Programovací jazyk

Rozbalit box

Obsah boxu

Programovací jazyk je formální jazyk určený pro tvorbu softwaru – přesněji pro zapisování algoritmů, instrukcí a strukturovaných příkazů, které může počítač nebo jiný výpočetní systém zpracovat. Pomocí programovacích jazyků programátoři vyjadřují logiku, chování a strukturu počítačových programů. Na rozdíl od přirozených jazyků jsou programovací jazyky navrženy tak, aby byly přesné, jednoznačné a formálně definované.

Typy programovacích jazyků

Programovací jazyky lze dělit podle různých hledisek:

• Nízkourovňový programovací jazyk – Jazyky blízké strojovému kódu, např. assembler. Nabízí přímý přístup k hardware, ale jsou náročné na čitelnost a údržbu.
• Vysoceúrovňový programovací jazyk – Jazyky navržené pro snazší čtení a psaní, jako jsou Python, Java, C++, Pascal nebo Ruby.
• Deklarativní programovací jazyk – Zaměřuje se na to, *co* má být provedeno, nikoliv *jak*, např. SQL nebo Prolog.
• Imperativní programovací jazyk – Předepisuje jednotlivé kroky výpočtu, typicky jazyky jako C, JavaScript nebo Go.
• Funkcionální jazyky – Jako Haskell nebo Lisp, využívají matematické funkce jako základní stavební prvky programu.
• Objektově orientované jazyky – Jako C++, Java, C# nebo Python, zaměřené na objekty a třídy.

Vývoj programovacích jazyků

První programovací jazyk vznikl už v 19. století, kdy Ada Lovelace navrhla algoritmus pro mechanický počítací stroj Charlese Babbage. V moderní éře se vývoj jazyků datuje od 40. let 20. století s nástupem strojového kódu a asemblerů. V 50. a 60. letech byly vytvořeny první vyšší jazyky jako Fortran, COBOL a Lisp.

V 70. letech vznikly základy moderního programování – jazyk C a s ním i koncept Unixových systémů. Od té doby se objevilo mnoho jazyků s různým zaměřením – například objektové jazyky v 80. a 90. letech, skriptovací jazyky pro web a dnes i jazyky určené pro strojové učení, umělou inteligenci nebo kvantové počítače.

Překladače a interprety

Program napsaný v programovacím jazyce musí být převeden do strojového kódu, kterému rozumí procesor. K tomu slouží:

• Překladač (compiler) – Převede celý program do spustitelného souboru (např. GCC, Clang).
• Interpreter – Překládá a spouští program přímo za běhu (např. Python, Ruby).
• Virtuální stroj – Kombinace překladu a běhu na abstraktní vrstvě (např. Java Virtual Machine).

Příklady programovacích jazyků

• Python – jednoduchý, čitelný jazyk vhodný pro začátečníky i profesionály.
• C a C++ – výkonné jazyky vhodné pro systémové programování.
• Java – jazyk orientovaný na přenositelnost a objektové programování.
• JavaScript – klíčový jazyk pro webové aplikace a frontend vývoj.
• Rust – moderní jazyk zaměřený na bezpečnost a výkon.
• PHP – široce používaný pro webové stránky.
• Swift – jazyk od Apple pro vývoj aplikací pro iOS a macOS.
• Haskell – funkcionální jazyk s přísnou typovou kontrolou.
• Kotlin, Go, Perl, TypeScript, Scratch, Matlab – další významné jazyky různých oblastí.

Výuka programování

Programovací jazyky se učí na všech úrovních vzdělávání – od základních škol přes střední školy a vysoké školy až po specializované kurzy programování či bootcampy. Využívají se jak klasické učebnice, tak online platformy jako Codecademy, FreeCodeCamp nebo Coursera.