dcerou Lábana, a zamiloval se do ní. Souhlasil, že bude Lábanovi sloužit sedm let, aby ji získal za ženu. Po uplynutí této doby však Lában Jákoba oklamal a o svatební noci mu místo Ráchel dal svou starší, méně atraktivní dceru Leu. Jako omluvu Lában nabídl Jákobovi i Ráchel, pokud bude sloužit dalších sedm let. Jákob souhlasil a po týdnu se oženil i s Ráchel, kterou miloval více než Leu.
👨👩👧👦 Dvanáct synů a dcera
Během dvaceti let, které Jákob strávil u Lábana, se mu narodilo jedenáct synů a jedna dcera. Mezi jeho manželkami Leou a Ráchel panovala velká rivalita, protože Ráchel byla dlouho neplodná.
- S Leou měl šest synů: Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Isachar a Zabulón.
- S Bilhou, služkou Ráchel, měl dva syny: Dan a Neftalí.
- Se Zilpou, služkou Ley, měl dva syny: Gád a Ašer.
- S milovanou Ráchel měl nakonec dva syny: Josefa a Benjamína (který se narodil až později na cestě do Kenaánu).
- Narodila se mu také dcera Dína.
Těchto dvanáct synů se stalo praotci dvanácti kmenů, které utvořily izraelský národ.
🐑 Návrat do Kenaánu a zápas s andělem
Po dvaceti letech služby se Jákob rozhodl i s rodinou a velkými stády, která lstí získal od Lábana, vrátit do Kenaánu. Lában ho pronásledoval, ale nakonec se usmířili a uzavřeli smlouvu.
Největší strach měl Jákob ze setkání se svým bratrem Ezauem. Noc před setkáním poslal svou rodinu napřed a zůstal sám. Tehdy k němu přistoupil neznámý muž a zápasil s ním až do svítání. Když muž viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu kyčelní kloub. Jákob ho však nepustil, dokud mu nepožehnal. Muž se ho zeptal na jméno a poté mu řekl: "Nebudeš se již jmenovat Jákob, ale Izrael (ten, kdo zápasí s Bohem), neboť jsi zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls." Jákob nazval to místo Penuel ("Tvář Boží").
🤝 Smíření s Ezauem a život v Kenaánu
Následujícího dne se Jákob setkal s Ezauem, který mu k jeho překvapení vyšel vstříc a objal ho. Bratři se smířili. Jákob se poté usadil v zemi Kenaán, nejprve v Šekemu a později u Chebronu. Zde se odehrály další události, včetně zneuctění jeho dcery Díny a následné pomsty jejích bratrů, a také smrt Ráchel při porodu nejmladšího syna Benjamína.
⚰️ Cesta do Egypta, smrt a pohřeb
Vrcholem Jákobova života se stal příběh jeho milovaného syna Josefa. Ostatní bratři na něj žárlili, prodali ho do otroctví v Egyptě a otci namluvili, že ho roztrhala divá zvěř. Jákob po mnoho let truchlil. Josef se však v Egyptě stal díky své moudrosti a schopnosti vykládat sny druhým mužem po faraonovi.
Když v Kenaánu nastal hladomor, poslal Jákob své syny pro obilí do Egypta. Zde se po dramatických událostech setkali s Josefem, kterého nepoznali. Nakonec se jim Josef dal poznat a pozval celou rodinu, včetně starého Jákoba, do Egypta. Jákob se tak po letech znovu shledal se svým ztraceným synem. Celá rodina se usadila v úrodné oblasti Góšen.
Před svou smrtí ve věku 147 let si Jákob-Izrael zavolal své syny, aby jim požehnal a předpověděl jejich budoucnost. Zvláštní požehnání udělil Judovi, z jehož rodu vzejdou králové, a Josefovi. Poté zemřel, jeho tělo bylo nabalzamováno a synové ho podle jeho přání odnesli zpět do Kenaánu, kde ho pohřbili v jeskyni Machpela v Chebronu po boku Abrahama, Sáry, Izáka, Rebeky a své první ženy Ley.
📖 Jákob v náboženstvích
✡️ V judaismu
Jákob je považován za ztělesnění židovského národa. Jeho život plný zápasů, utrpení, ale i vytrvalosti a boží přízně je vnímán jako archetyp osudu Izraele. Jeho nové jméno, Izrael, se stalo jménem celého národa (Bnej Jisra'el – Synové Izraele) a později i státu. Rabínská literatura, zejména Midraš, bohatě rozvíjí a interpretuje jednotlivé epizody jeho života.
✝️ V křesťanství
Pro křesťany je Jákob významným patriarchou a předkem Ježíše Krista, jak je uvedeno v rodokmenech v Matoušově a Lukášově evangeliu. Jeho příběh je často chápán typologicky:
- Jákobův žebřík je vnímán jako předobraz Krista, který spojuje nebe a zemi.
- Dvanáct synů je paralelou k dvanácti apoštolům.
- Jeho zápas symbolizuje duchovní boj věřícího.
☪️ V islámu
V islámu je Jákob (arabsky Ya'qub, يعقوب) ctěn jako významný prorok (nabí). Korán se o něm zmiňuje na mnoha místech, často společně s jeho předky Abrahamem (Ibráhím) a Izákem (Isháq) a jeho synem Josefem (Júsuf). Je představován jako oddaný služebník Alláha, který předává monoteistickou víru svým potomkům. Příběh Josefa v Koránu (súra 12) podrobně popisuje Jákobův žal nad ztrátou syna i jejich konečné shledání.
🤔 Pro laiky
Představte si Jákoba jako jednoho z "pradědečků" izraelského národa, o kterém se píše v Bibli. Byl vnukem slavného Abrahama. Měl dvojče, bratra Ezaua, kterého trochu ošidil, aby získal otcovo požehnání. Kvůli tomu musel utéct z domova.
Na útěku měl slavný sen o žebříku do nebe, po kterém chodili andělé. Později se zamiloval do dívky jménem Ráchel a aby si ji mohl vzít, musel pro jejího otce pracovat čtrnáct let. Nakonec měl dvě hlavní manželky (Leu a Ráchel) a dvě vedlejší a s nimi celkem dvanáct synů. Z těchto synů později vzniklo dvanáct kmenů, které tvořily starověký Izrael.
Nejznámější je asi příběh, kdy se Jákob jednu noc pral s tajemnou postavou (často považovanou za anděla). Po tomto zápase dostal nové jméno – Izrael, což znamená "ten, kdo zápasí s Bohem". Toto jméno se pak začalo používat pro celý národ. Jeho životní příběh je tedy základem pro tři velká světová náboženství: judaismus, křesťanství a islám.