Přeskočit na obsah

Karel I. (Rakousko-Uhersko): Porovnání verzí

Z Infopedia
VizuálníWikitext
založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | titul = Císař rakouský, král český, král uherský a chorvatský | jméno = Karel I. Rakouský | celý_titul = Karel I. Rakouský, apoštolský král uherský, král český | obrázek = Soubor:Charles I of Austria.jpg | popisek = Císař Karel I. (portrét od Wilhelma Viktora Krämera) | narození = 17. srpna 1887 | místo narození = Persenbeug, Rakouské císařství (dnes Rakousko) | úmrtí = 1. d…“
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 24. 5. 2025, 21:37

Karel I. Rakouský
Soubor:Soubor:Charles I of Austria.jpg
Císař Karel I. (portrét od Wilhelma Viktora Krämera)
Celý titulKarel I. Rakouský, apoštolský král uherský, král český
TitulCísař rakouský, král český, král uherský a chorvatský
PředchůdceFrantišek Josef I.
NástupceZánik monarchie (de facto), Otto von Habsburg (jako hlava rodu)
RodHabsbursko-Lotrinská dynastie
OtecOta František Josef
MatkaMarie Josefa Saská
ManželkaZita Bourbonsko-Parmská
Děti* Otto von Habsburg
Narození17. srpna 1887
Místo narozeníPersenbeug, Rakouské císařství (dnes Rakousko)
Úmrtí1. dubna 1922 (ve věku 34 let)
Úmrtí příčinaZápal plic
Místo úmrtíFunchal, Madeira, Portugalsko
PohřebištěKostel Panny Marie, Monte, Madeira, Portugalsko

Životopis

Karel I. (něm. Karl I.; 17. srpna 1887, Persenbeug – 1. dubna 1922, Funchal, Madeira) byl posledním císařem rakouským, králem českým a uherským. Vládl v letech 1916 až 1918. Byl prasynovcem Františka Josefa I. a po smrti následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este se stal dědicem habsburského trůnu. Jeho krátká vláda byla zcela poznamenána probíhající první světovou válkou a rozpadem Rakousko-Uherska. V roce 2004 byl katolickou církví blahořečen.

Mládí a cesta na trůn

Karel se narodil jako syn arcivévody Oty Františka Josefa a Marie Josefy Saské. S přímým nástupnictvím se původně nepočítalo. Až po tragické smrti korunního prince Rudolfa (1889) a následném atentátu na Františka Ferdinanda d'Este (1914) se stal neočekávaně následníkem trůnu.

  • Vojenská kariéra: Před nástupem na trůn působil v armádě.
  • Sňatek se Zitou Bourbonsko-Parmskou: V roce 1911 se oženil s Zitou Bourbonsko-Parmskou, s níž měl 8 dětí.

Vláda (1916–1918) a snahy o mír

Karel I. nastoupil na trůn 21. listopadu 1916 po smrti Františka Josefa I.. Monarchie byla již vyčerpána první světovou válkou.

  • Mírové snahy: Karel si uvědomoval beznadějnost pokračující války a od samého počátku se snažil o uzavření separátního míru. Prostřednictvím své manželky Zity se pokoušel vyjednávat s Dohodou (tzv. Sixtova aféra, 1917), ale tyto snahy byly neúspěšné a navíc Německem vnímány jako zrada.
  • Politické reformy: Snažil se také o federalizaci monarchie a udělení větší autonomie jednotlivým národnostem, což ale přišlo příliš pozdě.
  • Zhoršující se situace: Situace na frontách se zhoršovala, zásobování vázlo a vnitropolitické napětí rostlo. Národnostní požadavky sílily a volaly po sebeurčení.

Rozpad Rakousko-Uherska (1918) a konec monarchie

Na podzim roku 1918 se Rakousko-Uhersko začalo nezadržitelně rozpadat pod tíhou válečných porážek a národnostních tlaků.

Exil a smrt

Po zániku monarchie byl Karel I. nucen odejít do exilu.

  • První exil: Nejprve do Švýcarska.
  • Exil na Madeiře: Po neúspěšných pokusech o návrat na uherský trůn byl ententou deportován na ostrov Madeira v Atlantském oceánu.
  • Smrt: Zde žil ve skromných podmínkách se svou rodinou. Zemřel 1. dubna 1922 ve Funchalu na Madeiře ve věku pouhých 34 let na zápal plic. Je pohřben v kostele Panny Marie v Monte na Madeiře.

Blahořečení

V roce 2004 byl Karel I. blahořečen katolickou církví papežem Janem Pavlem II. jako blahoslavený Karel Rakouský. Byl vyzdvihován pro své mírové snahy během války a svůj křesťanský život.

Pro laiky

Karel I. byl posledním císařem Rakouska a českým králem. Vládl jen krátce, od roku 1916 do roku 1918. Na trůn nastoupil uprostřed první světové války, po smrti starého císaře Františka Josefa I..

Karel si hned uvědomil, že válka je ztracená a že je třeba ji co nejdříve ukončit. Proto se tajně pokoušel dohodnout mír se spojenci (s dohodou), ale neuspěl. Chtěl také dát jednotlivým národům v Rakousko-Uhersku (Čechům, Maďarům atd.) více svobody a práv, ale bylo už příliš pozdě.

Na podzim roku 1918 se už válka chýlila ke konci a celá Rakousko-Uherská monarchie se začala rozpadat.

Po válce se dvakrát pokusil vrátit na trůn v Uhrách, ale nepodařilo se mu to. Nakonec byl vypovězen na ostrov Madeira v Atlantském oceánu, kde žil v chudobě. Zemřel tam v roce 1922 ve velmi mladém věku na zápal plic. V roce 2004 ho katolická církev prohlásila za blahoslaveného, protože se snažil o mír a žil zbožný život.

Klíčové události

Rodina

Karel I. měl s císařovnou Zitou Bourbonsko-Parmskou osm dětí, které žily dlouho po rozpadu monarchie a některé se aktivně zapojily do obnovy habsburského rodu a evropské politiky.

  • Rodiče:
  • Manželka a děti:
    • Zita Bourbonsko-Parmská (sňatek 1911, †1989). Měli děti:
      • Otto von Habsburg (následník hlavy rodu, politik)
      • Adéla Marie Habsbursko-Lotrinská
      • Robert Rakouský-d'Este (ekonom)
      • Felix Habsbursko-Lotrinský
      • Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
      • Rudolf Habsbursko-Lotrinský (1919–2010)
      • Šarlota Habsbursko-Lotrinská
      • Alžběta Habsbursko-Lotrinská (1922–1993)

Předchůdci a nástupci

  • V Českém království:
  • V Uherském království a Chorvatském království:
  • V Rakouském císařství:
  • V Rakouském arcivévodství:
  • Hlava rodu Habsbursko-Lotrinských (po zániku monarchie):

Wikilinky a kategorie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Karel_I._(Rakousko-Uhersko)&oldid=1879“