Louis de Funès: Porovnání verzí

Louis de Funès
	Soubor:Louis de Funes 1965.jpg
	Louis de Funès (1965)
Datum narození	31. července 1914
Místo narození	Courbevoie, Francie
Datum úmrtí	27. ledna 1983 (68 let)
Místo úmrtí	Nantes, Francie
Národnost	francouzská
Děti	Daniel, Patrick, Olivier
Profese	herec, komik, scenárista, klavírista
Ocenění	Čestný César (1980)

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 8. 8. 2025, 19:58

Rozbalit box

Obsah boxu

Louis de Funès, celým jménem Louis Germain David de Funès de Galarza (31. července 1914, Courbevoie – 27. ledna 1983, Nantes), byl francouzský herec a komik, který se stal jednou z největších legend francouzské i světové kinematografie. Proslul především svým nezaměnitelným, energickým a cholerickým hereckým stylem, založeným na propracované mimice, gestikulaci a prudkých změnách nálad.

Ačkoliv se herectví věnoval od 40. let, skutečnou hvězdou se stal až na prahu padesátky. V 60. a 70. letech patřil k nejpopulárnějším a komerčně nejúspěšnějším hercům v Evropě. Pro české diváky je jeho postava neoddělitelně spjata s fenomenálním dabingem Františka Filipovského.

🎭 Herecké začátky: Dlouhá cesta na vrchol

Louis de Funès pocházel ze španělské šlechtické rodiny, která se usadila ve Francii. Jeho mládí nebylo jednoduché; byl vyloučen z několika škol a vystřídal řadu zaměstnání, například jako kožešník, dekoratér nebo aranžér. Během německé okupace Paříže za druhé světové války se živil jako barový klavírista, kde svým hraním bavil hosty a zároveň rozvíjel svůj komediální talent.

Jeho snem však bylo herectví, a tak začal navštěvovat herecké kurzy. Jeho kariéra se rozjížděla velmi pomalu. Kvůli své malé postavě a nekonvenčnímu vzhledu byl po téměř dvacet let obsazován pouze do epizodních a vedlejších rolí. Ve filmu debutoval až ve svých 31 letech a objevil se ve více než 130 filmech, než se konečně dočkal hlavních rolí a celonárodního úspěchu.

Zlom v jeho kariéře nastal až na počátku 60. let, nejprve na divadelních prknech díky hře Oscar a následně ve filmu, zejména komedií Pouic-Pouic z roku 1963. Teprve tehdy, ve věku téměř padesáti let, začala jeho zlatá éra.

🎬 Zlatá éra: Hvězda stříbrného plátna (60. a 70. léta)

Během následujících dvou dekád se Louis de Funès stal absolutní superstar a ztělesněním francouzské filmové komedie. Jeho filmy trhaly kasovní rekordy a vytvořil několik nesmrtelných filmových postav, které jsou dodnes populární po celém světě.

Četník ze Saint-Tropez

Série šesti filmů o cholerickém strážmistrovi Ludovicu Cruchotovi z přímořského letoviska Saint-Tropez se stala kultovní. První díl, Četník ze Saint-Tropez (1964), odstartoval jednu z nejúspěšnějších filmových sérií v historii francouzské kinematografie. De Funès zde mistrně ztvárnil postavu ambiciózního, panovačného, ale v jádru dobráckého strážce zákona, který se neustále dostává do komických situací, ať už se svými podřízenými, s dcerou, nebo s místními nudisty.

Fantomas

Legendární trilogie Fantomas (1964), Fantomas se zlobí (1965) a Fantomas kontra Scotland Yard (1967) představila de Funèse v roli hyperaktivního a neúspěšného komisaře Juvea, který je posedlý dopadením geniálního zločince Fantomase. Ačkoliv hlavní hvězdou měl být Jean Marais v dvojroli Fantomase a novináře Fandora, de Funès svým komediálním géniem strhl veškerou pozornost na sebe a z komisaře Juvea udělal ústřední postavu celé série.

Spolupráce s Bourvilem

Spojení dvou největších komiků své doby, Louise de Funèse a Bourvila, vytvořilo několik mistrovských děl. Film Smolař (1965) a především Velký flám (1966) patří k vrcholům jejich spolupráce. Velký flám, komedie z období druhé světové války, byl po více než 40 let nejnavštěvovanějším filmem ve francouzských kinech. Kontrast mezi cholerickým de Funèsem a dobráckým, mírně naivním Bourvilem vytvořil nezapomenutelnou komediální dvojici.

Další klíčové filmy

De Funèsův talent zazářil v celé řadě dalších nezapomenutelných filmů, kde často ztvárňoval postavy panovačných ředitelů, lakomých aristokratů nebo popletených průmyslníků.

Oscar (1967) – Filmová adaptace divadelní hry, kde exceloval v roli průmyslníka Barniera, jehož klidný den se změní v chaos plný záměn a nedorozumění.
Senzační prázdniny (1967) – Role přísného ředitele školy, který musí během prázdnin dohlížet na svého syna.
Tetovaný (1968) – Další úspěšné spojení, tentokrát s Jeanem Gabinem, kde de Funès jako obchodník s uměním touží získat tetování na zádech bývalého legionáře.
Hibernatus (1969) – Komedie o muži, který je po 65 letech rozmrazen z ledu, což způsobí chaos v jeho rodině.
Piti, Piti, Pa (1970) – Slavná role choreografa baletu, který se zaplete do bláznivých situací.
Pošetilost mocných (1971) – Satirická komedie, kde si zahrál chamtivého španělského ministra daní Dona Sallusta.
Dobrodružství rabína Jákoba (1973) – Film, který je považován za jeden z vrcholů jeho kariéry. Ztvárnil zde rasistického a bigotního továrníka Victora Piverta, který je shodou okolností nucen převléknout se za rabína, což vede k sérii komických situací a nakonec i k jeho vlastní proměně.
Křidýlko nebo stehýnko (1976) – Kritika světa fast foodu, kde jako gurmán Charles Duchemin bojuje proti průmyslníkovi Tricatelovi. Byl to jeho první film po prodělaném infarktu.
Jeden hot a druhý čehý (1978) – Slavná komedie, kde si zahrál po boku Annie Girardot.
Lakomec (1980) – Adaptace Molièrovy klasiky, kterou sám režíroval.

🎭 Herecký styl a metoda

Herectví Louise de Funèse bylo založeno na precizní kontrole těla, rytmu a dokonalém načasování. Jeho postavy byly často cholerické, panovačné, lakomé a plné předsudků, ale díky jeho podání byly zároveň lidské a komické, nikdy však vyloženě zlé.

Mimika a gestikulace: Byl mistrem obličejových grimas a gest. Dokázal beze slov vyjádřit celou škálu emocí, od zuřivosti přes paniku až po falešnou servilitu.
Rytmus a hudebnost: Jako bývalý klavírista měl výjimečný cit pro rytmus, což se projevovalo v jeho pohybu i mluvě. Jeho scény měly často precizní choreografii připomínající tanec.
Inspirace němou groteskou: Byl velkým obdivovatelem velikánů němé grotesky, jako byli Charlie Chaplin, Buster Keaton nebo Laurel a Hardy, a jejich vliv je v jeho herectví patrný.

🗣️ Dabing Františka Filipovského

Pro české a slovenské diváky je Louis de Funès neoddělitelně spojen s hlasem herce Františka Filipovského. Jeho dabing je považován za mistrovské dílo a jeden z nejlepších v historii československé dabingové školy. Filipovský dokázal nejen dokonale vystihnout de Funèsův temperament a rychlopalnou mluvu, ale přidal k němu i vlastní českou poetiku a slovní hříčky. Jejich spojení bylo tak dokonalé, že mnoho Čechů si ani nedokáže představit de Funèse s jeho vlastním, klidnějším hlasem. Na počest tohoto umění je v Česku udělována Cena Františka Filipovského za nejlepší herecký výkon v dabingu.

🌹 Soukromý život

V soukromí byl Louis de Funès pravým opakem svých filmových postav. Byl to tichý, plachý a hluboce věřící katolík, který se stranil společnosti a večírků. Jeho největší vášní byla jeho rodina a zahrada.

Rodina: Byl dvakrát ženatý. Se svou druhou ženou, Jeanne Barthelémy de Maupassant, která byla příbuznou slavného spisovatele Guy de Maupassanta, prožil 40 let. Měli spolu dva syny, Patricka a Oliviera. Olivier si s otcem zahrál v několika filmech (např. Senzační prázdniny, Piti, Piti, Pa), ale hereckou kariéru později opustil a stal se pilotem.
Zámek a růže: Svůj klid nacházel na zámku Château de Clermont poblíž Nantes, který patřil rodině jeho ženy. Zde se s obrovským nadšením věnoval pěstování růží. Dokonce po něm byla pojmenována jedna odrůda oranžové růže – Rose Louis de Funès.

💔 Zdravotní problémy a konec života

Extrémní pracovní nasazení a energický herecký styl si vybraly svou daň. V roce 1975, na vrcholu slávy, utrpěl Louis de Funès těžký dvojitý infarkt myokardu, který ho donutil výrazně zpomalit. Lékaři mu doporučovali ukončit kariéru, ale on se po rekonvalescenci vrátil k natáčení, i když s mnohem opatrnějším režimem a pod lékařským dohledem.

Louis de Funès zemřel na další infarkt 27. ledna 1983 ve věku 68 let. Jeho poslední film, Četník a četnice, byl dokončen jen několik měsíců před jeho smrtí.

🤔 Pro laiky

Představte si malého, energického a věčně rozčileného človíčka, který mává rukama, dělá neuvěřitelné obličeje a neustále na někoho křičí. To byl Louis de Funès, ale jen ve filmu. Byl to král francouzské komedie, který se stal slavným až skoro v padesáti letech.

Jeho nejslavnější role byly panovačný strážmistr Cruchot ze Saint-Tropez, popletený komisař Juve honící Fantomase, nebo lakomý továrník, kterému jeho podřízení lezli na nervy. V soukromí byl ale úplně jiný – tichý a plachý pán, který miloval svou rodinu a pěstování růží na svém zámku. Pro nás Čechy je jeho postava navždy spojena s geniálním hlasem Františka Filipovského. De Funès dokázal, že i malý cholerický mužíček může být největší hvězdou.

Externí odkazy