Srbsko: Porovnání verzí

Srbsko
	[[Soubor:\|250px]]
	Státní vlajka Srbské republiky. 🇷🇸
Původní název	Република Србија (Republika Srbija)
Heslo	Samo sloga Srbina spasava (Jen jednota Srba spasí)
Hymna	Bože pravde (Bože spravedlnosti)
Rozloha	88 499 km²
Počet obyvatel	6 600 000 (odhad 2023, bez Kosova)
Hustota zalidnění	74,5 obyv./km²
Jazyky	Srbština
Náboženství	Pravoslaví (dominantní), islám, katolictví
Prezident	Aleksandar Vučić (k červnu 2025)
Předseda vlády	Miloš Vučević (k červnu 2025)
Hlavní město	Bělehrad
Měna	Srbský dinár (RSD)
HDP nominální	80,43 miliard USD (2024, odhad MMF)
HDP per capita nominální	11 866 USD (2024, odhad MMF)
Časové pásmo	SEČ (UTC+1), SELČ (UTC+2)
Internetová doména	.rs
Telefonní předvolba	+381
Vznik	1878 (nezávislost na Osmanské říši), 2006 (nezávislost na Státní unii Srbsko a Černá Hora)
Předchůdce	Státní unie Srbsko a Černá Hora, Jugoslávie

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 8. 6. 2025, 22:14

Rozbalit box

Obsah boxu

Srbsko (srbsky Република Србија, Republika Srbija) je vnitrozemský stát nacházející se na křižovatce střední a jihovýchodní Evropy, v centrální části Balkánského poloostrova a v Panonské pánvi. Na severu hraničí s Maďarskem 🇭🇺, na severovýchodě s Rumunskem 🇷🇴, na východě s Bulharskem 🇧🇬, na jihovýchodě se Severní Makedonií 🇲🇰, na jihu s Kosovem (jehož nezávislost Srbsko neuznává), na jihozápadě s Černou Horou 🇲🇪 a na západě s Bosnou a Hercegovinou 🇧🇦 a Chorvatskem 🇭🇷. Hlavním a největším městem Srbska je Bělehrad, jedno z nejstarších měst v Evropě.

---

Dějiny 📜

Dějiny Srbska jsou bohaté a složité, ovlivněné jeho strategickou polohou mezi Východem a Západem.

Rané dějiny a středověké Srbsko (7.–14. století)

Srbové přišli na Balkán v 6. a 7. století. První srbské státy se začaly formovat v raném středověku. Vrcholné období středověkého Srbska nastalo za vlády dynastie Nemanjićů, zejména za vlády krále Štěpána Dušana (vládl 1331–1355), který založil Srbské císařství a rozšířil jeho území na většinu jihovýchodní Evropy. Po jeho smrti se však říše rozpadla na menší feudální panství.

Osmanská nadvláda (14.–19. století)

V bitvě na Kosově poli v roce 1389 n. l. utrpěly srbské a spojenecké síly porážku od Osmanských Turků. Ačkoliv Srbsko formálně padlo až v roce 1459, bitva na Kosově poli se stala symbolem srbského národního utrpení a boje za svobodu. Následovala téměř 500 let dlouhá Osmanská nadvláda, během níž bylo Srbsko součástí Osmanské říše.

Obrození a nezávislost (19. století)

V 19. století, pod vlivem nacionalistických myšlenek a oslabování Osmanské říše, vypukly dvě srbská povstání (1804 a 1815). Ta vedla k postupnému získávání autonomie a v roce 1878 n. l. na Berlínském kongresu bylo Srbsko uznáno jako plně nezávislé království.

Jugoslávie a rozpad (20. století)

Po první světové válce (1914–1918), v níž Srbsko utrpělo obrovské ztráty, se stalo součástí nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). V době druhé světové války (1939–1945) bylo Srbsko okupováno nacistickým Německem. Po válce se stalo jednou ze šesti republik v rámci socialistické Jugoslávie pod vedením Josipa Broze Tita.

Rozpad Jugoslávie na počátku 90. let 20. století byl provázen krvavými konflikty, které zasáhly i Srbsko (zejména Válka v Chorvatsku, Válka v Bosně a Hercegovině, Válka v Kosovu). V roce 1992 se Srbsko a Černá Hora staly součástí Svazová republika Jugoslávie, která byla v roce 2003 přejmenována na Státní unii Srbsko a Černá Hora.

Nezávislé Srbsko (od 2006)

V roce 2006 n. l. se Černá Hora po referendu odtrhla od státní unie, čímž se Srbsko stalo plně nezávislým státem. Nejdůležitějším a nejcitlivějším tématem zahraniční politiky Srbska je otázka Kosova, jehož jednostrannou nezávislost z roku 2008 n. l. Srbsko neuznává a považuje ho za svou autonomní provincii.

---

Geografie a klima 🏞️

Srbsko se nachází v jihovýchodní Evropě a vyznačuje se rozmanitou geografií.

Panonská nížina: Severní část Srbska leží v úrodné Panonské nížině, která je pozůstatkem pravěkého moře. Zdejší krajina je rovinatá a protínají ji velké řeky jako Dunaj, Sáva a Tisa.
Centrální Srbsko: Centrální a jižní části země jsou převážně hornaté a kopcovité, s pohořími jako Šumadija, Kopaonik nebo Stara planina.
Řeky: Nejdůležitější řeka je Dunaj, který protéká severním Srbskem a tvoří část hranice s Chorvatskem a Rumunskem.
Klima: Srbsko má převážně kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami, s mírnějšími středomořskými vlivy na jihu.

---

Obyvatelstvo a společnost 👥

Srbsko má přibližně 6,6 milionu obyvatel (bez Kosova).

Etnické složení: Dominantní skupinou jsou Srbové (přes 80 %). Významné menšiny tvoří Maďaři (především v Vojvodině), Romové, Bosňáci (Muslimové), Chorvaté, Slováci a další.
Jazyk: Úředním jazykem je srbština, která se píše jak azbukou, tak latinkou.
Náboženství: Většina obyvatel se hlásí k Srbské pravoslavné církvi, která hraje významnou roli v národní identitě. Existují i menšiny muslimů (zejména na jihozápadě) a katolíků (zejména v Vojvodině).
Urbanizace: Asi 56 % obyvatel žije ve městech. Největší města jsou Bělehrad, Novi Sad, Niš a Kragujevac.
Demografické problémy: Srbsko se, podobně jako mnoho zemí v regionu, potýká s stárnutím populace a emigrací mladých lidí, což vede k úbytku obyvatelstva.

---

Ekonomika 💰

Srbsko je rozvíjející se ekonomikou, která prochází transformací z plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku.

HDP: V roce 2024 se odhaduje nominální HDP Srbska na přibližně 80 miliard USD.
Sektory: Největší podíl na HDP má sektor služeb, následovaný průmyslem (zejména automobilový průmysl, chemický průmysl, potravinářství) a zemědělství (obiloviny, ovoce, zelenina).
Zahraniční obchod: Hlavními obchodními partnery jsou země EU 🇪🇺, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Rusko 🇷🇺.
Investice: Srbsko se snaží přilákat zahraniční investice prostřednictvím daňových úlev a zjednodušených procedur.
Cestovní ruch: V posledních letech roste význam cestovního ruchu, zejména v Bělehradě a na horách.

---

Kultura 艺术

Srbská kultura je bohatá a různorodá, ovlivněná byzantskými, osmanskými a západoevropskými vlivy.

Literatura: Významnými postavami jsou Vuk Stefanović Karadžić (reformátor srbského jazyka a sběratel lidové slovesnosti) a nositel Nobelovy ceny za literaturu Ivo Andrić (např. román Most na Drině).
Hudba: Tradiční srbská hudba zahrnuje epické písně doprovázené nástrojem gusle. Populární je i moderní hudba, včetně folku a popu.
Architektura: V Srbsku se nachází mnoho středověkých klášterů s freskami a byzantskou architekturou, které jsou zapsány na seznamu UNESCO (např. kláštery Studenica, Žiča, Sopoćani, Visoki Dečani – poslední v Kosovu, ale Srbskem považovaný za srbský).
Gastronomie: Srbská kuchyně je směsicí balkánských, středoevropských a tureckých vlivů. Typickými jídly jsou čevapčiči, pljeskavica, sarma a kajmak.
Cyrilice: Ačkoliv se používá i latinka, cyrilice je oficiálním písmem a hraje klíčovou roli v srbské kulturní identitě.

---

Zajímavosti ✨

Řeka Drina: Na řece Drině se nachází unikátní dům, který stojí na skále uprostřed řeky. 🏠
Tesla: Nikola Tesla, jeden z největších vynálezců v historii, byl srbského původu. Jeho muzeum se nachází v Bělehradě. 💡
Šljivovica: Srbsko je známé pro svou šljivovicu, ovocnou pálenku ze švestek, která je národním nápojem. 🥃
Ďáblovo město: Geologický útvar tvořený stovkami kamenných pilířů, připomínajících postavy. Nachází se na jihu Srbska. ⛰️
Bělehrad: Je jedním z nejstarších měst v Evropě, s historií sahající více než 7000 let zpět.

---

Pro laiky

Představte si Srbsko 🇷🇸 jako zemi v jihovýchodní Evropě, uprostřed Balkánu. Je to země s hodně zajímavou a někdy i bouřlivou historií. Srbsko je tam, kde se potkává Východ a Západ, a to se odráží i v jeho kultuře.

Kdysi dávno tu bylo silné Srbské císařství, ale pak přišli Turci a vládli tu skoro 500 let. Po válce se Srbové konečně osamostatnili. Pak byli součástí velké země jménem Jugoslávie, ale ta se později rozpadla. Od roku 2006 je Srbsko zase úplně samostatné.

Hlavní město je Bělehrad, které leží na soutoku dvou velkých řek – Sávy a Dunaje. Je to živé město s bohatou historií. Většina Srbů mluví srbsky a jsou pravoslavní křesťané. Mají spoustu krásných starých klášterů a rádi jedí čevapčiči nebo pijí šljivovici (švestkovou pálenku). A víte, že slavný vynálezce Nikola Tesla byl srbského původu? 💡

---

Externí odkazy

---