Bitva o Berlín: Porovnání verzí

Aktuální verze z 2. 6. 2025, 01:16

Rozbalit box

Obsah boxu

Bitva o Berlín byla jednou z posledních a nejkrvavějších bitev druhé světové války v Evropě. Probíhala od 16. dubna do 2. května 1945 a vyústila v pád hlavního města nacistického Německa a v konečné vítězství Sovětského svazu a Spojenců v Evropě.

Předehra

Po úspěšné Viselsko-oderské operaci na začátku roku 1945 stála sovětská Rudá armáda na řece Odra, pouhých 60 kilometrů od Berlína. Západní spojenci mezitím postupovali ze západu, ale velení se rozhodlo, že dobývání Berlína přenechá Sovětům, vzhledem k obrovským ztrátám, které by dobývání města přineslo. Sovětský diktátor Josef Stalin byl odhodlán dobýt Berlín co nejrychleji, aby získal prestižní vítězství a zabránil, aby do města dorazili západní Spojenci.

Průběh bitvy

16. duben: Zahájení ofenzívy
- Sovětská vojska pod velením maršálů Georgije Žukova (1. běloruský front) a Ivana Koněva (1. ukrajinský front), s podporou 2. běloruského frontu Konstantina Rokossovského na severu, zahájila masivní útok na německé obranné linie na Odře a Nise. Nejtvrdší boje se odehrávaly u Seelowských výšin, kde se nacházela silná německá obrana.
20. duben: Dělostřelecký útok na Berlín
- Na Berlín dopadly první sovětské dělostřelecké granáty.
21.-24. duben: Obklíčení Berlína
- Sovětské jednotky postupovaly rychle vpřed a postupně obklíčily celé město. Německá obrana byla chaotická a skládala se z rozmanitých jednotek, včetně zbytků Wehrmachtu, Waffen-SS, Volkssturmu (domobrany) a dokonce i náctiletých členů Hitlerjugend.
26.-29. duben: Boje v ulicích města
- Následovaly brutální a intenzivní pouliční boje. Každý dům, každá ulice se staly pevností. Sovětská taktika spočívala v používání podpůrných dělostřeleckých zbraní přímo proti budovám a v postupu malých úderných skupin.
28. duben: Zrada Heinricha Himmlera
- Bylo odhaleno, že říšský vůdce SS Heinrich Himmler se pokoušel vyjednávat o separátním míru se západními Spojenci bez Hitlerova vědomí. Adolf Hitler to považoval za zradu.
30. duben: Sebevražda Adolfa Hitlera
- Když si Adolf Hitler uvědomil, že je vše ztraceno a sovětská vojska jsou jen několik set metrů od jeho bunkru, spáchal sebevraždu spolu se svou novomanželkou Evou Braunovou. Jeho nástupcem se stal Karl Dönitz.
1.-2. květen: Kapitulace Berlína
- Zbytky německé posádky, vedené generálem Helmuth Weidlingem, kapitulovaly 2. května 1945. Boje v některých částech města sice ještě doznívaly, ale bitva byla fakticky u konce.

Důsledky a význam

Konec nacistického Německa: Pád Berlína znamenal konec Třetí říše a faktickou porážku nacistického Německa.
Obrovské ztráty: Bitva si vyžádala obrovské ztráty na obou stranách, a to i mezi civilním obyvatelstvem.
Poválečné rozdělení: Po bitvě byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních zón mezi Sovětský svaz, USA, Velkou Británii a Francii, což mělo dalekosáhlé důsledky v období studené války.
Symbol vítězství: Vztyčení sovětské vlajky nad Říšským sněmem se stalo ikonickým symbolem vítězství Spojenců nad nacismem.

Bitva o Berlín byla závěrečným aktem druhé světové války v Evropě a její výsledek zásadně ovlivnil poválečné uspořádání světa.

Pro laiky

Představte si hlavní město Německa, Berlín, na konci obrovské války v roce 1945. Už skoro celá Evropa byla osvobozena, ale Berlín stále vzdoroval. Bitva o Berlín byla jako obrovská závěrečná rvačka, kdy ruská armáda (Rudá armáda) obklíčila a dobývala Berlín. Bylo to strašně těžké, protože Němci se bránili v každém domě, v každé ulici. Bránili se i staří muži a mladí kluci, kteří byli jen děti.

Co bylo důležité:

Začalo to v dubnu 1945 a trvalo to asi dva týdny.
Rusové museli bojovat o každý kousek města.
Během bitvy, když už bylo jasné, že je vše ztraceno, se německý vůdce Adolf Hitler zabil ve svém bunkru pod zemí.
Nakonec, na začátku května, se Berlín vzdal a tím válka v Evropě úplně skončila.
To, že ruská vlajka zavlála nad jednou z hlavních budov (Říšským sněmem), se stalo symbolem vítězství.

Bitva o Berlín byla velmi krvavá, ale znamenala konec války v Evropě a pád nacistického Německa. Po této bitvě se pak Berlín rozdělil na části, které ovládaly různé vítězné země.

Externí zdroje