Přeskočit na obsah

Televize: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Věc | název = Televize | obrázek = Televisor_CRT.jpg | popisek = Starý CRT televizor | typ = Telekomunikační zařízení, masové médium | princip = Elektronický přenos a příjem pohyblivých obrazů a zvuku | vynálezce = Mnoho přispěvatelů (např. Paul Gottlieb Nipkow, Philo Farnsworth, Vladimir Zworykin) | rok vynálezu = Konec 19. století (koncepce), 20. léta 20. století (první vysílání…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 2. 6. 2025, 00:00

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Věc

Televize (z řeckého tēle – "daleko" a latinského visio – "vidění", tedy "vidění na dálku") je telekomunikační technologie a elektronické zařízení, které umožňuje přenos a příjem pohyblivých obrazů a zvuku. Od svého nástupu se stala jedním z nejvlivnějších a nejrozšířenějších masových médií, které zásadně změnilo způsob, jakým lidé získávají informace, baví se a vnímají svět.

Historie a vývoj

Koncept přenosu obrazu na dálku existoval již v 19. století, ale praktická realizace byla složitá a vyžadovala řadu vynálezů a vylepšení.

  • Rané mechanické systémy (konec 19. a počátek 20. století): První patenty a experimenty s televizí byly založeny na mechanickém principu, často s využitím rotujících disků. Klíčovou postavou byl německý vynálezce Paul Gottlieb Nipkow, který si v roce 1884 nechal patentovat "elektrický teleskop" využívající Nipkowův kotouč. Skotský vynálezce John Logie Baird na základě těchto principů předvedl v roce 1925 první přenos pohyblivého obrazu.
  • Elektronické systémy (20. léta 20. století): Skutečný průlom přinesl vývoj elektronické televize, která používala katodovou trubici pro zobrazování obrazu. Mezi klíčové postavy patří americký vynálezce Philo Farnsworth, který v roce 1927 předvedl první plně elektronický televizní systém, a ruský vynálezce Vladimir Zworykin, který vyvinul ikonoscop a kinescop.
  • První vysílání a komercializace (30. a 40. léta): První experimentální televizní vysílání začala ve 30. letech v zemích jako Velká Británie (BBC), Německo a USA. Komercializace se však výrazněji rozběhla až po druhé světové válce ve 40. a 50. letech, kdy se televizory staly dostupné pro širokou veřejnost.
  • Barevná televize (50. a 60. léta): Počáteční televizní vysílání bylo černobílé. Barevná televize se začala rozšiřovat v 50. letech (standard NTSC v USA) a v 60. letech (standardy PAL a SECAM v Evropě), což výrazně zvýšilo divácký zážitek.
  • Digitální éra (konec 20. a počátek 21. století): Konec 20. století přinesl přechod od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání (DVB, ATSC). To umožnilo lepší kvalitu obrazu a zvuku (např. HDTV), více programů a nové interaktivní služby. Současné technologie zahrnují LCD, LED, OLED a QLED obrazovky, které nahradily dříve dominantní CRT televizory.
  • Smart TV a streamovací služby: Dnešní chytré televize (Smart TV) se připojují k internetu a nabízejí přístup k široké škále streamovacích služeb (Netflix, YouTube), aplikací a obsahu na vyžádání, což dále mění způsob konzumace médií.

Princip fungování

Základní princip televizního vysílání a příjmu zahrnuje:

  • Vysílací stanice: Kamera zachycuje obraz a zvuk, které jsou převedeny na elektrické signály. Tyto signály jsou poté modulovány na nosnou rádiovou vlnu a vysílány pomocí antény.
  • Přenos signálu: Rádiové vlny se šíří vzduchem nebo kabelem (kabelová televize), nebo satelitním systémem (satelitní televize).
  • Televizní přijímač (televizor): Televizor zachytává signál pomocí antény (nebo přijímá přes kabel/satelit), demoduluje ho a převádí zpět na obraz a zvuk, které jsou zobrazeny na obrazovce a přehrány reproduktory.

Význam a dopady

Televize měla a stále má obrovský vliv na společnost:

  • Masové informování: Stala se hlavním zdrojem zpráv a informací pro většinu populace, což výrazně ovlivňuje veřejné mínění a politiku.
  • Zábava: Poskytuje širokou škálu zábavy, od filmů a seriálů po sportovní přenosy a dokumenty.
  • Vzdělávání: Může sloužit jako nástroj vzdělávání a šíření poznatků.
  • Kulturní vliv: Silně ovlivňuje populární kulturu, módu, trendy a životní styl.
  • Sociální dopady: Může ovlivnit rodinné interakce, trávení volného času a vytváření "globální vesnice", kde lidé sledují stejné události v reálném čase.
  • Ekonomický dopad: Vytvořila obrovský průmysl (výroba televizorů, tvorba obsahu, reklama) a je klíčovým reklamním médiem.

S nástupem internetu a streamingových platforem se role televize mění, ale stále si udržuje svou pozici jako důležité médium a součást domácností po celém světě.

Pro laiky

Představte si, že byste mohli vidět a slyšet, co se děje na druhém konci města nebo dokonce světa, přímo u vás doma, bez toho, abyste tam museli jít. Přesně to nám umožňuje televize! Je to kouzelná skříňka, která nám ukazuje pohyblivé obrázky a zvuk z dálky.

Jak to funguje? Někdo natočí něco (třeba zprávy, fotbalový zápas nebo pohádku) a pak to pošle pomocí neviditelných vln (podobně jako rádio, ale s obrazem) vzduchem nebo po drátech až k vám domů. Vaše televize tyhle vlny "chytne", rozluští je a ukáže vám je na obrazovce.

První televize byly hodně velké a ukazovaly jen černobílé obrázky. Bylo to vymyšlené v první polovině 20. století a po válce se to začalo rychle šířit do domácností. Lidé byli nadšení, protože najednou mohli sledovat filmy, zprávy nebo sport, aniž by museli opustit obývací pokoj. Později přišla i barevná televize, což byl další velký skok!

Dneska máme televize tenoučké jako plakáty a ukazují úžasně ostrý obraz. Navíc se často připojují k internetu, takže si na nich můžete pustit, na co máte zrovna chuť, třeba z Netflixu nebo YouTube. Televize nás baví, učí, informuje a ukazuje nám svět, i když se zrovna nikam nehýbeme. Je to jeden z nejvlivnějších vynálezů, který změnil náš život.

Externí zdroje