Přeskočit na obsah

Bosna a Hercegovina: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Bosna a Hercegovina''' (bosensky/chorvatsky ''Bosna i Hercegovina'', srbsky ''Босна и Херцеговина''), zkráceně '''BiH''', je stát v jihovýchodní Evropě, na západě Balkánského poloostrova. Její historie je poznamenána staletým soužitím, ale i tragickými konflikty tří hlavních národů – '''Bosňáků''' (většinou muslimů), '''Srbů''' (většinou pravoslavných) a '''Chorvatů''' (větši…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 27. 8. 2025, 05:14

Rozbalit box

Obsah boxu

Bosna a Hercegovina (bosensky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, srbsky Босна и Херцеговина), zkráceně BiH, je stát v jihovýchodní Evropě, na západě Balkánského poloostrova. Její historie je poznamenána staletým soužitím, ale i tragickými konflikty tří hlavních národů – Bosňáků (většinou muslimů), Srbů (většinou pravoslavných) a Chorvatů (většinou katolíků).

Země je proslulá svou nádhernou horskou krajinou, divokými řekami a městy, kde se mísí osmanská a rakousko-uherská architektura. Její moderní podoba je výsledkem Daytonské mírové dohody z roku 1995, která ukončila ničivou válku v 90. letech a zavedla jeden z nejsložitějších politických systémů na světě. Hlavním a největším městem je Sarajevo, symbol olympijských her v roce 1984 i tragického obléhání.

Bosna a Hercegovina
Soubor:Mostar Stari Most 2007 (1).jpg
Obnovený Starý most v Mostaru, symbol země
Originální názevBosna i Hercegovina
Босна и Херцеговина
HymnaIntermeco
Rozloha51 197 km²
Počet obyvatel3 435 968 (2023)
Úřední jazykBosenština, Srbština, Chorvatština
PředsednictvoDenis Bećirović (Bosňák)
Željka Cvijanović (Srbka)
Željko Komšić (Chorvat)[1]
Hlavní městoSarajevo
MěnaKonvertibilní marka (BAM)
Webfbihvlada.gov.ba

📜 Historie

👑 Středověké království a osmanská nadvláda

Ve středověku existovalo na tomto území samostatné Bosenské království, které dosáhlo vrcholu ve 14. století za vlády krále Tvrtka I. Kotromaniće. V 15. století byla Bosna a následně i Hercegovina dobyta Osmanskou říší. Během téměř 400 let osmanské nadvlády přestoupila významná část místního slovanského obyvatelstva na islám, čímž vznikl základ moderního bosňáckého národa. Toto období zanechalo v zemi hluboký kulturní, architektonický a náboženský otisk.

🇦🇹 Rakousko-Uhersko a Jugoslávie

V roce 1878 byla Bosna a Hercegovina dána pod správu Rakouska-Uherska, které ji v roce 1908 formálně anektovalo. Právě atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. června 1914 spáchaný srbským nacionalistou Gavrilem Principem se stal záminkou pro rozpoutání první světové války.

Po válce se země stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. Po druhé světové válce byla jednou ze šesti republik socialistické Jugoslávie pod vedením Josipa Broze Tita. Toto období je vnímáno jako éra relativního klidu a mírového soužití národů. Vrcholem tohoto období bylo pořádání Zimních olympijských her v Sarajevu v roce 1984.

💥 Rozpad Jugoslávie a válka (1992–1995)

Po smrti Tita a s nárůstem nacionalismu v Jugoslávii se federace začala rozpadat. Když Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily nezávislost, Bosna a Hercegovina uspořádala v roce 1992 referendum o nezávislosti. To podpořili Bosňáci a bosenští Chorvati, ale bojkotovali ho bosenští Srbové, kteří chtěli zůstat součástí Jugoslávie (dominované Srbskem).

Po vyhlášení nezávislosti v březnu 1992 vypukla brutální a ničivá válka v Bosně a Hercegovině. Proti sobě bojovaly tři hlavní strany: Armáda Republiky Bosna a Hercegovina (převážně bosňácká), bosenskosrbská armáda (podporovaná Srbskem) a síly bosenských Chorvatů (podporované Chorvatskem).

  • Obléhání Sarajeva: Hlavní město bylo téměř čtyři roky (1 425 dní) obléháno bosenskosrbskými silami, což je nejdelší obléhání hlavního města v moderní historii[2].
  • Etnické čistky a válečné zločiny: Válka byla provázena systematickými etnickými čistkami, masovým vražděním a zakládáním koncentračních táborů.
  • Genocida ve Srebrenici: V červenci 1995 bosenskosrbské síly pod velením generála Ratka Mladiće zavraždily více než 8 000 bosňáckých mužů a chlapců. Tento čin byl mezinárodními soudy označen za genocidu[3].

Válka byla ukončena v listopadu 1995 po intervenci NATO a podpisu Daytonské mírové dohody v USA, která stanovila současné složité politické uspořádání země.

🏛️ Politický systém a struktura

Politický systém Bosny a Hercegoviny, vytvořený Daytonskou mírovou dohodou, je jedním z nejsložitějších a nejdecentralizovanějších na světě. Jeho hlavním cílem bylo ukončit válku a zajistit rovné zastoupení všech tří konstitutivních národů.

Stát se skládá ze dvou hlavních politických entit a jednoho distriktu:

🇧🇦 Federace Bosny a Hercegoviny (FBiH)

  • Rozloha a obyvatelstvo: Zaujímá přibližně 51 % území státu a žije zde většina Bosňáků a Chorvatů.
  • Struktura: Je dále decentralizovaná a dělí se na 10 kantonů, z nichž každý má vlastní vládu, parlament a značnou autonomii v oblastech jako školství, zdravotnictví nebo policie. Toto uspořádání mělo zajistit ochranu práv bosenských Chorvatů.
  • Hlavní město: Sarajevo

🇷🇸 Republika srbská (RS)

  • Rozloha a obyvatelstvo: Zaujímá přibližně 49 % území a obývají ji převážně bosenští Srbové.
  • Struktura: Je na rozdíl od Federace centralizovaná, nedělí se na kantony.
  • Hlavní město: De iure Sarajevo, ale de facto je správním centrem Banja Luka.

🌐 Distrikt Brčko

Malé území na severu země, které je formálně spravováno oběma entitami, ale v praxi funguje jako autonomní jednotka s vlastní vládou. Vzniklo jako řešení sporu o strategicky důležité město Brčko.

državní instituce

Na celostátní úrovni existují společné instituce, jejichž fungování je však často paralyzováno etnickými spory a právem veta.

  • Předsednictvo Bosny a Hercegoviny: Kolektivní hlava státu, složená ze tří členů – jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata. Každý je volen na čtyřleté období a v roli předsedy se střídají po osmi měsících.
  • Rada ministrů: Vláda na státní úrovni s omezenými pravomocemi.
  • Parlamentní shromáždění: Dvoukomorový parlament, kde je zastoupení rovněž rozděleno podle etnického klíče.
  • Úřad vysokého představitele (Office of the High Representative, OHR): Mezinárodní instituce s pravomocí dohlížet na implementaci Daytonské dohody. Vysoký představitel může odvolávat politiky a rušit zákony, které jsou v rozporu s mírovou dohodou.

Tento systém, ačkoliv ukončil válku, je často kritizován jako neefektivní, drahý a podporující etnické rozdělení země.

🌍 Geografie a příroda

Bosna a Hercegovina je převážně hornatá země. Její vnitrozemí tvoří Dinárské hory s hustými lesy a hlubokými kaňony.

  • Vodstvo: Zemí protéká několik divokých a čistých řek, jako jsou Una, Sana, Vrbas, Bosna a Drina, které jsou oblíbeným cílem pro rafting a vodní sporty. Nejdelší řeka Neretva protéká slavným městem Mostar.
  • Přírodní parky: V zemi se nachází několik národních parků, z nichž nejznámější jsou Sutjeska (s jedním z posledních pralesů v Evropě, Perućica) a Una.
  • Přístup k moři: Bosna a Hercegovina má pouze velmi krátký, přibližně 20 km dlouhý úsek pobřeží Jaderského moře u města Neum. Tento koridor rozděluje chorvatské pobřeží na dvě části.

🏭 Ekonomika

Ekonomika Bosny a Hercegoviny se stále zotavuje z následků války v 90. letech, která zničila většinu její průmyslové základny a infrastruktury. Patří mezi nejméně rozvinuté ekonomiky v Evropě.

  • Průmysl: Mezi klíčová odvětví patří kovozpracující a dřevozpracující průmysl, textilní výroba a energetika (zejména vodní elektrárny).
  • Zemědělství: Má stále významný podíl na zaměstnanosti. Pěstuje se kukuřice, pšenice, ovoce a zelenina.
  • Turismus: Cestovní ruch je jedním z nejrychleji rostoucích sektorů. Země láká turisty na svou historii, přírodní krásy a relativně nízké ceny. Hlavními magnety jsou Sarajevo, Mostar, poutní místo Međugorje a přírodní parky.
  • Problémy: Ekonomiku trápí vysoká míra nezaměstnanosti (zejména mezi mladými), korupce, byrokracie a odliv mozků (emigrace kvalifikovaných lidí). Velmi významným zdrojem příjmů jsou peníze, které posílají domů občané pracující v zahraničí (remitence).

Měnou je Konvertibilní marka (BAM), která byla původně pevně vázána na německou marku v poměru 1:1 a dnes je vázána na euro v pevném kurzu (1 EUR = 1,95583 BAM).

🕌 Kultura a památky

Kultura Bosny a Hercegoviny je unikátní směsicí východních (osmanských) a západních (rakousko-uherských) vlivů.

  • Architektura: Tento mix je nejlépe vidět ve městech jako Sarajevo nebo Mostar, kde vedle sebe stojí mešity, katolické a pravoslavné kostely a synagogy.
   *   Starý most (Stari Most) v Mostaru: Ikonický kamenný most ze 16. století, který byl zničen za války v roce 1993 a později pečlivě zrekonstruován. Je symbolem země a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
   *   Baščaršija: Historické osmanské centrum Sarajeva s řemeslnickými dílnami, mešitami a tradičními restauracemi.
  • Kuchyně: Bosenská kuchyně je ovlivněna tureckou, středomořskou i středoevropskou kuchyní. Mezi nejznámější pokrmy patří Ćevapi (válečky z mletého masa podávané v chlebové placce lepinja), Burek (pečivo plněné masem, sýrem nebo špenátem) a bosenský hrnec (bosanski lonac). Silná a sladká bosenská káva, podávaná z džezvy, je důležitým společenským rituálem.
  • Film: Bosenská kinematografie dosáhla mezinárodního uznání. Film Země nikoho (Ničija zemlja) režiséra Danise Tanoviće získal v roce 2002 Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

👶 Pro laiky

Představte si Bosnu a Hercegovinu jako malou, hornatou zemi ve tvaru srdce na Balkáně. Je to místo s neuvěřitelně pohnutou a složitou historií.

Co je pro ni typické? 1. Tři národy, tři náboženství: Je to domov tří hlavních skupin, které mluví podobným jazykem, ale liší se náboženstvím a kulturou: Bosňáci (většinou muslimové), Srbové (pravoslavní křesťané) a Chorvati (katolíci). Po staletí žili vedle sebe, ale v 90. letech mezi nimi vypukla strašná válka. 2. Následky války: Válka v 90. letech (po rozpadu Jugoslávie) zemi strašlivě zničila. Symbolem utrpení se stalo obléhané Sarajevo a genocida ve Srebrenici. 3. Nejsložitější vláda na světě: Aby se po válce zabránilo dalším konfliktům, byla vytvořena extrémně složitá vláda. V čele státu je například předsednictvo složené ze tří prezidentů – jednoho za každý národ. Celá země je navíc rozdělena na dvě velké části: Federaci Bosny a Hercegoviny (kde žijí hlavně Bosňáci a Chorvati) a Republiku srbskou. 4. Směsice Orientu a Evropy: Ve městech jako Sarajevo najdete mešity a staré turecké bazary hned vedle honosných rakousko-uherských paláců. Je to místo, kde se setkává Východ se Západem. 5. Nádherná příroda a skvělé jídlo: Země má krásné hory, divoké řeky ideální pro rafting a slavný je Starý most v Mostaru. Určitě musíte ochutnat místní speciality jako ćevapi (čti "čevapy") a burek.

Bosna a Hercegovina je zkrátka fascinující, ale stále zraněná země, která se snaží překonat svou tragickou minulost. Je to místo s neuvěřitelně přátelskými lidmi, dechberoucí přírodou a bohatou kulturou.

Reference