OPEC+: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''OPEC+''' je aliance zemí vyvážejících ropu, která se skládá ze 13 členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a 10 dalších předních světových producentů ropy, kteří nejsou členy OPEC. V čele této neformální koalice stojí de facto Saúdská Arábie (jako lídr OPEC) a Rusko (jako lídr nečlenských zemí). Cílem skupiny je společně regulovat objem těžby rop…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 6. 10. 2025, 04:04
Obsah boxu
OPEC+ je aliance zemí vyvážejících ropu, která se skládá ze 13 členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a 10 dalších předních světových producentů ropy, kteří nejsou členy OPEC. V čele této neformální koalice stojí de facto Saúdská Arábie (jako lídr OPEC) a Rusko (jako lídr nečlenských zemí). Cílem skupiny je společně regulovat objem těžby ropy a tím ovlivňovat její cenu na světových trzích.
Šablona:Infobox Mezinárodní organizace
Historický kontext a vznik
Oslabení pozice OPEC
Tradiční kartel OPEC po desetiletí dominoval světovému trhu s ropou. V druhém desetiletí 21. století však jeho vliv začal slábnout. Hlavním důvodem byla tzv. břidlicová revoluce ve Spojených státech, která vedla k masivnímu nárůstu americké produkce ropy. Trh byl zaplaven levnou ropou, což v letech 2014–2016 způsobilo dramatický propad cen[1].
OPEC se snažil situaci řešit snížením vlastní produkce, ale to samo o sobě nestačilo. Bylo zřejmé, že pro efektivní ovlivnění trhu je nutná spolupráce s dalšími velkými producenty, kteří nebyli členy organizace, především s Ruskem.
Vznik aliance (2016)
V reakci na tuto krizi byla na konci roku 2016 zformována aliance OPEC+. Formálně byla stvrzena podpisem "Deklarace o spolupráci" (Declaration of Cooperation), ve které se zúčastněné země dohodly na společném a koordinovaném snížení těžby s cílem stabilizovat a zvýšit ceny ropy[2].
Tento krok byl historickým milníkem, protože spojil síly tradičních rivalů, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko, a vytvořil tak super-skupinu, která kontroluje více než 50 % světové produkce ropy.
Členové
Aliance OPEC+ se skládá ze dvou hlavních bloků:
- 13 členských zemí OPEC:
* Alžírsko, Angola, Rovníková Guinea, Gabon, Írán, Irák, Kuvajt, Libye, Nigérie, Republika Kongo, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela.
- 10 nečlenských zemí (tzv. "plus"):
* Rusko, Ázerbájdžán, Bahrajn, Brunej, Kazachstán, Malajsie, Mexiko, Omán, Jižní Súdán, Súdán.
Lídry a hlavními vyjednavači v rámci skupiny jsou ministři energetiky Saúdské Arábie a Ruska.
Mechanismus fungování
OPEC+ funguje jako neformální kartel, jehož hlavním nástrojem je stanovování produkčních kvót pro jednotlivé členské země.
Ministerská zasedání
Klíčová rozhodnutí jsou přijímána na pravidelných ministerských zasedáních, která se obvykle konají každých několik měsíců ve Vídni, kde sídlí sekretariát OPEC. Na těchto setkáních ministři energetiky a ropného průmyslu členských zemí analyzují stav globální poptávky a nabídky a rozhodují, zda je potřeba produkci zvýšit, snížit, nebo ponechat beze změny.
Cílem je udržet cenu ropy v takovém rozmezí, které je výhodné pro rozpočty producentských zemí, ale zároveň příliš vysokou cenou nezničí globální poptávku.
Monitorovací výbor (JMMC)
Dodržování dohodnutých kvót monitoruje Společný ministerský monitorovací výbor (Joint Ministerial Monitoring Committee, JMMC). Tento výbor, složený z klíčových členů, se schází častěji a dohlíží na plnění závazků jednotlivých zemí. Ne všechny země však své kvóty vždy plně dodržují, což je častým zdrojem vnitřního napětí.
Klíčové události a zásahy do trhu
Reakce na pandemii covidu-19 (2020)
Největší zkouškou pro alianci byla pandemie covidu-19 na jaře 2020. Globální lockdowny způsobily bezprecedentní propad poptávky po ropě. V březnu 2020 se Rusko a Saúdská Arábie nedokázaly dohodnout na společném snížení těžby, což vedlo ke krátké, ale brutální cenové válce. Saúdská Arábie zaplavila trh levnou ropou, což v kombinaci s nízkou poptávkou způsobilo, že cena americké ropy WTI se v dubnu 2020 na krátkou chvíli propadla dokonce do záporných hodnot (producenti platili kupcům, aby si ropu odvezli)[3].
Tento šok donutil OPEC+ k rychlému jednání. V dubnu 2020 se skupina dohodla na historicky největším koordinovaném snížení těžby o téměř 10 milionů barelů denně, což pomohlo stabilizovat a postupně zvýšit ceny[4].
Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu (2022)
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a následných sankcích Západu vůči Rusku se ceny ropy opět prudce zvýšily. Západní země, zejména Spojené státy americké, vyzývaly OPEC+, aby výrazně zvýšil těžbu a pomohl tak snížit ceny a oslabit ruskou ekonomiku.
OPEC+ však tyto výzvy odmítl. Aliance, v níž má Rusko klíčové slovo, se rozhodla držet se svých původních plánů a v říjnu 2022 dokonce oznámila výrazné snížení těžby. Tento krok byl vnímán jako geopolitické vítězství Ruska a Saúdské Arábie a vedl k velkému napětí ve vztazích se Spojenými státy[5].
Dopad a kritika
Rozhodnutí OPEC+ mají zásadní dopad na globální ekonomiku, inflaci a geopolitické vztahy.
Vliv na globální ekonomiku
Jako skupina kontrolující více než polovinu světové produkce ropy má OPEC+ obrovskou moc ovlivňovat ceny pohonných hmot, energií a v konečném důsledku i inflace po celém světě. Vyšší ceny ropy znamenají vyšší náklady na dopravu a výrobu, což se promítá do cen téměř veškerého zboží a služeb. Z tohoto důvodu jsou zasedání OPEC+ bedlivě sledována centrálními bankami a vládami po celém světě.
Kritika a obvinění z kartelového chování
OPEC+ je často kritizován zeměmi spotřebovávajícími ropu, zejména Spojenými státy a zeměmi EU, za umělé omezování nabídky s cílem udržet vysoké ceny.
- Obvinění z manipulace trhu: Kritici tvrdí, že OPEC+ funguje jako kartel, který manipuluje trhem na úkor spotřebitelů a globální ekonomické stability. Ve Spojených státech se opakovaně objevují návrhy zákonů (tzv. NOPEC – No Oil Producing and Exporting Cartels Act), které by umožnily žalovat členy OPEC+ za porušování antimonopolních zákonů[6].
- Geopolitické nástroje: Rozhodnutí skupiny jsou často vnímána nejen jako ekonomická, ale i jako geopolitická. Například rozhodnutí snížit těžbu po invazi na Ukrajinu bylo interpretováno jako podpora Ruska a snaha oslabit dopad západních sankcí.
Vnitřní napětí
Aliance také čelí vnitřním sporům. Jednotlivé země mají různé potřeby ohledně výše ceny ropy, která je nutná pro vyrovnání jejich státních rozpočtů. To vede ke sporům o rozdělení produkčních kvót. V roce 2023 například z OPEC vystoupila Angola právě kvůli nesouhlasu s přidělenou kvótou.
Pro laiky
- Co je OPEC+? Je to "klub" 23 největších ropných států světa, které se dohodly, že budou spolupracovat. V čele stojí Saúdská Arábie a Rusko.
- Co dělají? Společně se domlouvají, kolik ropy budou těžit. Když se jim zdá cena ropy příliš nízká, dohodnou se, že budou těžit méně. Tím se sníží nabídka na trhu a cena stoupne. Když je cena příliš vysoká, mohou se dohodnout, že budou těžit více.
- Proč je to důležité? Protože cena ropy ovlivňuje cenu benzínu, nafty, letenek a energií. Když OPEC+ sníží těžbu, zdraží vám to cestu do práce i nákup v obchodě, protože doprava všeho zboží je dražší. Jejich rozhodnutí tak ovlivňuje peněženku téměř každého člověka na planetě.
- Je to legální? Ve většině zemí by taková dohoda mezi firmami byla nelegální kartelovou dohodou. Protože se ale jedná o dohodu mezi suverénními státy, mezinárodní právo je na ně krátké.
Reference
- ↑ https://www.cfr.org/backgrounder/opec-and-its-allies-opec
- ↑ https://www.opec.org/opec_web/en/about_us/24.htm
- ↑ https://www.reuters.com/article/us-global-oil-crash-explainer-idUSKCN2232JE
- ↑ https://www.opec.org/opec_web/en/press_room/5891.htm
- ↑ https://www.cnbc.com/2022/10/05/opec-announces-production-cut-of-2-million-barrels-per-day.html
- ↑ https://www.reuters.com/business/energy/what-is-nopec-bill-why-has-it-been-revived-now-2022-10-05/