Česko proti drahotě: Porovnání verzí

Verze z 23. 9. 2025, 18:12

Rozbalit box

Obsah boxu

Česko proti drahotě (někdy označováno jako Proti drahotě) byl název série protivládních demonstrací, které se konaly v Praze a dalších městech České republiky především v letech 2022 a 2023. Tyto protesty byly reakcí na prudký růst inflace, vysoké ceny energií a celkový pokles životní úrovně obyvatelstva v období po pandemii covidu-19 a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Organizátory a hlavními aktéry těchto akcí byly různé subjekty, nejčastěji odborové organizace a nově vzniklé mimoparlamentní politické strany. Ačkoliv se názvy a organizátoři dílčích akcí lišili (např. Česká republika na 1. místě, Česko proti bídě), společným jmenovatelem byl ostrý protest proti ekonomické a sociální politice vlády Petra Fialy.

-

🏛️ Pozadí a příčiny

Počátek protestů spadá do období druhé poloviny roku 2022, kdy se v České republice plně projevily důsledky několika krizí:

**Energetická krize:** V důsledku omezení dodávek plynu z Ruska a celoevropské situace došlo k bezprecedentnímu nárůstu cen elektřiny a plynu, což ohrožovalo domácnosti i firmy.
**Vysoká inflace:** Růst cen energií se přelil do cen veškerého zboží a služeb. Míra inflace v roce 2022 dosáhla průměrné výše 15,1 %, což byla nejvyšší hodnota od roku 1993^[1].
**Nespokojenost s vládou:** Část veřejnosti vnímala reakce vlády Petra Fialy jako pomalé a nedostatečné. Kritizována byla například rychlost zavedení cenových stropů na energie nebo výše sociální podpory.

📋 Hlavní aktéři a jejich požadavky

Demonstrace lze rozdělit do několika hlavních proudů podle organizátorů:

1. Odborové demonstrace

Jednu z hlavních sérií protestů organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) v čele s Josefem Středulou. Jejich akce, jako například "Proti chudobě" v říjnu 2022, se zaměřovaly především na sociální a ekonomická témata^[2].

Hlavní požadavky odborů:

   *   Okamžitá a účinná pomoc lidem a firmám se zvládáním vysokých cen energií.
   *   Zastropování cen energií a základních potravin.
   *   Navýšení minimální mzdy a platů ve veřejném sektoru.

2. Iniciativa "Česká republika na 1. místě"

Tuto sérii demonstrací pořádali aktivisté Ladislav Vrabel a Jiří Havel. První velká akce se konala 3. září 2022 na Václavském náměstí v Praze a podle odhadů policie se jí zúčastnilo přibližně 70 000 lidí^[3].

Hlavní požadavky a témata:

   *   Demise vlády Petra Fialy.
   *   Ukončení sankcí proti Rusku a zajištění přímých smluv na dodávky levného plynu.
   *   Vojenská neutralita a kritika dodávek zbraní na Ukrajinu.
   *   Kritika Evropské unie, NATO a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Tento proud demonstrací byl charakteristický účastí řečníků z okrajových politických stran a kritikou za proruské postoje.

3. Strana PRO (Právo Respekt Odbornost)

V roce 2023 se hlavním organizátorem protivládních demonstrací stala nová mimoparlamentní strana PRO v čele s právníkem Jindřichem Rajchlem. Své akce pořádala pod hesly jako "Česko proti bídě" nebo "Česko proti vládě". Největší z nich se konala v březnu 2023, kdy se podle policie sešly nižší desítky tisíc lidí^[4].

Hlavní požadavky a témata:

   *   Demise vlády a vytvoření dočasné vlády odborníků.
   *   Kritika vládního konsolidačního balíčku.
   *   Zajištění "energetické suverenity" a řešení vysokých cen.

Rajchlovy demonstrace se snažily oslovit širší spektrum nespokojených občanů a distancovaly se od otevřeně proruských symbolů.

🏛️ Průběh a incidenty

Demonstrace se konaly opakovaně, převážně na Václavském náměstí v Praze. Po akci "Česko proti bídě" v březnu 2023 se část demonstrantů pokusila vniknout do budovy Národního muzea a sundat z ní ukrajinskou vlajku, v čemž jim zabránila policie^[5].

🗣️ Reakce politiků

Vládní politici, v čele s premiérem Petrem Fialou, demonstrace označovali za legitimní projev nespokojenosti, ale zároveň kritizovali organizátory za šíření dezinformací a proruských narativů. Fiala o první velké demonstraci řekl, že "ji svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci, mají blízko k extrémním postojům a jsou proti zájmům České republiky"^[6].

Opoziční strany, zejména hnutí ANO a SPD, se k protestům stavěly různě. Zatímco se od některých organizátorů distancovaly, často vyjadřovaly pochopení pro nespokojenost občanů a využívaly protesty ke kritice vlády.

Reference

[1] Míra inflace - ČSÚ

[2] Na Václavském náměstí demonstrovaly tisíce odborářů. Žádá se zastropování cen i vyšší mzdy - ČT24

[3] Na demonstraci proti vládě se v Praze sešlo 70 tisíc lidí, uvedla policie - iDNES.cz

[4] ŽIVĚ: Demonstrace Česko proti bídě na Václavském náměstí - Seznam Zprávy

[5] ONLINE: Část demonstrantů z Václavského náměstí se pokusila vniknout do Národního muzea - iROZHLAS

[6] Na demonstraci proti vládě se v Praze sešlo 70 tisíc lidí, uvedla policie - iDNES.cz

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]