Evropská kosmická agentura: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Evropská kosmická agentura''' (anglicky '''European Space Agency''', odtud zkratka '''ESA''') je mezinárodní organizace zaměřená na výzkum a dobývání vesmíru, kterou tvoří 22 členských států. Byla založena v roce 1975 s cílem sjednotit evropské zdroje a know-how pro mírové objevování a využívání vesmíru. Její sídlo je v Paříži ve Francii. ESA je zcela nezávislá na Evropské unii, ačkoliv o…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 30. 9. 2025, 01:32
Obsah boxu
Evropská kosmická agentura (anglicky European Space Agency, odtud zkratka ESA) je mezinárodní organizace zaměřená na výzkum a dobývání vesmíru, kterou tvoří 22 členských států. Byla založena v roce 1975 s cílem sjednotit evropské zdroje a know-how pro mírové objevování a využívání vesmíru. Její sídlo je v Paříži ve Francii.
ESA je zcela nezávislá na Evropské unii, ačkoliv obě organizace úzce spolupracují na řadě projektů, jako jsou navigační systém Galileo a program pro pozorování Země Copernicus. Agentura je zodpovědná za vývoj evropských nosných raket (rodina Ariane), vědeckých sond a satelitů a za účast Evropy na mezinárodních kosmických misích, včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Svůj vlastní kosmodrom provozuje ve Francouzské Guyaně.
| Evropská kosmická agentura | |
|---|---|
| Sídlo ESA v Paříži | |
| Zkratka | ESA |
| Typ | mezivládní organizace |
| Založení | 30. května 1975[1] |
| Sídlo | Paříž, Francie |
| Počet členů | 22 členských států 4 přidružení členové 1 spolupracující stát |
| Rozpočet | 7,79 miliardy € (2024)[2] |
| [www.esa.int Oficiální web] | |
⏳ Historie
Historie ESA je příběhem poválečné evropské integrace a odhodlání získat nezávislý přístup do vesmíru, aby kontinent nebyl závislý na dvou supervelmocích – USA a Sovětském svazu.
🚀 Poválečné ambice a dva předchůdci
Vesmírné závody v 50. a 60. letech 20. století ukázaly, že jednotlivé evropské státy nemohou samostatně konkurovat gigantickým programům USA a SSSR. Zrodila se myšlenka spojit síly. Tento proces však nebyl jednoduchý a vedl ke vzniku dvou samostatných organizací s odlišnými cíli: 1. ELDO (European Launcher Development Organisation): Založena v roce 1964 s cílem vyvinout pro Evropu vlastní nosnou raketu, pojmenovanou Europa. Projekt byl od začátku sužován technickými problémy, politickými neshodami a překračováním rozpočtu. Všech jedenáct startů rakety Europa skončilo neúspěchem[3]. 2. ESRO (European Space Research Organisation): Založena v roce 1964 se zaměřením na vývoj a provoz vědeckých satelitů. Na rozdíl od ELDO byla ESRO mimořádně úspěšná. Do roku 1972 vypustila sedm úspěšných vědeckých družic, které zkoumaly kosmické záření a sluneční vítr. Pro jejich vynesení však musela využívat americké rakety, což jen podtrhovalo evropskou závislost[4].
birth Vznik a konsolidace ESA (1975)
Neúspěch ELDO a úspěch ESRO ukázaly, že Evropa potřebuje jednotnou organizaci, která by propojila vývoj nosičů i vědeckých misí. V roce 1975 byly obě organizace sloučeny a vznikla Evropská kosmická agentura (ESA).
Klíčovým a sjednocujícím projektem se stal vývoj nové, spolehlivé nosné rakety. Pod vedením Francie byl zahájen program Ariane. První úspěšný start rakety Ariane 1 se uskutečnil na Štědrý den, 24. prosince 1979, z nově vybudovaného Guyanského kosmického centra v Kourou[5]. Tento úspěch byl pro Evropu přelomový – agentura získala nezávislý a spolehlivý přístup do vesmíru a brzy se stala dominantním hráčem na trhu komerčních satelitních startů.
V 80. letech ESA dále posílila své postavení. V roce 1983 se první astronaut ESA, Ulf Merbold ze Západního Německa, zúčastnil mise amerického raketoplánu v laboratoři Spacelab, postavené ESA[6]. V roce 1986 vyslala agentura svou první meziplanetární sondu, Giotto, která úspěšně proletěla v blízkosti Halleyovy komety.
🇪🇺 Členské státy a spolupráce
ESA je mezivládní organizace, což znamená, že jejími členy jsou státy, nikoli Evropská unie jako celek. Rozpočet je tvořen příspěvky členských států.
K červnu 2025 má ESA 22 plnoprávných členů. Česká republika se stala 18. členem v roce 2008[7].
| Stát | Rok vstupu | Poznámka |
|---|---|---|
| Belgie | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Dánsko | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Francie | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Německo | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Itálie | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Nizozemsko | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Španělsko | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Švédsko | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO) |
| Švýcarsko | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Spojené království | 1975 | Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO) |
| Irsko | 1975 | |
| Rakousko | 1987 | |
| Norsko | 1987 | |
| Finsko | 1995 | |
| Portugalsko | 2000 | |
| Řecko | 2005 | |
| Lucembursko | 2005 | |
| Česko | 2008 | |
| Rumunsko | 2011 | |
| Polsko | 2012 | |
| Estonsko | 2015 | |
| Maďarsko | 2015 |
Kromě toho má ESA přidružené členy (Slovinsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko), kteří jsou v procesu přechodu na plné členství, a spolupracující stát (Kanada), který se podílí na některých programech na základě dlouhodobé dohody.
🚀 Klíčové programy I: Přístup do vesmíru a vědecké mise
Činnost ESA lze rozdělit do několika klíčových oblastí. Mezi ty nejviditelnější a nejprestižnější patří vývoj vlastních nosných raket a realizace ambiciózních vědeckých misí, které zkoumají Sluneční soustavu i vzdálený vesmír.
🛰️ Nosné rakety: Evropská brána do kosmu
Zajištění nezávislého, spolehlivého a konkurenceschopného přístupu do vesmíru je základním posláním ESA. Všechny rakety ESA startují z Guyanského kosmického centra (Centre Spatial Guyanais) v Kourou ve Francouzské Guyaně. Jeho poloha blízko rovníku (pouze 5 stupňů severní šířky) je ideální pro starty, protože rychlost rotace Země zde dává raketám dodatečnou rychlost ("gravitační prak"), což šetří palivo a umožňuje vynášet těžší náklady[8].
Rodina raket Ariane
Program Ariane je vlajkovou lodí evropské kosmonautiky a symbolem jejího úspěchu.
- Ariane 1 až 4 (1979–2003): První generace raket etablovala Evropu jako dominantního hráče na trhu komerčních startů. Měla na svědomí vynesení většiny světových telekomunikačních družic v 80. a 90. letech.
- Ariane 5 (1996–2023): Tento těžký nosič byl po více než čtvrt století pracovním koněm ESA. S více než 100 úspěšnými starty v řadě se stal jedním z nejspolehlivějších nosičů v historii. Vynášel těžké telekomunikační satelity, zásobovací lodě ATV k ISS a klíčové vědecké mise, jako je sonda Rosetta nebo Vesmírný dalekohled Jamese Webba[9].
- Ariane 6: Nástupce Ariane 5, navržený tak, aby byl flexibilnější a levnější v provozu a mohl lépe konkurovat novým hráčům na trhu, jako je SpaceX. Jeho první start je plánován na rok 2024. Disponuje znovu-zapalovatelným horním stupněm, což mu umožňuje vynášet satelity na různé oběžné dráhy během jediné mise[10].
Raketa Vega
Pro menší náklady vyvinula ESA ve spolupráci s Italskou kosmickou agenturou (ASI) raketu Vega.
- Vega (od 2012): Je určena pro vynášení malých vědeckých a pozorovacích satelitů (do 2 500 kg) na nízké a polární oběžné dráhy.
- Vega-C (od 2022): Je vylepšenou a silnější verzí původní Vegy, schopnou vynášet těžší a objemnější náklady.
🔭 Vědecké a robotické mise: Zkoumání vesmíru
Vědecký program ESA je celosvětově vysoce ceněný a podílí se na některých z nejdůležitějších objevů moderní astronomie a planetologie.
Průzkum Sluneční soustavy
- Giotto (1986): První evropská meziplanetární sonda, která úspěšně proletěla v těsné blízkosti jádra Halleyovy komety a pořídila první detailní snímky kometárního jádra[11].
- Huygens (2005): Přistávací modul, který byl součástí mise Cassini (NASA), jako první a dosud jediný lidský výtvor úspěšně přistál na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Odhalil svět s řekami a jezery tekutého metanu[12].
- Rosetta (2014–2016): Jedna z nejambicióznějších misí v historii. Sonda Rosetta se stala první umělou družicí komety (67P/Čurjumov-Gerasimenko) a její modul Philae jako první uskutečnil měkké přistání na jejím povrchu. Mise zásadně změnila naše chápání komet jako "stavebních kamenů" Sluneční soustavy[13].
- BepiColombo (od 2018): Společná mise s Japonskou kosmickou agenturou (JAXA) k planetě Merkur.
- Solar Orbiter (od 2020): Sonda zkoumající Slunce z bezprostřední blízkosti, která poprvé v historii pořídila snímky slunečních pólů.
- JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer, od 2023): Vlajková loď vědeckého programu ESA, jejímž cílem je detailní průzkum Jupiteru a jeho tří ledových měsíců – Ganymedu, Kallisto a Europy, u kterých se předpokládá existence podpovrchových oceánů[14].
Astronomie a astrofyzika (vesmírné dalekohledy)
ESA se podílí na provozu některých z nejdůležitějších vesmírných observatoří:
- Hubbleův vesmírný dalekohled (od 1990): Společný projekt s NASA. ESA poskytla solární panely a podílí se 15 % na provozu, což evropským astronomům zaručuje odpovídající podíl pozorovacího času.
- XMM-Newton (od 1999): Rentgenová observatoř, která studuje nejenergetičtější vesmírné jevy, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy.
- Gaia (od 2013): Astrometrická observatoř, která vytváří nejpřesnější trojrozměrnou mapu naší galaxie, Mléčné dráhy. Změřila pozice, vzdálenosti a pohyby více než miliardy hvězd[15].
- Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST, od 2021): Ačkoliv je veden NASA, ESA je klíčovým partnerem. Poskytla nosnou raketu Ariane 5 a dodala klíčové vědecké přístroje.
- Euclid (od 2023): Mise zaměřená na studium temné hmoty a temné energie mapováním tvarů a rudých posuvů miliard galaxií.
🌍 Klíčové programy II: Služby pro Zemi a lidská posádka
Kromě zkoumání vzdáleného vesmíru věnuje ESA obrovské úsilí a prostředky na vývoj a provoz satelitních systémů, které poskytují klíčová data a služby pro život na naší planetě.
🛰️ Pozorování Země: Hlídání planety
Monitorování životního prostředí, klimatu a dopadů lidské činnosti je jednou z nejvyšších priorit ESA.
Program Copernicus
Copernicus je nejambicióznější a nejkomplexnější program pro pozorování Země na světě. Jedná se o společnou iniciativu ESA a Evropské unie[16]. ESA je zodpovědná za vývoj a provoz vesmírné složky programu – flotily specializovaných satelitů zvaných Sentinely. Každý Sentinel je navržen pro specifický úkol:
- Sentinel-1: Dvojice radarových satelitů, které vidí skrz mraky a v noci. Monitorují mořský led, ropné skvrny, posuny půdy (propady, sesuvy, zemětřesení) a pomáhají při mapování povodní[17].
- Sentinel-2: Dvojice optických satelitů s vysokým rozlišením, které pořizují snímky zemského povrchu. Používají se pro monitorování zemědělství (zdraví plodin), lesnictví (odlesňování, požáry) a změn ve využití půdy.
- Sentinel-3: Zaměřuje se na monitorování oceánů. Měří teplotu a výšku hladiny moře, barvu vody (indikátor fytoplanktonu) a sleduje rozsáhlé požáry.
- Sentinel-5P a další monitorují složení atmosféry, měří koncentrace skleníkových plynů (CO₂, metan) a znečišťujících látek (SO₂, NO₂).
Data z programu Copernicus jsou poskytována zdarma a otevřeně vládám, vědcům, firmám i veřejnosti, což má obrovský vědecký, ekonomický i společenský dopad.
Meteosat
Ve spolupráci s organizací EUMETSAT (Evropská organizace pro využívání meteorologických družic) vyvíjí a provozuje ESA geostacionární družice Meteosat. Tyto satelity, "zaparkované" 36 000 km nad rovníkem, poskytují nepřetržitý proud snímků Evropy a Afriky, které jsou základem pro předpověď počasí, jak ji známe z televize[18].
🗺️ Satelitní navigace: Evropská odpověď na GPS
Aby se Evropa zbavila závislosti na americkém vojenském systému GPS, rozhodla se vybudovat vlastní, globální a civilně řízený satelitní navigační systém.
Program Galileo
Galileo je další vlajkovou lodí spolupráce mezi ESA a EU. ESA má na starosti návrh, vývoj a validaci systému, zatímco EU jej financuje a provozuje[19]. Systém se skládá z konstelace přibližně 30 satelitů na střední oběžné dráze a celosvětové sítě pozemních stanic. Oproti GPS nabízí Galileo několik výhod:
- Vyšší přesnost: Pro veřejné použití nabízí přesnost na úrovni jednoho metru, což je lepší než standardní přesnost GPS.
- Civilní kontrola: Systém je pod civilní správou, což zaručuje, že jeho signál nebude v době krize degradován nebo vypnut pro civilní uživatele, jak se to teoreticky může stát u vojensky řízených systémů (GPS, GLONASS).
- Unikátní služby: Galileo poskytuje vylepšené služby pro pátrání a záchranu (SAR), které dokáží odeslat zpětnou zprávu, že nouzový signál byl přijat.
Galileo je plně interoperabilní s GPS, což znamená, že přijímače (např. v mobilních telefonech) mohou využívat signály z obou systémů současně, což zvyšuje přesnost a spolehlivost určení polohy, zejména v městských kaňonech nebo horách.
🧑🚀 Lidská posádka ve vesmíru a ISS
Ačkoliv ESA nemá vlastní prostředky pro dopravu astronautů do vesmíru, je klíčovým partnerem v mezinárodních programech s lidskou posádkou.
Oddíl astronautů ESA
ESA má vlastní oddíl astronautů, pečlivě vybíraných z členských států. Tito astronauti procházejí náročným výcvikem v Evropském astronautickém centru (EAC) v německém Kolíně nad Rýnem, ale také v centrech NASA v USA a Roskosmosu v Rusku.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)
ESA je jedním z pěti partnerů projektu ISS (spolu s USA, Ruskem, Japonskem a Kanadou). Příspěvek ESA je značný:
- Laboratorní modul Columbus: Hlavní evropský vědecký modul, trvale připojený k ISS. Umožňuje provádět experimenty v beztížném stavu v oblasti biologie, fyziky a medicíny[20].
- Cupola: Pozorovací modul se sedmi okny, který poskytuje astronautům nejlepší panoramatický výhled na Zemi a slouží k řízení robotického ramene. Ačkoliv byl postaven v Evropě, byl součástí barterové dohody s NASA.
- ATV (Automated Transfer Vehicle): V letech 2008 až 2014 zásobovala ESA stanici pomocí ATV, nejtěžší a nejschopnější zásobovací lodi své doby. Po splnění mise byla loď naplněna odpadem a řízeně shořela v atmosféře. Technologie z ATV byly základem pro vývoj servisního modulu pro americkou loď Orion.
- Evropský servisní modul (ESM): ESA dodává klíčový servisní modul pro americkou kosmickou loď Orion, která je součástí programu Artemis pro návrat člověka na Měsíc. ESM poskytuje lodi Orion pohon, elektrickou energii, vodu a kyslík. Díky tomuto příspěvku budou mít astronauti ESA zajištěná místa v budoucích misích na Měsíc[21].
🏛️ Struktura, financování a hlavní střediska
ESA je komplexní organizace s decentralizovanou strukturou, kde každé středisko má svou jasně definovanou specializaci. Její fungování je založeno na unikátním modelu financování.
💰 Rozpočet a princip "geografické návratnosti"
Rozpočet ESA pro rok 2024 činí přibližně 7,79 miliardy eur. Financování se skládá ze dvou hlavních pilířů: 1. Povinné programy: Zahrnují základní činnosti, jako je vědecký program a administrativní chod. Všechny členské státy přispívají do těchto programů částkou úměrnou jejich HDP. 2. Volitelné programy: Tvoří většinu rozpočtu (cca 80 %). Každý členský stát se svobodně rozhoduje, do kterých volitelných programů (např. vývoj Ariane 6, pozorování Země, lidské lety) a jakou částkou se zapojí.
ESA uplatňuje princip tzv. geografické návratnosti (geo-return). Cílem je, aby se většina finančních prostředků, které daná země do ESA vloží, vrátila zpět do této země ve formě kontraktů pro její průmyslové a vědecké instituce[22]. Tento princip zajišťuje, že i menší státy mohou rozvíjet své technologické schopnosti a podílet se na špičkových projektech.
🏢 Hlavní střediska ESA
ESA má svá střediska rozmístěná po celé Evropě, přičemž každé se specializuje na jinou oblast kosmických aktivit.
- Paříž, Francie (ESA HQ): Hlavní sídlo, kde se přijímají klíčová politická a programová rozhodnutí.
- Noordwijk, Nizozemsko (ESTEC - European Space Research and Technology Centre): Technické srdce a největší středisko ESA. Je zodpovědné za návrh a testování většiny kosmických lodí a technologií. Zde se nachází velká testovací centra, včetně obřích vakuových komor a vibračních stolů.
- Darmstadt, Německo (ESOC - European Space Operations Centre): Řídicí středisko misí. Odtud se ovládají satelity a sondy ESA na oběžné dráze, od startu až po konec mise. Je to evropská brána do vesmíru.
- Frascati, Itálie (ESRIN - ESA Centre for Earth Observation): Centrum pro pozorování Země. Zpracovává, archivuje a distribuuje obrovské množství dat z pozorovacích satelitů (např. z programu Copernicus) vědcům a uživatelům po celém světě.
- Kolín nad Rýnem, Německo (EAC - European Astronaut Centre): Domovská základna evropského oddílu astronautů. Zajišťuje jejich výběr, výcvik a lékařskou podporu.
- Kourou, Francouzská Guyana (CSG - Guiana Space Centre): Evropský kosmodrom. Ačkoliv leží v Jižní Americe, je to území Francie, a tedy i EU. Je provozován ESA, francouzskou agenturou CNES a společností Arianespace.
- Villafranca del Castillo, Španělsko (ESAC - European Space Astronomy Centre): Vědecké srdce ESA. Zde se nacházejí vědecké operační týmy a archivy dat z astronomických a planetárních misí ESA (např. z XMM-Newton, Gaia, BepiColombo).
🚀 Budoucnost a nové výzvy
ESA čelí v 21. století novým výzvám a příležitostem, které mění globální kosmickou scénu.
- Konkurence a "New Space": Nástup soukromých společností, jako je SpaceX, dramaticky změnil trh s nosnými raketami. ESA reaguje vývojem opakovaně použitelných nosičů (raketa Themis) a podporou startupů, aby si udržela konkurenceschopnost.
- Návrat na Měsíc (Program Artemis): Díky klíčovému podílu na lodi Orion má ESA zajištěnou účast na budoucích misích s posádkou na Měsíc a na plánované orbitální stanici Gateway. V plánu je i vývoj evropského lunárního nákladního landeru Argonaut.
- Udržitelnost ve vesmíru: Agentura se stala světovým lídrem v řešení problému kosmického smetí. V roce 2025 plánuje spustit misi ClearSpace-1, která bude první misí na světě určenou k aktivnímu odstranění velkého kusu kosmické trosky z oběžné dráhy[23].
- Vesmírná bezpečnost (Space Safety): Nový program se zaměřuje na ochranu Země před hrozbami z vesmíru, jako jsou asteroidy (mise Hera) a nebezpečné sluneční erupce.
- Kvantová komunikace a umělá inteligence: ESA investuje do vývoje satelitů pro ultrabezpečnou kvantovou komunikaci a využití AI pro autonomní řízení misí a analýzu obrovských objemů dat.
🧐 Pro laiky
Představte si Evropskou kosmickou agenturu (ESA) jako vesmírnou "Ligu mistrů", kde nejlepší vědci, inženýři a astronauti z 22 evropských zemí spojí své síly, protože sami by na vesmírné lety neměli peníze ani technologie.
Co tedy ESA dělá? 1. Staví vlastní rakety (Ariane, Vega): Aby se nemusela ptát Američanů nebo Rusů, jestli jí něco vynesou do vesmíru, postavila si v Jižní Americe vlastní kosmodrom a vyvinula rakety, které jsou tak spolehlivé, že vynesly i slavný Webbův teleskop. 2. Posílá roboty zkoumat vesmír: ESA vyslala sondy, které přistály na Saturnově měsíci Titan, obíhaly kometu a nyní míří k Jupiteru. Její teleskopy mapují miliardy hvězd v naší galaxii a pátrají po tajemstvích temné hmoty. 3. Hlídá naši planetu: ESA má nad našimi hlavami flotilu satelitů "Sentinel", které fungují jako strážci Země. Sledují tání ledovců, znečištění ovzduší, požáry v pralesích a pomáhají zemědělcům starat se o úrodu. Data z nich jsou zdarma pro všechny. 4. Vytvořila evropskou GPS (Galileo): Aby se Evropa nespoléhala jen na americký systém, vybudovala si vlastní, ještě přesnější satelitní navigaci. Když dnes používáte mapy v mobilu, je velmi pravděpodobné, že využíváte i signál z Galilea. 5. Posílá lidi do vesmíru: ESA má vlastní oddíl astronautů, kteří létají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). A co víc, staví klíčovou část pro novou americkou loď Orion, což znamená, že v blízké budoucnosti poletí evropští astronauti i na Měsíc.
Stručně řečeno, ESA zajišťuje, aby Evropa byla ve vesmíru velmocí, která nejen zkoumá vesmír, ale také využívá kosmické technologie ke zlepšení života tady na Zemi.
Reference
- ↑ https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/History_of_ESA
- ↑ https://www.esa.int/About_Us/Corporate_news/Funding
- ↑ https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/History_of_ESA/ELDO_ESRO_Two_steps_on_a_long_road
- ↑ https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/History_of_ESA/ESRO_Europe_s_first_space_pioneers
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Ariane_1_and_Giotto
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Spacelab/Ulf_Merbold_The_first_ESA_astronaut_in_space
- ↑ https://www.czechspace.cz/cs/esa
- ↑ https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Transportation/Europe_s_Spaceport
- ↑ https://www.arianespace.com/vehicle/ariane-5/
- ↑ https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Transportation/Launch_vehicles/Ariane_6
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Ariane_1_and_Giotto
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Cassini-Huygens/Huygens_A_technical_and_scientific_masterpiece
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Rosetta/Rosetta_s_twelve-year_journey_in_space
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Juice
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Gaia/Gaia_s_Map_of_the_Milky_Way
- ↑ https://www.copernicus.eu/en/about-copernicus
- ↑ https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-1
- ↑ https://www.eumetsat.int/our-satellites/meteosat-series
- ↑ https://www.euspa.europa.eu/european-space/galileo/what-galileo
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Columbus
- ↑ https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Orion/European_Service_Module_powerhouse_of_the_Orion_spacecraft
- ↑ https://www.esa.int/About_Us/Business_with_ESA/Getting_to_know_ESA_s_procurement_rules_and_procedures/Geographical_return
- ↑ https://www.esa.int/Space_Safety/ClearSpace-1