Ekonomická krize

Rozbalit box

Obsah boxu

Ekonomická krize je vážný a negativní dopad na ekonomiku, který se projevuje prudkým poklesem HDP, vysokou nezaměstnaností, klesající investiční aktivitou a nestabilitou finančních trhů. Jde o období významného ekonomického poklesu, které může mít rozsáhlé sociální a politické důsledky. Ekonomické krize jsou často charakterizovány deflací nebo prudkým poklesem inflace, bankroty firem a jednotlivců a sníženou spotřebitelskou poptávkou. Jsou přirozenou součástí hospodářského cyklu, ale jejich příčiny, průběh a dopady se mohou výrazně lišit.

---

📉 Charakteristika a fáze ekonomické krize

Ekonomická krize se obvykle projevuje specifickými znaky a prochází určitými fázemi.

Hlavní znaky ekonomické krize

• Pokles HDP: Zpomalení nebo negativní růst ekonomiky měřený HDP. Pokud pokles trvá alespoň dvě po sobě jdoucí čtvrtletí, hovoříme o recesi. Vážnější a delší pokles je deprese.
• Růst nezaměstnanosti: Firmy propouštějí zaměstnance v reakci na pokles poptávky a produkce.
• Pokles spotřebitelské důvěry a investic: Lidé a podniky omezují spotřebu a investování z obav z budoucnosti.
• Nestabilita finančních trhů: Propady na burze, krize v bankovním sektoru, měnové krize.
• Rostoucí bankroty: Zvyšuje se počet bankrotů firem i jednotlivců.
• Deflační nebo dezinflační tlaky: Klesající poptávka může vést k poklesu cen zboží a služeb.

Fáze ekonomické krize

Ekonomické krize často probíhají v několika fázích: 1. Počáteční šok nebo spouštěč: Událost, která spustí krizi (např. prasknutí bubliny, pandemie, přírodní katastrofa, válka). 2. Rychlý pokles: Prudký pád ekonomické aktivity, HDP a investic. Roste nezaměstnanost. 3. Dno: Bod, kdy se pokles zastaví a ekonomika začne stabilizovat. 4. Oživení: Období, kdy se ekonomika začíná zotavovat, HDP roste a nezaměstnanost klesá. Rychlost a síla oživení se liší. 5. Expanze: Návrat k udržitelnému růstu a prosperitě.

---

🌐 Historické příklady a typy krizí

Dějiny jsou plné příkladů ekonomických krizí, které se lišily svými příčinami a dopady.

Významné historické krize

• Velká hospodářská krize (1929–1930. léta): Globální ekonomická deprese, která začala krachem na Newyorské burze a vedla k masivní nezaměstnanosti, poklesu obchodu a sociálním nepokojům po celém světě.
• Ropné šoky (1970. léta): Prudký růst cen ropy způsobený OPECem a politickou nestabilitou na Blízkém východě, což vedlo k stagflaci (kombinace vysoké inflace a stagnující ekonomiky) v mnoha zemích.
• Asijská finanční krize (1997–1998): Krize, která postihla několik asijských ekonomik v důsledku spekulativních útoků na měny, nadměrné zadlužení a slabé finanční regulace.
• Globální finanční krize (2008) (2008–2009): Vypukla v USA v důsledku prasknutí bubliny na hypotečním trhu a vedla ke kolapsu bankovního sektoru a následné globální recesi.
• Ekonomická krize způsobená pandemií covidu-19 (2020): Globální recese vyvolaná opatřeními proti šíření viru SARS-CoV-2, která vedla k zastavení ekonomické aktivity a narušení dodavatelských řetězců.

Typy ekonomických krizí

• Finanční krize: Spojené s problémy v bankovním sektoru, na kapitálových trzích nebo s prasknutím spekulativních bublin (např. dot-com bublina).
• Měnová krize: Ztráta důvěry v národní měnu, vedoucí k jejímu prudkému znehodnocení a útěku kapitálu.
• Dluhová krize: Neschopnost státu nebo firem splácet své dluhy (např. Evropská dluhová krize).
• Energetická krize: Prudký růst nebo nedostatek energetických zdrojů (např. ropné šoky).
• Systemická krize: Krize, která postihuje celou ekonomiku nebo globální ekonomický systém, často s dominovými účinky.

---

⚠️ Příčiny ekonomických krizí

Ekonomické krize jsou výsledkem komplexní interakce mnoha faktorů.

• Spekulativní bubliny: Nadměrný a neudržitelný růst cen aktiv (např. akcie, nemovitosti) nad jejich skutečnou hodnotu, často poháněný spekulacemi a nadměrným optimismem. Jejich prasknutí vede k prudkým propadům.
• Nadměrné zadlužení: Vysoká úroveň dluhu u států, firem nebo domácností, což vede k neschopnosti splácet a kaskádovitým bankrotům.
• Nedostatečná regulace a dohled: Slabá regulace finančních trhů může vést k nadměrnému riziku a destabilizaci.
• Šoky v dodávkách: Náhlé a významné narušení dodávek klíčových surovin (např. ropa) nebo produkce (např. pandemie).
• Politická nestabilita a války: Vnitřní nebo mezinárodní konflikty narušují obchod, investice a produkce.
• Nekorektní makroekonomická politika: Chyby v monetární (např. příliš vysoké úrokové sazby) nebo fiskální (např. nadměrné vládní výdaje) politice.
• Asymetrické informace a morální hazard: Situace, kdy jedna strana má více informací než druhá, nebo kdy jedineci či instituce podstupují větší rizika, protože vědí, že budou zachráněny.

---

🆘 Reakce a zvládání krizí

Vlády a centrální banky se snaží zmírnit dopady ekonomických krizí a podpořit oživení.

• Monetární politika:
  • Snížení úrokových sazeb: Aby se zlevnily půjčky a podpořily se investice a spotřeba.
  • Kvantitativní uvolňování (QE): Nákup vládních dluhopisů a dalších aktiv centrální bankou k zvýšení likvidity v systému.
• Fiskální politika:
  • Vládní výdaje: Zvýšení výdajů na infrastrukturu, sociální programy nebo podporu podnikání k stimulaci ekonomiky.
  • Snížení daní: Podpora spotřeby a investic prostřednictvím snížení daňové zátěže.
• Strukturální reformy: Změny v regulaci finančních trhů, trhu práce nebo produktivních trhů k řešení dlouhodobých problémů.
• Mezinárodní spolupráce: Koordinované politiky mezi státy a mezinárodními organizacemi (např. MMF, Světová banka) k řešení globálních krizí.

---

Pro laiky

Představte si, že vaše město má velký obchod, kde si všichni kupují jídlo, oblečení a všechno, co potřebují. Ten obchod je jako ekonomika.

Když je všechno v pořádku, lidé mají práci, kupují si věci, a obchod se daří. Ale někdy se stane něco špatného. Třeba zkrachuje velká továrna, lidé přijdou o práci, nemají peníze na nákupy. Pak se v tom obchodě přestane prodávat, regály jsou prázdné a obchod se dostane do ekonomické krize.

Je to jako když se motor auta zasekne a auto přestane jet. Všechno se zpomalí, lidé se bojí utrácet peníze, firmy zavírají a nezaměstnanost roste. Je to těžké období pro všechny.

Vlády a banky se pak snaží ten motor zase nahodit – třeba dají lidem peníze, aby zase začali utrácet, nebo pomůžou firmám, aby nemusely zavřít. Cílem je, aby se ekonomika zase rozjela a lidé se měli lépe.

---

🖼️ Galerie

• Fronta na chléb během Velké hospodářské krize.
  Fronta na chléb během Velké hospodářské krize.
• Pád americké investiční banky Lehman Brothers v roce 2008.
  Pád americké investiční banky Lehman Brothers v roce 2008.

---

🔗 Externí odkazy

• Ekonomická krize - Wikipedie
• International Monetary Fund (IMF)
• World Bank
• European Central Bank (ECB)

---