Maxmilián II. Habsburský: Porovnání verzí

Maxmilián II. Habsburský
	Soubor:Soubor:Maximilian II (by Giovanni Battista Moroni).jpg
	Maxmilián II. Habsburský (portrét od Giovanniho Battisty Moroniho)
Celý titul	Maxmilián II. Habsburský
Titul	Císař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský
Předchůdce	Ferdinand I. Habsburský
Nástupce	Rudolf II. Habsburský
Rod	Habsburkové
Otec	Ferdinand I. Habsburský
Matka	Anna Jagellonská
Manželka	Marie Španělská
Děti	* Anna Ferdinand; Rudolf II.; Arnošt; Alžběta; Marie; Matyáš; syn (1568–1568); Maxmilián III.; Albrecht VII.; Venceslaus; Fridrich; Marie; Karel;
Narození	31. července 1527
Místo narození	Vídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
Úmrtí	12. října 1576 (ve věku 49 let)
Místo úmrtí	Řezno, Svatá říše římská (dnes Německo)
Pohřebiště	Katedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha, České království

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 24. 5. 2025, 21:14

Životopis

Maxmilián II. Habsburský (31. července 1527, Vídeň – 12. října 1576, Řezno) byl císařem Svaté říše římské (od 1564) a králem českým, uherským a chorvatským. Byl synem Ferdinanda I. Habsburského, prvního Habsburka na českém trůnu, a Anny Jagellonské, dcery posledního Jagellonce Vladislava II.. Jeho vláda byla poznamenána snahou o náboženskou toleranci v době vrcholící reformace a protireformace.

Mládí a nástup na trůn

Maxmilián získal rozsáhlé vzdělání a procestoval řadu evropských zemí, včetně Španělska, kde strávil několik let na dvoře svého strýce, císaře Karla V.. Již v mládí se projevovaly jeho tolerantní sklony k protestantismu, což budilo obavy u katolické větve Habsburků a u jeho otce.

Po smrti svého otce Ferdinanda I. v roce 1564 nastoupil na všechny jeho trůny:

Císař Svaté říše římské: Zvolen již v roce 1562.
Král český: Byl korunován již za otcova života, v roce 1562, což mělo upevnit nástupnictví. V Čechách se těšil poměrně velké popularitě, neboť se snažil o smírné řešení náboženských otázek.
Král uherský a chorvatský: Korunován v roce 1563.

Náboženská politika a vláda

Maxmiliánova vláda (1564–1576) byla érou, kdy se snažil najít kompromis mezi katolíky a protestanty. Sám se nikdy formálně nepřihlásil k protestantismu, ale sympatizoval s ním a byl ochoten k ústupkům:

Česká konfese: V roce 1575 uznal Českou konfesi, společné vyznání víry nekatolických stavů v Čechách. Ačkoliv ji nepotvrdil formálním listem, ústně k ní přislíbil toleranci, což bylo pro české protestanty významné vítězství.
Relativní náboženská svoboda: Za jeho vlády panovala v rakouských zemích a v Čechách poměrně velká náboženská svoboda pro šlechtu a města.
Války s Osmanskou říší: I Maxmilián se musel potýkat s neustálým ohrožením ze strany Osmanské říše. V roce 1566 vedl tažení proti Turkům, které však nepřineslo zásadní změnu.

Maxmilián byl vzdělaný a renesančně smýšlející panovník. Zajímal se o alchymii, astrologii a přírodní vědy. Jeho dvůr ve Vídni a Praze byl významným centrem kultury a vědy.

Zemřel náhle 12. října 1576 v Řezně během říšského sněmu. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy a pohřbeny v katedrále sv. Víta v královské hrobce, vedle jeho rodičů. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Rudolf II., který pokračoval v rodinné tradici vědy a umění, ale v náboženské otázce zaujal mnohem méně tolerantní postoj.

Pro laiky

Maxmilián II. Habsburský byl synem Ferdinanda I., který k nám přinesl Habsburky na trůn. Maxmilián byl zajímavý král, protože byl dost tolerantní k protestantům (tedy k těm, kdo nesouhlasili s katolickou církví), což v té době nebylo u Habsburků běžné. To se nelíbilo jeho katolické rodině.

Už za života svého otce byl korunován na českého krále. Když se pak stal císařem a králem, snažil se, aby se katolíci a protestanti v jeho zemích snášeli. V Čechách dokonce uznal takzvanou Českou konfesi, což byla dohoda o tom, jak mohou protestanti v zemi žít a věřit. On sám sice zůstal katolíkem, ale byl k nekatolíkům velmi shovívavý.

Maxmilián byl také velmi vzdělaný král, zajímal se o vědu a umění. I on musel bojovat proti Turkům, kteří stále ohrožovali Uhry. Zemřel poměrně mladý v Německu, ale je pochován v Praze, v chrámu sv. Víta. Po něm nastoupil jeho syn Rudolf II., který je u nás také velmi známý.

Klíčové události a úspěchy

1527: Narození ve Vídni.
1548: Sňatek s Marií Španělskou, dcerou Karla V.
1562: Korunovace na českého krále (14. září) a zvolení římským králem.
1563: Korunovace na uherského krále.
1564: Nástup na císařský trůn po smrti Ferdinanda I.
1566: Válka s Osmanskou říší (sultán Sulejman I.).
1575: Ústní uznání České konfese nekatolickým stavům v Čechách.
1576: Úmrtí v Řezně.

Rodina

Maxmilián II. měl se svou manželkou Marií Španělskou řadu dětí, z nichž někteří se stali významnými postavami habsburské dynastie.

Rodiče:
- Otec: Ferdinand I. Habsburský, císař Svaté říše římské, český a uherský král
- Matka: Anna Jagellonská
Manželka a děti:
- Marie Španělská (sňatek 1548, †1603). Byla dcerou císaře Karla V. S ní měl děti:
  - Anna (manželka španělského krále Filipa II.)
  - Ferdinand (zemřel v dětství)
  - Rudolf II. (nástupce na trůnech, císař)
  - Arnošt, místodržitel v Nizozemí
  - Alžběta (manželka francouzského krále Karla IX.)
  - Marie (zemřela v dětství)
  - Matyáš (pozdější císař)
  - Syn (narozen mrtvý)
  - Maxmilián III., velmistr Řádu německých rytířů
  - Albrecht VII., místodržitel v Nizozemí
  - Venceslaus (zemřel mladý)
  - Fridrich (zemřel mladý)
  - Marie (zemřela v dětství)
  - Karel (zemřel v dětství)

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský
V Uherském království a Chorvatském království:
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský
V Svaté říši římské (jako císař):
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský
V Rakouském arcivévodství:
- Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský
- Nástupce: Rudolf II. Habsburský (v Rakousku předlitavském)

Wikilinky a kategorie